Po odhalení podvodu s takzvaným hokejkovým grafem už klimatologové termín „globální oteplování“ moc rádi nemají. V kurzu je teď slovní obrat „globální změna klimatu“. Ten s růstem teploty také počítá, ale už ne tak dramatickým. Momentálně odhadované oteplovací hodnoty si vzal na mušku Adrian Unc z Memorial University of Newfoundland a se svým týmem je aplikoval na oblasti, které jsou v současné době, kvůli nízkým teplotám, z pohledu zemědělské výroby, k nepotřebě. Výzkumníkům vyšlo, že sever Evropy a rozsáhlé boreální oblasti Ruska, Kanady a USA by na obávaném zvýšení teploty vydělaly. Získaly by obrovskou plochu, kde by se dalo zemědělsky hospodařit, protože horní hranice vytyčující využitelnou oblast pro pěstování obilnin by se posunula na sever v průměru o více než tisíc kilometrů.
Autoři připouštějí, že modelování dopadů oteplení je komplikované, neboť srážky by se zvýšily, ale současně je potřeba kalkulovat s růstem jejich odpařování. Vodní bilance by se změnila jak geograficky, tak i co do časového rozvržení srážek. O některé stávající produkční oblasti bychom přišli kvůli tomu, že by v době vegetace na nich srážek ubylo a nebo v době sklizně naopak přibylo. Aby autoři co nejvíce eliminovali případné chyby jednotlivých modelů, použili jich pro své prognózování celkem sedm.
Závěr
Zemědělské hospodaření se s rostoucí produkcí CO2 a oteplováním stane perspektivnější nejen v severských zemích, jakými jsou Švédsko, Norsko, Finsko, ale i v mnoha oblastech centrální Asie (např. Území Kyrgyzstánu). Hlavním tahounem nárůstu plochy ale bude Ruská federace a Sibiř (5,12 x 106 km2 ), s odstupem následují Kanada (3,07 x 106 km2 ) a USA (v jejich případě půjde hlavně o Aljašku 0,57 x 106 km 2 ). Celkově by mělo jít o nárůst plochy 9,55 x 106 km2 . Jinak řečeno, do roku 2099 by se ze současných 32 % boreálních oblastí jich mělo stát vhodných k produkci obilovin přibližně 76 % (55 % až 89 %). Hranice produkčních oblastí se posune na sever o 1200 km, přičemž nadmořská výška by v jejich využitelnosti, hrála roli zcela podružnou.
Literatura
Myron King et al. Northward shift of the agricultural climate zone under 21st-century global climate change, Scientific Reports (2018). DOI: 10.1038/s41598-018-26321-8
University of Leeds
Bobři přispívají ke změně klimatu
Autor: Josef Pazdera (19.07.2013)
(Eko)logické zemědělství II
Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Diskuze:
ad stromy v Grónsku
Pavel Brož,2018-05-30 15:22:52
Ne že by mě to zajímalo, ale když už tady byl spor ohledně těch stromů v Grónsku, co třeba trochu pohledat na netu, třeba tady: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Qinngua_Valley .
vhodná půda
Oskar Zemcik,2018-05-28 09:52:22
Několikrát tu zazněl argument a tom , že se sice zlepší klima na severu ale že tam nebude vhodná půda či vláha atd.
No ale na tohle přece nemusíme spekulovat. Stačí se podívat 1000 let zpět do grónska! Tehdejší seveřené tam spokojeně pěstovali obilí rostly tam lesy ze kterých měli dřevo atd. Nicméně klima se opět ochladilo a osadníci postupně vymřeli.
Mně z toho vychází závěr, že vhodné podmínky tam budou...
Ono si stačí uvědomit že ty podmínky jaké jsou tam dnes tam taky dříve nebývaly a tudíž půda a další potřebné věci tam stále mohou být.
Re: vhodná půda
Jan Kavalír,2018-05-28 11:05:34
Kam na ty nesmysly chodíte? Stromy v Grónsku nerostly. Nějaké dřevo občas vyplavilo moře nebo ho Vikingové dovezli z Vinlandu (pobřeší S. Ameriky), kam podnikli několik výprav a dokonce tam i měli osadu.
Re: vhodná půda
Jiří Novák,2018-05-28 11:59:56
Pokud je mi známo, tak osady v Grónsku žily hlavně z pastevectví. Zemědělství tam okrajově bylo, s důrazem na slovo okrajově. Lesy rozhodně ne. Aspoň teda podle současných znalostí.
Ostatně podívejte se na tu mapu v článku. Zelený pruh sice vede po Evropě, Asii i Americe, ale Grónsku se vyhýbá.
Re: vhodná půda
Z Z,2018-05-28 18:33:51
Grónsko - Zelenú zem - tak nazval jej prvý osadník - aby tam prilákal ďalších osadníkov, so skutočnou zelenou to malo málo spoločné - bola to len malá nezamrznutá časť Grónska.
Re: vhodná půda
Mojmir Kosco,2018-05-29 16:38:18
jeden z nejstarších fejků a jak se drží! Zelené Grónsko plné statných jedlí a obilí ach ach. Starší je snad už jenom že pyramidy stavěli otroci ...
Re: Re: vhodná půda
Milan Krnic,2018-05-29 17:52:31
Nejenom les, ale i víno (nebo tráva), Jenže věřte nějakým historickým příběhům
https://cs.wikipedia.org/wiki/Leif_Eriksson
Re: Re: Re: vhodná půda
Z Z,2018-05-30 08:05:21
Bájky o zelenej zemi - Grónsku však vytvoril už jeho otec Erik Rudý: https://cs.wikipedia.org/wiki/Erik_Rud%C3%BD
Re: Re: Re: Re: vhodná půda
Michal Lichvár,2018-05-30 13:24:04
anebo to neboli bajky, ale realita a bajky z toho spravili aj v sucasnosti klimaalarmici, lebo sa im nehodia do chramu (celkovo sa snazia z historia vymazat stredoveke klimaticke optimum ... resp. zrazit jeho teploty pod tie sucasne)
ale to s tymi stromami by ma zaujimalo, p. Zemcik, su k tomu nejake archeologicke vyskumy?
Re: Re: Re: Re: Re: vhodná půda
Milan Krnic,2018-06-04 19:23:25
Sice to nebylo na mě, ale co stromy, mroži!
https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00438243.2015.1025912?journalCode=rwar20
On to bude příběh tak jako tak, jak to už popisem minulosti bývá (teď, když nastává doba virtualizace hlasu i obličejového projevu při této mluvě osob. o to "hůře"). Racionálně je to ale fuk. Čo bolo, to bolo.
Humus
Mojmir Kosco,2018-05-27 22:49:50
Především tam bude chybět humus .ten se vytváří dlouho zničit jde hned ale vytváří se dlouho .taky nevím jak světelné podmínky pšenice je C3 to by snad šlo ale C4 např.kukurice asi by bylo problematické.proc vlastně není Ukrajina obilnice Evropy ? Většinou se udávají pouze politické důvody ale já bych pochyboval budou tam i ekologické důvody zejména změna vodního režimu ?
Že by konec malé doby ledové
Ladislav Žahour,2018-05-27 18:25:05
https://www.youtube.com/watch?v=s2FhEmIUaj0
Jiří Novák,2018-05-27 12:40:14
Pojem "globální oteplování" vznikl na základě vylhaného grafu IPCC. Proto pojem "globální oteplování" už nepoužíváme. OK. Chápu. Takže se udělal seriozní výzkum a začal se používat termín "globální změna klimatu". OK, stále chápu. A ta změna klimatu spočívá v tom, že se... inu... otepluje. Takže teďka máme starý problém s novým, politicky korektnějším názvem. Tomu říkám řešení v duchu současné civilizace.
Ale žerty stranou. Pokud se nám podnebné pásy posouvají směrem k pólům (což mmch ti klimaalarmisti říkali odhadem už tak před 15 lety), tak tu budeme mít aridní oblast jako je dneska řekněme ve Španělsku, nebo na Balkáně. A ve Španělsku a na Balkáně bude něco jako Sahara. Mám pravdu? Takže teď mi vrtá hlavou otázka, zda z toho podzolu, co budou zkoušet orat v boreálních oblastech, budou vozit i vodu.
"...nadmořská výška by v jejich využitelnosti hrála roli zcela podružnou" To bylo myšleno žertem, že?
Re:
Richard Vacek,2018-05-27 13:16:34
Předpokládám, že v dané práci neřešili všechny důsledky, ale jenom ty, které se projeví v severských oblastech.
Jiné práce hodnotí vliv zvýšených srážek na produkci plodin a jiné zase hodnotí kladný vliv zvýšené koncentrace CO2 na odolnost rostlin suchu.
Z historie víme, že chladnější období byla dobou hladomorů, nemocí a válek. Takže teď jsme buď někde v teplotním optimu, nebo další oteplení bude ještě stále přínosem.
Re: Re:
Pavel Brož,2018-05-27 15:12:54
Tady by měl být ten článek:
https://www.nature.com/articles/s41598-018-26321-8?error=cookies_not_supported&code=74fedf50-150a-4ad5-baeb-617183ea6947
Taky to na mě působí, že řešili jen důsledky v severských oblastech. Protože je ale klima globálně propojené, tak to pravděpodobně muselo být postavené na nějakých širších globálních simulacích klimatu - možná se pletu, rozumím tomu tak, že využili už existujících sedmi globálních klimatických simulací, a vysosali a zpracovali z nich pouze data týkající se boreálních oblastí a se vztahem k tomu zemědělství. Je docela dobře možné, že z těch sedmi simulací by se dalo odpovědět i na otázky typu, zda ve Španělsku či na Balkáně má být Sahara, ale tyto informace na odkazu výše prostě obsaženy nejsou. Nicméně to je opravdu jen můj dojem, že použité klimatické simulace byly globální, mohu se plést.
Re: Re: Re:
Stanislav Florian,2018-05-29 08:07:55
Změny srážek a čerpání vody podle satelitů NASA a časopisu Nature
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-satellites-reveal-major-shifts-in-global-freshwater
https://earthobservatory.nasa.gov/IOTD/view.php?id=92183
https://www.nature.com/articles/s41586-018-0123-1
Odkazy jsou z
http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2018050002
Podle u vedených map vysychání se týká mimo jiné jihu USA ( zhruba stát Texas), ale také východní Ukrajiny a s ní sousedního Ruska, čili produkce obilí tam ohrožena je.
Re:
Ondřej Váchal,2018-05-27 21:54:42
Co pana Nováka opravňuje tvrdit, že tu bude Sahara? Nemohl byste to rozvést? To ani autoři neříkají, takže nějaký vlastní výzkum?
Re: Re:
Jiří Novák,2018-05-28 00:24:39
Tady ne, ale ve Španělsku a na Balkáně se aridní oblasti docela šíří. (Údajně v důsledku posunu těch podnebných pásů.) Řešilo se to už před pár lety. Teď by měla být přesnější data ale popravdě řečeno jsem se tím dál nijak nezabýval. Přecejen košile bližší kabátu.
Mě zajímá spíš průšvih v podobě úbytku spodní vody, degradace půd a s tím související problémy na naší drahé matičce Moravě.
K té Jižní Evropě třeba:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0341816217302394
Ale zajisté si najdete sám co vás zajímá.
Re: Re: Re:
Milan Krnic,2018-05-29 17:43:11
Stačí se podívat na odkazy níže. Čína (méně úspěšněji už např. Afrika) podobné problémy řeší právě zalesňováním. Úbytek spodní vod v ČR, kdy krajina jí zachytí méně, souvisí se zemědělstvím spíš (chybějící meze, dlouhou dobu dotacemi podporovaná jednotná skladba, atp.), než s lesnictvím, i když i to je kapitola sama pro sebe.
Re: Re: Re: Re:
Milan Krnic,2018-06-04 19:08:51
Pohledů je více, některé jsou podobné, racionálně není jednotný pohled, ale ten nejvíce racionální (tj. z pohledu přírody jako celku) by bylo vhodné vybrat. Jenže to v rámci různé víry neuděláme. A to je opět racionální, viz kauzalita, takže co naplat.
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/zemedelstvi-klima-pycha-havlat_1806041835_pj
A jak bylo v odkazovaném zmíněno "Všechno souvisí se vším".
To se tam vykácí stromy?
Václav Dvořák,2018-05-27 10:32:33
Podle článku to budovatelsky vyznívá, jakoby v daných oblastech byla jen prázdná holozem pokrytá sněhem a postačí jen začít pěstovat. Předpokládám, že ta území jsou ale vesměs obsazená lesy, které se budou muset vykácet, případně vypálit ve stylu asijské krize.
Re: To se tam vykácí stromy?
Milan Krnic,2018-05-27 10:38:54
Simvás, nic, co bysme v rámci ekológie nepořešili ...
http://www.osel.cz/9247-dovezena-drevni-hmota-nahrazuje-uhli-nejen-v-dansku.html
Re: Re: To se tam vykácí stromy?
Richard Vacek,2018-05-27 13:56:24
Koho zajímá vtipný rozbor, jak Holandsko zajišťuje "zelenou" elektřinu: https://videacesky.cz/video/nedele-s-lubachem-zeleny-proud
Re: Re: Re: To se tam vykácí stromy?
Milan Krnic,2018-05-27 18:38:01
Jen doplním, že verdomd goed "Zondag met Lubach" od VPRO, s českými titulky od Misschien na "https://videacesky.cz/tag/nedele-s-lubachem" rozhodně doporučuji každému, nejen co se týče tohoto tématu!
Re: To se tam vykácí stromy?
Florian Stanislav,2018-05-27 11:39:59
https://cs.wikipedia.org/wiki/Subpol%C3%A1rn%C3%AD_podneb%C3%AD
Boreální les je na mělké a silně kyselé půdě. Od vypálení lesa ( žárové střídavé obdělávání) k úrodné půdě to trvalo stovky let v našem mírném pásmu.
"K podzolizaci dochází při nízkých hodnotách pH, tedy pokud je humus hodně kyselý (při kyselém opadu vegetace nebo působením kyselých dešťů). Podzolizace je spojena s výskytem vegetace s kyselým opadem nebo s některými mykorhizními houbami,[2] zpomalenou mineralizací díky chladnému a vlhkému klimatu, případně s extrémně chudým půdotvorným substrátem. K nejintenzivnější podzolizaci dochází v borových a smrkových lesích, pod kterými vzniká silná vrstva O horizontu (humus typu mor). Může však probíhat i pod dubem a bukem, které mají také poměrně kyselý opad, ovšem ne vždy dostoupí tak daleko, abychom mohli mluvit o pravých podzolech. Důležitý je vliv matečné horniny pokud je kyselá, minerálně chudá, pak podporuje růst nenáročných jehličnanů, jež okyselení dále prohlubují. "
Ukrajina s hlubokou černozemí byla před 100 lety obilnicí Evropy a půda tam stále je.
Re: Re: To se tam vykácí stromy?
Milan Krnic,2018-05-27 12:52:56
Zatímco vykácení lesů s přeměnou na zemědělskou půdu vede k degradaci půdy, mimo jiné i díky menšímu výskytu srážek ...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_zelen%C3%A1_ze%C4%8F_(%C4%8C%C3%ADna)
http://www.osel.cz/8869-umele-mraky-globalni-otepleni-ponekud-zchladily.html
... jsme schopni v rámci víry (např. v různé projekty udržitelnosti s ekonomickým růstem, atp.) poručit i větru, dešti.
http://www.osel.cz/5583-porucime-vetru-desti.html
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
