Zateplování domů a bytů není jen snadný způsob, jak si sáhnout na dotačně přerozdělované prostředky. Letošní případ obytného bloku Grenfell Tower v Londýně nám dal na srozuměnou, že může jít i o velký hazard. Aby k upalování lidí za živa nedocházelo tak snadno, vědci vyvinuli látky, kterým se někdy říká „zpomalovače hoření“, jindy „retardéry“, „retardanty“ případně se skrývají za pojem „samozhášecí přísada“. Mezi ty nejpoužívanější patří sloučeniny na bázi brómu a chlóru (polybromované difenylethery, polybromované bifenyly, polychlorované bifenyly,...).
V našich končinách se všeobecně oblíbeným zateplovacím prostředkem stal levný polystyren vylepšený hexabromcyklododekanem. Ať už dům, nebo i interiér bytu s ním má dnes zateplený kde kdo. Pěnový polystyren se zhášedlem označovaným zkratkou HBCD se ale už smí používat jen na výjimku pro účely stavebních izolací a jen do konce příštího roku. Důvodem jsou jeho rakovinotvorné účinky.
Myslet si, že nás vydání zákazů, obdobných těm, jaké už v USA mají, rizik plynoucích z nebezpečných látek zbaví, by bylo po nynějších zkušenostech naivní. Zhášedla si našla cestu do nábytkářského průmyslu a tak je i jako změkčovače plastů, dnes máme v celé řadě dalších předmětů denní potřeby. Proto si na účinky retardérů na bázi brómu posvítili výzkumníci z University státu Kalifornie v San Francisku a své poznatky uveřejnili v časopisu Environmental Health Perspectives. Jejich studie se opírá o metaanalýzu. Jinak řečeno, Američané vybrakovali všechny dostupné poznatky z celého světa. Celkem se jim tak podařilo dát dohromady důvěryhodný soubor 3 000 párů matek s dětmi, které ve svých domácnostech byly vystaveny vysokým koncentracím polybromovaných difenylů (PBDE), o čemž svědčily jejich hladiny v krvi v době těhotenství. Ze záznamů se dal vysledovat nejen zdravotní stav matek, ale i záznamy neurologických vyšetření jejich ratolestí. Autoři studie tvrdí, že se jim podařilo dostatečně prokázat vztah mezi vysokou hladinou PBDE a snížením inteligence.
Což neznamená nic jíného, než že to, co milují bezpečáci požární ochrany a zástupci pojišťoven, nemusí být i v našem zájmu. Retardanty sice dovedou chránit životy při požáru, ale jak už delší dobu upozorňují zdravotníci, dovedou kolem sebe šířit rakovinu. A podle této nejnovější zprávy z Kalifornie zvládají slušně retardovat i naše ratolesti.
I pro retardéry platí stejné pravidlo, jako pro jiné znečišťující látky v našem okolí – čím více, tím hůř. Podle nové studie každý desetinásobný nárůst hladiny retarderů v krvi matky signalizoval pokles IQ potomka o 3,7 bodů. Kromě dopadu na inteligenci dětí vystavených v lůně matky zvýšeným hodnotám retardérů, se jejich neblahý vliv projevil i pozdějšími poruchami pozornosti a syndromem ADHD, což je anglická zkratka neurovývojové poruchy Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Tento vztah ale průkazný nebyl.
Ještě něco ze studie vyplynulo. A sice, že i přes jejich zákazy a omezení jsou zpomalovače hoření takřka všudypřítomné. Elektronické výrobky se bez nich neobejdou a je stále dost věcí a výrobků, z nichž se uvolňují a dostávají do polétavého prachu a spolu s ním nás obšťastňují na místech, kde bychom to nečekali. Kumulace jedových koktejlů se pak nejvíce podepisuje na zdraví dětí. Řešení problému není jednoduché. S vybaveností domácností roste totiž i riziko požárů, což výrobce tlačí na používání zpožďovačů hoření. Ze zprávy vyplývá, že PDBE nejvíce ohroženými dětmi jsou ty od kalifornských maminek. Nejspíš to souvisí s tím, co platí pro všechny hormonální disruptory - čím je společnost na vyšší životní úrovni, tím hůř pro ni.
Z laického pohledu se všechny dříve uplatňované zateplovací metody tak trochu jeví jako „prašť nebo uhoď“. Kdo se snažil snížit si náklady za vytápění obyčejnými plasty, například zmíněným oblíbeným polystyrenem, tak aby se teď bál, že se nějaký teenager bude chtít nevhodně zbavit vajgla. Kdo použil plast s retardanty, tak mu hrozí rakovina a hloupější děti. A kdo poctivě zateploval a odhlučňoval minerálními vlákny, vyšlo ho to dráž, a pokud zvolil azbest, také si zadělal na problém. Ostatně i skelné a minerální vaty mají vlákna, která se ráda ulamují a stávají se součástí polétavého prachu. A pokud nechal tesař někde díry, jsou z nich pichlaví nevítaní hosté, kterých se plicní sklípky nedokáží zbavit. Ani imunitnímu systému se takové popichování nezamlouvá, a ať si kdo chce co chce říká, nejde tu jen o kašel, ale i o zvýšené riziko silikózy a její věrnou družku rakovinu plic.
Závěr studie se dá vyjádřit jednou větou: I kdybychom u retardérů pominuli jejich neblahou roli disruptorů zvyšujících riziko rakoviny, jsou nebezpečím i pro inteligenci lidstva..
I když situace moc růžově nevypadá, jisté opatření na zlepšení situace se tu nabízí a dokonce bez dopadu na snížení životní úrovně a vzdání se výdobytků civilizace. Jde o to, v zasažených domácnostech používat polární protické zhášedlo. Návodu a jeho dostupnosti jsme se věnovali v jiném článku zde.
Literatura
Juleen Lam, Bruce P. Lanphear, David Bellinger, Daniel A. Axelrad, Jennifer McPartland, Patrice Sutton, Lisette Davidson, Natalyn Daniels, Saunak Sen, and Tracey J. Woodruff .: Developmental PBDE Exposure and IQ/ADHD in Childhood: A Systematic Review and Meta-analysis. Environmental Health Perspectives DOI: 10.1289/EHP1632
University of California, San Francisco
Zdravě obézního lze poznat podle „HO“
Autor: Josef Pazdera (07.07.2014)
Antibakteriální mýdla nejsou pro choroboplodné zárodky žádnou hrozbou
Autor: Josef Pazdera (16.09.2015)
Jinde jsou zakázány, naše lékárny je doporučují, někde asi bude něco špatně
Autor: Josef Pazdera (06.09.2016)
Bisfenol S podruhé a určitě ne naposled
Autor: Josef Pazdera (03.04.2017)
Někdo tloustne i ze vzduchu
Autor: Josef Pazdera (27.07.2017)
Diskuze:
Je to cele blbost
Martin Jahoda,2017-08-09 23:34:03
Takže jde o to, že se s polystyrenu něco může uvolnit co škodí. Problém a celá blbost tothoto zjištění je v tom, že aby se to uvolnilo, musí to buď hořet nebo na to svítit Slunce. UV záření rozkládá polystyren. Aby to nemohlo hořet je potřeba to dobře povrchově ošetřit - zakrýt fasádou. V případě požáru je pak potřeba zajistit včasné opuštění objektu. Ale zakázat to je nesmysl. A nahradit minerální vatou? Nahradíte za standardních podmínek neškodný polystyren rakovinotvornou vatou. A ona je rakovinotvorná i když je minerální. Nejde o látky ale o velikost vláken. Jejich vdechnutí je nebezpečné.
A hořlavost polystyrenu? Co taková dřevostavba? Raději bydlím v cihlovém domě obloženém polystyrenem, než v dřevostavbě.
Já jsem skeptik co se týká výzkumu škodlivosti řady látek, co se v poslední době vyrojila. Třeba plnidlo do plastů. Když si to člověk potom pořádně přebre tak by musel ty plasty jíst po kilech každý den aby e projevila škodlivost....
Re: Je to cele blbost
Florian Stanislav,2017-08-11 16:19:56
Píšete :"Třeba plnidlo do plastů. Když si to člověk potom pořádně přebere tak by musel ty plasty jíst po kilech každý den aby se projevila škodlivost...."
Přebere si to i nos, kdo trávil v 90. letech dny v učebně s počítači, které asi tak rok smrděly právě těmi bromovanými retardery hoření, má jiný názor, než Vy.
Změkčovadlo plastů dibutylftalát
http://www.pentachemicals.eu/bezp_listy/d/bezplist_462.pdf
"Dibutyl-ftalát - LC50 pro sladkovodní ryby: 0,35 mg.l-1
Dibutyl-ftalát - EC50 pro dafnie: cca. 2,99 mg.l-1, 48 h
Dibutyl-ftalát - LD50: 6279 mg.kg–1, potkan, orálně
Dibutyl-ftalát - LC50: ≥15,68 mg.l–1, 4h, potkan, inhalačně
Vlastnosti pěnového polystyrenu, dává se nadouvadlo pentan, uhlovodík, 98 % objemu je blíže nespecifikovaný vzduch.
"Odolnost proti stárnutí. Povětrnostní vlivy a vliv UV záření.
Používání pěnového polystyrenu po dobu více než 50 let ukazuje, že jeho vlastnosti zůstávají při správném použití nezměněny a že jeho životnost uvnitř stavebních konstrukcí je stejná nebo vyšší než životnost ostatních částí stavby. Při delším působení ultrafialového záření přirozeného slunečního světla na nechráněné polystyrenové desky povrchová vrstvička zežloutne a degraduje. Z praktických stavebních důvodů se ale nikdy EPS neužívá bez krycích vrstev, takže toto působení je z hlediska konečného použití BEZVÝZNAMNÉ, nehledě na to, že uvedený jev nemá vliv na základní fyzikální vlastnosti materiálu. Je však třeba mít na zřeteli, že dlouhodobé nevhodné skladování na slunci v letním období může způsobit v důsledku narušení povrchu problémy s přilnavostí
lepidel."
UV záření tedy působí na NECHRÁNĚNÉ desky, což pod štukem nátěremzrovna není.
Překvapení?
Alexandr Kostka,2017-08-09 08:32:51
To, že polychlorované bifenyly jsou pěkné svinstvo je známo už dost dlouho. Spíš by bylo dobrou otázkou: Kdo prosazuje zateplování polystyrenem, případně umělou hmotou? Druhá volba je minerální vlna, která je jaksi už z principu zcela nehořlavá, není z ropy, NIKDY se z ní nemohou uvolňovat žádné jedovaté látky (protože je to prostě tavená skála, co v ní nebylo, to se neuvolní), suroviny pro výrobu je všude dost atd. A když už hoří, tak maximálně odpadne kus fasády někomu na hlavu. Polystyrenové desky když hoří, vytváří kráááásně jedovatý kouř a jsou z ropy, tj strategické suroviny.
Nevím do
Mojmir Kosco,2017-08-09 06:49:12
jaké míry je možný život bez rizika , ale pokuď mám zkušenost tak ovčí vlna je dobrý zateplovací prostředek a špatně hoří .
Re: Re: Re: Re: Nevím do
Milan Krnic,2017-08-09 09:21:15
Nač to obkládat. Zbořit, vybudovat zemnice. To podpoří ekonomiku. Okna si můžeme promítat v 8K.
Re: Re: Re: Re: Re: Nevím do
Jiří Novák,2017-08-09 10:17:53
Zemnice jsou z hlediska udržení tepla naprosto k ničemu. Ta díra se vám doslova zalije studeným vzduchem. Pokud jste v takové zemnici nebo polozemnici někdy byl, tak víte, že tepelný komfort udržíte jedině permanentním přikládáním na oneň. (A to znamená vstávat k tumu klidně pětkrát za noc.)
Pokud jde o moderní zemljanku - "zeměloď" - tak ta je (záměrně) postavená z nejrůznějších odpadků, včetně starých pneumatik. Tam potom nemáte tepelnou izolaci s obsahem škodlivin, nýbrž sbírku škodlivin ve tvaru zemljanky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím do
Milan Krnic,2017-08-09 11:19:44
V cihlovém baráku se sedmdesátkou zdí jakbysmet.
S dobrým kotlem vstávat netřeba. Nehledě na to, ta 8K promítačka topí pěkně.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím do
Jiří Novák,2017-08-09 13:51:31
Sedmdesátka zeď naakumuluje teplo a máte vystaráno. Co ale chudera zemnice? To máte zeď z kulatiny vyplétané proutím (tak 10 cm silnou) a na tom z obou stran 3cm vrstvu jílu smíchaného s plevami. To vám nenaakumuluje ani ň. Navíc dvojice pořádných kouřových otvorů pod střechou (komín neznali) a studená hliněná podlaha pod nohama (v provedení de luxe pokrytá slámou). Věru dobrého pomálu.
8K promítačka stojí a padá na tom, že máte dost energie za přijatelnou cenu, kterou si můžete dovolit promrhat na vytápění nevytopitelné zemnice.
Ale zas když to chytlo, což bylo každou chvíli, tak mohli mít tepla dost.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím do
Milan Krnic,2017-08-09 17:23:16
Když vy uvažujete klasickou nuznou konstrukci zemnice, zatímco já moderní, komfortní, jen bez polystyrenu, atp.
U nás, kde jsou mírné zimy, se to sice tolik nevyplatí. Ale zase zateplíte ekologicky.
Kde brát energii je věc jiná, to neřešíme. Realitu máme vhodně omezenu pouze na stavby. :)
Re: Re: Re: Nevím do
Jiří Novák,2017-08-09 10:19:23
Jakou má vlna životnost, než ji sežerou kožojedi?
Re: Re: Re: Re: Nevím do
Milan Krnic,2017-08-09 11:22:59
Jakou má životnost ovce? Je dost ovcí? Mají ovce dost vlny? Co to udělá s cenou vlny na akciových trzích, v emisích, bodech, co na to říká EU, a Trump, a Greenpeace, Arnika, a co paní Pohlová?
Re: Re: Re: Re: Re: Nevím do
Ludvík Urban,2017-08-09 13:15:48
Vlna z ovcí chovaných v Česku má takovou kvalitu, že nezaplatí ani její odmaštění.
Stačí si naklikat...
Re: Re: Re: Re: Re: Nevím do
Jiří Novák,2017-08-09 13:42:24
Životnost ovce mi nepřijde relevantní. Než udeří zima, dá se ostříhat a poklidit do mrazáku (tím vám odpadne dělání sena a skoro půl roku opatrování ovce). Většina lidí to dneska tak dělá, při ceně jehňat se jim to vyplatí.
Počet ovcí je horší problém. Je kolem toho tolik byrokracie a EU-klacků pod nohy, že to je pro většinu potenciálních chovatelů odrazující. Řekl bych že tak půlka ovcí u nás je chovaná načerno. Kdyby se byrokracie odstranila, vzroste počet chovatelů několikanásobně a bude i dost vlny.
Když se ptám na životnost vlny, tak mě to zajímá jako potenciálního stavitele/opraváře baráku. To, jestli je dost ovcí, aby si zateplila řekněme většina lidí v republice, mi momentálně nepřijde relevantní. To je otázka na neviditelnou ruku trhu, jak by se s takovým úkolem popasovala.
Co na to Greenpeace a Arnika netuším, ale ČSOP má ze svých stád celkem solidní přebytky. Tam by se každoročně pěkných pár baráků zateplilo. Otázkou jsou právě ty fyzikální vlastnosti. Tj. jestli má smysl do vlny jít, či jestli to budu co 5 let vyměňovat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím do
Matej Havrda,2017-08-09 14:08:17
Ovčí vlna se na zateplení budov používá, v čechách méně protože je samozřejmě dražší než jiné materiály. Každopádně se dají najít výrobci/dodavatelé i u nás... na cenu a vlastnosti se zeptejte u nich. http://lmgtfy.com/?q=ovci+vlna+zatepleni+domu
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nevím do
Jiří Novák,2017-08-09 15:04:07
Ten dotaz byl kladen v první řadě na pana Kosca (že se zapojili další diskutující je jiná, nesouvisející, věc). Výrobce/dodavatel vám navykládá prakticky libovolný objem libovolných informací. Pan Kosco se mi z toho co tu napsal jeví jako člověk, který si zateplil dům vlnou a má snahu to tu nějak propagovat. Tak se ptám na podrobnosti.
Nezateplil
Mojmir Kosco,2017-08-09 15:19:32
jsem si dům vlnou zvenčí jsem chovatelem ovcí - masné plemeno.O vlnu v čechách zajem není dávám to za liz nebo odvoz. 2/3 světové vlny se nějak likviduje zdroj zemědělský svaz . O vlastnostech vlny jako zateplovacího prvku tzb-info. V domě jsem využil vlnu jako zateplovací prvek mezi půdou a bytem, takové malé šedivé kousky zpracované vlny v rakousku(foukali to cvilku)nevypadá to že by to něco žralo (3 roky) pod podlahu ale nevidím.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce