Who is who
Dyson je veterán americké vědy. V roce 2009 mu bylo 85 let. Osobně zažil velkou éru Einsteina, Feynmana, Bohra, Fermiho, Oppenheimera a dalších. Držitel Nobelovy ceny fyziky Steven Weinberg říká, že je to ostuda, že Nobelův výbor Dysonovi dodnes neudělil Nobelovu cenu za kvantovou elektrodynamiku. V roce 1993 dostal cenu Enrica Fermiho.
Avšak ještě více než jako fyzik se Dyson proslavil jako myslitel a vizionář, který přináší originální nové myšlenky. Futuristické koncepty, které předběhly svoji dobu. Každý fanoušek science-fiction zná třeba „Dysonovu sféru“. To je projekt duté planety postavené kolem Slunce – obydlený je vnitřní povrch, takže je využito 100% solární energie.
Al Gore
Dyson se veřejně začal stavět proti klimatické panice v roce 2007, zřejmě v reakci na Al Gorův film. „Celý ten kravál kolem globálního oteplování je hrubě přehnaný,“ říká. Dyson kritizoval Al Gora a klimatologa Hansena z NASA (vědecký poradce Gorova filmu) za jejich „mizernou vědu“ (lousy science) a za to, že „odvádějí pozornost od vážnějších hrozeb, kterým tato planeta čelí.“
Dyson připomíná, věda postupuje kupředu kacířskými objevy jednotlivců a ne hlasováním či konsensem. Weinberg říká: „Řekl bych, že když se začne tvořit konsensus, je to jako když zamrzá hladina jezera. Tehdy Dyson bude první, kdo se bude snažit ten led rozbít.“
Dyson se ohrazuje proti výrokům o bezprecedentnosti současného klimatu: „Většina evoluce života proběhla na planetě, která byla podstatně teplejší než je dnes… a za vyšších koncentrací CO2“.
A obhajuje průmyslovou revoluci: „Myslím, že je hodně pravdy v tvrzení, že Zelení jsou lidé, kteří si nikdy nemuseli dělat hlavu s tím, zda budou mít na jídlo… Vzestup populace Číny a Indie z bídy na úroveň střední třídy představuje jeden z velkých historických úspěchů tohoto století. Bez uhlí by to nebylo možné.“ Dyson se staví proti lidem jako Hansen, kteří by chtěli zakázat fosilní paliva tady a teď a označují fosilní paliva za největší zlo. Dle Dysona během 50 let bude solární energie dost levná a dostupná, takže nahradí uhlí. Zatím na té úrovni však nejsme.
Dyson klimatologům vyčítá, že jsou odtržení od reality, ponoření do svých modelů. Neznáme klima zatím dostatečně, abychom ho mohli modelovat. Je to rovnice s mnoha neznámými.
Spíše než namyšlené experty má Dyson rád amatéry. Třeba takový Darwin, což „byl opravdový amatér, který porazil profesionály v jejich vlastní hře“ (Dysonova slova, viz). Já bych zase mohl dodat jiný příklad. Steven McIntyre, geolog v důchodu, který opravuje grafy po klimatolozích jako je Michael Mann.
Dyson neváhal podepsat některé petice proti klimatickému alarmismu jako např. v prosinci 2007 otevřený dopis generálnímu tajemníkovi OSN. Je tam podepsán hned vedle presidenta Světové federace vědců profesora Zichichiho (viz).
Dysonovo řešení
Dyson se zabýval i klimatologickým výzkumem ohledně oxidu uhličitého (Institute for Energy Analysis in Oak Ridge, Tennessee). Freeman Dyson. “Can We Control the Carbon Dioxide in the Atmosphere?“ Energy vol.2, issue 3, September 1977.
A jako vizionář přišel také s několika koncepty, jak řešit i skleníkové emise. Uvědomuje si, že oxid uhličitý je pro rostliny potrava a myslí, že bychom jeho nárůst měli vnímat nikoli jako problém, ale naopak jako skvělou příležitost. Použijme genetické inženýrství k vytvoření nových druhů rostlin, které budou schopny konzumovat a vázat více CO2. Získáme tak bujnější vegetaci a zároveň z atmosféry dostaneme uhlík.
„Stromy konzumující uhlík by konvertovaly většinu uhlíku, který absorbují z atmosféry do chemicky stabilní formy a pohřbívaly by ho do země. Nebo by mohly konvertovat uhlík na tekutá paliva a jiné užitečné chemické látky. Biotechnologie je velmi mocná… Kdyby čtvrtina světových lesů byla osázena uhlík-pohlcujícími variantami stávajících druhů stromů… během padesáti let by se nám oxid uhličitý v atmosféře zredukoval na polovinu.”
(Freeman Dyson. The Question of Global Warming. The NY Review of Books, červen 2008)
Pokud to někomu připadá jako odvážná idea, ať se zamyslí. Je to snad extrémnější než CCS (Carbon Capture and Storage) alias čisté uhlí (idea vhánět pod tlakem oxid uhličitý do podzemí)? Je to snad extrémnější než dnešní návrhy vytvářet umělé mraky (cloud seeding, geoingeneering, vstřikování síry do atmosféry)?
Připomínám, že biotechnologie už svou sílu prokázala. Norman Borlaug v 60. letech vyšlechtil nové typy plodin s větší úrodností a pomohl tak nakrmit třetí svět. A i Borlaug, držitel Nobelovy ceny, je skeptický vůči klimatickému alarmu a v roce 92 podepsal Heidelberský protest. Že Dysonovy stromy jsou možné, víme už dnes. Například firma Forest Genetics Ltd představila novou variantu borovice, která pohlcuje o 25 % uhlíku více, než dosavadní druhy.
Smart science behind mass production of elite carbon-eating pine trees. Web vlády Nového Zélandu. 8.srpna 2008
Ekologičtí aktivisté však GE stromy nevítají. Stejně jako jsou proti GE plodinám. Stejně jako nemohli přijít na jméno Normanu Borlaugovi.
Viz např. článek “Industry Propaganda Claims Genetically Engineered Trees Can Solve the Global Warming Crisis“ (Organicconsumers.org červenec 2006). Existují už i specializované stránky Stop GE Trees.
Se soudním razítkem
Perlička na závěr. V roce 2011 vzbudila pozornost epizoda, kdy Dysona k četbě doporučil Nejvyšší soud USA. To může říci málokdo.
Lawrence Solomon v článku Supreme Skeptics (National Post 23.6.2011) referuje o případu American Electric Power Co. vs Connecticut. Soud zprostil elektrárenskou společnost obvinění, že prý svými emisemi CO2 poškozuje životní prostředí. Zákon cap-n-trade v USA neprošel a firmu nelze trestat za něco, co podle stávající legislativy není trestné.
Velkou pozornost vzbudila poznámka č. 2 v rozsudku: „Názory odlišné od názoru Ministerstva životního prostředí (EPA) viz např. v článku Dawidoff, The Civil Heretic, New York Times Magazine 32 (29. březen 2009). Upozorňujeme, že tento soud nezaujímá žádné stanovisko ke komplikovaným otázkám týkajícím se emisí oxidu uhličitého a změn klimatu“. (Rozsudek, fyzická strana 7, poznámka 2)
Soud se tu jednak distancuje od aktivistického alarmismu, jaký jsme slyšeli před lety v rozsudku EPA vs Massachussetts. Především nám tu však soud doporučuje k četbě Freemana Dysona jako příklad uznávaného vědce, který nesouhlasí s alarmismem.
Nicholas Dawidoff. Civil Heretic. New York Times Magazine. 25. března 2009
Neuvěřitelnou shodou náhod mám toto soudně doporučené vydání New York Times Magazine doma. Dala mi ho Tasha Eichenseher (redaktorka National Geographic), když jsem byl v Kodani na akci TH!NK About It v rámci klimatické konference na podzim 2009.
Dysona si ale můžete přečíst i v češtině, v časopise Vesmír v září 2008 vyšel překlad jeho článku „Kacířské myšlenky o vědě a společnosti“.
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo
Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Průměrné teploty ČR 1961-2023, teploty světa podle NOAA a jev El NIňo
Autor: Stanislav Florian (06.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování
Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Už prý známe špouštěč velké klimatické změny před 8000 lety
Autor: Josef Pazdera (15.09.2023)
Diskuze:
Technická poznámka - väčšina článku sa mi zdá
Rudolf Dovičín,2011-06-27 23:20:15
pokus o kvázi-argumenty ad hominem, o podstate je asi 8% textu.
dyson a subjektivne dojmy z neho
Laoce Bystrla,2011-06-27 22:47:05
Dovolim si podotknut ze ako citam prispevky tak mam hlboky dojem ze odsudzovat cloveka za jeho nazor bez argumentov mi dost pripomina Jacka Lonodona a knihu morsky vlk (pasaz o tom ci tulenie mlada vie od narodenia plavat alebo nie) Dufam ze sme dostatocne vzdelana spolocnost ktora vie argumentovat a ma urcity stupen empatie na to aby sa pokusila pochopit co vedie ich oponentov k nazorom nezhodujucim sa s hlavnym prudom. Ja osobne som rad ze vznikaju taketo "ulety" z mainstreamu. MInimalne ma to nuti zamysliet sa ze nazoaj svet nie je cisto ciernobiely. Dost filozofie :o) Dyson a jeho nazoryt sa mi osobne dost pozadavaju (povahovo som skeptik a antagonista). To ze v tomto clanku (rosahom nedostatocne hlbokeho - tema je hodna urcite na viacej ako knihu) je vela faktov a dedukcii podanych ad-hoc este neznamena ze po hlbsom patrani a zamysleni sa je to cisty blud. Ak bude ulik viazany v stabilnej forme v GM stromoch tak ak to chapem spravne sa ani spalovanim tychto drevin nepremeni na CO2 v takej miere ako v neGM stromoch tzn jeho vacsia cast ostane v pode a nebude sa podielat na dalsom biouhlikovom cykle. Ak je tento predpoklad spravny tak naozaj bude menej CO2 v atmosfere. Otazne je ci je to fakt ten ziaduci jav ktory chceme dosiahnut. Skusili ste sa zamysliet aj nad moznostou ze (moze to byt ulet) sucastna koncentracia CO2 v atmosfere je prave ta ktora zabranila prichodu malej doby ladovej? Priekak je ten ze fakt nevieme (z publikacii urcite nie) o dynamike biosfery v celozemskom neritku skoro nic a z toho staviame hotove teorie ktore podla mna (SUBJEKTIVNE AKO INAK :O) ) by mali byt prednasane z kazatelne a nie z casopisov ako science a nature. Ale to je uz tak veda prechadza procesom politizacie a ked prehrmi tato chripka tak budu aplikovane dalsie mechanizmi ktore vedu ocistia a povstane zase v cistej podobe alebo vznikne novy politicky vedcky smer kde vola vacsiny bude prevazovat nad vedeckym pesimizmom k novym teoriam. toz idem si dat dalsi poharik chianti :o)
Fantasmagorie
Jan Kavalír1,2011-06-27 15:56:25
Stromy (a rostliny), které váží více uhlíku, se již dnes běžně pěstují pod "pseudonymem" rychle rostoucí dřeviny, jako například japonský topol. Jakýkoli strom totiž pohltí jen tolik CO2, kolik je schopen přeměnit v cukry a následně v jiné organické látky. Tento uhlík váže do té doby, dokud nezahyne a nepodlehne rozkladným procesům nebo není vytěžen a spálen. Tím se uhlík vrací opět do přirozeného koloběhu.
