Současný stav naší elektroenergetiky
V předchozích částech cyklu byly rozebrány možnosti jednotlivých nízkoemisních zdrojů (větrných, jaderných a fotovoltaických) a různých cestách, které se dají pro přechod k nízkoemisní elektroenergetice využít. Nyní se podívejme na situaci v české elektroenergetice. V současné době je největší část elektřiny vyrobena v elektrárnách na domácí hnědé uhlí, ty dodávají téměř 50 %. K tomu přidají nějaké procento plynové bloky a fosilní zdroje tak zajišťují o pár procent více než 50 %. Dalším zdrojem jsou jaderné bloky v elektrárnách Temelín a Dukovany, které dodávají okolo 35 %. Zbývající část přidávají obnovitelné zdroje.
Česká republika je nyní čistým vývozcem elektřiny s dostatečnými rezervami výroby i výkonu. Zároveň svou robustní sítí pomáhá zajišťovat transport elektřiny ze severu Evropy na jih a udržovat stabilitu v našem regionu. U elektřiny jsou značně omezené možnosti ukládání, proto je potřeba v každé době pokrývat potřebný výkon. U něho dochází k dosti značným denním i sezonním změnám v rozsahu zhruba mezi 5,5 až 10,5 GW. Menší výkon je potřeba o víkendech a svátcích a také noc potřebu sníží. Nižší výkon je požadován v létě a vysoký naopak v zimě. V současné době je k dispozici v uhelných blocích něco přes 10 GW, v plynových zhruba 2 GW a v jaderných přes 4 GW. Vodní a přečerpávací mají dohromady 2 GW. To pokrývá potřeby i se značnou rezervou. V posledních letech byla netto výroba 80 TWh a vývoz okolo 13 TWh, tedy zhruba 16 %.
První zlom okolo roku 2022
Česká republika bohužel nevyužila svou výhodu robustní energetiky z minula a připravenosti k stavbě nízkoemisních zdrojů. Dlouhým odkládáním potřebných kroků se dostala do situace, kdy se to může stát problémem. Velká část našich elektráren je už pokročilejšího věku, čerpá se tak hlavně z toho, co se vybudovalo dříve. Jen u části uhelných bloků byla provedena ekologizace na takové úrovní, aby splňovaly kritéria pro provoz přes rok 2022. Tato kritéria například nesplňuje i elektrárna Počerady. Před tímto rokem tak postupně může dojít u uhelných zdrojů k odstavení až 40 % výkonu. V tomto případě už přestaneme být vývozcem elektřiny a může nastat problém s pokrýváním sezónních špiček.
Situace by neznamenala příliš velký problém, kdyby podobný proces neproběhl v té době i u našich sousedů. Pro uhelné zdroje totiž platí společná evropská pravidla. V Německu dojde k uzavření všech jaderných elektráren a také řady uhelných zdrojů. Uhelné zdroje se odstavily nebo se vyřadí i v celé řadě dalších evropských zemí. Všude po Evropě panovalo v posledních letech období útlumu výstavby zdrojů jiných, než obnovitelných, závislých na počasí. Po roce 2022 tak sice budou přebytky produkce v době, kdy intenzivně fouká a svítí, ale pravděpodobně bude problém dovézt elektřinu například v době zimní inverze, kdy bude v Evropě vysoká spotřeba elektřiny a nebude foukat a svítit.
Rok 2022 už je hodně blízko a Česko by se na toto období mělo už nyní začít připravovat, aby je bez újmy překonalo. Do té doby se těžko postaví nějaké velké bloky. Nelze také očekávat masivnější instalaci inteligentních prvků, které by umožnilo masivnější regulaci na straně spotřebitele. Bylo by však velmi dobré co nejefektněji využít současný systém HDO. Co lze stihnout, je vybudování určitého množství decentralizovaných menších zdrojů a určité zlepšení schopnosti regulace sítě.
Druhý zlom okolo roku 2035
Teoreticky by se sice daly Dukovany provozovat i přes 50 let, ale to je, nejen kvůli postojům našich sousedů, velmi nepravděpodobné. V roce 2035 tak začne probíhat jejich odstavování. Životnost skončí i některých zbývajících uhelných zdrojů. Do té doby bude potřeba zajistit náhradu velkého výkonu stabilních zdrojů schopných přispět k regulaci a stabilitě sítě. V tomto případě by však na rozdíl od předchozího bez zásadních akcí a investic došlo k opravdu krizové situaci.
V Evropě je shoda, že je třeba uhelnou energetiku utlumovat a velká část evropských států už vůbec s uhelnou energetikou nepočítá, jmenujme třeba Francii, Anglii, Švédsko, Dánsko a řadu dalších. U nás budou také ubývat zásoby uhlí, které jsou dostupné bez narušení limitů. Je tak nepravděpodobné, že by se náhrada odstavených zdrojů dala řešit uhelnými bloky. Jak bylo popsáno v předchozích částech cyklu, jsou možnosti obnovitelných zdrojů u nás omezené. Náhradu dosluhujících bloků u nás tak budou muset dominantně zajistit jaderné a plynové bloky podporované decentralizovanými obnovitelnými zdroji a inteligentním řízením sítě se zapojením „prosumerů“, tedy spotřebitelů, kteří jsou zároveň i producenti elektřiny v decentralizované podobě nebo přispívají k akumulaci energie.
Je třeba zdůraznit, že k oběma kritickým obdobím dojde v případě, že potřebný výkon i spotřeba zůstanou na současné úrovni. Zvýšením potřeb, například razantním rozběhnutím elektromobility či ekologizací průmyslu a tlaku na snížení celkové spotřeby energií s využitím elektrifikace (například masivnějším zaváděním tepelných čerpadel), se očekávaná rizika ještě prohloubí.
Čtyři scénáře, které mohou nastat
Možnosti, které pro výrobu elektřiny u nás poskytují geografické a další podmínky, byly podrobně rozebrány v předchozích částech cyklu. Z nich vyplývají čtyři základní scénáře vývoje elektroenergetiky u nás. Popíšeme si je v pořadí, v jaké míře dokáží České republice pomoci ve snižování emisí oxidu uhličitého. První by byl scénář „Supernízkoemisní“, který by Česká republika musela uplatnit v případě, že by chtěla maximálně přispět ke snižování emisí v Evropě. Druhým pak scénář označovaný jako „ASEK“, který by sledoval zadání Aktualizované Státní Energetické Koncepce (ASEK), které bylo přijato před dvěma roky. Třetí a čtvrtý scénář jsou pak „Druhé Bavorsko“ a „Rychle druhé Bavorsko“, které nastanou, jestliže se nepodaří postavit nové jaderné bloky a elektroenergetika bude dominantně spoléhat na plynové bloky a dovoz větrné elektřiny ze severu Německa. Ke scénáři „Rychle druhé Bavorsko“ dojde, pokud se navíc předčasně odstaví elektrárna Dukovany, například pod intenzivním politickým tlakem Německa a Rakouska.
Supernízkoemisní scénář
Jak bylo ukázáno v přehledu možných zdrojů, má Česká republika relativně velmi omezené možnosti pro všechny nízkoemisní zdroje, kromě jádra. Jak ve větru, slunci, biomase i vodě jde u každého z nich vždy jen o potenciál několika procent požadované produkce elektřiny. Celkově tak těžko dosáhnou i jen poloviny potřeb. Pokud by Česká republika chtěla relativně rychle nahradit fosilní zdroje a intenzivně přispět k nízkým emisím v Evropě, musela by postavit několik nových jaderných bloků. Zvláště, když část z nich musí postupně nahradit i dosluhující Dukovany.
Nutností realizace tohoto scénáře je provozování Dukovan nejméně 50 let. Je jasné, že dostavbu prvního z nových bloků nelze očekávat před rokem 2030, takže nemohou pomoci v řešení popsané situace, která nastane po roce 2022. V té době by u nás neměl být problém s celkovou výrobou elektřiny, i když období čistého exportu skončí. Náročné však může být pokrytí denních a ročních diagramů a zajištění regulace.
I z toho důvodu bude potřeba intenzivní rozvoj regulační schopnosti sítě, hlavně využitím možností inteligentních sítí a chytré regulace, i když nejdříve s využitím HDO systému. Důležitá je také spolupráce se sousedy, budování stabilních propojení, která by posílila naši roli při transportu elektřiny a udržování stability sítě v regionu. Umožnilo by to sdílet zálohování zdrojů a využít přebytky ve výrobě v různých časech. Efektivní a významné úspory by umožnily také kompenzovat růst spotřeby elektřiny vlivem zvyšování životní úrovně i přechodu k elektromobilitě.
Pokud bychom využili našich zkušeností a tradice v oblasti jaderné energetiky pro její rozšíření například v Polsku, mohli bychom velmi významně přispět ke snížení emisí v regionu. Stejně by působila i případná spolupráce se Slovenskem při budování nových bloků v Elektrárně Jaslovské Bohunice. Podobně jako se podílíme na dostavbě třetího a čtvrtého bloku v elektrárně Mochovce. V pozdější době, spíše až po roce 2040, by se v případě potřeby mohlo rozhodnout i o možnosti výstavby úplně nové jaderné elektrárny. Stejně tak by se v případě jejich technologické dostupnosti mohlo přistoupit k využívání malých modulárních reaktorů v teplárenství a produkci elektřiny i tepla pro průmyslové procesy.
Takový scénář by v principu mohl velice rychlé vést k přechodu k nízkoemisní energetice, podobně jako proběhl ve Francii, Švédsku či provincii Ontário a chystá se ve Velké Británii, Finsku či Slovensku. Je však třeba zdůraznit, že tento scénář je ve stávajících politických a společenských podmínkách velmi nepravděpodobný. Vyžadoval by totiž velmi rozhodné a rychlé kroky v oblasti řešení podpory všech nízkoemisních zdrojů. To nelze očekávat zvláště v situaci, kdy skupiny, které jsou největšími zastánci snižování emisí, jsou zároveň radikálními odpůrci využívání jaderné energie. Popsaný scénář by potřeboval opravdu silnou podporu a shodu napříč celou společnosti. Zhruba takovou, jaká je v Německu u Energiewende. Pojďme se tak podívat na pravděpodobnější scénáře.
Scénář ASEK
Stejně jako předchozí scénář má řadu variant, které se pohybují v zadaných koridorech pro jednotlivé zdroje. I on počítá s tím, že se Dukovany budou provozovat nejméně do druhé poloviny třicátých let. Zároveň se postupně začnou stavět bloky, které doplní existující a část jejich výkonu nahradí také odstavované Dukovany. Připomeňme, že podle ASEK by v roce 2040 měla jaderná energetika zajistit něco mezi 46 až 58 % výroby elektřiny, obnovitelné zdroje něco mezi 18 až 25 %, uhlí pořád ještě 11 až 21 % a zemní plyn mezi 5 až 15 %.
Konkrétní hodnoty velmi silně závisí na tom, jak rychle se podaří budovat nové jaderné zdroje. Větší podíl obnovitelných zdrojů by mohl umožnit rychlejší pokrok v ukládání energie. Významný vliv bude mít i vývoj celkové spotřeby elektřiny a také případný přechod k elektrifikované dopravě a průmyslu.
Denní diagram potřebného výkonu se ve všedním dni mění v kritických zimních měsících mezi 8 až 10,5 GW, v letních měsících pak mezi 6 až 9 GW. Je vidět, že základní zatížení lze uplatnit podle období mezi zhruba 6 a 8 GW a regulace musí zajistit změny v rozsahu zhruba až 3 GW. Jaderné bloky lze v principu využívat pro regulaci a mix je v případě plnění ASEK dostatečně pestrý. Všechny případné varianty scénáře ASEK jsou tak schopny tyto změny výkonu v principu pokrýt. Čím efektivnější budou možnosti regulace třeba inteligentními sítěmi a možnosti ukládání, tím snadněji se bude regulace provádět.
V době okolo roku 2022 by mělo jádro mít současný výkon téměř 4,2 GW, uhelným blokům by mělo zůstat přes 6 GW, plynové bloky by měly mít kolem 2 GW, a ve vodních (včetně přečerpávacích) budou zhruba 2 GW. Je však třeba počítat s tím, že vždy část výkonu bude odstavena pro potřebu údržby, oprav či výměny paliva u jaderných bloků. I ze srovnání potřebného výkonu a výkonu dostupného tak vychází, že situace v té době se zdroji nezávislými na počasí bude tak na hraně možností. Jakýkoliv další nečekaný výpadek v té době může být problém.
Druhé Bavorsko
Tento scénář nastane v případě, že se nepodaří postavit nové jaderné bloky. Odstavované uhelné elektrárny bude potřeba nahradit. Částečně to lze udělat pomocí obnovitelných zdrojů, ale bez efektivního dlouhodobého ukládání energie pouze ve značně omezené míře. To je vidět i na příkladu Bavorska. Jaderné bloky zde zajišťovaly až okolo 50 % potřeb elektřiny. Nyní je nahrazují postupně větrné turbíny ze severu Německa a plynové zdroje v Bavorsku. Právě na vývoji v Bavorsku uvidíme, jak to dopadne i u nás v případě odchodu od jádra.
Je velmi pravděpodobné, že v Česku proběhne náhrada jádra velmi podobně jako v Bavorsku. Dominantními zdroji elektřiny bude plyn a dovoz větrné elektřiny ze severu Německa. Stupeň závislosti na dovozu elektřiny z Německa a plynu hlavně z Ruska by v takovém případě byl velmi významný, i když jeho míru ovlivní hlavně možnosti ukládání energie a míra schopnosti instalovat obnovitelné zdroje u nás. Určitou možností snížit při náhradě odstavovaných klasických zdrojů využití plynových bloků by mohl být v tomto případě dovoz elektřiny z uhelných zdrojů v Polsku. Je však třeba zdůraznit, že na rozdíl od Bavorska za nás nebude Německo cítit zodpovědnost a v případě potřeby budeme první, kterým se omezí dodávky. Německo má také daleko silnější pozici při vyjednávání dodávek plynu z Ruska.
Tento scénář se naplní i v případě, že stejně jako v posledních dvou letech se v energetice nebude téměř nic dít. Podobně jako v předchozích scénářích bude potřeba řešit zlomové období kolem roku 2022. V tomto případě však bude zvlášť silná potřeba posílit integraci naší elektrické sítě do sítí našich sousedů.
Rychle druhé Bavorsko
Ještě rychlejší přechod k dominanci plynu v Česku a větrné elektřiny ze severu Německa by nastal v případě, že by se musely předčasně odstavit Dukovany. V tom případě ovšem bude zlom u zdrojové části v polovině dvacátých let dramatičtější a bude třeba rychleji řešit přechod k sítím s vysokými schopnostmi regulace a inteligence, a také intenzivní integraci naši sítě s vedeními v Evropě. Rychle bude potřeba také stavět nové plynové zdroje.
Konkrétní doporučení pro překonání kritických období
Pokud chceme splnit zadání naši státní energetické koncepce a překonat popsaná problematická období, musíme učinit řadu opatření. A to poměrně brzy. Nejdříve se podívejme na ta doporučení, která by nám pomohla překonat první zlom kolem roku 2022. Je třeba zdůraznit, že tato opatření jsou nutná při libovolném zmíněném scénáři.
-
U uhelné energetiky je třeba podpořit dokončení ekologizace u bloků, které budou provozovány po roce 2022. Musí být splněna požadovaná evropská kritéria. Pokud byla u nich ekologizace provedena a překračují limity pouze v některých příliš přísně a z hlediska potenciální škodlivosti sporně nastavených hodnotách, je možné se spolu s dalšími evropskými zeměmi pokusit dojednat nové posouzení jejich nutnosti. Uhelné elektrárny se ještě delší dobu využívat budou a je nutné, aby to bylo ekologicky přijatelným způsobem. Může být vhodné, po jistou velmi omezenou dobu pokrývající přechodové období, některé ekologicky problematičtější bloky neprovozovat, ale držet je ve strategické rezervě pro krizové situace, než se postaví potřebné náhrady.
-
Vytvořit podmínky pro efektivní možnost budování decentralizovaných obnovitelných zdrojů a prvků podporujících regulaci a schopnost akumulace.
-
S využitím HDO a dalších dostupných prvků inteligentního řízení podpořit stabilitu a flexibilitu sítě.
-
Velký důraz klást na údržbu všech zařízení a zvýšit jejich spolehlivost, aby nedocházelo k problémům, jako byly se svary v jaderných elektrárnách, nebo k poruchám a požárům na uhelných blocích.
Pro zajištěny obměny zdrojů a udržitelného vývoje elektroenergetiky po roce 2035 podle scénáře ASEK je potřeba:
-
Podniknout reálné kroky k výstavbě jaderných bloků. Pokud mají stát do doby odstavování Dukovan, musí se k nim přikročit co nejdříve.
-
Zajistit rozvoj a podporu obnovitelných zdrojů v decentralizované efektivní podobě a zařízení pro akumulaci energie.
-
Zavádění inteligentních sítí a prvků z průmyslu 4.0, které zajistí efektivní spolupráci mezi centrálními a decentralizovanými zdroji i „prosumery“.
-
Využít efektivní možnosti úspor a zapojení elektromobility i elektrifikace průmyslu i do zefektivnění elektroenergetiky
-
Pracovat na integraci do evropské sítě a využití potenciálu spolupráce s blízkými i vzdálenějšími sousedy.
Závěr
Nyní jsme v období, kdy je potřeba českou elektroenergetiku obnovit a přebudovat. Jak bylo ukázáno v předchozích článcích o jednotlivých zdrojích, existují v Česku firmy, které se do produkce energetických zařízení úspěšně zapojují. Řada podniků funguje v jaderné energetice, ve výrobě kotlů a turbín pro plynové zdroje i elektrárny na biomasu a v produkci komponent větrných i fotovoltaických systémů. Jiné se začínají zapojovat také do výroby baterií a komponent chytrých sítí. Česko je jedním z největších výrobců automobilů. Nemůže si tak dovolit zůstat stranou směřování k elektromobilitě. Proto je nutné počítat s její interakcí s elektrickou soustavou.
V průmyslu bude třeba postupně přejít k technologiím 4.0. Je tak třeba, abychom začali rozvíjet postupně prvky průmyslu 4.0, ale i energetiky 4.0. Je důležité, aby se co nejvíce do této komplexní proměny české energetiky zapojil český průmysl a využil při tom i své integrace do mezinárodní spolupráce. Nastávající období je tak výzvou nejen pro českou energetiku, ale také český průmysl. A je třeba co nejdříve podniknout kroky, aby tato výzva mohla být pozitivně využita k zajištění ekologické a sociálně únosné elektřiny pro naši společnost a tím i její životní úrovně.
Úplně na závěr je třeba připomenout, že ničeho ze zmíněného nelze dosáhnout bez potřebných odborníků a výzkumu v energetických oborech. Důležitá je tak podpora příslušných vysokých škol a vědeckého výzkumu. Je třeba myslet i na naše potomky a období v druhé polovině tohoto století a podpořit naše zapojení do mezinárodního základního výzkumu v energetice. Navázat můžeme třeba na dobré tradice v oblasti výzkumu fúze či materiálových studií.
Poznámka
Článek je pátý z cyklu, který bude rozebírat možnosti jednotlivých energetických zdrojů u nás, a jehož cílem je iniciovat diskuzi o budoucím rozvoji české elektroenergetiky a jeho úskalích i možnostech. Hlavně v souvislosti s tím, že od poslední aktualizace energetické koncepce uplynulo již pár let a v oblasti energetiky se u nás reálně nic moc neudělalo. Zároveň se objevuje řada rizik, a tak je velmi důležité udělat si přehled o vývoji a stavu energetiky ve světě i u nás. První čtyři části byly věnovány možným cestám k nízkoemisní energetice, fotovoltaice, jaderným zdrojům a větrné energii.
Poděkování a disclaimer
Chtěl bych poděkovat všem členům Energetické komise AV ČR a dalším kolegům, kteří se energetikou zabývají, zvláště pak Hynku Beranovi, za diskuze a podněty. Pochopitelně i mezi námi je řada odlišných názorů a důrazů na různé aspekty.
Je třeba zdůraznit, že článek vyjadřuje názory autora a není oficiálním stanoviskem žádné instituce, se kterou je spojen.
Článek byl napsán pro Osel.cz a OEnergetice.cz
Větrné elektrárny včera, dnes a zítra
Autor: Vladimír Wagner (01.09.2017)
Současný stav a budoucnost jaderné energetiky
Autor: Vladimír Wagner (03.09.2017)
Možné cesty k nízkoemisní energetice
Autor: Vladimír Wagner (10.12.2017)
Diskuze:
Biomasa
Petr Dvořák7,2018-01-12 09:22:49
Chybí mi zhodnocení potenciálu biomasy. S její decentralizovanou podstatou a v ČR docela dobrými podmínkami na celém území by mohla hrát roli v pokrývání špiček.
Re: Biomasa
Milan Krnic,2018-01-13 12:00:37
Potenciál biomasy je zejména živinný. Pálit ho je, obecně vzato, pitomost. Tedy, z určitého pohledu to je racionální, protože ho pálíme z kauzálních důvodů souvisejících s finančním ziskem, abych by fér.
Pokrytí špiček provedeme pohodlně regulací jaderného reaktoru.
Re: Re: Biomasa
Petr Dvořák7,2018-01-14 21:52:23
Otázka byla spíš na autora, který ji odbývá na můj vkus příliš rychle.
Pálit tento potenciál je zajisté škoda. ;) Omluvte mne za vtip .. nicméně biomasa je globálně i v EU jednoznačně nejvýznamnějším OZE a má potenciál pro další navýšení, věřím že poměrně značný.
Ona škoda je i pálit uhlí, skvělou chemickou surovinu, nebo štěpit uran, dobrý zdroj na kosmické lety... ;))
Pokrytí špiček regulací jaderného reaktoru je technicky možné, ale není to OZE (a otázka směrovala k biomase coby OZE, resp. k nekonečným výtkám ohledně neregulovatelnosti OZE) a také je škoda používat JE jako špičkový zdroj.. dost se prodraží.
Marnost nad marnost
Milan Krnic,2018-01-02 18:09:48
Těm racionálně smýšlejícím, ovšem jen se smyslem pro humor, doporučuji sváteční Fokus Václava Moravce - U konce s energií
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054978064-fokus-vaclava-moravce/215411030530007
Alternativy k jádru
Pavel Matějka,2017-12-15 22:45:31
Sice jsem taktéž fanda jaderné energetiky, ale jsem si jist, že tudy opravdu cesta nepovede. Energetika se začíná ubírat (a nadále i bude) ve směru decentralizace. Ať chceme nebo ne, tak nárůst podílu OZE bude dále pokračovat a zmíněnou nespolehlivost budou vykrývat podpůrné služby (PpS) a to buď ve formě obrovských bateriových zdrojů (plánuje se využívat i částečně vyjeté baterie z elektromobilů), nebo v "power to heat" - elektrokotle, akumulační nádrže, atd., "power to gas". Do PpS budou zařazeny i domy s lokálními bateriemi a dokonce i elektromobily, které budou zapojeny v nabíječce..
Re: Alternativy k jádru
Jan Novák9,2017-12-16 00:02:29
To je možné, ale v tom případě se připravte na kVh za 100Kč v dnešních cenách. Bylo by to extrémně drahé.
Re: Re: Alternativy k jádru
Pavel Matějka,2017-12-16 09:42:30
Však také k tomu s Energiewende naši západní sousedé úspěšně směřují a nás, jako téměř sedmnáctou spolkovou spolkovou zemi, čeká podobný osud také..
Re: Alternativy k jádru
Aleš Voborník,2017-12-16 05:21:31
Obávám se, že bateriové zálohování v energetice je nesmysl, viz můj komentář níže ( na 1GW a 3 dny potřebujete 284kT LiIon aku.). Decentralizace vede jen k vyšším nákladům a složitějšímu řízení. Omezený počet cyklů a provozní podmínky zabrání používání elektromobilů jako zálohy.
Příklad: V lednu ve středu večer jste připojil elektromobil k nabíječce ve stavu 80%. Síť měla v noci problém, baterie vybita na 60%. Ráno teplota -8C, vy přicházíte k autu a musíte čekat třeba 20min, než se aku. rozmrazí abyste mohl vůbec vyjet, klima v autě netopí v tak velkém mrazu takže topíte elektrikou (okna minimálně). Ujedete 40km a máte vybito a je vymalováno, domů jdete pěšky.
Re: Re: Alternativy k jádru
Pavel Matějka,2017-12-16 09:49:19
Souhlasím s Vámi, bohužel se ale ze mě za poslední roky stal pesimista, co se týče budoucnosti energetiky a automobilismu. Další nevýhodou, kterou si zastánci baterií v energetice a autech neuvědomují je to - že je to stále vysoce koncentrovaná energie na malém místě. Zkuste si vyndat Li-Ion baterii z mobilu, udeřit jí kladivem a uvidíte show. Představte si nyní podobnou situaci na obrovských bateriových zdrojích, které by někdo nedejbože umístil doprostřed města.
Re: Re: Re: Alternativy k jádru
Josef Šoltes,2017-12-16 15:50:46
Je hloupé si myslet, že baterie v mobilu, které mají projektovanou životnost max. 3 roky a jdou dělané hlavně pro vysoký výkon a energetickou hustotu, mají stejné vlastnosti jako baterie určené pro bateriová úložiště. Ty baterie mají jinou stavbu i chemické složení.
Ovšem to neznamená, že si myslím, že půjdeme cestou decentralizace energetiky. Nemyslím. Tohle možná bude fungovat na úrovni bohatších domácností, které si takto sníží provozní náklady, ale jinak je to nesmysl.
Re: Alternativy k jádru
Pavel Pavel,2017-12-16 15:33:05
Kde vydíte tu decentralizaci? Tzv. energiewende, která měla vést k decentralizaci, ve skutečnosti způsobila centralizaci německé energetiky na severním německém pobřeží.
Dále je jasné, že cíle, které si vytučují aktivistické vlády různých zemí o podílu tzv. oze dosaženy nebudou, nemluvě, o tom, že by tzv. oze pokryly veškerou spotřebu energie, a to ani v rádu desetiletí. Kde budeme potřebnou energii bez JE brát? Snad ne stavbou nových uhelených elektráren jako v Německu?
https://ekonomika.idnes.cz/energetika-obnovitelne-zdroje-jadro-dvg-/eko-zahranicni.aspx?c=A171024_092231_eko-zahranicni_rts
Elektromobilita
Pavel Matějka,2017-12-15 22:31:04
Až v tomto článku jsem objevil malou zmínku o elektromobilitě. Bohužel si současní energetici neuvědomují jak masivní nástup elektromobilů automobilky připravují - a to kvůli blížícím se emisním limitům na CO2 na flotilu vozů, které se nezadržitelně blíží. Na tyto změny nejsou připraveny jak zdroje tak přenosová soustava, takže nás čekají zajímavé časy..
Re: Elektromobilita
Aleš Voborník,2017-12-16 06:03:54
Ano velmi zajímavé časy nás čekají. Elektromobil v současném provedení není dobrý ani na pojížďky po městě a u nás sotva v létě.
V mrazu rychle klesá kapacita aku. Za mrazu se tyto aku. nesmí dobíjet. Dvoucestná klima v mrazu netopí, takže se musí topit elektrikou. Tvalé vyhřívání aku. je možné, ale energeticky náročné. Dojezd je mizerný, rychlonabíjení velmi zkracuje životnost aku.
Pro nabíjení chybí infrastruktura - u nás na sídlišti parkují auta kolem Luny cca 200 míst. Máme tam 2 osazenstva noční - lidi co tam bydlí a denní - lidi co v okolí pracují. Brzy by všude měly být nabíječky dejme tomu po 3kW včetně soudobosti. Znamená to nn rozvody na parkovišti k tomu vn/nn rozvodna 630kVA. Jen na Borech by to bylo tak 5* tolik minimálně. Rozsah prací v rámci ČR nedovedu ani odhadnout. Pokud se mají elektromobily nabíjet když je přebytek výroby, tak musí být v tu dobu připojené a tedy musí mít kde tj. 0,5 nabíječky/auto alespoň. Pokud by se šlo směrem pump s rychlonabíječkami, tak se ušetří na infastruktuře, ale tato spotřeba nepůjde řídit. Výměna aku. a auto jen pronajaté vede k nárůstu počtu provozovaných aku. a vícenákladům spojeným s jejich servisováním.
Různé snahy o bezdrátové nabíjení jsou jen vlhké sny.
Nedovedu si představit cestu na skialp do Rakouska elektromobilem - to je za hranicí mých snů.
Re: Re: Elektromobilita
Pavel Matějka,2017-12-16 09:37:34
Ve všem s Vámi souhlasím, jsem jen posel špatných zpráv. Vámi uvedené problémy si pravděpodobně uvědomují i automobilky a tak už se asi připravují na hubenější léta.. Rychlonabíječky jsou neekonomické a zatěžují soustavu a tak se počítá s nabíjením přes noc z vlastních domovů (domů), jen netuším jak to bude probíhat na parkovištích na sídlištích. To aby každé sídliště mělo vlastní elektrárnu. Elektromobil bude v začátcích jen jako přibližovalo do práce a na nákupy (nejčastěji řidiči ujedou jednou jízdou vzdálenost do 20 km), na skialp a dovolenou v Chorvatsku budou mít lidé na západě stále druhé auto se spalovacím motorem, ovšem netuším jak to mají odborníci naplánované se střední Evropou, kde stěží utáhneme rozpočtem jedno auto..
Re: Re: Re: Elektromobilita
Martin X,2017-12-16 10:25:24
Problem ma "jednoduche" riesenie. Kto nebude mat vlastnu garaz s nabijackou, nebude moct vlastnit auto. Auta na fosilne paliva sa z ekologickych dovodov zakazu, v prechodnom obdobi sa radikalne zvysia dane na fosilne paliva (dovod - CO2 emisie, ekologia, boj proti islamskemu terorizmu, znizenie zavislosti na Rusku, nehodiace si vyskrtnite).
Vyriesi sa tym mnozstvo problemov - okrem CO2 emisii a smogu v mestach aj problemy s parkovanim. Myslim si, ze na EU urovni bude toto opatrenie skor ci neskor "demokraticky" prijate, vzhladom k tomu, ze poslanci EU parlamentu maju vacsinou rodinne domy s vlastnou garazou.
Pár poznámek
Aleš Voborník,2017-12-15 12:03:38
1. Příspěvek regulace spotřeby nasazením inteligentních sítí bude bez výrazného zdražení a nepohodlí spotřebitelů zanedbatelný. Současné HDO využívá převážnou většinu disponibilní spotřeby. Je tedy možno začít regulovat spotřebu na úkor spotřebitele - v určitém čase či období bude elektřina výrazně dražší a jindy zase levnější, tato období budou obtížně predikovatelná. Navíc rozsáhlou, velmi složitou a krátkodechou infrasturu spotřebitel také zaplatí.
2. Na ukládání el. energie bych také moc nesázel - neznám žádnou technologii která by umožnila vykrýt několikadení významný výpadek výroby v rámci ČR. LiION aku. používaný dnes má energetickou hustotu 254Wh/kg. Pro zazálohování 1GW výkonu po dobu 3 dnů tedy potřebujeme 283 tisíc tun akumulátorů při ceně ...
3. Nevím co to je energetika 4.0, ale hromadné nasazování střídačů do výroby a měničů do spotřeby vede k problémům se stabilitou sítě - přestává fungovat řízení kmitočtem.
4. Posilování naší sítě zřejmě nevyřeší neochotu Německa posílit jejich síť sever-jih. Přesun řízení naší sítě do Mnichova bude přesunem německých problémů k nám.
Jako bývalému elektroenergetikovi je mi z toho už delší dobu špatně. Lidem nevzdělaným v tomto oboru doporučuji velmi vážit slova - stabilita el. soustavy a další věci jsou skutečně složité odborné problémy - já také neradím jako elektronik lidem od fyziky.
Re: Pár poznámek
Jiří Kocurek,2017-12-15 16:02:39
1) Pekárny přejdou na zemní plyn, jelikož potřebují napéct už v době, kdy je ještě tma. Pro mnohé lidi bude teplé jídlo méně dostupné, někteří rovněž přestanou využívat elektřinu k ohřeu vody (potenciál pro regulaci pomocí HDO klesne) a k vaření.
2) Jenže potřebujete cca 2-4 GW na tři týdny. Třeba proto aby na vánoce svítil stromeček a nebylo třeba nahazovat benzínový agregát nebo používat svíčky (riziko požáru).
3) Také nevím, ale mám za to, že běžící mrazák spotřebuje cca stejně, jedno jak je jeho běh rozložen během dne. Nejen v domě, ale také v supermarketu, restauraci, jídelně. Jahody mražený budou v lednu jenom pro bohaté, vzroste jejich cena kvůli bodu 1. Nebo bude levnější dopravit čerstvé, letecky.
4) Dotaz na p.t. čtenářstvo: Nepřijde vám zvláštní, že _decentralizované_ zdroje v místě spotřeby vyžadují posílení přenosové soustavy? Mě jo.
A nevím jak na tom budou trolejbusové a tramvajové provozy. Jízdní řád dle počasí asi nebude, hrozí tedy postupné nahrazení autobusy na naftu/plyn. Ano, celková spotřeba elektřiny klesne. Ne už tak emise CO2. Což platí i pro případ, že si velcí spotřebitelé pořídí vlastní elektrárnu na zemní plyn, čímž nahradí připojení k elektrické síti. Veřejné osvětlení lze "vyřešit" jednoduše, každá druhá výbojka se vymontuje, aby se ušetřila elektrická energie.
věda a výzkum
Milan Vanecek,2017-12-15 11:43:10
I když v něčem pana Wagnera kritizuji, s některými závěry pana Wagnera zcela souhlasím, jedná se o, cituji:
"Úplně na závěr je třeba připomenout, že ničeho ze zmíněného nelze dosáhnout bez potřebných odborníků a výzkumu v energetických oborech. Důležitá je tak podpora příslušných vysokých škol a vědeckého výzkumu. Je třeba myslet i na naše potomky a období v druhé polovině tohoto století a podpořit naše zapojení do mezinárodního základního výzkumu v energetice."
Bohužel realita je taková, že máme sice Fakultu Jadernou a Fyzikálně Inženýrskou ČVUT ale pro fotovoltaiku na ČVUT nemáme ani Fakultu, dokonce ani KATEDRU, je zde jen skupina fotovoltaiky. Obrovský nepoměr.
Sám jsem řešil mnoho projektů fotovoltaiky, materiálového výzkumu a nanotechnologií v 4., 5., 6. a 7. rámcovém programu EU a mohu potvrdit že mezinárodní spolupráce nejen v základním ale i v aplikovaném výzkumu je nezbytná a výhodná.
Re: věda a výzkum
Petr Kr,2017-12-15 12:06:16
Je to ještě horší. Zatímco fotovoltaika se vyučuje i na FJFI, neboť to je jen jeden proces, má FJFI vedle znalostí o radioaktivitě a gama záření za úkol "vyprodukovat" i další inženýry a matematiky. Kupodivu se tam nestuduje tolik stavebnictví a strojařina. Takže pro JE máme dokonce minimálně 4 fakulty na ČVUT (stavební, elektro, strojní a jadernou). Proč?
Re: Re: věda a výzkum
Jiří Kocurek,2017-12-15 16:12:31
Především proto, že panely se v ČR nevyrábí, většinu výrobních firem položila levná konkurence z Číny, která disponuje o mnoho řádů vyšším akpitálem pro vývoj.
K samotné montáži FV panelu stačí výuční list v oboru zámečník. Zvládne to i automechanik, kuchař, IT specialista i nejeden právník. Není to o nic ložitější než stavebnice Merkur. Pak ještě elektro, vyhláška 50, §6 - projekt a realizace přípojky.
Rovněž bych rád podotknul, že v ČR nejsou žádné V.Š. vyučující námořní plavbu a konstrukci tankerů LNG.
Re: Re: Re: věda a výzkum
Karel S.,2017-12-15 17:26:32
Panely se dělají minimálně v Rožnově, pak je tu snad i závod nějaké zahraniční firmy, ale o tom víc asi ví pan Vaněček.
Re: Re: Re: Re: věda a výzkum
Jan Novák9,2017-12-16 00:09:10
Já jsem v servisu skládal počítače ale nikdy bych netvrdil že ČR vyrábí počítače. V Rožnově se jenom montují jednotlivé prvky do rámu s spojují se vodiči. To se dá udělat i v garáži, jenom to vyjde dráž když ty křemíkové destičky nedovážíte po paletách.
Jaderný aktivismus a argumentační faul
Milan Vanecek,2017-12-15 08:56:05
V tomto zajímavém příspěvku se bohužel projevil projaderný aktivismus autora, článek je založen na argumentačním faulu: je nabídnuto, že si můžete vybrat A nebo B, i když v realitě je možností daleko více.
V čem faul (klam) spočívá: autor nám předestírá 4 možné cesty, dvě jaderné a dvě Bavorské, tj bez jaderných elektráren od roku 2022. V reálném životě je těchto cest mnohem více, s různými náklady, s různou závislostí na dovozu paliva, s různou možností domácí soběstačnosti, s přihlédnutím či odhlédnutím od celosvětového vývoje, s různými důsledky pro zdraví obyvatelstva.
V prvém svém základním scénáři (já bych jej nazval projaderný, CO2 hysterický, kdy ČR jde v čele záchrany lidstva před růstem CO2 v atmosféře) autor navrhuje postavit několik nových jaderných bloků a jadernou expansi do Polska a na Slovensko. Potenciál slunce a větru je prý jen několik procent požadované produkce elektřiny. Tento scénář autor považuje za málo pravděpodobný (já za nesmyslný, touto cestou nejde drtivá většina zemí EU).
V druhém projaderném scénáři, dle ASEK autor požaduje, aby jaderná energetika zajišťovala mezi 46-58% výroby elektřiny a všechny OZE dohromady jen 18-25% v roce 2040. Tento scénář autor propaguje, dle mého názoru to ale může být obráceně, jen cca 20% z Temelína a 40-50% energie z OZE v referenčním roce 2040. Vždyť Německo již dosáhlo výroby z OZE přes 35% nyní a JE skončí v roce 2022. A do roku 2040 nám zbývá 23 let.
Ve třetím ( i čtvrtém) scénáři „Bavorsko“ autor srovnává geograficky podobné ale historicky (myslím tím vývoj od druhé světové války) zcela odlišné země. Bavoři zvládnou přechod z 50% jaderné energie na nulu již v roce 2022 (třeba to i o pár let odloží, ale vzhledem k obrovské podpoře Energiewende v Německu to tak nevypadá) a v roce 2040 budou mít OZE vysoko nad 50%. A to jsou jako my silně průmyslová země, hodná následování. Tak nevím proč bychom měli v energetice dělat pravý opak toho co oni. Autor jejich cestu odmítá a opět užívá své oblíbené „argumentace“: uvidíme, jak to dopadne…
Autor preferuje cestu ASEK s rozšiřováním jaderných zdrojů. Přitom u nás nikdo nezpochybňuje cestu, jakou zvolilo třeba Švýcarsko či Švédsko-energetická přeměna je velmi dlouhodobý proces, stávající jaderné elektrárny mají dosloužit po celou dobu, po kterou mohou zajistit bezpečný provoz. A během této doby probíhá energetická transformace na čisté obnovitelné zdroje energie.
To pro ČR znamená do roku 2052. Jsem si jist, že v té době už bude energetika ve světě i v Evropské unii zcela jiná než nyní. Spalovaní uhlí bude výrazně omezeno, elektromobilita již dosáhne na 25-50% počtu automobilů na silnicích EU. Čisté obnovitelné zdroje elektrické energie a skladování elektřiny (baterie, chemická cesta přes CO2 a H2O a čistou energií) budou dominujícími novými technologiemi (v roce 2052).
Shrnutí: kdyby autor odložil svůj jaderný aktivismus a uváděl přesně technický potenciál OZE a reálné zkušenosti s nimi z našeho okolí, bral v úvahu cenový vývoj, pak by mohl, se svojí dobrou znalostí mnoha komponent naší energetiky navrhnout opravdu smysluplné scénáře. Bohužel se tak nestalo.
Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Jan Veselý,2017-12-15 10:19:32
Dodal bych ještě, že tam chybí cenové kalkulace. To je totiž ta první věc, na kterou se každý politik, každý úředník a každý občan zeptá.
Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Josef Šoltes,2017-12-15 10:22:21
Mě chybí kalkulace a reálné procento využitelnosti v podstatě u jakýchkoliv plánů na to, že OZE dosáhne v ČR 50 % výroby. Kolik to bude stát? Kolik bude stát to přebudování sítí na chytré? Kolik to vytáhne peněz z kapes daňového poplatníka? Opravdu to bude méně než jádro? A neargumentujte tu prosím náklady na dlouhodobé jaderné úložiště, to by se muselo budovat tak jako tak, protože se tam neskladuje pouze vyhořelé palivo (to lze navíc dále zpracovat).
Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Karel S.,2017-12-15 17:25:28
Záleží na tom jakou technologii chcete na chytré sítě použít. Má to být separé po elektrickém vedení, nebo to dáte na IoT a klasickou datovou infrastrukturu? To je totiž dost velký rozdíl. Pokud to dáte na klasické datové infrastruktuře, tak řešíte jenom minimum zvláštností. Většina zbytku je už zvládnutá komerční technologie. Buď odpínáte přístroje/zdroje, nebo naopak hlásíte produkci. Jedno jestli internetem, nebo přes GSM. V podstatě řešíte jenom malou krabičku do zásuvky, nebo později krabičku o přístroje.
Pokud to chcete jako separátní řešení, tak to bude dost nákladné a složité, bude to chtít standart pro komunikaci po drátech...
Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Jan Novák9,2017-12-16 00:20:45
50% OZE s 50% elektromobilů navíc jedině s FV elektrárnou na oběžné dráze. A samozřejmě s drobnou nevýhodou kdy když nefouká a je zataženo tak není energie, typicky v zimě při inverzi. Smůla pro lidi kteří mají kotel který potřebuje elektřinu a oběhové čerpadlo. Nebo dálkové topení, to bez čerpadel taky nepojede.
Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Petr Kr,2017-12-15 10:34:22
Dodal bych, že za 30 let bude asi nejlepší mix zdrojů a optimálně na společné bázi EU. Tj., kdo má dobrý vítr, dá vítr, kdo dost vody dá vodu, kdo slunce, dá slunce a kdo nic, dá ... nebo doveze nebo co?
Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Petr Kr,2017-12-15 10:34:35
Dodal bych, že za 30 let bude asi nejlepší mix zdrojů a optimálně na společné bázi EU. Tj., kdo má dobrý vítr, dá vítr, kdo dost vody dá vodu, kdo slunce, dá slunce a kdo nic, dá ... nebo doveze nebo co?
Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Milan Vanecek,2017-12-15 10:50:28
Naprostý souhlas. A pro vývoj cen použít data renomovaných agentur, ne těch co se stále mýlí.
Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Petr Kr,2017-12-15 10:27:25
V 60-ých letech minulého století si byli také pionýři v SSSR jisti, že kosmonautika bude úplně jinde a budeme létat k planetám na dovču.
Vy to vidíte na komplexní změnu už za 30 let. Do roku 2040 už ale nezbývá 23 let, ale 22. A možná můžeme říci méně než 20, protože za 2 roky se nic moc nezmění.
Od revoluce 1989 už uběhne 30 let a také se zásadně nepřeoralo.
Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Milan Vanecek,2017-12-15 10:55:24
Pro mě pionýři byli lidé z Evropy co osídlovali západ Ameriky.
Kosmonautika je věc zbytná, energie je nezbytná.
22 nebo 23 záleží zda to počítáte z počátku či konci roku 2040.
V té poslední větě máte částečně pravdu, když zanedbáme Temelín a solární tunel. Ale pravidlo exponenciálního růstu nám říká: zpočátku to není vidět, najednou to vystřelí hodně vysoko.
Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Petr Kr,2017-12-15 11:50:14
Jsme na konci roku nebo na začátku, když jste takový pinktlich na ty pionýry? Ta kosmonautika byl příklad. Pokud nerozumíte jednomu obecnému, jak mohu věřit že chápete souvislosti v konkrétním oboru?
Re: Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Petr Kr,2017-12-15 11:57:27
Jo, a jestli jste myslel ten Temelín jako změnu po revoluci, tak to asi netušíte, že to změna není. Víte, kdy se to začalo plánovat a stavět?
Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Vladimír Wagner,2017-12-15 10:53:51
I Švýcarsko a Švédsko, které mají téměř polovinu elektřiny z vody a v případě Švédska má i větrné mořské pobřeží nenašly způsob, jak zajistit nízkoemisní energetiku bez jádra. Švédsko už vyhlásilo odchod od jádra před čtvrtstoletím, ovšem nyní dokonce uvažuje o budování nových bloků, které by nahradily ty dosluhující. Jak to bude v obou těchto státech reálně, uvidíme. U nás jsou podmínky pro obnovitelné zdroje diametrálně horší než v těchto zemích.
Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Milan Vanecek,2017-12-15 11:12:18
Pane Wagner, pro můj obor-fotovoltaiku rozhodně neplatí Vaše poslední věta. Viz např.http://oenergetice.cz/nazory/strecha-bez-fotovoltaiky-jako-pole-ktere-nechavame-lezet-ladem/
Jinak Švýcaři i Švédové jsou pragmatici, vědí že Německý postup se zavřením JE před skončením jejich životnosti je velmi drahý. Oni nechají staré elektrárny dosloužit (i když jednu Švýcaři zavřeli když se objevili pochybnosti o kvalitě materiálu) dokud budou bezpečné. A kdyby jste znal nějakého cizího investora, kdo by jim postavil nové (Švýcarský to má zakázáno a Švédský 100% státní Vattenfal to nechce), tak jim to řekněte....
Rozhodně vítr má u nás potenciál na více než 25% výroby a fotovoltaika též (viz můj článek). Ne procenta jak říkáte.
Ale těchto úrovní se dá dosáhnout pouze bez dotací, lidé už další tunel neunesou, to znamená někdy po roce 2020-5, ale rozhodně před 2037 kdy skončí Dukovany.
Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Vladimír Wagner,2017-12-15 11:40:50
Pane Vaněčku, jen se chci ujistit, že myslíte váženě, co píšete. Opravdu považujete za možné v Česku dosáhnout pokrytí 25 % potřeb elektřiny pomocí větru a 25 % pomocí fotovoltaiky mezi léty 2020 a 2025 a to dokonce bez dotací?
Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Petr Kr,2017-12-15 11:52:53
Pane Vaněčku, můj soused tu větrnou vrtuli na Sněžce nechce. Dáte si ji na barák vy?
Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Josef Šoltes,2017-12-15 12:16:36
Mohu se zeptat, kam všude chcete ty větrníky naflákat? Protože nedávná studie ukázala, že kapacita výstavby větrníků je v podstatě vyčerpaná. OBYVATELSTVO JE ZA BARÁKEM PROSTĚ NECHCE. Nařídíte jim to? A kapacita fotovoltaiky je skutečně velká, jenže chybí kapacity pro dobu, kdy nesvítí. Třeba v zimě. Co když budou mrazivé zatažené inverzní zimy bez větru? Stačí týden a naše republika se pak energeticky zhroutí a vy budete nadávat na energetiky, jak to udělali špatně.
Re: Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Milan Vanecek,2017-12-15 12:38:49
Pro pana Wagnera- opravdu jste to nepochopil. Bez dotací budete u nás moci stavět až cena ještě trochu klesne a odstraní se administrativní bariery a stát dodaní solární barony. Toto vše očekávám že nastane někdy v letech 2020-5. Pak už můžte stavět FVE ještě větším tempem než v roce 2010. No a do 2037 můžete mít, spolu s VtE a zvýšenou kogenerací náhradu Dukovan a části uhlí, které (to uhlí) zůstane, jako v Německu, v záloze.
Další odpovědi:
Jinak pro zimu potřebujete topit a to je třeba dělat v kogeneraci s výrobou elektřiny.
Za 15 let již budou i u nás bateriová úložiště ve spojení s fotovoltaikou dost rozšířená.
Kde jsem udělal chybu?
Petr Kr,2017-12-15 13:06:42
Rok 2021. Mám FVE + Vte v souhrné výši 150% spotřeby pro tepelné čerpadlo. Jsem soběstačný (říkal frajer ze solarwind_ohullid).
Měsíc prosinec, den pondělí:
Vstávám ráno za tmy, nesvítí světlo, zima v domě. Venku inverze.
Úterý: Vstávám ráno za tmy, nesvítí světlo, zima v domě. Venku inverze.
...
Pátek: Vstávám ráno za tmy, nesvítí světlo, zima v domě. Venku inverze.
Volám do solar... Doporučují mi koupit si jejich bateriový set. Ale už nemám peníze. Dají mi ale výhodnou půjčku na 20 let. Beru.
Možná jsem si ale měl před rokem koupit elektrocentrálu, kanystr benzínu a ten ušetřený obnos a spoustu zastavěného prostoru věnovat na obnovu přípojky k elektrickému sloupu. Škoda, že jsem neposlechl manželku. Ona vždy říkala, jsi blbec vizionář. Ale tvoje vize se naplní až budeš v hrobě.
Sobota: Vítr fouká, teplo je jakžtakž. Kašlu na baterie. Zkusím to ještě vydržet.
Re: Kde jsem udělal chybu?
Milan Vanecek,2017-12-15 14:06:47
Já ten problém nemám, mám plyn. Vy si pořiďte s manželkou malou jadernou elektrárnu.
Ale vážně, pro tepelné čerpadlo v zimě je nejlepší být připojen na chytrou síť. A ta Vám může dát proud z různých energetických mixů, ne jen z těch co popisuje pan Wagner.
Pro období od jarní do podzimní rovnodennosti je fotovoltaika výborná.
Re: Re: Kde jsem udělal chybu?
Petr Kr,2017-12-15 14:42:46
Zase jste to vzal doslova a nepochopil, že "já" nejsem já. A prosinec není období od jarní do podzimní rovnodennosti?
Pokud jde o Váš plyn, porušujete to, co nutíte ostatním, tj. snížení závislosti na dovozu paliva: "A proto bych v dlouhodobém horizontu upřednostňoval obnovitelné zdroje energie." Máme věřit někomu, kdo vodu káže a víno pije? A je záloha v kogeneraci na zimní období ekonomicky výhodná nebo vize nebo vedlejší náklady k FVT, které se nepočítají?
A znovu jsme u těch vizí. Malé jaderné výtopny byly vize šedesátých let už nevím kterého století, a to do 10 let. Vaše vize 100% OZE za 40 let je reálnější?
Re: Re: Re: Kde jsem udělal chybu?
Jan Novák9,2017-12-16 00:34:04
Ale Vy to nechcete chápat, pan Vaněček Vám chce poradit abyste prostě svítil ve dne místo v noci a topil v létě místo v zimě. A vůbec spotřebovával energii když je a ne když není. Pak to bude v pohodě.
/sarkasm
Já to vidím tak že tihle zelení nás dostanou do stavu kde si budeme číst román Tma od Neffa při svíčkách po dekou ve zmrzlém pokoji, z práce nás vyhodili protože elektromobil nejel příliš často - nebylo ho čím nabít.
Re: Re: Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Tomáš Černák,2017-12-16 06:21:34
jo tak ony budou bateriová úložiště? A prozradíte tu úžasnou baterku.
Upozorním na to, že jsem kupoval svůj první Li-Ion článek Panasonic v roce 2004 za krásných 190Kč a minulý týden za 270Kč. Dolar stál stejně. Tehdy měl 9,5Wh, ten aktuální má 12,6Wh. Rozměry stejné, hmotnost skoro stejná. Dolar stál skoro stejně.
A já se ptám, kde je ta "learning curve", kterou se oháníte? Mně připadne, že Wh platím stále stejně. A stále příliš draho.
Bateriové úložiště pro elektrickou síť? I za 30 let to bude stejně příšerně drahé jako dnes. Na chemické baterii to prostě nepůjde. Z principu funkce.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Tomáš Habala,2017-12-17 00:47:48
Tady je nějaká křivka: https://electrek.co/2017/01/30/electric-vehicle-battery-cost-dropped-80-6-years-227kwh-tesla-190kwh/
Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Tomáš Černák,2017-12-16 06:06:10
Kristova noho, jak je možné, že něco takového je "odborníkem" na akademii.
FVE Vepřek, 83ha, 35MW výkon, cena 2,7 miliardy Kč, výroba 40GWh p.a. V jedné z nejslunnějších lokalit v ČR.
25% roční spotřeby ČR je cca 15TWh. To znamená 375 takových Vepřeků. Bez baterek či jiných způsobů ukládání energie. Kam to chcete narvat? Lidem na střechy? Pak počítejte s tím, že průměrný barák má využitelnou plochu střechy cca 40m2, takže postavíme kolik, 5 miliónů nových rodinných domů?! Nebo na pole? Jako by nestačilo, že ornou půdu ničí monokultury! Nebo vykácíme lesy? Těch je sice dost, ale to je ekologie typu "zabij bobra..."
A vítr? 25%???! To jako vážně?! Vyjma hor se větrníky v ČR prakticky netočí. A já bych laskavě ČR bez ohyzdných větrníků, které vadí hlukem fauně i obyvatelům.
A čekání na zázračné superpanely? To je stejné jako čekání na zázračné superbaterie. Funguje to v laborce, ale do praxe se to nedaří zavést, protože laborka je laborka, víme ;-)
Pan Wágner možná bojuje trochu za svůj obor, ale velmi střídmě a hlavně věcně. O Vás se nedá ani vteřinu pochybovat, která loby Vás platí.
PS: Napsat, že kosmonautika je věc zbytná a energie ne, je velice vtipné chucpe od fotofanatika. Bez té kosmonautiky, která fotovoltaice prošlapa cestu, by jste měl na hraní jenom hovínka a větřík ;-)
PS2: Bez dotací, opravdu bez dotací(tedy i pokut pro konkurenční zdroje), se OZE nezaplatí. Celé OZE jsou z principu založené na dotacích. Není se čemu divit, když v klimatických podmínkách ČR FVE elektrárna nevyrobí ani polovinu energie potřebné na její výrobu, instalaci, provoz a likvidaci (se započtením systému rozvrstvení produkce a spotřeby, tedy konverze a uložení energie).
Bez dotací bychom se vlastně ani neměli o čem bavit.
Re: Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Jan Veselý,2017-12-16 12:18:05
Tak si to ujasníme. 375 * 83 = 31 125 hektarů. Je to moc nebo málo? ČR má zhruba plochu 8 milionů hektarů, z toho polovina, 4 miliony hektarů, je zemědělská půda. Z toho čtvrtina, 1 milion hektarů, je půda, pro kterou dnes není rozumné zemědělské využití. Takže potřebujete cca 3.1% volné zemědělské půdy na oněch 25% české spotřeby elektřiny. Pokud budete mít dobře nastavené parametry výstavby, nebudou provozovatelé FVE půdu pod nimi prolévat pesticidy, ale nechají kolem nich a pod nimi pást se ovce nebo krávy. Takže o žádnou půdu nejen, že nepřijdete, ale třeba místo pustiny zvané pole získáte pestrý a bohatý ekosystém zvaný pastvina a do půdy se vám uloží opravdu hodně atmosférického uhlíku. Rozorat se to může vždycky, bude-li zájem.
Jo, povrchové hnědouhelné lomy v ČR mají ~10 000 hektarů, přehrady mají v ČR celkem ~26 000 hektarů, celková plocha budov v ČR je ~80 000 hektarů, zastavěné plochy a plochy používané pro průmyslovou činnost mají v ČR celkem ~500 000 hektarů. Co je nemožné?
P.S.: Bez dotací, opravdu bez dotací, už nejsou v nové výstavbě uhelné, jaderné a plynové elektrárny schopny větrným a fotovoltaickým elektrárnám konkurovat. Konkurenceschopné jsou jen ty dávno dostavené a splacené elektrárny, které vyrábějí jen za cenu údržby, provozu a paliva. Jenže ty nevydrží věčně, že?
To ovšem platí pro podmínky střední Evropy a České kotliny. Ve slunečných či větrných oblastech se už dnes tohle děje, na JZ USA se zavírají zánovní, ale už splacené, uhelné elektrárny, protože nejsou schopny konkurovat novým FVE a VtE. K jejich ekonomické smrti úplně stačí, že nejsou přímo nad povrchovým dolem, ale musí uhlí dovézt pár set kilometrů z Wyomingu. A cena panelů a vrtulí jde pořád dolů.
Re: Re: Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Vladimír Wagner,2017-12-16 12:51:12
Pane Veselý, Vy dobře víte, že to, čemu v USA těžce konkurují Vámi zmíněné elektrárny, je kombinace levného plynu a dotovaných OZE. Bez toho levného plynu a bez těch dotací na OZE by to nebylo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Jan Veselý,2017-12-16 15:59:55
I levný plyn v USA má vyšší palivové náklady než uhlí. Co například efektivně zničilo ekonomiku uhelných elektráren v Texasu byly FVE, VtE a merit order efekt. Byly vytlačeny do pozice pološpičkových zdrojů a na to nebyly konstruovány, takže náklady na údržbu vyletěly do nebes.
Mluvíme-li o dotacích, tak v prvé řadě je říct, že dotované je v USA i to uhlí a plyn. Dotace do FVE a VtE jsou v USA ve formě daňových kreditů a vycházejí na 10-20 USD/MWh a nejpozději během čtyř let budou pryč. OZE lobby dala jasně najevo, že je v perspektivě několika let nepotřebuje, chce jen plynulý dojezd. Po 10 letech finanční podpory jsou tyhle zdroje jsou schopny ekonomicky ničit i posledních 100 let dotované uhlí a plyn.
A jinak za letošní první 3 kvartály meziročně klesla výroba z uhlí o 15 TWh, výroba z plynu klesla o 118 TWh, výroba JE klesla o 9 TWh, výroba z OZE stoupla o 69 TWh a spotřeba elektřiny klesla o 74 TWh. Energetická efektivita a OZE si ukrajují větší a větší kus trhu a uhlí s plynem hrají "Hunger Games".
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Josef Šoltes,2017-12-16 19:31:39
Merit order je skvělá věc, ale brzy tu nebude nikdo, kdo by byl ochoten stavět za nabízené ceny špičkové zdroje nebo si bude říkat mnohonásobně více. A to bude teprve hřebík do rakve.
Re: Re: Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Petr Kr,2017-12-18 09:04:20
Je to hodně. Protože 25% produkce ročně není 15TWh ale přes 20. Dále ten váš Vepřek nejede 24 hodin denně 365 dní v roce, takže to je dále minimálně 3 krát více. Pak ještě nemáte kde uskladnit ten letní pík 4 hodiny kolem poledne, abych si já svítil večer. Takže kde je sklad přebytků pro zrovnoměrnění dodávek. Tak to je celkem 10x větší plocha. Rozumné zemědělské využití nemáme pro 1 milion ha a vy z toho potřebujete 1/3. Předpokládám, že vezmete tu třetinu v kopcovitém terénu s parcelkami do 10 ha.
A to jsme ještě zapomněli uvést, že v zimě to budeme nahrazovat novým Temelínem, který v létě nepojede a bude tedy vyrábět 2 krát dráž. Cena energie v létě z FVE s bateriemi bude v budoucnu místo dnešních 4 Kč jen 3,90 a v zimě místo 5 Kč to bude stát 8 Kč. Vy budete dále tvrdit, že vyrábíte levně a že tu cenu zvedají JE. Ale ty by při nepostavení vašich FVE zabraly 100x menší plochu a při celoročním využití vyráběly za 5 Kč v zimě i v létě.
PS. Pokud ne nový Temelín, tak 4 hnědouhelné bloky nebo 4 paroplyny s podobnými dopady. Navíc s produkcí CO2 a...
Pane Veselý, omlouvá Vás jen Vaše mládí. Já jsem v 19 letech také chtěl měnit svět. Nechcete už dospět?
Re: Re: Re: Jaderný aktivismus a argumentační faul
Richard Vacek,2017-12-16 13:04:37
Zdá se mi nereálné dosáhnout tak vysokého podílu z OZE. Sám provozuji střešní solární elektrárnu s bateriemi a dosahuji soběstačnosti 50%, ale jedná se o takové kompromisy, které nebude (a ani není důvod proč) skoro nikdo schopen akceptovat. U mne to znamená třeba nadbytečné množství panelů a následné letní nevyužité přebytky a v zimě jsem stejně téměř zcela odkázán na dodávku od distributora (a teda klasický zdroj), protože solár nic nevyrábí.
jsem
Mojmir Kosco,2017-12-15 08:46:12
rád že se výrazně posunul názor zde prezentujicích odborníků na OZE. Od toho že se jedná o nesmysl před cca 10 lety po škoda že nemáme velká úložiště . V současne energetice v návaznosti na oze je pouze jeden veliký problém a to ta nešťastná uložiště propojeno s rychlím v řádu minut nabíjením baterii.
Týden má obvykle 7 dnů
Vojta Ondříček,2017-12-15 03:11:58
Ať se snažím, jak chci, tak na týdenním diagramu spotřeby elektřiny vidím jen úterý až neděli. To pondělí zmizlo asi nechtěně.
Já vím, není to důležité, pro pochopení funkce HDO to stačí. Pondělí se zajisté od úterka moc neliší.
Re: Týden má obvykle 7 dnů
Petr Kr,2017-12-15 07:39:28
Pondělí je velice podobné úterý a je téměř zbytečné to potvrzovat. Teprve středa je pro některé významný den týdne.
Můj dodatek
Jan Veselý,2017-12-14 23:19:34
Pokud nemáme dle kolegy Wagnera podmínky pro solární a větrnou energetiku, aby nás plně zásobila a stavba nových jaderných bloků je holub, možná dva a vysoké střeše někde daleko a hnědé uhlí dochází, je dle mě třeba učinit několik zásadních opatření. Odpovídají vývodům autora, ale já cítím potřebu je akcentovat.
- Je třeba maximálně posílit přeshraniční i vnitrostátní přenosovou síť. Včera bylo pozdě.
- Je třeba opravdu začít makat na maximální flexibilitě zdrojů a opatření na straně spotřeby. HDO je už morálně zastaralé, není informačně bezpečné a je řízeno blbě. Je třeba přijít s novým a lepším komunikačním standardem, ideálně jednotným pro celou EU.
Obojí nám umožní nechat se v maximální míře hýčkat levnou elektřinou od sousedů.
- Je třeba zamezit zbytečnému exportu elektřiny a šetřit tak uhlí před limity. Na to už je 15 let pozdě.
- Je třeba maximálně administrativně zjednodušit, standardizovat a udělat naprosto transparentní podmínky pro připojení nových zdrojů, hlavně decentralizovaných zdrojů do distribučních sítí.
- Bylo by vhodné administrativně a technicky předpřipravit vhodné lokality pro solární/větrné farmy (stejně jako se to teď děje pro plánované jaderné bloky) a provádět aukce na elektřinu z těchto lokalit.
- Opravdu otevřít trh s regulačními službami.
Re: Můj dodatek
Milan Vanecek,2017-12-15 02:20:43
Opět musím jen souhlasit s panem Veselým a jeho body (a ten spuhlasí i s řadou tezí pana Wagnera, tak se nám to pěkně překrývá). Jen bych rád zdůraznil další aspekt: postupná dlouhodobá snaha omezit dovoz paliva, ať již ropa, plyn či jaderné palivo. A proto bych v dlouhodobém horizontu upřednosťnoval obnovitelné zdroje energie, slunce , vítr i vodu tu máme domácí.
Re: Re: Můj dodatek
Petr Kr,2017-12-15 08:04:57
Jednoznačný souhlas. Vodu máme domácí, bohužel nám v létě někdy dost nestačí a nesmíme se moc koupat a pro pití jsme chodili párkrát k cisterně. Soused také odmítl nechat zatopit svůj domek, ačkoliv by to stovce dalších lidí pomohlo. Měli bychom vodní elektrárnu i místo na koupání.
Jednoznačně souhlas s omezením dovozu ropy. Omezil bych rovněž dovoz banánů, protože to je ta ropa pro dopravu a banány samotné zase palivo pro lidi. Máme tu dost vlastních pozemků, kde se dají pěstovat naše plodiny.
Obnovitelné zdroje bych upřednostňoval dotacemi. Pokud někdo chce pro stavbu JE garantovat cenu energie je to nemravné, neboť jde o dotace pro případné krytí ztrát. Pokud někdo dostane dotace na stavbu FVE a pak dostává dotace na vykupovanou energii, je to celkem ospravedlnitelné, protože to je dotace na ekologii.
Re: Re: Re: Můj dodatek
Karel S.,2017-12-15 17:00:23
Nevím, jak váš text brát, trochu sakrasmus,zdá se mi, nicméně problém s vodou je v to že jsme od války došli o dost značnou akumulační kapacitu - asi 4mld kubických metrů. Myslím že by dost pomohlo kdyby se začal program obnovy rybníků, ještě na mapách z 19. století je jich, těch velkých, několik stovek a další stovky malých. Ty byly v průběhu času vysušeny. Obnovení by nám mohlo pomoct. A to ještě nezacházím do rybníků dřívějších. Ale je jich dost.
Problém je v tom že JE se tváří jako zralá technologie, FVE a OZE jsou stále v přechodu od pokusné ke zralé a cena u nich klesá. Pokud někdo dostane stavební dotaci, tak by neměl dostat provozní a opačně. Respektive zálež na tom jaký ten OZE je, komu slouží, jestli je to něco pro vlastní spotřebu a menšího, tam jsou lepší stavební dotace, pokud je to na dodávku, tak buď Aukce, nebo CfD na co nejmenší cenu, nejlépe takovou která zajistí splácení investice a přiměřený zisk (u veřejné dopravy je to myslím 10%). Pak se vyhneme dost velkým problémům.
Re: Můj dodatek
Vladimír Wagner,2017-12-15 09:03:36
Dovolil bych si jen jedno upozornění. Ta levná elektřina, kterou se chcete v maximální míře hýčkat, není v reálu levná. V reálu je dost drahá. Je levná jen proto, že její cenu za nás zaplatí německý spotřebitel v poplatcích za zelenou elektřinu. Tato situace funguje jen kvůli nastavení trhu s elektřinou a díky tomu, že máme dostatek výrobních kapacit a jsme v elektřině (reálně nebo alespoň v principu) soběstační. Nevěřím, že v okamžiku, kdy se staneme na Německu závislí a sami si nebudeme potřeby elektřiny (ať už celkovou výrobu nebo průběh denního či sezónního diagramu) zajistit, by si Německo o uhrazení těchto nákladů neřeklo. A jak jsem popsal ve scénářích, byly bychom druhé Bavorsko. A dodávám, že druhé Bavorsko se vším všudy. Tedy i s německou cenou elektřiny pro spotřebitele, která je nejvyšší v Evropě. Na rozdíl od Bavorska bychom se však nemohli spolehnout na to, že v případě průšvihu s dodávkami plynu nebo nedostatkem elektřiny (třeba delší bezvětrná inverze v této části Evropy) nám Německo garantuje pomoc. Nejsme totiž německým spolkovým státem.
Re: Re: Můj dodatek
Jan Veselý,2017-12-15 10:35:58
Co zaplatí německý spotřebitel je pro nás irelevantní. Důležitý je důsledek, situace, kdy lze z Německa kupovat spoustu elektřiny doslova za hubičku a ještě nás za to Helmuti budou mít rádi.
Jestli opravdu chcete hrát na národní strunu, a.k.a. soběstačnost, tak bych si dovolil odlišit dvě situace. Je zbytečné trvat na tom, že spotřeba v ČR bude trvale plně pokryta z českých zdrojů. To je nesmysl bránící ekonomice k přístupu k případnému levnějšímu dovozu. Jinak řečeno, levná elektřina je pro ekonomiku přínosnější než domácí elektřina.
Něco jiného je ovšem schopnost v případě potřeby (válka, porucha na vedení, ekonomické zhroucení sousední země, obchodní spory, ...) být schopen soběstačnosti. To je naprosto v pořádku, ale to je úplně jiná úloha s úplně jinými doporučeními na výstupu.
Prostě něco jako české zemědělství. ČR není soběstačná v produkci obilí či brambor, ale kdyby to bylo potřeba, je k dispozici dostatek know-how, lidí, techniky a volné půdy, aby toho šlo z roku na rok dosáhnout.
Re: Re: Re: Můj dodatek
Josef Šoltes,2017-12-15 12:18:26
Ne, schopnost soběstačnosti není vůbec nic jiného v případě potřeby. To je to samé. A pokud byste v energetice čekal rok na to, aby toho šlo dosáhnout, budeme zpět v době kamenné.
Re: Re: Re: Re: Můj dodatek
Vojtěch Kocián,2017-12-15 12:57:44
Zemědělství má na rozdíl od energetiky roční cykly, takže proto by to trvalo rok. Hnědouhelnou elektrárnu je možné ze stavu studené zálohy nahodit za pár dní. Po tu dobu by sice byly odstřižené některé oblasti, které by nebylo možné zásobovat jadernými a obnovitelnými zdroji, ale to by návrat do doby kamenné rozhodně neznamenalo.
Opravdová soběstačnost s možností vývozu elektřiny (což je celkem vděčný artikl) by ale byla lepší.
Re: Re: Re: Re: Re: Můj dodatek
Petr Kr,2017-12-15 13:16:58
Kde vezmete ty hnědouhelné elektrárny v záloze, když je zlikvidujete a nepostavíte nové? A kde budete brát to uhlí? Navíc, kolik a komu budete platit za tu zálohu a kdo to ve finále zaplatí? Pokud to bude záloha používaná, pak nahodit za pár dní ano. Jinak se tu totiž bavíme o chybějícím výkonu, který je teprve nutno vyprojektovat, postavit a zaplatit. Nejde sice o dobu kamennou, ale bronzovou. To neukecáte.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Můj dodatek
Karel S.,2017-12-15 17:08:59
Takovou zálohu bych nedělal rozhodně jako uhelnou, to musí být buď kotle vytápěné plynem, nebo paroplynka, otázka co je na to lepší. Postavit takových 10GW záloh by stálo možná 140mld korun. otázka kolik bude stát to, že by byly většinu roku zakonzervované.
Palivo by byl zase problém, ale co zkusit odkoupit technologii podzemního zplyňování uhlí? Jak ta se chová? Nedá se třeba tak uhelné ložisko převést na takové pomalu doutnající plynové ze kterého se dá během pár dní zvýšit odběr třeba desetinásobně?
Peter Somatz,2017-12-14 18:42:08
Otazka je ci sucasnu kapacitu vobec bude treba. Nie len ze technologie by mali byt uspornejsie, ale aj pocet obyvatelov bude klesat. Silna generacia ludi, narodenych po 1950 zacne do 10 rokov asi dost ubudat.
https://www.populationpyramid.net/czech-republic/2017/
Re:
Milan Krnic,2017-12-14 20:03:58
Podle odkazovaného to podle mě zrovna dost není (otázkou je, kolik je dost podle vás) a je to jen predikce. Zatímco trend spotřeby mluví jasně https://www.cez.cz/cs/pro-media/cisla-a-statistiky/energetika-v-cr.html
K tomu se přidají elektromobily. A úspory? http://www.osel.cz/9660-usporne-led-osvetleni-zesiluje-svetelne-znecisteni-po-celem-svete.html
Re:
Jan Novák9,2017-12-14 20:33:35
Žádný strach, na Ukrajině je pořád lidí dost, a to pomíjím 300 milionů Afričanů a pár set milionů muslimů. Česko se nemusí úbytku obyvatel bát protože Unii se sem ty přistěhovalce nakonec podaří dostat, a jak Sobotka podepsal, ČR jim bude muset platit 1000 euro na osobu na měsíc jako v Německu.
Já tedy nevidím způsob jak obejít plošné blackouty a elektřinu víc než desetkrát dražší než je teď, obzvláště když uvážíme byť jenom polovinu spotřeby ropy jako spotřebu elektřiny. Můžete regulovat co chcete, ale určitý vzorec spotřeby vychází s toho že ta elektřina je prostě potřeba v tu konkrétní dobu a regulovat se dá jen pár procent, víc jenom za cenu vypínání celých měst nebo krajů. Pokud to závisí na rychlém jednání politiků tak se dá říci že situace je zoufalá. Jediné řešení by bylo vystoupit z Unie a nechat je blbnout samotné, Unie by mohla blbnout na olympiádě - nás na to nepotřebuje.
Re: Re:
Vladimír Wagner,2017-12-14 21:44:17
Jak je vidět, tak v realitě se sem Unii žádné imigranty dostat nepodařilo. A v současné době třeba i předseda Evropské rady kvóty označuje za nefunkční. Efektivního fungování Evropy a i její energetiky můžeme prosazovat pouze, když budeme jejími členy. Naopak v špatně fungující Evropě se budeme mít ještě hůře a budou nám hrozit ještě větší rizika, pokud nebudeme členy Evropské unie. Z hlediska energetiky, pokud nebudeme integrováni do evropské sítě a nebudeme spolupracovat se sousedy, budou třeba temelinské bloky pro nás příliš velké a jejich zálohování bude dost neefektivní. Fungování naší energetiky v ostrovním režimu vůči zbytku Evropy by bylo hodně drahé. I jednání s Ruskem či jinými dodavateli surovin je mnohem horší, když jste sám než v rámci silného ekonomického celku. To začínají pociťovat s blížícím se Brexitem i Britové a to jiná váhová kategorie, než my.
Re:
Vladimír Wagner,2017-12-14 21:20:01
Myslím a predikce to potvrzují, že to s tím poklesem obyvatel alespoň v nejbližších desetiletích nebude nijak žhavé. Zatím pořád počet obyvatel mírně roste a nyní se blíží k hodnotě 10,6 milionů, což je blízko stavu, který byl po válce před přesídlením německého obyvatelstva. Je pravda, že růst je částečně dán přebytkem příchozích nad těmi co z Česka odcházejí. U nás je většina příchozích ze Slovenska, Ukrajiny, Ruska a Vietnamu. A u nich není problém s integrací, další generace už mohou být integrované a časem i asimilované. Pokud se podíváme na predikce Českého statistického z roku 2004: https://www.czso.cz/csu/czso/populacni-prognoza-cr-do-r2050-n-g9kah2fe2x , tak vidíme, že se do vývoje v následujících 12 letech strefila vysoká varianta predikce vývoje počtu obyvatel Česka a ta pro rok 2030 předpovídá 10,8 milionů a podobný počet i pro roky 2040 a 2050. Střední varianta předpovídá v roce 2030 okolo 10,1 milionů a v roce 2040 pak 9,8 milionů, což také není žádný dramatický pokles (navíc tento scénář předpovídal v roce 2015 pouhých 10,3 milionů obyvatel, tedy podstřelení o 250 tisíc).
Úsporná zařízení dost často vedou k jejich masivnějšímu využívání a u nás je pořád spotřeba elektřiny na obyvatel menší než ve vyspělé Evropě. Je tak pravděpodobné, že se budeme v budoucnu i v tomto třeba Německu přibližovat. I z toho důvodu je dost nepravděpodobné, že by spotřeba elektřiny do roku 2040 nějak významně poklesla.
Re:
Josef Šoltes,2017-12-14 21:58:28
No vzhledem k tomu, že bude docházet k navyšování podílu elektromobilů na nějaké smysluplné procento, tak spotřeba spíše klesat nebude. Ne, že by elektromobily byly nějak velký spotřebič, ale celkově to udělá dost.
Re:
Vojta Ondříček,2017-12-15 03:47:54
Myslím si že obyvatel ještě dlouho ubývat nebude, spíš bych měl obavy opačného rázu. V celkové bilanci spotřeby energie hraje průmysl velkou roli, tedy období konjunktury a období hospodářských krizí. Předpovídaný masový nástup elektromobilů způsobí naopak mohutný nárůst spotřeby elektrické energie a proto je prioritou vybudovat velkokapacitní elekroenergetickou síť pro Evropu od severu po jih a od západu na východ.
Co se týče FV, solárních a větrných elektráren, tak existují představy a projekty, že by Evropa mohla dlouhodobě pachtovat nějaké pouštní území v Africe na provoz solárních elektráten. Nebo předfinancovat jejich stavbu v Africe.
Jen bych ještě připoměl projekt 'Atlantropa', vize architekta Hermana Sörgela (ranné 20. století). Dnes připadá dost úsměvný svou gigantičností.
V kostce - přehrazení Gibraltarské úžiny za účelem snížení hladiny Středozemního moře aspoň o sto metrů, vybudování gigantických vodních elektráren tamtéž, u Suezu, Dardanel a velkých elektráren u ústí řek.
Benefit: elektrická energie, silniční a železniční propojení Afriky a Evropy a také nová území pro obyvatele.
Nevýhoda: budování zdymadel a nových přístavů, a také nutný mír, důvěra a spolupráce států kolem Středozemního moře.
https://www.welt.de/geschichte/article120890068/Trockenlegen-des-Mittelmeers-braechte-den-Frieden.html
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
