Další nově identifikovaný asijský teropod, pod jehož formálním popisem je podepsaný slovenský paleontolog Martin Kundrát, je na světě. Dostal jméno Corythoraptor jacobsi a jeho fosilie byly objeveny nedaleko železniční stanice ve městě Kan-čou v provincii Ťiang-si na jihu Číny. V posledních letech bylo v této oblasti objeveno velké množství nálezů právě této skupiny teropodů – oviraptoridů. Tito bezzubí všežravci či masožravci byli charakterističtí relativně zkrácenou kaudální částí páteře, krátkou a vysokou lebkou s různými hřebínkovitými výrůstky, pneumatizovanými obratli a zřejmě i celkovým opeřením těla (které ale není prokazatelné u všech objevených exemplářů). Zajímavé je, že z oblasti nového nálezu známe již šest druhů těchto dinosaurů, což ukazuje na velkou druhovou rozmanitost oviraptoridů ve svrchnokřídové jihovýchodní Asii. Nový druh je charakteristický zejména keratinovým přilbovitým hřebínkem na hlavě, který se velmi podobá hřebínku současného kasuára přilbového. Odtud pochází i rodové jméno dinosaura, které znamená v doslovném překladu „přilbicový lupič“. Druhové jméno odkazuje k americkému paleontologovi Louisi L. Jacobsovi (*1948), který byl vědeckým mentorem trojice čínských paleontologů, kteří se účastnili vědeckého výzkumu tohoto exempláře. Holotyp nese označení JPM-2015-001 a jedná se o téměř kompletně zachovalý exemplář (s výjimkou korakoidu a některých kaudálních obratlů), který zřejmě zemřel jako ne plně dospělý jedinec přinejmenším v sedmi až osmi letech věku.
Nový exemplář byl objeven v sedimentech souvrství Nanxiong, odkud známe kromě dalších oviraptoridů například tyranosaurida druhu Qianzhousaurus sinensis nebo sauropoda druhu Gannansaurus sinensis. Corythoraptor byl menší oviraptorosaur s celkovou délkou kolem 1,6 metru, který dosahoval plné dospělosti přibližně v deseti letech věku. Ačkoliv otisky opeření u něho objeveny nebyly, je prakticky jisté, že byl zaživa opeřený. Podle fylogenetické analýzy byl jeho nejbližším známým příbuzným druh Huanansaurus ganzhouensis, vědecky popsaný v roce 2015. Otázkou je funkce jeho výrazného lebečního hřebene, který byl podobný (i vnitřní stavbou) hřebeni současných kasuárů i některých dalších oviraptoridů. Oproti 2-3 milimetrům u kasuára měla vnější pevná vrstva hřebene u korytoraptora tloušťku rovné 2 milimetry. Předpokládá se, že mohl mít vícero funkcí, například jako termoregulační orgán, zařízení pro detekci predátorů a komunikaci s dalšími jedinci svého druhu (skrze produkci nízkofrekvenčních zvuků) nebo jednoduše zařízení pro vizuální signalizaci a vnitrodruhovou komunikaci. Problém je pouze v tom, že nevíme, zda tento útvar měli v plně vyvinuté podobě na hlavě samci i samice. Zatím se tedy musíme spokojit s předpokladem, že šlo o anatomickou strukturu plnící socio-sexuální úlohu a zároveň poukazující na individuální zdatnost (a snad i pohlaví) svého nositele. Malou regionální zajímavostí je ještě fakt, že ve studii byla pro demonstrační účely použita fotografie lebky kasuára z Krokodýlí ZOO v jihočeském Protivíně.
Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz
Short English Summary: Corythoraptor is a genus of oviraptorid theropod dinosaur from the Nanxiong Formation of southern China. It was a medium-size oviraptorid, reaching full size at more than eight years of age. Like its relatives, it would’ve been feathered. It probably had small wings and a toothless beak. Its characteristic crest was different than that of any other oviraptorid but was similar to that of a recent cassowary.
Odkazy:
http://www.nature.com/articles/s41598-017-05016-6
http://en.wikipedia.org/wiki/Corythoraptor
Lü, J.; Li, G; Kundrát, M.; Lee, Y.; Zhenyuan, S.; Yoshitsugu, K.; Caizhi, S.; Fangfang, T.; Hanfeng, L (2017). High diversity of the Ganzhou Oviraptorid Fauna increased by a new “cassowary-like” crested species. Scientific Reports. 7. doi:10.1038/s41598-017-05016-6
Obří „ptačí“ dinosaurus
Autor: Jaroslav Petr (14.06.2007)
Dinosauři přepeřovali
Autor: Stanislav Mihulka (08.05.2010)
Asijský démon Tarbosaurus
Autor: Vladimír Socha (20.05.2011)
Co bylo dříve - ptáci nebo ptačí mozek?
Autor: Josef Pazdera (01.08.2013)
Diskuze:
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce