Nadpriemerná tvorivosť - hranica mentálneho zdravia?  
Ďalší výskum potvrdil, že netradičný, nadpriemerne kreatívny spôsob myslenia si podáva ruku s psychotickými poruchami.

 

Zvětšit obrázek
Štruktúra dopamínu. Čierne sú atómy uhlíka, biele vodíka, červené kyslíka a modrý je atóm dusíka.

O vzťahu medzi kreativitou a mentálnymi poruchami sme už na Oslovi písali v článku Kreativita a psychózy niekedy tvoria nerozlučný pár. Približoval výsledky výskumu maďarských psychiatrov, ktorí potvrdili ľuďmi už dávno vypozorovaný fakt, že nadpriemerne kreatívni jedinci, s bytostnou potrebou tvoriť niečo netradične nové a pretvárať prostredie podľa nezabehaných metód a foriem sú často postihnutí duševnými poruchami. Omnoho častejšie, než „priemerná“ populácia trpia na schizofréniu a bipolárnu afektívnu poruchu, takzvanú maniodepresívnu psychózu.


Najnovšie číslo časopisu PlosOne uverejnil článok, v ktorom švédski vedci z Karolinska Institutet doterajšie výskumy dopĺňajú o nový poznatok. Systém dopamínových dráh v talame zdravých, nadpriemerne kreatívnych ľudí a ľudí postihnutých schizofréniou sa v mnohých smeroch podobajú.

Zvětšit obrázek
Fredrik Ullén, Karolinska Institutet. Foto kredit: C. Dürer

 

Pôsobenie neurotransmiteru dopamínu v mozgu sa spája s príjemnými pocitmi, s túžbou po odmene. Táto chemikália aktivuje na povrchu neurónov niekoľko druhov dopamínových receptorov – D1 až D5. Pre mentálne zdravie človeka je tak dôležité nielen to, koľko dopamínu sa v rôznych oblastiach mozgu vytvára, ale aj to, aká je sieť jednotlivých receptorov a ako fungujú.


„Skúmali sme v mozgu dopamínové receptory D2 a dokázali sme, že dopamínový systém zdravých, nadmieru kreatívnych ľudí sa podobá systému schizofrenikov,“ približuje výsledky švédskeho výskumu Fredrik Ullén z Karolinska Institutet. Spolu so svojimi kolegami, podobne ako v úvode spomínaní maďarskí vedci, podroboval skúmané osoby rôznym testom, pri ktorých bolo napríklad potrebné nájsť viacero rôznych riešení daného problému. Na aktivitu mozgu si vedci „posvietili“ pomocou rádionuklidov s krátkym polčasom rozpadu pri pozitrónovej emisnej tomografii a pomocou silného statického magnetického poľa pri magnetickej rezonancii. A výsledok? Laik by očakával, že kreatívny človek má aj z biologického hľadiska v mozgu čosi „navyše“. Opak je však pravdou – jednotlivci, ktorí obstáli v testoch kreativity najlepšie, majú v talame menšiu hustotu D2 receptorov. A podobne sú na tom ľudia s diagnózou schizofrénia.

Zvětšit obrázek
Talamus a striatum sú dve podkôrové mozgové štruktúry. Ako dokazujú mnohé výskumy, množstvo dopamínových receptorov ovplyvňuje prejavy nášho „ja“. Pritom ani menej, ani viac nie je výhrou. Zo stránky Medical Terminology /Dr.James Brevan

 

Príčinou takto pozmenenej siete dopamínových signálnych dráh sú „iné“ varianty (alely) génov nielen pre dopamínové receptory D2, i keď zatiaľ nie je zrejmé o aké mutácie presne ide a čo z hľadiska biochemického ovplyvňujú. Talamus (thalamus) je párová symetrická podkôrová štruktúra, ukrytá hlboko v medzimozgu, ktorá (okrem iného) pôsobí ako prenosové centrum, filtrujúce informácie skôr, ako sa dostanú do kôrových oblastí. Tento orgán tak spoluzodpovedá za rad funkcií, napríklad aj za poznávacie schopnosti a logický úsudok. Švédski vedci predpokladajú, že menej D2 dopamínových receptorov v talame znamená nižšiu mieru filtrácie prichádzajúceho signálu a tak z neho prúdi viac informácií ďalej do vyšších centier v mozgovej kôre. A možno práve to umožňuje veľmi kreatívnym zdravým ľuďom vidieť i neobvyklé súvislosti a nachádzať netradičné riešenia. Na druhej strane ale tým, ktorých vnímanie sveta deformuje neurologická porucha, vytvára v mozgu bludné, bizarné nereálne predstavy a asociácie.

Zvětšit obrázek
Správy medzi dvoma neurónmi predávajú na „hraničných prechodoch“ – synapsiách - rôzne „prenášače“ – neurotransmitery. Dopamín je jedným z nich. Jeho prekurzormi sú tyrozín a L-dopa, ktorý sa podáva ako liek pacientom napríklad s Parkinsonovou chorobou. Zdroj: nobelprize.org

 

Za všetko sa platí. Zdravých ľudí tento zvláštny predpoklad pre kreativitu rozptyľuje. Prepadávajú v testoch, ktoré vyžadujú, aby dlhodobo udržali úzko zameranú sústredenú pozornosť na konkrétne riešenie stanovenej úlohy.


A to nie je všetko. Podľa výskumu amerických vedcov, ktorí svoje výsledky publikovali v roku 2000 v časopise The American Journal of Psychiatry, menej D2 dopamínových receptorov s talamom susediacej podkôrovej oblasti mozgu s neprekladaným latinským názvom striatum, súvisí so sociálnymi fóbiami. So strachom a neistotou, ktorá postihnutých jedincov v spoločnosti iných, najmä cudzích ľudí, prepadáva. Iný podrobnejší výskum, ale tentoraz na makakoch, potvrdil podobnú súvislosť. Opice s menším počtom D2 dopamínových receptorov v podkôrových oblastiach mozgu patrili k najnižšej „spoločenskej“ vrstve (Spoločenské postavenie ovplyvňuje mozog).


Ako dopamín prenáša medzi neurónmi informáciu o príjemnom pocite:


 

Zdroje: Karolinska Institutet ,   PlosOne

Datum: 19.05.2010 19:50
Tisk článku


Diskuze:

Podivné že

Ondřej Vomáčka,2010-05-20 15:30:36

Spojovat nadrpůměrnou tvořivost s mentální poruchou, no to mu říkám výkon, mentální. Předpokládám, že touto poruchou budou postiženi všichni autoři článku na osel.cz, dost možná b y bylo vhodné zvláýžit vhodnou léčbu.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2010-05-21 09:42:40

Mentální porucha není mentální retardace. Bipolární psychózou, nebo schizofrenií trpěli mnozí známí, nadprůměrně inteligentní a kreativní lidé...
Spojení nevytvořili "autoři článku na osel.cz"... ti (nebo ta) jenom o tom píší...
Při Vašem názoru je udivující, že plýtváte časem na čtení.

Odpovědět


Tomáš Benek,2010-05-21 19:43:52

Co je na tom nemožného? Váš příspěvek je trochu mimo. :)

Odpovědět

Přesně můj případ

Petr Navrátil2,2010-05-20 13:49:10

Tenhle članek velice dobře vystihuje mou situaci
hranice mezi kreativitou a šilenstyvm je opravdu tenká.

Jak již bylo v čalnku tenhle stav ma své vyhody i nevýhody hlavní vyhodou je ohromná tvořivost
sousty napadu a vidění souvisloti tam kde by si jich jiní nevšimly.Nevýhodou je zhoršene soustredni a
skakani od jenoho k druhemu tech napadu je proste priliš moc a nic neudrží mou pozornost na moc dlouho .
Mam i mirnou socialni fobiji když se to prida k předešelému tak z toho plyne docela veká nepraktyčnost do běžneho života sice hodne napadů ale už neni ta
koncentrace na to je uvést do praxe.

Take je docela težke se na hranici udržet čim dal zajdeme tim sou napady a teorie neobvyklejší a zajimavejši ale taky pak už jdou za hranice bežné
vědy i normálního rozumu.Rozdil je v tom že pri vetši kreativite se nam jen zlepši chopnost asociace videm sousvisloti tam kde sme si jich predtim nevšimly
ale k tomu je jen kousek k hyperasociativnimu stavu kde vidí me souvislosti i tam kde nejsou.Je docela težke si v techto stavech udrřet logické myšlení
tam zdá že vše do sebe zapadá a dava dokonalý smysl
ale po navratu to nemusi davat smysl žadnej. Zaleži jen na tom jak daleko se až zajde ,duležite je po navratu do noramlu zjiskany data analizovat a zkusit zjistit
jestly by na tom precejen nemohlo neco pravdy být
proste dobré je hned to neodmítat jen proto že to neodpovida našemu stavjicimu nazoru a pohledu na svět ale ani to nepřijimat jako pravdu proste to brat jako potencialni možnost ketrou je trěba prozkoumat .To je asi jediná ceta jak ze stavu vytežit maximum a nezblaznit se u toho .

Zaujala me ta zminka o socialni fobiji nenapalo me že by tam mohla být souvislost je možne že že by to mohlo vest v pozejšich fázich k paranoie.

Samotnej stav bude u me asi dan geneticky mam to už od mala ale nedavno sem zjistil že dá hodně ovlivnit
pomoci ruzných hlavně mentálních technik.

Tyhle věci uplně mení pohled na svět:
(duležite je vše brát jako možnost ne jistotu jinak tam uviznem a zadratuje se to napevno do mozku když už ta je lepši mit vic možnosti a moct mezi nima prepinat umožni se to věci dovat z mnoha uhlů aniž by sme jeden z nich uprednostnovaly )

Technika co použivam vpodste o hodne sníži filtraci thalamem a zyvši zpracovani informaci v kortexu.Prvnim efektem je změneni vnímání světa vše je najdenou barevnejši, živějši vnimam mnohem vic detajlu take sem stastnejši vetšinou se vypalvý dodt endorfinů.Posupne se tenhel stav muže stupnovat až nam pomalu pripadne že sme v raji vše je nadherné a vše mame radi naše mysl je jasná .Stav ma sousty variant podle toho ketra čas mozku se aktivuje /deaktivuje a jake sou haldiny neurotransmiteru někdy to vede k tem hyprasociativnim stavum , zlepšeni vnimnai světa.
pocitu klidu , lásky..

Jak toho stavu dosahnout:
Predem upozornuju že nazory sou pseudovedecké a ne moc podložené ale funguje to :)

1.Odstraněni negativni energie (pojmy použivam pro sebe pro zjednodušení ) z vedeckeho helediska by se jednalo o zastaveni stresové reakce a odstraneni stresových hormonu z obehu.Pokud sou v oběhu tak se citime unaveni a vše nas boli - zpusobuje hyprsenzitivitu (možna blokace endorfinu ) vyhoda tohodle stavu je snad jen v tom že zjistime kde je telo oslabenoa kde sou vnem problemy ale pokud se
stresova reakce nazastavý a hormony neodstrani tak nas busou pomalu zabijet .Tato "negativní energie" blokuje bdělost mechanizmus neznam ale nejak blokuje funkci dorsolateralniho prefrontalniho kortexu DLPFC problem je v tom že tu bdelost potrebujeme na to abysme tu stresovou reakci zastavily - poslat zpravu amygdale
že riziko nehrozia že stresova reakce je zbytečná.
Naštesti te bdělosti stači jen trochu sou 2 moznosti
bud napred stresovou reakci zastavit nebo začit z odstranovanim hormonu tim zjiskat trochu bdelosti a
pak to stopnout.

2.Jakmile se povede stresovou reakci zastvit tak
odstranit všechny stresovy hormony z těla do dodtne bdelost na normani uroven pak je duležity každou dalši stresovou reakci zastavit už v zarodku.

3.Dektivace negativni časti amygadaly

4.Zapnout pozitivni čast amygdaly nebo ji vypnout uplně cilem je snižit filtraci informaci thalamem
ten filtruje informace podle toho co je pro nas duležity a to je uloženy v amygdale a vetšinu času jede na autopilota bud hodnoceni vypnem uplne nebo zapnem jen jeho pozitivni čast .Nad filtraci pak mame kontrolu i diky vic zapnutymu DLPFC.

5. Zvyšovani energie -zvyšuje se aktivita DLPFC a kortexu snižuje amygdaly(negativni) a thalamu
pokud se povede tak to udela smičku a porad se to posiluje vnimani světa roste a rostou i asociace
zvisi se hladiny neurotransmiteru (nejspiš noradrenalin, vyplavuje hodne endorfinu)

6.Udrženi se tam -duležity nespustit stresovou reakci

*dalo by se o tom napsat opravdu hodně aktivita se pak rozšiřuje do dalšich oblasti zlepšeni paměti ruzny pocity v těle..

*pokud někoho moje pseudovědecky kecy zajimaj tak dejte vědet

*omlouvam se za strašnou kvalitu textu dislexie je potvora

Odpovědět


to Petr Navrátil2

Frantisek Kriz,2010-05-21 14:54:47

Mně by to zajímalo! Jak se prakticky provede co popisujete v bodech 1. až 5.? Existuje nějaký odkaz? Je dost náročné s tímhle něco vystudovat. Mám s tím taky trochu zkušenost. Jinak můj email: filip122@31.PL

Odpovědět


Tomáš Benek,2010-05-21 19:40:29

Velmi zajímavý příspěvek! Ale opravdu lze vědomně aktivovat určité oblasti mozku, aby bylo možné tohoto dosáhnout? :) Nějak se mi tomu nechce věřit. Chtělo by to více prakticky využitelných informací. ;)

Odpovědět


Praxe

Petr Navrátil2,2010-05-23 23:55:53

Praktické metody jak dosahnout stavu"zvýšené energie"

hodim sem linky na přispěvky z fora kde sme o tom psal jen bych chtel zas upuzornit že je to forum zabyvajici se magijí a podobnymi věcmy a je tomu častečne i prispusoben jazyk přispěvků.Metody se vam mohou zdat
nevědecké a podivné ale opravdu fungují u nekterých by šel princip funkce vědecky popsat u jiných by to byl docela problém.(pokud bude zajem mohl bych to se pokusit to popsat vic vědeckou formou tam foru sem nemoh pak by to nikdo nečet :) )

Zatim ty postupy testovalo asi 10 lidi u všech fungovalo dostat se na normani hladinu energie
i z učenim metod vetšinou zabralo tak pul hodiny
(nekdy i 2 hodiny když bylo v těle moc bordelu )
dostat se na hodne zvyšenou hladinu na to sem použival vetšinou posilani energie z tim ktetyho sem to učil
(jak tohle vedecky funguje nemam tušeni veda by to asi okecala zrcadlovejma neuronama a sugesci )
posilani trvalo vetšinou tak 5-15min .


strach,stres,emoce -neuroanatomie
http://forum.astralni-cestovani.org/viewtopic.php?f=17&t=593#p6330

Odstranění negativní energie
http://forum.astralni-cestovani.org/viewtopic.php?f=17&t=593#p6335

Jak si zvednout energii
http://forum.astralni-cestovani.org/viewtopic.php?f=23&t=646

Jeste tam neni zminka o jedne metode tu teprv testuju
je t zmena aktivace časti mozku čiste vůli a vizualizaci zkoušel sem to zatim parkrat na amygdale
behem asi 10s se mi prudce zmenila nalada k lepšimu
energie narostla ale nemo to dlouhy trvani tak 10min
a pak to zas kleslo (mel sem v sobe stale nagetivni )
tahle metodu by bylo dobry použit asi až po očišteni
pri techle testech sem od negativni očistenej nebyl.

Chtelo by to učinost techle metod nějak vědecky oveřit
zatim je to čiste subektyvni ale zmeny sou to natolk velky že by meli byt meřitelny planuju zkusit změrit
EEG aktivitu nad DLPFC ale nevym jetly na to muj přistroj bude dostatečne cilivej .



Pokud mate nejaky dotazy připominky tak me klidně kontaktujte nejlip asi na ICQ 345169964

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz