Když chcete sejmout vlkodlaka nebo čarodějnici, měla by na ně fungovat stříbrná kulka. Z téhle relativně mladé legendy se postupně stala pěkná metafora pro elegantní, jednoduché, téměř magické řešení složitého problému. Jak říká Wikipedie, takovou stříbrnou kulkou například je, anebo spíše byl penicilin, který dovedl zázračně vybít hrozivé bakteriální infekce.
Když NATO na sklonku Studené války analyzovalo možnosti budoucích tanků Sovětského svazu, i možnosti jednotek NATO jim čelit, tak jim vyšlo, že v polovině devadesátých let by Sověti mohli mít tanky, které odolají veškerým zbraním NATO nasazeným v té době do bitvy. Proto tehdy vývojáři zemí NATO usilovně pracovali na technologiích, které by mohly sovětským tankům čelit. Chtěli ulít stříbrnou kulku.
NATO tehdy rozjelo celou řadu projektů. Byla mezi nimi i technologie čistě elektrického děla, jako jsou například dnešní railguny. Jenomže v osmdesátých letech nebyla taková technologie zvládnutelná, hlavně kvůli veliký nárokům na energii. Takže záhy došlo k tomu, že odborníci NATO začali vyvíjet elektrotermální dělo (ETC, Electro-Thermal Chemical gun). V takovém dělu je prachová náplň náboje nahrazená inertním materiálem, plazmatem. Při výstřelu je náplň prudce zahřáta silným elektrickým výbojem, rychle se rozpíná a tím urychluje střelu náboje v hlavni.
ETC dělo bylo tehdy hodnocené jako kompromisní technologie mezi klasickými velkými děly a railguny, která zahrnuje prvky obou těchto technologií. Střely z takového děla létají s vyšší energií a přesněji, než u klasického děla, a probijí silnější pancíř a na větší vzdálenost. Ohromnou výhodou ETC munice je to, že neobsahuje výbušninu, nýbrž inertní plazma, které zažehne až pořádný elektrický výboj. To řeší jeden z hlavních problémů posádek tanků, čili riziko exploze vlastní munice po zásahu protivníkem. Američtí vývojáři DARPA to ověřili v projektu „Direct Plasma Production from Electric Solid Propellant for High Velocity Launch Systems“ a zjistili, že ETC munice není citlivá na střelbu z ručních zbraní, blízké exploze ani na požár.
Proč tedy už dnes nemají tanky a protitankové zbraně NATO ETC děla? Hlavním důvodem je, že se na sklonku osmdesátých let totálně zhroutil Sovětský svaz a jeho tanky tudíž přestaly být hrozbou. Státy NATO se chovají pragmaticky a tak prostě změnily své priority. Přitom už byly k dispozici i prototypy ETC děl. V jednadvacátém století se ale situace změnila, vývojáři na ně navázali a práce na stříbrné kulce pokračují. Výsledky testů v Německu ukázaly, že energie výstřelu 120 mm ETC děla činí 14 MJ a časem by to mohlo být 15. Dělo M258 ráže 120 mm od německé firmy Rheinmetall AG, které používají klíčové americké tanky M1A2 Abrams, přitom při výstřelu uvolní znatelně méně energie, asi 12 MJ.
ETC dělo je zároveň mnohem efektivnější pokud jde o spotřebu elektrické energie v porovnání s railgunem. Výstřel z railgunu totiž spotřebuje asi 550 megawattů, zatímco u ETC děla vyžaduje výstřel asi 40 megawattů. Podle vývojářů DARPA by se ETC děla také mohla velmi dobře uplatnit na válečných lodích a v porovnání s railguny mnohem méně nákladněji. Jestli vývoj ETC bude zdárně a rychle pokračovat, tak by mohly tanky a také lodě NATO brzy střílet dál a přesněji. To se bude v budoucích bitvách velice hodit.
Video: Abrams Tank Fire: Day & Night Action
Literatura
National Interest 19. 10. 2017, Wikipedia (Electrothermal-chemical technology).
Je T-14 Armata předzvěstí robotických jednotek nebo potěmkinovským tankem?
Autor: Stanislav Mihulka (27.06.2015)
3 megajoulový railgun Blitzer vypálil projektily hypersonickou rychlostí
Autor: Stanislav Mihulka (02.06.2017)
Railgun námořnictva vyrazil do terénu a přináší průlomovou technologii
Autor: Stanislav Mihulka (04.08.2017)
Diskuze:
Vojín Kotas: Došlo k dlouho slibovanému babylonskému zmatení jazyků, nebo je to jen obvyklý žertovný fake DARPA, který má vnést do řad slabých milovníků demogracije Phobos a Deimos?
Josef Hrncirik,2017-11-10 07:46:28
Pro oklamání Kimových inženýrů je na obr.3 pod názvem ETC dělo znázorněn strašlivý hybrid nábojnice a komory hlavně.
V nábojnici však rozhodná není inertní ani interní plazma, které by se zažehlo mocným Diovým poslem, ale obyčejný dělostřelecký prach zažehovatelný vajglem.
Popisek plasma cartridge ukazuje na koaxiální průchodku dnem nábojnice?, tj. vlastně přívod do plazmového zapalovače prachu.
Uvnitř perforované anodové trubice s polyetylenovou koax. izolací je měděný osový drátek, katoda. Výboj drátek a část PE izolace vypaří a převede na plazma cca 30 000°C, které prošlehnou perforací trubice a zapálí prach rychleji a intenzivněji než klasický pyrotechnický zapalovač.
Výbojem cca 10 kV při 10 kA po dobu cca 1 ms se uvolní až cca 100 kJ (což odpovídá energii shoření jen cca 20 g prachu), uvolněných ale cca 10x rychleji, než při hoření běžného zapalovače), výkonem až 100 MW, velmi dobře zašifrovaným a utajeným.
Pokud je však prach průhledný a negrafitovaný (není: kvůli odvodu statické elektřiny a lepšímu plnění prachu klouzáním při sypání do vyšší hustoty), světlo plazma v cca 1 cm okolí elektrody předehřeje prach a ev. i napění či naruší řekněme podél trubice až 50 cm, tj. řekněme až 300 g prachu v prachárně nábojnice se chová jako energická zápalka, ale s jen vlastní chemickou energií prachu, tj. zápalkovitěji se uvolní až cca 1,5 MJ z cca celkové 10 kg náplně prachu kde je cca 50 MJ. Tento rychlý zážeh ale neurychlí hoření zbytku 9,7 kg prachu, který trvá řekněme 2-4 ms. Charakter hlavního tlakového pulzu zůstává stejný, pouze náběh k němu netrvá až 20-30 ms, ale jen i 4 ms.
To má možná smysl při extrémní kadenci, a snad udržení zaměření,
ale energii z výboje to příliš nepřidá.
Praktický smysl to má snad při zážehu při velmi nízkých teplotách, ale to by silnější zápalka vyřešila taky.
Hlavní problém střelby s různou teplotou prachu to ale neřeší. Při vysoké teplotě prach hoří rychleji, větší tlak dá střele větší rychlost, ale více opotřebí hlaveň, při nízké teplotě naopak. Rozptyl rychlostí zvyšuje rozptyl střel.
Problém závislosti rychlosti hoření prachu na jeho počáteční teplotě je prý vyřešen u tzv. double base surface coated propellants, kde děrované válcové zrno cca 1 x 1 cm s cca 19 průchozími otvory cca 0,3 mm je pokryto tenkou vrstvou tuhé látky s polymerním pojivem. TMAG.2008415 double base surface coated propellant, či patent US 7051658. Pochopitelně nejde o inertní materiál, pouze byla inertizována třaskavá bavlna přídavkem cca 50% trhacího oleje (nitroglycerinu). Aby teplota plamene byla až cca 3600°C, je nutno do nitroglycerinu ládovat hexogen, oktogen či nejlépe CL-20, s větším spalným teplem i hustotou. Trhací olej je záhodno nahradit nitrosorbitolem vyšší hustoty a lepší kyslíkové bilance.
Při nízké teplotě je ucpání otvůrků křehké, tlakem se rozruší a plamen zapálí zrno dříve a více zevnitř než při vyšší teplotě. Tím se dosahuje nezávislosti max. tlaku a rychlosti střely na teplotě prachu, což umožní vždy plně využít pevnost hlavně a dosáhnout projektovou rychlost střely s malým rozptylem.
Takto pobryndaný prach asi vyžaduje poněkud silnější zážeh (zápalku cca 2x větší).
Zařízení, které by bylo schopno dodat každých 5 s až 100 kJ do plazma zápalky však váží cca 200 kg a má příkon 60 kW ADA476392 či 432717.
Jako ETC se klamavou reklamou nazývá pouhé electro thermal ignition ETI do 100 kJ, které každým výstřelem urychlí vítězství jen o cca 20 ms.
Příliš vysoká teplota plynů však snižuje nejen životnost nepřátel, ale hlavně naší hlavně!
Rychlost plynů v hlavni je hlavně omezená jejich vysokou molární hmotností cca 30 g/mol.
K provrtávání Abramsů uranovými meteority z bezpečné vzdálenosti je zapotřebí střílet vodíkovou špuntovkou nebo rail gun a hlavně potřebujeme do cartridge naládovat vodíkové drátky!
Ve jménu Svatého Barbara pal!
Volte Pravdu a Lásku 29!
Volte 29 max. 29x!
Prelomomy su v ekonomickom prínose
Anton Matejov,2017-10-24 09:10:00
ETC dela a railguny nebudú potrebovať také drahé náboje, alebo rakety.
Je otázkou času, keď sa zmenší veľkosť ETC a railgulov. Je len otázkou času keď sa vylepšia zdroje energie a efektivita vydanej energie na výstrel.
Cena nábojov a rakiet je na Západe príliš vysoká. Tak isto aj logistika a zásobovanie danými nábojmi a raketami je nákladná a komplikovaná.
ETC dela a railguny by mohli situáciu oveľa zlepšiť a odľahčiť vysoké náklady pre USA v daných smeroch.
V stratégiach DARPY je znížiť vysoké náklady v USA na vyzbroj armády.
USA námorníctvo už dávnejšie zavadzalo v námorníctve aj 3D tlačiarne. Síce čosi spochybňovali využitie a schopnosti 3D tlačiarni. To môže byť súčasťou propagandy a dezinformácii, aby súperi včas nezavetrili o čo ide.
Upozorňujem aj naše armády by sa mali lepšie poobzerať po 3D tlačiarniach a možnostiach ich širšieho využitia. Nemusia všetko nákladne dopravovať na manévre, iné typy nasadenia zo sebou. Skladovať to.
Napríklad toľko náhradných súčiastok na servis vojenskej techniky.
Stačí tam len prepraviť nejaké typy 3D tlačiarni a podľa potreby dotlačiť.
Časť vojenskej výbavy sa stane časom zastarala. Treba ju modernizovať. Starú techniku a muníciu zlikvidovať. Tie sklady munície nám aj sem tam vybuchnú, musíme ich strážiť a podobne. Ale veď treba vyvinúť schopnosť vyrobiť si niektoré potreby armády priamo na mieste v najnovších verziach, podľa miestnej situácie. Aj 3D tlačiarne budú ekonomický prínos a prelomy pre prevádzku a náklady armád!
Ušetrené peniaze by mohli vraziť naše armády do iných potrebných sektoroch.
Nejen penicilin, ale již stříbrné nádobí či mince zázračně hubily bakterie oligodynamickým efektem
Josef Hrncirik,2017-10-23 16:32:15
Přídavek akonitinu do kulek je nezbytný!
Rozumní se nevolili. Ano, dokonce tam ani nešli.
To je ale průryv, to jsou naši bývalí spojenci! Volte proto 8!
Josef Hrncirik,2017-10-23 14:24:22
Darpáci tají(neví) zda si přihřívat plyny nebo vypařením tuhé látky zrovna roztrnout kanon (svůj).
Možná tam ale dielektrickými rukavicemi ládují kulové blesky.
Jisté je jen, že výstřel nemůže ani v zemi neomezených možností trvat déle než onu cca 1/80 s (rovnoměrně na 1600m/s v 10 m hlavni) a narvou tam méně než 40 MW.s/80 = 0,5 MJ navíc a vyrazí si pojistky, místo aby naládovali prach s menší molární hmotností a vyšší teplotou spalin.
Možná tam ládují saboty rozžhavené jako halogenky (střela=stopovka=prů-zápalná tyč), aby dobře viděli jak zase minuli.
Re: To je ale průryv, to jsou naši bývalí spojenci! Volte proto 8!
Jaroslav Lepka,2017-10-23 14:44:57
To vítežejó, Hrncirík, oni jsou v té Darpě ouplně blbí a při tom se vás zapomněli zeptat, co?
A mimochodem, na politickou agitaci jsou jiný weby a je jich dost, tak se realizujte jinde.
Re: Re: To je ale průryv, to jsou naši bývalí spojenci! Volte proto 8!
Josef Hrncirik,2017-10-23 16:22:32
S těmi 40 MW by se trefili nanejvýš do nohy či do Ag.
Mohli si aspoň vymyslet, že centrální sloupec plazma vypuzuje sabot vyšší rychlostí než studené a nedisociované plyny při běžném výstřelu, protože teplota a nízká molekulová hmotnost zvyšuje rychlost zvuku v plynech, tj. rychlost expanze ženoucí střelu.
Max 0,5 MJ, které se tam mohly během celého výstřelu uvolnit,
efektivně spíše však jen cca 0,15 MJ během dráhy cca 1m, než plazma expanzí vychladla představuje oproti energii cca 10 kg prachu 60 MJ pouhé 2,5 promile.
Místo aby to alespoň trochu naznačili, jak je to řešeno, tak si z nás dobře vystřelili ú
spornými 40 MW.
Omlouvám se, že jsem to špatně umístil, patřilo to k "Proryv-3" od pana Floriana
2017-10-23 13:51:13, který vždy i ke zmatečným vstupům dokáže rychle najít reality se dotýkající odkazy.
Nejspíš taky střílel z hrubších kusů než já jen 20 ran ze vz. 58.
Rozumní, volte 10 (rozumní)!
Re: Re: Re: To je ale průryv, to jsou naši bývalí spojenci! Volte proto 8!
Lukáš Kment,2017-10-23 16:49:02
Říká vám něco slovo kondenzátor? On ten railgun to také neživí přímo z generátoru. Generátor se stará o to, aby měly kondenzátory šťávu. Nicméně samotná uvolněná energie jde z kondenzátoru. Ten dokáže v řádech milisekund uvolnit dostatečné množství energie, zatímco je následně z generátoru v řádu sekund dobit.
Jinak je samozřejmě ta úvaha správná. Pokud má mít projektil energii kolem 14-15MJ, tak jí musí někde vzít. Sám si ji z prstu nevycucá.
Re: Re: Re: Re: To je ale průryv, to jsou naši bývalí spojenci! Volte proto 8!
Josef Hrncirik,2017-10-23 19:09:29
Jo, v elektrárně v kondenzátoru za turbínou kondenzují vodní páru.
Osel 04.08.2017 06:36 jásá: "Máme skvělé zdroje energie pro střelbu. Až 1 MJ/m3 kondenzátoru... .
Pokud má střela nést 15 MJ a přenese se do ní optimisticky až třetina vybité energie, pak jsou velmi spokojeni s dodávkou 45 MJ z oněch 45 m3, tj. cca 45 tun kondošů.
Běžný generátor 45 MW, aby by je nabil teoreticky za 1 s, nakonec proč ne, když se to má vybít během ms, by např. v Temelíně vážil 23 tun, pro nárazový provoz řekněme jen 10 tun/45 MW.
I nejsilnější tank má však motor jen cca 1,5 MW, takže kondoše by nenabil rychleji než za cca 30 s a snad by tedy stačil generátor 1,5 MW odlehčený na cca 0,7 t.
Střelba za jízdy by však kvůli nedostatečné kadenci dopadla jako u Kursku.
Kdo si z nás střílí 45 MW?
Buďte realisté volte 26 než bude pozdě!
Re: Re: Re: To je ale průryv, to jsou naši bývalí spojenci! Volte proto 8!
Florian Stanislav,2017-10-23 20:59:24
Pane Hrnčíriku, souhlasím s L.Kmentem. Střílel jsem ze 100 mm kanonu T-55, úsťová rychlost 1024 m/s, uvnitř tanku zákluz 55 cm. Tank není samopal a má materiálové nároky na hlaveň při opakovaní střelby, takže čas na dobití kondenzátoru je. Náboj pro T-55 váží 36 kg a jsou zasunuty vedle kanonu do dutin v nádrži na naftu.
Článek upozorňuje na nebezpečí výbuchu vlastní munice při zásahu tanku. Každý, kdo seděl v tanku ví, že je tam málo místa a nelze neomezeně zvětšovat náboje, ráži a délku hlavně. Článek a obrázek říká, že část energie navíc se tedy získá zábleskem do plazmy z nabitých kondenzátorů, které dobíjí generátor.
Re: Re: Re: Re: To je ale průryv, to jsou naši bývalí spojenci! Volte proto 8!
Josef Hrncirik,2017-10-23 22:24:33
Kdyby napsali, že energií 45 MJ z kondenzátoru vypaří na plazma např. vodu v nábojnici či komoře, tak není co řešit. Vypařením řekněme 10 kg vody 45 MJ pak dostanu páru o teplotě cca 1300°C, což je hodně špatný střelný prach a těžko urychlím sabot na 1600 m/s. Určitě potřebuji prý dle Osla 45 m3 kondíků, řekněme že polovic a budu nabíjet kondoše min. 30s.
Už to z DARPA pomalu leze
Josef Hrncirik,2017-10-24 08:42:49
Účinnost railgunu je nejspíš jen 12 MJ ve střele/550 MJ (pochopitelně ne MW kvůli utajení) = 2,2%
při tajné rychlosti sabotu! kdo ví? zda 1600m/s
Jak vidno zříti na dtic.mil/docs/citation/ada317308 , aby to k něčemu vedlo, v ETC gun pochopitelně vzdali pokusy s vypařováním inertních materiálů jako polyetylen, voda...
v arc capillary, obětovali tankisty či statečné roboty a přihřívají si plazmovou polívčičku na plynech z RDX či CL-20 vylepšeného střelného prachu.
Potom si pochvalují, že pomocí nebezpečnějšího prachu a vražených 45 MJ má sabot energii až ?15? MJ s tajnou rychlostí. Kolik m3 mají kondoše je tajné.
Mimo prachárny jim vyletí do luftu i 45 m3 (tun) kondíků.
Jiri L,2017-10-23 11:17:53
Kulky? Kulky? Vážený autore, kulky máte mezi nohama, správné označení je střela.
Re:
Vít Výmola,2017-10-23 12:05:09
Rčení "stříbrná kulka" je ustálené a vzniklo dřív než střelné zbraně střílely něco jiného než kulky.
vojín Kotas: "Sabot letí z laufu 10 m dlouhého cca 1/80 s, aby dosáhl obvyklé rychlosti cca 1600 m/s a při obvyklých cca 10 kg má energii cca 13 MJ. I kdybych do toho přidal 500 MW a prodloužil lauf na 1/80 s nepřidá to víc než 6 MJ
Josef Hrncirik,2017-10-23 09:54:29
Vylezu zavčasu z té ocelové rakve a kopnu darpáky do Ag kulek.
Nevolte khaki 9!
Miřte o grad níže!
Re: vojín Kotas: "Sabot letí z laufu 10 m dlouhého cca 1/80 s, aby dosáhl obvyklé rychlosti cca 1600 m/s a při obvyklých cca 10 kg má energii cca 13 MJ. I kdybych do toho přidal 500 MW a prodloužil lauf na 1/80 s nepřidá to víc než 6 MJ
Florian Stanislav,2017-10-23 13:51:13
V článku je psáno :"ETC dělo je zároveň mnohem efektivnější pokud jde o spotřebu elektrické energie v porovnání s railgunem. Výstřel z railgunu totiž spotřebuje asi 550 megawattů, zatímco u ETC děla vyžaduje výstřel asi 40 megawattů."
Čili ETC dělo potřebuje jen 40 MW k navýšení energie střelky z 12 MJ na 14 MJ. Nikde není psáno, že čerpání elektrické energie do plazmy musí trvat 1/80 sekundy.
http://www.eurasia24.cz/vojenstvi/item/2284
"„Modernizací stroj (myslí se T-90M Proryv-3) získá 125 mm kanón s hladkým vývrtem hlavně typu 2A82-1M s životností zvýšenou až na 900 výstřelů..Kanon umožňuje udělit vypálené střele až o 17 procent větší úsťovou energii a o 20 procent vyšší přesnost než v případě děla německého tanku Leopard 2."
https://en.wikipedia.org/wiki/Rheinmetall_120_mm_gun
"Úsťová rychlost 1 580 až 1 750 m / s "
Jestliže tedy vezmeme za základ 1700 m/s u 120 mm Rheinmetall, tak +17% navýšení je stejné jako uvedené v článku 14 MJ/12MJ = +16%. A je to systém bez elektrických složitostí, který se už montuje asi do 400 tanků T-90.
V článku není řečeno, že energie navýší pomocí 500 MW ale za použití 40 MW.
Re: Re: vojín Kotas: "Sabot letí z laufu 10 m dlouhého cca 1/80 s, aby dosáhl obvyklé rychlosti cca 1600 m/s a při obvyklých cca 10 kg má energii cca 13 MJ. I kdybych do toho přidal 500 MW a prodloužil lauf na 1/80 s nepřidá to víc než 6 MJ
Pavel Pesek,2017-10-23 14:47:32
Když má střela energii 14MJ a příkon děla je 40MW, pak samotný výstřel nebo "nabíjení" musí trvat 0.35s. To je nějak hodně.
Jestliže je hlaveň dlouhá 10m, úsťová rychlost je 1600m/s, pak doba výstřelu je t=2s/v=0.003125s. Mimochodem, to je 1/320s. Za předpokladu, že náboj zrychluje lineárně. Zrychlení je určitě nelineární, ale že by to trvalo 1/80s??? Každopádně si nedovedu představit to "nabíjení" 0.35s. Spíš je kachna ten příkon děla, bude asi mnohonásobně vyšší.
Re: Re: Re: vojín Kotas: "Sabot letí z laufu 10 m dlouhého cca 1/80 s, aby dosáhl obvyklé rychlosti cca 1600 m/s a při obvyklých cca 10 kg má energii cca 13 MJ. I kdybych do toho přidal 500 MW a prodloužil lauf na 1/80 s nepřidá to víc než 6 MJ
Pavel Pesek,2017-10-23 14:53:45
A pokud je úsťová rychlost 1600m/s a energie 14MJ, pak náboj musí vážit 10.9kg.
Re: Re: Re: vojín Kotas: "Sabot letí z laufu 10 m dlouhého cca 1/80 s, aby dosáhl obvyklé rychlosti cca 1600 m/s a při obvyklých cca 10 kg má energii cca 13 MJ. I kdybych do toho přidal 500 MW a prodloužil lauf na 1/80 s nepřidá to víc než 6 MJ
Josef Hrncirik,2017-10-23 15:51:36
Díky, sám se divím, že je to skutečně tak dlouhých 1s/80 a že jsem při nedbalých výpočtech na účtenkách z Kauflandu neudělal chybu.
Váš vzorec je správně a také poskytuje 2.10m/16000(m/s) = 20/1600=2/160=s.1/80
t=s/80=12,5 ms.
Při rychlopalbě je chyba nevyhnutelná.
Re: Re: vojín Kotas: "Sabot letí z laufu 10 m dlouhého cca 1/80 s, aby dosáhl obvyklé rychlosti cca 1600 m/s a při obvyklých cca 10 kg má energii cca 13 MJ. I kdybych do toho přidal 500 MW a prodloužil lauf na 1/80 s nepřidá to víc než 6 MJ
Lukáš Kment,2017-10-23 16:55:19
Otázka je, jak článek přeložen. Už jen to, že se snaží množství energie vždy udávané v Joulech uvádět v jednotkách výkonu Wattech, je samozřejmě nesmysl. Navíc pokud u railgunu máte kondenzátory, které tu energii projektilu dávají, tak zde to bude stejné. Prostě tam bude 40MW generátor, který bude dobíjet kondenzátory. Protože zatím ten generátor uvolní maximálně 40MJ/s, tak ty kondenzátory budou schopné podobné množství energie uvolnit podstatně rychleji řádově v milisekundách a už jste tam, kde potřebujete být.
V podstatě jde jen o to, mít prostor na dostatečně výkonné kondenzátory a mít hlaveň konstrukčně schopnou to vydržet. Pak můžete s výkonnější verzí kondenzátorů navyšovat energii projektilu mnohem dál než na 14-15MJ. Bohužel kondenzátory jsou poměrně nákladné na prostor a vyžadují výkonné chlazení, což bude limitovat maximální výkon děla takového tanku.
Re: Re: Re: vojín Kotas: "Sabot letí z laufu 10 m dlouhého cca 1/80 s, aby dosáhl obvyklé rychlosti cca 1600 m/s a při obvyklých cca 10 kg má energii cca 13 MJ. I kdybych do toho přidal 500 MW a prodloužil lauf na 1/80 s nepřidá to víc než 6 MJ
Josef Hrncirik,2017-10-23 19:15:33
Navíc turbína Abrams má jen 1,3 MW.
Čest jejich památce u Kurska.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
