Lebka velkého jedince tyranosaura, zvaného „Stan“, zde v expozici Královského belgického institutu přírodních věd. Lebka měří na délku zhruba 140 centimetrů a patřila zvířeti o celkové hmotnosti přes 7 metrických tun. Vlastní snímek autora (© Vladimír Socha, únor 2009).

Ačkoliv v posledních letech přibývá objevů nových exemplářů druhu Tyrannosaurus rex jako pověstných hub po dešti (zejména když si uvědomíme, že například mezi roky 1908 a 1966 nebyl objeven ani jeden!), stále je takový nález důvodem k velké radosti a také nemalému zájmu médií. Kromě úžasného exempláře zvaného Sue, který právě v těchto týdnech musel udělat místo ve své expozici v Chicago Field Museum ještě impozantnější kosterní replice gigantického sauropoda patagotitana (Patagotitan mayorum, popsaný v loňském roce[1]), bychom mohli jmenovat i některé další. Je to například mládě zvané Jane, o kterém jsem již zde rovněž pojednával. Dalším z dospělců tohoto teropoda, který však rozhodně stojí za zmínku, je také „Stan“. Ten byl pojmenován po svém objeviteli, amatérském hledači fosilií Stanu Sacrisonovi, který na fosilii narazil v pustinách badlands na území Jižní Dakoty v roce 1987. Fosilie byla objevena v sedimentech souvrství Hell Creek nedaleko města Buffalo v kraji Harding, blízko jihovýchodních hranic s Montanou. Sacrison pracoval spolu s týmem z Geologického institutu v Black Hills, vedeném proslulým komerčním sběratelem a paleontologem Peterem Larsonem. Larson, který byl v únoru roku 1996 poslán do vězení na dobu 18 měsíců v souvislosti s údajným neoprávněným nakládáním s fosiliemi, popsal objev „Stana“ ve své knize Rex Appeal z roku 2002 (kterou jsem mimochodem nedávno dočetl).[2] Popisuje v ní, jak došlo k objevu i následným vykopávkovým pracím, které probíhaly na jaře v roce 1992, přičemž následná laboratorní preparace Stanových fosilií byla skončena až v roce 1995. Celkem bylo objeveno asi 199 fosilních kostí Stana (kompletnost kolem 65 %), což z něj činí jednoho z nejlépe zachovaných exemplářů tyranosaura vůbec.

Pohled na část haly s fosiliemi dinosaurů a dalších pravěkých obratlovců, expozice Královského belgického institutu přírodních věd. „Stan“ patří nepochybně ke zlatým hřebům této expozice, spolu se slavnými bernissartskými iguanodony. Vlastní snímek autora (© Vladimír Socha, únor 2009).

„Stan“, který je dnes znám také pod katalogovým označením BHI 3033, je menší než „Sue“, přesto jde o impozantní exemplář tyranosaura. Jeho kyčelní kost je dokonce delší než u Sue (asi 155 cm ku 146 cm) a velikostí lebky za ní příliš nezaostává (zhruba 140 cm ku 150 cm). Celková délka těla Stana činila podle současných odhadů asi 11,3 až 11,8 metru a jeho hmotnost dosahovala přibližně 7200 až 8400 kilogramů.[3] Jeho stehenní kost byla dlouhá asi 128 až 131 centimetrů, tedy zhruba o pouhých 5 cm kratší než u Sue. Larson se svým týmem prodal už přibližně tři desítky replik kostry Stana do muzeí po celém světě, a to včetně Bruselu, Osla nebo Oxfordu, ale také do španělských a japonských muzeí. Cena za jednu repliku se pohybuje kolem 100 000 amerických dolarů, tedy přes 2 miliony korun. Také fosilie Stana vykazují množství kostních patologií, svědčících o divokém a surovém způsobu života, plného zranění a snad i infekcí. Je možné, že oba jedinci tyranosaura byli zasaženi a snad i zahynuli z důvodu infekce parazitickým prvokem. Právě lebka Stana byla také využita jako podklad pro tvorbu mechanického modelu a výpočtu síly čelistního skusu tyranosaura v dokumentu Vraždící stroje: Pravda o dinosaurech zabijácích z roku 2005. Gregory Erickson zde přišel se zjištěním, že čelistní stisk dospělého tyranosaura mohl mít fantastickou sílu asi 60 000 newtonů, ačkoliv později byl tento odhad snížen téměř o polovinu.[4] Další studie, které se zabývaly kostrou Stana, se zaměřily na pohybové schopnosti (maximální rychlost běhu tohoto jedince byla při odhadované hmotnosti 7206 kg stanovena na solidních 27,7 km/h)[5] a výpočty objemu a hmotnosti těla (například podle jedné studie za použití přesného laserového měření dosahovala živá hmotnost Stana asi 7655 kilogramů)[6]. Ačkoliv tedy není tento exemplář druhu T. rexrekordní, patří k tomu nejzajímavějšímu, co může expozice leckterého muzea návštěvníkům nabídnout.

Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

Short English Summary: Stan is the nickname given to a famous Tyrannosaurus rex fossil found in 1987 in sediments of the Hell Creek Formation. Fossils were found in Harding County, northwestern South Dakota by amateur fossil hunter Stan Sacrison.

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Specimens_of_Tyrannosaurus

http://www.bhigr.com/store/product.php?productid=46

https://www.sciencedaily.com/releases/2009/02/090220110912.htm

https://www.sciencealert.com/running-would-have-broken-an-adult-tyrannosaurus-rex-s-legs

[1] Carballido, J. L.; et al. (2017). „A new giant titanosaur sheds light on body mass evolution among sauropod dinosaurs“. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 284 (1860): 20171219. doi: 10.1098/rspb.2017.1219

[2] Larson, P.; Donnan, K. (2002). „Rex Appeal„. Montpelier, VT: Invisible Cities Press. ISBN 1931229074

[3] Hutchinson, J. R.; Bates, K. T.; Molnar, J.; Allen, V.; Makovicky, P. J. (2011). „A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rexwith Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth“. PLoS ONE. 6 (10): e26037. doi: 10.1371/journal.pone.0026037

[4] Paul M. Gignac & Gregory M. Erickson (2017). The Biomechanics Behind Extreme Osteophagy in Tyrannosaurus rex. Scientific Reports 7 (2012); doi: 10.1038/s41598-017-02161-w.

[5] Sellers W. I.; et al. (2017). Investigating the running abilities of Tyrannosaurus rex using stress-constrained multibody dynamic analysis. PeerJ5:e3420 doi: https://doi.org/10.7717/peerj.3420

[6] Bates, K. T., Manning, P. L., Hodgetts, D., & Sellers, W. I. (2009). Estimating Mass Properties of Dinosaurs Using Laser Imaging and 3D Computer Modelling. PLoS ONE, 4(2), e4532. doi: http://doi.org/10.1371/journal.pone.0004532