Pokud si to pan Dyson představuje tak, že takto vypěstované dřevo navezeme například do vytěžených povrchových hnědouhelných dolů a tam je dlouhodobě uložíme po překrytí vrstvou zeminy, pak to bude fungovat v případě, že nebudeme již žádné uhlí těžit. Jinak je lepší toto dřevo rovnou pálit v elektrárnách - ušetří se tím energie nutná na těžbu uhlí i na zavážení dřeva do vytěžených dolů. :-)))
Dnes produkujeme spalováním fosilních paliv cca 30 miliard tun CO2 ročně 60 t/km2. Kdybychom jej chtěli vázat v biomase, znamenalo by to ročně zvyšovat průměrnou hustotu biomasy o (odhadem) 150 tun/km2 a to včetně oceánů, pouští a velehor ale i současných lesů a polí. Pokud bychom pro tento účel vyčlenili 1% povrchu Země, kde dnes žádná biomasa není, museli bychom ročně vypěstovat 150 tun/ha. Roční průměrný přírůstek dřevní hmoty v našich lesích je necelých 7 m3/ha, což může být tak 5 tun.
koment
Daniel Konečný,2011-06-27 05:12:54
osobne nejsem presvedceny o "skodlivosti" uhliku, ale kdyz uz se to ma resit, nac to nekam pohrbivat kdyz se stejne jinde uhlik doluje? dle meho by bylo nejlepsi modifikovat a sazet ty nejkvalitnejsi dreviny aby slouzily jako trvanlivy material
Je zaujimavy
Miroslav Novak,2011-06-26 17:06:36
Ten pan Freeman je skutocne zaujimavy. A ako bolo povedane, mozeme s niecim suhlasit, s niecim nie. Napriklad v mojom pripade je to otazka viazania CO2. Ak seriozna veda ukazuje, ze CO2 je neskodny plyn, dokonca ze je prirode prospesny, ze ma len obmedzeny vplyv na klimaticke zmeny, potom diskusia na temu viazania CO2 je scestna a dotycny clovek, aj ked klimatorealista (klimatoalarmistov pozname, klimatopesimisti popieraju aj samotne GO), pristupuje na falosnu hru klimatoalarmistov nutnosti znizovania C02. Netreba znizovat CO2.
Na druhej strane, vobec nezaskodi vysadit stromy na vsetky nevyuzite pozemky. A az budem prezidentom (a to ja raz budem), dam zakazat pestovania energetickych plodin na ukor bonity polnohospodarskej pody.
peace ... miro novak
Repka
Vitezslav Kremlik,2011-06-26 09:28:48
Neni to snad jedno, jaky strom u vas v lese stoji? Strom, ktery pohlcuje vice uhliku vypada uplne stejne jako jeho puvodni varianta. Stromy se kaci tak jako tak a vysazuji se misto nich jine tak jako tak. Zadna zmena. Ve srovani s jinymi formami klimatickeho boje mi to pripada jako nejmene obtezujici a nejmene drahe. Narozdil od solarii a vetrniku ci repky nelze snad tvrdit, ze lesy hyzdi krajinu. Kdyz se ukaze, ze boj s uhlikem byl zbytecny, nevadi - proste budeme mit vice mist pro houbare. Takze pokud si uz mam vybrat z ruznych forem boje s klimatem, hlasuji pro Dysonovy stromy.
Vojtěch Kocián,2011-06-26 11:44:28
Pokud by šlo jen o sázení modifikovaných stromů na místech, která leží ladem (aby bylo více místa pro houbaře), tak jsem pro. Pan Dyson mluví o čtvrtině plochy současných lesů.
Stejně jako jsem proti kácení stromů kvůli řepce nebo olejovým palmách, jsem i proti kácení současných stromů kvůli těm modifikovaným. Tohle je totiž geoinženýring nejvyššího kalibru. Řepky se lze zbavit z roku na rok, pokud za ní najdeme náhradu, ale těch stromů ne, protože už z principu bychom se na nich stali závislí. Jejich likvidací (a nahrazením původním porostem) by se zpět vrátil akumulovaný oxid uhličitý. Takže kdybych musel volit, volím tu řepku.
Karel Š,2011-06-26 17:09:59
Na území ČR snad neexistuje lesní plocha která by nebyla lidmi vykácena a znovu osázena, prakticky veškeré naše lesy jsou dílem lidských rukou - včetně chráněných zón národních parků. Řada vzácných a chráněných rostlinných a živočišných druhů by dnes nežila na místech kde žijí kdyby kdysi nepřišel člověk a přírodu v daném místě nepřetvořil.
Geoengineering tohoto typu je prostě něco co už dávno děláme, byť se tomu dosud tak neříkalo.
Osobně považuju hledání a používání rostlin které lépe vyhovují našim potřebám za prospěšnější než stříkání vody do vzduchu.
Pro Karla Š
Vojtěch Kocián,2011-06-27 08:18:08
Je dost rozdíl vysadit stromy, které v dané oblasti normálně rostou nebo jsou alespoň podobné a vysadit "akumulátor uhlíku". Pokud je CO2 opravdu tak nebezpečný, tak musíme udržovat stálou populaci těch akumulovacích stromů dlouho do budoucnosti. Prostě je nejde jen tak vysadit a zapomenout. Kulturní rostliny vždy byly měně konkurenceschopné než přírodní, takže časem by je nahradil původní porost a uhlík by byl zpět. A taky by se do té monokultury velmi brzy pustil nějaký druh kůrovce nebo choroby a vzhledem k akumulovanému uhlíku by z toho mohla být globální katastrofa. Nehledě na to, že monokulturní les je hodně chudý biotop a dnes už se ani vysazovat nesmí.
A ti, kteým se nelíbí řepkové lány a raději by olej ze stromů by se měli podívat, jak vypadají plantáže olejových palem. To totiž není žádný les, kam by se dalo chodit na houby, ale pole jako každé jiné, je ty rostliny jsou trochu větší.
Tedy, jako námět pro sci-fi to beru, ale realizace bych se dožít nechtěl.
Karel Š,2011-06-27 09:46:43
Zajímalo by mě jak víte jaké stromy na dané ploše "normálně rostly" když jsou všechny vysázené lidmi a původní porost tam byl naposledy někdy před 500 lety. To je jako byste řekl že na řepkovém poli řepka normálně roste, takže se tam má sázet pořád.
Nehledě na to že v "původním porostu" se o stabilitě taky nedá mluvit, tam platí zákony přirozeného výběru.
Stejně tak mě překvapuje jak perfektně víte jak ony "akumulátory uhlíku" vypadají - já jsem je tedy ještě neviděl.
Vojtěch Kocián,2011-06-27 10:44:01
Pravda, je to trochu schizofrenní. Ve článku jsou dvě varianty a ty jsem dostatečně neoddělil.
První je strom jako zdroj paliva. To už známe ve formě řepky nebo olejových palem. Pokud by byly takto pěstovány, tak to samozřejmě nebude klasický les, ale plantáž nebo sad. To mi v zásadě nevadí, pokud se kvůli tomu nebudou kácet další lesy, ale nevidím zásadní rozdíl mezi řepkou a těmito stromy a preferoval bych prostě výnos (i když, kdyby to vypadalo jako olivové háje ve středomoří, tak by estetická stránka také nebyla od věci).
Druhá varianta je akumulátor uhlíku. To by teoreticky mohlo růst jako les, ale pokud v sobě akumuloval několikanásobek uhlíku než běžný strom, byl by tu problém. V současnosti mezi smrkem a dubem na hektar porostu moc velký rozdíl v akumulaci není, takže je z tohoto pohledu celkem jedno, jestli jde o původní porost nebo smrkovou monokulturu. "Akumulační" les by trpěl stejnými problémy jako současné monokultury a navíc by se buď musela udržovat jeho stabilní rozloha nebo se smířit s tím, že když rozloha klesne, zvýší se obsah CO2 v atmosféře. Ukládání uhlíku v nějaké formě, která by se nerozkládala a zároveň nebyla pro člověka užitečná (tedy rozložitelná na energii a CO2), nevěřím. Navíc experiment s náhradou čtvrtiny všech stromů přírodních druhů hybridy je dost rizikový sám o sobě.
Není mi jedno jaký strom u mě v lese stojí!
Ota Beran,2011-07-02 16:38:21
Pokud tvrdíte, že strom který pohlcuje víc kyslíku je úplně stejný jako jeho původní varianta, pane Kremlíku, nesvědčí to o ničem jiném než o vaší bujné fantazii. Pokud jste něco takového jako strom pohlcující více kyslíku viděl, že to můžete porovnat s tím "obyčejným", mám pro vás jednu radu: Už to nehulte!
Rovněž věta, že stromy se kácí a vysazují, platí maximálně tak v českých luzích a hájích, nikoliv v drtivé většině světových lesů. Tajgu,ani tropické pralesy nikdo nesázel! Takže vaše další "logické" vývody v článku i diskusi jsou maximálně tak k smíchu.
Trifidi na scénu?
Vojtěch Kocián,2011-06-26 08:13:49
Pan Dyson vlastně mluví o trifidech. To byly také rostliny produkující palivo. Zajímavé je, že když se mluví o rozšíření plochy řepky, tak se to klimaskeptikům nelíbí, ale když pan Dyson přijde s obdobou téhož, tak je to v pořádku. Samozřejmě je užitečné zkoušet najít (vyšlechtit, modifikovat) rostlinu, která by byla efektivnější než řepka a najít rovnováhu mezi tím, kolik, jak a kde jí pěstovat. Současný stav divokých dotací a dovozů biopaliv, kvůli kterým se kácí pralesy správný rozhodně není.
S ukládáním uhlíku ve stabilní formě pod zem bych byl skeptický. Stabilních forem je sice dost, ale... Buď jsou přímo využitelné jako palivo (uhlí, uhlovodíky všech skupenství), takže proč bychom je měli nechat v zemi? Nebo je rostliny umí tvořit jen velmi těžko nebo vůbec (diamant, grafit, grafen, vápenec...). Stromy, které absorbují více uhlíku sice mohou být, ale při zpracování jejích dřeva (je jedno jestli člověkem nebo hmyzem a mikroorganismy) se ten uhlík ve formě oxidu uhličitého případně metanu dostane zpátky do atmosféry. Poslední stabilní formou uhlíku je oxid uhličitý a ten se špatně skladuje.
Jediné, k čemu by byly stromy s vyšší absorbcí uhlíku dobré, by bylo jeho vázání přímo v biomase (případně nekromase, když si z toho někdo postaví dům). Otázkou je, jestli opravdu chceme čtvrtinu současných lesů vykácet a vysadit místo nich hybridy. Cesta zpět by také nebyla, protože při návratu do původního stavu by se uložený uhlík opět dostal do atmosféry (za předpokladu, že bychom z hybridního dřeva neudělali dřevěné uhlí a neodvezli ho do vytěžených uhelných dolů). Pokud by se tak opravdu mělo začít s takovou globální výsadbou, budu protestovat spolu s Greenpeace, ačkoliv je jinak rád nemám.
Ladislav Lang,2011-06-25 20:42:16
Článek jsem nečetl a ani se nechystám, ale z kontextu je myslím zcela zřejmé, co je tím myšleno. Tj. ty "uhlík-pohlcující" stromy jsou stromy, které pohlcují uhlíku výrazně více než stromy stávající - o tom to předpokládám celé je.
Ještě se s dovolením vyjádřím k článku samotnému. Přijde mi dost ubohé, když si pan Kremlík vybere nějakého (s odpuštěním) cvoka jako je pan Dyson a použije ho k diskreditaci svých názorových oponentů v otázce GO. Připomíná mi to dobu, kdy tu pan Tureček prezentoval své "zploštělé" grafy.
Karel Š,2011-06-25 21:32:21
S odpuštěním, pan Dyson je velmi inteligentní člověk který velmi dobře ví o čem mluví. Kdyby nic jiného, tak i ve svých dvaaosmdesáti letech prokazuje nadhled větší než má prakticky kdokoli jak z komunity "alarmistů" tak z komunity "popíračů" - a tím nemyslím vědce, ale stoupence jednoho nebo druhého proudu, tedy lidi jako jste vy nebo já.
Jeho návrh na řešení nemusí být zcela realizovatelný, ale poukazuje na to že existuje i řada jiných cest než ty které jsou zrovna z nějakého důvodu prosazovány.
Celý jeho článek není o tom jak problém řešit - je o tom jak moc toho stále ještě nevíme a jak přesto mají někteří z sklon docházet k ukvapeným závěrům.
Freeman Dyson
Tomáš Brauner,2011-06-25 22:39:38
Myslím, že tak silná reakce (p. Lang) není na místě. Vám i ostatním, kteří jsou alergičtí na pana Kremlíka, bych doporučil přečíst si původní článek Dysonův. Jako člověk z oboru mohu dosvědčit, že Freeman Dyson není cvok, nýbrž teoretický fyzik světového formátu, srovnatelný s též zmíněným a veřejnosti asi známějším Stevenem Weinbergem. Nemusíme s ním souhlasit, ale to, co píše, má hlavu a patu a především - čímž se jako vědec odlišuje od aktivistů všeho druhu - netvrdí, že jeho názor je ten jediný správný. Zároveň, jak už výše jinými slovy napsal Karel Š, poukazuje na to, jak snadno se z domněnky, rezonující s veřejným míněním, stane dogma.
Ladislav Lang,2011-06-26 00:47:19
Kvality pana Dysona jako fyzika nebo matematika nemohu posoudit, ale spousta věcí, které stvořil jsou prostě fantasmagorie, které se hodí do béčkových sci-fi románů, ale s realitou (ani tou současnou, ani tou budoucí) nemají pranic společného.
Jaroslav Záruba,2011-06-26 06:44:18
"Kvality pana Dysona jako fyzika nebo matematika nemohu posoudit, ale spousta věcí, které stvořil jsou prostě fantasmagorie, které se hodí do béčkových sci-fi románů, ale s realitou (ani tou současnou, ani tou budoucí) nemají pranic společného."
Evidentně nedokážete posoudit kvality vůbec ničeho, když zaměňujete úmyslné fantazírování se seriózní vědeckou prací té samé osoby. Nemluvě o tom, že co se zdálo před 150 lety být "fantazírováním", už je dnes leckdy realitou.
Podobně se projevují kreacinosté pod články o evoluci. :)
Toto mě opravdu rozesmálo
Jaroslav Santner,2011-06-25 20:24:03
"Kdyby čtvrtina světových lesů byla osázena uhlík-pohlcujícími variantami stávajících druhů stromů… během padesáti let by se nám oxid uhličitý v atmosféře zredukoval na polovinu.”
Já tedy nevím, co pohlcují stromy v Americe, ale ty naše už několik desítek milionů let uhlík ve formě oxidu uhličitého pohlcují. To přece není možné, aby ta Amerika byla až tak zaostalá nebo překladatel tak neschopný (pokud nebyl autor úplný magor).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
