Na stránkách osla již bylo samostatně pojednáno prakticky o všech dosud známých obřích teropodech, s výjimkou jednoho mírně kontroverzního rodu, jehož doba existence sahá až do jurské periody. Tím obřím teropodem byl Saurophaganax maximus, obývající území současné Oklahomy a zřejmě i jiných států USA v době před asi 152 miliony let (svrchní jura, pozdní kimmeridž).[1] Tento druh popsal v roce 1995 Daniel J. Chure na základě fosilií, které se zdály být příliš velké a v některých anatomických rysech odlišné od fosilií alosaurů.[2] Někteří paleontologové se nicméně domnívají, že ve skutečnosti jde o velké jedince druhu A. fragilis nebo o samostatný druh rodu Allosaurus, A. maximus.[3] Ať už je tomu jakkoliv, saurofaganax byl velký teropod z čeledi Allosauridae, žijící ve stejné době jako „klasičtí“ alosauři. Zkameněliny tohoto teropoda byly odkryty v letech 1931 až 1932 paleontologem Johnem W. Stovallem v oklahomském kraji Cimarron. Původně byl roku 1941 pojmenován jako „Saurophagus maximus“, stalo se tak ale pouze v článku, který nesplňoval formality potřebné k jeho vědeckému uznání.[4] Jméno tedy zůstalo pod škatulkou nomen nudum a teprve v roce 1995 stanovil Chure nové (znamenající doslova „vládce ještěřích požíračů“) – jak se totiž ukázalo, původní jméno již bylo přiděleno mnohem dříve, roku 1831, jistému pěvci z čeledi tyranovitých (neplést s tyranosauridy!).[5] Saurophaganaxje dnes dokonce státní fosilií Oklahomy[6], ačkoliv velmi pěkný materiál je tomuto rodu přisuzován i z objevu na severu Nového Mexika (exemplář NMMNH P-26083 v podobě fragmentární postkraniální kostry). Rekonstruovaný skelet saurofaganaxe je dnes k vidění například v instituci Sam Noble Oklahoma Museum of Natural History při Oklahomské univerzitě ve městě Norman. V současnosti převažuje mínění, že saurofaganax je platný a samostatný rod velkého alosauridního teropoda.[7]
Saurophaganax maximus byl součástí fauny Morrisonského souvrství a patřil spolu s druhy Torvosaurus tanneri a Allosaurus fragilis k největším pozdně jurským predátorům. Byl nepochybně vzácnější než jeho příbuzní, protože početně nedosahoval ani 1 % fauny v ekosystémech zmíněného souvrství.[8] Co se týká jeho velikosti, ani v případě jejích odhadů nejsou paleontologové jednotní.
Sám Daniel Chure v popisné studii uvedl, že tento alosaurid mohl dosahovat délky dokonce přes 14 metrů, to je ale velmi pravděpodobně přehnaný odhad. Nejvíce uznávané odhady délky se dnes pohybují mezi 10,5 metry[9] a 13 metry[10], což je stále ve velikostní kategorii druhu Tyrannosaurus rex. V porovnání s tímto mnohem mladším teropodem byl ale Saurophaganax podstatně lehčeji stavěn, proto hmotností daleko zaostává za jinými obřími teropody (zejména tyranosauridy a karcharodontosauridy). Pozdně jurský alosaurid totiž i při třináctimetrové délce zřejmě výrazně nepřekračoval hmotnost 3800 kilogramů.[11] Stejně dlouhý T. rex byl přitom zhruba dvojnásobně těžší.[12] Dá se ale předpokládat, že saurofaganax byl díky tomu poněkud mrštnější a snad i rychlejší. Dokázal tak snáze ulovit svoji kořist, kterou mohli představovat býložraví dinosauři, jako byl „obrněný“ Stegosaurus, sauropodi Apatosaurus a Diplodocus nebo ornitopodi Camptosaurus, Dryosaurus a Othnielosaurus. Jeho potravními konkurenty pak byli kromě zmíněného alosaura a torvosaura také rody Marshosaurus, Ceratosaurus nebo Stokesosaurus, ačkoliv tito predátoři dosahovali podstatně menších rozměrů a nebyli tedy zřejmě přímou konkurencí. Problematika validity rodu Saurophaganax není ani přes výše uvedené dosud uspokojivě vyřešena.[13]Skutečně jde o samostatný rod teropoda nebo se jedná pouze o obří exempláře již známého alosaura? To zřejmě ukážou až další výzkumy…
Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz
Short English Summary: Saurophaganax was a genus of huge allosaurid theropod from the Morrison Formation of Late Jurassic Oklahoma. Some paleontologists consider it to be just a very large species of Allosaurus (A. maximus). Currently it is one of the largest known Jurassic theropod dinosaurs.
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Saurophaganax
http://www.prehistoric-wildlife.com/species/s/saurophaganax.html
http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=65371
http://www.smithsonianmag.com/science-nature/a-comedy-of-dinosaur-errors-8396256/
[1] Turner, C. E. and Peterson, F., (1999). „Biostratigraphy of dinosaurs in the Upper Jurassic Morrison Formation of the Western Interior, U.S.A.“ Str. 77–114 in Gillette, D.D. (ed.), Vertebrate Paleontology in Utah. Utah Geological Survey Miscellaneous Publication 99-1.
[2] Chure, Daniel J. (1995). „A reassessment of the gigantic theropod Saurophagus maximus from the Morrison Formation (Upper Jurassic) of Oklahoma, USA“. In A. Sun; Y. Wang. Sixth Symposium on Mesozoic Terrestrial Ecosystems and Biota, Short Papers. Beijing: China Ocean Press. str. 103–106.
[3] Smith, David K. (1998). „A morphometric analysis of Allosaurus„. Journal of Vertebrate Paleontology. 18 (1): 126–142. doi: 10.1080/02724634.1998.10011039
[4] Ray, G. E., (1941). „Big for his day“, Natural History 48: 36-39.
[5] W. Swainson and J. Richardson, (1831). Fauna boreali-americana, or, The zoology of the northern parts of British America: containing descriptions of the objects of natural history collected on the late northern land expeditions under command of Captain Sir John Franklin, R. N. Part 2, Birds, London, J. Murray.
[6] https://statesymbolsusa.org/symbol-official-item/oklahoma/state-dinosaur-fossil/saurophaganax-maximus
[7] Holtz, Thomas R., Jr.; Molnar, Ralph E.; Currie, Philip J. (2004). Weishampel, David B.; Dodson, Peter; Osmólska, Halszka, eds. The Dinosauria (2nd ed.). Berkeley: University of California Press. str. 71–110. ISBN 0-520-24209-2.
[8] Foster, John R. (2003). Paleoecological Analysis of the Vertebrate Fauna of the Morrison Formation (Upper Jurassic), Rocky Mountain Region, U.S.A. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin, 23. Albuquerque, New Mexico: New Mexico Museum of Natural History and Science. str. 29.
[9] Paul, G. S., (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, Princeton University Press, str. 96.
[10] Holtz, Thomas R. Jr. (2011). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages, Winter 2010 Appendix.
[11] Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope’s rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
[12] Hutchinson, J. R.; Bates, K. T.; Molnar, J.; Allen, V.; Makovicky, P. J. (2011). „A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rex with Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth“. PLoS ONE. 6 (10): e26037. doi:10.1371/journal.pone.0026037
[13] Chure, D., (2000). A new species of Allosaurus from the Morrison Formation of Dinosaur National Monument (Utah-Colorado) and a revision of the theropod family Allosauridae. Ph.D. dissertation, Columbia University, str. 1-964.
Diskuze: