Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra). Patří do čeledi bobovité. (Kredit: Franz Eugen Köhler, volné dílo)

Nařčení lékořice z nekalostí je pro seveřany dost těžkou ránou. Sladkosti založené na substanci ze sladkého dřeva jsou u nich v mnohem větší oblibě, než tomu je u nás. Nejspíš proto se také u nich průšvih s lékořicí provalil. Průzkum, prováděný od začátku ve spolupráci s rodiči dětí, neavizuje jen zmíněný pokles IQ, kterým jsme začali. Ze zprávy také vyplývá, že ratolesti, jimž jejich maminky oslazovaly život drogou v době jejich pobytu v děloze, mají nyní kromě nižšího IQ také častěji sníženou kapacitu paměti. A jako bonus si mlsající maminy ke své štíhlé linii přivodily více než trojnásobně vyšší pravděpodobnost, že se teď starají o tvorečka s ADHD. To je zkratka pro syndrom znamenající vývojovou poruchu mozku doprovázenou hyperaktivitou. Průvodními znaky jsou vnitřní neklid, impulzivita, snížená schopnost se soustředit. „Lékořicovým dívkám“ se k nepozornosti ještě přidává časnější nástup puberty. Bohužel tomu, čemu se dříve říkalo telecí léta má v jejich případě i delší trvání.

Lékořice

Něco přes metr vysoká vytrvalá rostlina původem ze Středomoří, s rovným silným stonkem a dlouhými kořeny.  Sbírají se kořeny, ale nejdříve až z tříletých rostlin. Ty se suší a získaná droga obsahuje flavonoidy a glycyrhizin, saponinový glykosid poskytující hydrolýzou necukernou složku glycyrhetin, látku steroidní povahy. Cukerná složka je tvořena dvěma molekulami kyseliny glukuronové.

Rozemleté kořeny horší kvality se vaří tak dlouho, až z nich je černá hmota. Ta se pak na poutích prodává pod jménem pendrek. Obavy z „předávkování“ drogou z něj mít nemusíme.

Glycyrhizin je padesátkrát až stokrát sladší než sacharóza. Jeho amonná sůl se používá v cukrářství. V lidovém léčitelství se kořeny a tinktury používají na podporu tvorby žaludečních šťáv. Paradoxně i k prevenci žaludečních a dvanáctníkových vředů. Bere se na kašel a  léčí astma a chronické bronchitidy. Zvládá ale i problémy opačného konce těla – urologické záležitosti, močové kameny i zácpu. Zajímavé je, že jedni drogu doporučují k uvolnění svalového napětí, jiní tvrdí že svalové napětí podporuje a prodávají ji jako afrodisiakum. Mladým má pomáhat od zánětu, starým od revmatismu. Pokud si dáte více práce, než autor článku, tento strohý výčet doplníte o všechny zbývající nemoci a neduhy, rakovinu nevyjímaje.

Látkou, okolo které se nynější „kauza lékořice“ točí, je glycyrhizin, v anglické literatuře psán se dvěma „r“. V Evropské unii je zakázáno přidávat ho do potravin, takže bychom mohli nabýt dojmu, že se nás záležitost země mokřadů a komárů netýká. Napovědět, že tomu tak být nemusí, by nám měly dvě věci. Že Finsko je také členskou zemí EU a povědomost o tom, co ten evropský zákaz znamená. Legislativní kroucenina se vztahuje jen na přídavek čisté substance do potravin. Pokud výrobce svůj produkt uzná za „obsahující lékořici“, pak se na něj vztahuje jen povinnost to při větší množství této látky deklarovat. Je ale otázkou co to je „větší množství“.  A i potom by spotřebitel ještě musel vědět, co u potraviny, nápoje, pochutiny, lékárenského výrobku,… znamená poznámka "Obsahuje E958". 

I v Česku si získává stále více příznivců skandinávská tradice spojená s léčivou sílou - bonbony značky Haupt Lakrits. Chuťová kombinace i extrakvalitní lékořice z Kalábrie s vynikající čokoládou. Svůj názor mění i zarytí odpůrci „pendreku“... (Kredit: Haupt Lakrits )

Jak moc je to vážné?

Těžko říci. Studie vychází z pozorování jen necelých čtyř set případů. Jde v ní o statistiku mladistvých ve věku okolo 13 let, u nichž se podařilo zjistit, kolik jejich matky během těhotenství konzumovaly lékořice a zda se jí vyhýbaly zcela, nebo jí užívaly mírně, případně jí do sebe ládovaly hodně. Pod pojmem „hodně“ se zde rozumí 500 mg a „málo“ znamená méně než 249 mg účinné látky glycyrhizinu týdně. Pro představu 500 mg glycyrhizinu je zhruba v 250 gramech lékořice.  
Výsledky, které nyní vyšly tiskem v časopisu  American Journal of Epidemiology a dají se nazvat varováním před lékořicí, dělají vrásky na čele nejen Finům, ale i Švédům, Norům a Irům. To proto, že zatímco pro mnohé z nás má sladké dřevo nepříjemnou pachuť, seveřanům to tak nepřipadá. Je nasnadě, že tamní chuti vychází zištně a ochotně vstříc výrobci laskominek, zmrzlin, džusů, limonád, čajů,…. S lékořicí se tam setkáte dokonce i v belgické čokoládě

PhytoChi®, čínské byliny s glycyrrhizinem jsou pro všechny, kteří se zajímají o své zdraví a nechtějí být nemocní. Přípravek je vhodný pro všechny věkové kategorie. Doporučují ho lékaři především těm, kteří nechtějí být nemocní. Je vhodný i pro nemocné!.

No řekněte, která nastávající maminka by chtěla šetřit na něčem, co doporučují lékaři v Česku i na Slovensku a co posiluje imunitu, detoxikaci, vitalitu a harmonizuje homeostázu…
(Kredit: „energie z bylin“) http://www.phyto.cz/.

Popravdě řečeno se ale velké fyziologické překvapení nekoná. Tomu, co tým z Helsingin yliopisto (Helsinská universita) zjistil, předcházely pokusy na zvířatech. Od těch už nějakou dobu víme, že glycyrhizin, respektive lékořice, zesiluje účinek stresového hormonu kortizolu.  Finové při plánování svého pokusu šli tak trochu na jisto i z jiného důvodu. O účincích glycyrhizinu na tělo lidské již toho bylo také dost napsáno. Například, že způsobuje vyšší krevní tlak a zkracuje dobu těhotenství. Pravdou ale je, že o účincích na plod se dosud nevědělo nic.

Kortizol

Hormon kortizol se nám tvoří v nadledvinkách a jeho uvolňování má pod palcem mozek, konkrétně hypofýza. Jsou dohromady užitečným udělátkem, které se osvědčilo a v minulosti nám pomáhalo přežít v situacích, kdy se nás něco pokoušelo sežrat a bylo potřeba vzít nohy na ramena. Umí nás nastartovat rychle, ale je to za cenu neekonomického využití drahocenné energie s přemírou zatížení a poškození tkání. V pozdějších dobách se kortizol stal neocenitelným pomocníkem těch, co nosili v tornách své maršálské hole. Nyní se o kortizolu také hodně mluví. Nejčastěji v souvislosti s vyhlašováním změn v umístění na bedně u sportovců silových sportů. Abychom ale jen nekřivdili, kortizolu je potřeba přičíst k dobru zásluhy při zvládání všech zátěží, a tedy že mu vděčíme za zvládání infekcí.

Je dobré u něj mít vždy na paměti, že ani ve fyziologii nic není zadarmo. A že kortizol ve svých mobilizačních snahách, pod heslem „ber kde ber“, navozuje také rozpad proteinů a odsouvá jejich syntézu. Ti, co si ho z nějakých důvodů dopřávají větší měrou, si po čase v kůži na břichu najdou strie, začnou mít hebkou a tenkou kůži a lomivé kosti. Špatně se jim začnou hojit rány a jejich obličej začne připomínat rozesmátý měsíček. Záněty nemají ne proto, že by lépe zvládali infekce, právě naopak. Záněty u nich nepropukají proto, že kortizol snižuje v tkáni podíl lymfocytární frakce. Není divu, že na maximum burcovaný organismus, včetně jeho části, které se říká CNS a která sídlí v hlavě, se často projeví emoční labilitou. To vše jsme uvedli jen kvůli připomenutí, že jakmile přestane být kortizol zapotřebí,  je dobré ho co nejdříve odbourat. Byť by to bylo jen proto, aby jak laici nevědecky říkají, z člověka nebyl „rapl“.

Katri Räikkönen, první autorka výzkumné zprávy je profesorkou na University of Helsinky je přesvědčena, že soubor čítající necelé čtyři sta sledovaných je dostatečně vypovídající aby ospravedlnil varovný závěr, který její tým učinil. (Kredit: HY)

Glycyrhizin

Lékořice nám nyní vyjevila i svou druhou stránku své sladké tváře. Je pěnivá a úsměv poněkud křiví, a sice svým nepříjemným montováním se do sféry vlivu kortizolu. Dělá to rafinovaně. Nepůsobí na hormon přímo, ale glycyrhizinem snižuje výkonnost enzymu, který má v popisu práce kortizol odbourávat. Nejhorší na tom je, že se to týká zvláště toho v placentě. Tedy něčeho, co příroda tak moudře zařídila, aby se potomek zbytečně „nerozčiloval“ kortizolem od matky. Laicky řečeno, dítko je jak v bavlnce, i když je matka „na mrtvici“. Poznámka pro fajnšmekry: Řeč je o inhibitoru 11beta-hydroxysteroid dehydrogenázy typu 2.

Stránek, jakými jsou například i „Bylinky pro všechny“, které provozují lékaři a nebo nad nimi mají patronát, a na nichž se dočteme, že lékořicového odvaru se pijí 2-4 šálky denně. Že to pomáhá  při látkové výměně, podporuje tvorbu některých hormonů, že léčí ženské potíže, endometriózu, pomáhá při alergiích, snižuje hladinu cholesterolu,…je hodně.

Protože lékařům maminky hodně věří, mělo by se v textu objevit také varování pro těhotné a to co nejdříve.

Finské úřady zareagovaly na nový poznatek nezvykle rychle. Nečekaly ani na to až závěry studie projdou oponentním řízením a vyjdou tiskem. Tak se stalo, že dříve, než se o riziku pro plod plynoucího od lékořice dověděli specialisté čtoucí American Journal Epidemiology,  finský Národní institut zdraví vydal „nedoporučující doporučení“. Nastávající rodičky tak dostaly možnost snížit riziko plynoucí z neznalosti už v loňském roce.

Závěr

Asi se nedá vymyslet nic moc lepšího, než to, co udělali Finové - informovat maminky o účincích glycyrhizinu. A nečekat, než to přežvýká a dá ve známost úřední šiml. I ty naše by mohly podlehnout svodům, jako se to stalo v zemi, kde vánoční dárky dětem nosí Joulupukki a kde na Den otců (druhou neděli v listopadu) musejí mít obchody zavřeno.

Neautorizovaný překlad varování z Helsinek:
„Pro ženy je kumulace sladkých kořenů v ústech příslibem nezvladatelného spratka na krku.“
(Z finštiny do lidštiny přeložil osel).

Podle slov výzkumníků za nový poznatek prý vděčíme finským dcerkám, které neměly dost silné vůle, aby se vzepřely své sladké dírce a které ve snaze nebýt baculkami, šidily svůj mlsný jazyk glycyrhizinem. Nepěknou roli v kumulaci drogy u nich sehrála i víra v tradiční přírodní medicínu. Tolik slibovaná prevence, chránící je ode všeho zlého, jim dokonce uškodila i ve snaze zůstat jako lusk. Droga totiž působí kontraproduktivně - jako stimulátor chuti k jídlu. Mnohým děvám se tak dobře myšlená snaha omezit kalorie a zlepšit imunitu podepsala na roztěkanosti potomka, jeho horších kognitivních schopnostech a vyšším BMI indexem.

Psáno pro ALFA MEDICAL a osel.cz

Maminky a starci

Jak už to tak v životě bývá, ne všechno, všem a vždy, jen škodí. Týká se to i lékořice. Jiný severský tým u kořene stejné rostliny zjistil pravý opak toho, o čem se nás snaží přesvědčit parta z Helsingin yliopisto (Helsinské university). Tým Jonathana Seckla z Univerzity v Edinburgu totiž doložil, že lékořicový extrakt paměť zlepšuje. Při bližším ohledání obou studií ale vyjde najevo, že  jak se říká, jeden o voze a druhý o koze. Tak například, že za tím blahodárným účinkem, pozorovaným ve Skotsku, není glycyrhizin, ale látka carbenoxolon. Že ve skutečnosti nejde o zlepšování paměti, ale jen bránění jejímu rychlému zhoršování. A že se poznatek netýká plodů a novorozenců, ale starců a stařen. To jen abyste hned nešli vyhodit i „Maminčin vánoční čaj“, lékořicové pastilky a všechno co má na obalu E958. Ono se to časem může hodit.
Modleme se, aby až k nám finské poznatky, patřičně legislativně transformované orgánem EU dorazí, v nich byl respektován i ten poznatek ze země, kde sukně není jen výsadou žen. Aby se  nám nepřihodilo, že už ani ten „svařák“ nebude smět být, co býval.

Než to smáznou jako nabádání k trestnému činu poškozování zdraví:

Literatura

Katri Räikkönen et al.: „Maternal Licorice Consumption During Pregnancy and Pubertal, Cognitive, and Psychiatric Outcomes in Children“, Am J Epidemiol (2017) 1-12. DOI: https://doi.org/10.1093/aje/kww172