V záplavě tyranosauroidů, které jsme si již na Oslu představili, převažují relativně velcí teropodi s hmotností větší (či podstatně větší) než má dospělý člověk. Nyní si však představíme malého a poměrně starobylého zástupce této nadčeledi, který obýval území současného Portugalska v období pozdní jury. Rodové jméno tohoto malého dravce skutečně znamená „tyranská babička“ a je odkazem k vývojové skupině, do které patřil. Druhové jméno pak znamená jednoduše „jurská“. Druh Aviatyrannis jurassica byl formálně popsán německým paleontologem Oliverem Walterem Mischou Rauhutem v roce 2003.[1] Holotyp s označením IPFUB Gui Th 1 (umístěný ve sbírkách Svobodné univerzity Berlín) byl objeven v sedimentech souvrství Alcobaça, jehož stáří je odhadováno na počátek geologického věku kimmeridž (stáří zhruba 155 milionů let).[2] Lokalitou objevu je někdejší uhelný důl Guimarota, nacházející se nedaleko města Leiria ve středním Portugalsku. Holotyp má podobu pouhé jedné pravé kyčelní kosti. Dalšími kosterními elementy, řazenými k tomuto taxonu, jsou pak ještě jedno fragmentární ilium (kyčelní kost) a navíc ještě pravá kost sedací (ischium). Z postkraniální kostry aviatyrana známe tedy pouze nekompletní pánevní pletenec, kromě toho k němu bývá řazeno ještě šestnáct fosilních zubů, popsaných v roce 1998 paleontologem Jensem Zinkem.[3] Oliver Rauhut se nicméně domnívá, že k druhu A. jurassicaby ve skutečnosti měly patřit i některé exempláře označované dosud jako Stokesosaurus. Sám Rauhut přitom zmínil v roce 2000 fosilní materiál aviatyrana právě pod jménem Stokesosaurus[4], o tři roky později ale změnil názor a přiřadil fosiliím vlastní rodové jméno. Od té doby už tedy víme, jak asi mohla vypadat skutečná „jurská tyranosauří babička“.
Aviatyrannis byl malým predátorem, lovícím zřejmě jakoukoliv vhodnou kořist, kterou dokázal udolat. Nevíme však, zda mohl lovit v malých smečkách, nebo byl spíše samotářem. Jisté je, že šlo o drobného teropoda. U holotypu měří kyčelní kost pouze 9 centimetrů na délku, což odpovídá celkové délce těla pouhý 1 metr. V tomto případě se však mohlo jednat o fosilii mláděte, které ještě nebylo plně dorostlé. Další fosilie přiřazené k tomuto rodu ukazují na teropoda zhruba o třetinu až polovinu většího. Americký nezávislý badatel Gregory S. Paul v roce 2010 odhadl, že aviatyranis měřil na délku rovný 1 metr a vážil asi 5 kilogramů.[5] Byl tedy velký jen jako větší kočka nebo malý pes. Mnohem odvážnější je v tomto směru paleontolog Thomas R. Holtz, Jr., který v roce 2007 odhadl délku aviatyrana dokonce na 4 metry a hmotnost zhruba na 200 kilogramů.[6] V tom případě by se jednalo o predátora stojícího poněkud výše na stupíncích potravní pyramidy v pozdně jurském Portugalsku. Holtz zároveň předpokládá, že k tomuto rodu by bylo možné přiřadit i fosilní materiál známý z Jižní Dakoty, vzdálené od západní Evropy tisíce kilometrů. Tvar kyčelní kosti a přítomnost vertikálního hřebene spolu s charakteristickým tvarem zubních korunek na průřezu (v podobě písmene „D“) dokládají, že se skutečně jednalo o tyranosauroida. Rauhut tento druh zařadil do nadčeledi Tyrannosauroidea na bazální, vývojově primitivní pozici. Se zmíněným geologickým stářím je aviatyranis zhruba o 10 milionů let mladší než Proceratosaurus, patří tedy k vůbec nejstarším známým zástupcům této skupiny.[7] Je jisté, že ve své době a při svých rozměrech nemohl představovat dominantního predátora. Naopak se musel mít na pozoru před obřím teropodem druhu Torvosaurus gurneyi, žijícím ve stejných ekosystémech.[8] Doba největší slávy tyranosauroidů totiž měla přijít až v období pozdní křídy, o dobrých 80 milionů let později.[9]
Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz
Short English Summary: Aviatyrannis was a genus of carnivorous tyrannosauroid theropod dinosaur from the Kimmeridgian stage of the Late Jurassic (about 155 mya), found in what is now central Portugal. It was a distant relative of much later and larger Tyrannosaurus rex.
Odkazy:
http://www.prehistoric-wildlife.com/species/a/aviatyrannis.html
http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=68482
http://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_a/aviatyrannis.php
http://www.paleofile.com/Dinosaurs/Theropods/Aviatyrannis.asp
[1] Oliver W. M. Rauhut. (2003). „A tyrannosauroid dinosaur from the Upper Jurassic of Portugal“. Palaeontology. 46 (5): 903–910. doi: 10.1111/1475-4983.00325
[2] Weishampel, David B; et al. (2004). „Dinosaur distribution (Late Jurassic, Europe).“ In: Weishampel, David B.; Dodson, Peter; and Osmólska, Halszka (eds.): The Dinosauria, 2nd Edition, Berkeley: University of California Press. str. 545–549. ISBN 0-520-24209-2.
[3] Zinke, J. (1998). „Small theropod teeth from the Upper Jurassic coal mine of Guimarota (Portugal)“, Paläontologische Zeitschrift 72(1/2): 179-189.
[4] Rauhut, O. W. M. (2000). „The dinosaur fauna from the Guimarota mine“, str. 75-82. In: Martin and Krebs (eds.). Guimarota – A Jurassic EcosystemVerlag Dr. Friedrich Pfeil, München.
[5] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, Princeton University Press, str. 100.
[6] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 10). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
[7] Rauhut, O. W. M., Milner, A. C. and Moore-Fay, S. (2010). „Cranial osteology and phylogenetic position of the theropod dinosaur Proceratosaurus bradleyi(Woodward, 1910) from the Middle Jurassic of England„. Zoological Journal of the Linnean Society, published online before print November 2009. doi: 10.1111/j.1096-3642.2009.00591.x
[8] Hendrickx, C.; Mateus, O. V. (2014). Evans, Alistair Robert, ed. „Torvosaurus gurneyi n. sp., the Largest Terrestrial Predator from Europe, and a Proposed Terminology of the Maxilla Anatomy in Nonavian Theropods“. PLoS ONE. 9 (3): e88905. doi: 10.1371/journal.pone.0088905
[9] Loewen, M. A.; et al. (2013). Evans, David C., ed. „Tyrant Dinosaur Evolution Tracks the Rise and Fall of Late Cretaceous Oceans“. PLoS ONE. 8(11): e79420. doi: 10.1371/journal.pone.0079420
Diskuze:
