Reklama
Kniha


Sponzoři a partneři

















Parfémy


 Záhada tahitských šneků
Zmenšení velikosti populace s sebou nese zúžení genetické pestrosti. Tento fenomén se označuje jako „hrdlo láhve“ čili „bottleneck“. Tahitští plži Partula tohle pravidlo k velké radosti ochránců přírody porušili.

 

 

Zvětšit obrázek
Tahitští plži rodu Partula


Severoamerických bizonů žilo původně asi 100 milionů kusů. Přičiněním bílého muže se tento impozantní tvor dostal na okraj vyhubení. Dnešní populaci bizona tvoří potomci několika desítek kusů.
Co na tom, že dnes se stavy bizonů vyšplhaly na nějakých 350 tisíc? Mnohé z původních variant bizoních genů jsou nenávratně pryč.

 

 

Zvětšit obrázek
Achatina žravá

Ve srovnání s původní populací je ta dnešní nejen menší, ale také geneticky jednobarevnější. Bizon je „živá mrtvola“. Pokud se utká s nějakou významnější evoluční výzvou, zřejmě prohraje, protože jeho genofond neobsahuje dost široké spektrum variant genů, jež by dovolily některým jedincům přežít. U velkých savců jsou zřejmě „živé - mrtvé“  všechny druhy, jejichž stavy klesly pod 500 kusů.  

 

 

 


Drastický pokles četnosti ale nemusí být provázen drastickým úbytkem genetické rozmanitosti vždycky. Názorným příkladem jsou tahitští plži rodu Partula. Na Začátku jejich konce stál člověk, který dovezl na ostrovy obřího afrického plže achatinu žravou. Ta dorůstá délky přes dvacet centimetrů a dělá čest svému jménu. Sežere na co přijde. Vedle rostlin konzumuje například i beton, z něhož čerpá vápník pro stavbu ulity.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Oleacina růžová

Obří šnek se dostal na ostrovy v Pacifiku během druhé světové války, kdy měl sloužit jako železná zásoba potraviny pro americká vojska. Šneci se rychle přemnožili a vědci proti nim vytáhli s americkým dravým plžem oleacinou růžovou. Ta si ale mnohem více oblíbila místní plže z rodu Partula a přivedla je na pokraj vyhubení.

 

Zvětšit obrázek
Zdá se, že na Tahiti (aspoň v případě plžů Partula) zákony „bootlenecku“ neplatí.

 

 

Nedávný výzkum tahitských plžů ale ukázal, že situace není tak úplně zoufalá. Původní populace plžů Partula bylo možné rozdělit podle analýz mitochondriální DNA do pěti velkých skupin. Dnes přežívá v tahitských horách jen zlomek z původního počtů plžů. Vědci proto očekávali i drastické zúžení jejich genetické různorodosti. Šnečí „poslední Mohykáni“ ale reprezentují nejméně čtyři z pěti geneticky odlišných linií. Udrželi si genetickou pestrost, s jakou vědci nepočítali.

 

 

Pramen: Current Biology

 

 

 

 

 

 


Autor: Jaroslav Petr
Datum:15.07.2007 v 11:16

Vytisknout článek               Poslat článek emailem

Související články:

Milióny let zpožděné vymírání v Karibiku     Autor: Stanislav Mihulka

Starobylá DNA poskytuje klíč k poznání sociálního chování     Autor: Josef Pazdera

Harašení zbraněmi ohroženým druhům prospívá     Autor: Josef Pazdera


Diskuze:

Vypsat celou diskuzi
Evoluce - Edward J. Larson
 
 
cena původní: 399 Kč
cena: 355 Kč
Evoluce
Edward J. Larson





Nadpis: Tazatel: Datum: Reakcí:
Šneci

Jouza

20.07.2007 v 06:57

1

Zobrazit odpovědi
rýpnem do tých bizónov

Martin

17.07.2007 v 15:18

0

Zobrazit odpovědi
...

Král Kojot

17.07.2007 v 13:37

0

Zobrazit odpovědi
žere beton....

Ccecil

16.07.2007 v 21:12

1

Zobrazit odpovědi
Pro vstup do diskuse je třeba být přihlášen
Email: Heslo:
Nový účet nebo zaslání zapomenutého hesla je možno vyřídit zde

Tvorba www stránek zajištena společností intencio s.r.o.