Detailní pohled na jemnou strukturu zřejmě ozdobného peří neptačího teropodního dinosaura. Podobný objev by si paleontologové ve slavných dobách Zdeňka Buriana ještě nejspíš nedokázali ani představit. Kredit: Royal Saskatchewan Museum, (RSM/ R.C. McKellar)

Tato zpráva zní téměř neuvěřitelně a působí trochu jako aprílový vtípek nebo přinejmenším dobře vymyšlený podvod. Jakkoliv je to ale úžasné, sen celých generací paleontologů se skutečně splnil – objevili jsme opravdový kus druhohorního neptačího dinosaura zkamenělý v jantaru! A jak je v posledních letech typické, tento nález přichází z východoasijského Myanmaru. Jantar z ložisek této země je starý asi 99 milionů let (přelom spodní a svrchní křídy) a poskytl již úžasně zachované pozůstatky bezobratlých (včetně mravenců, termitů, pavouků apod.), malých obratlovců jako jsou ještěrky či žáby a samozřejmě i části rostlin. Nikdy ale nebyl dosud objeven žádný prokazatelný pozůstatek dinosaura, i když fosilní pera v jantaru už dříve ve vzácných případech objevena byla. Jde tedy o první přímý důkaz přítomnosti peří u dinosauří fosilie (mimo „dvourozměrných“ otisků v hornině), navíc s dochovanou „měkkou tkání“ a kostmi. Úžasný objev by měl přispět k ještě lepšímu pochopení vývoje opeření u neptačích dinosaurů i jejich ptačích potomků. Výzkum vede slavný paleontolog a výtvarník Lida Sing z Čínské university přírodních věd, vědecká studie mezinárodního týmu paleontologů byla publikována v periodiku Current Biology dne 8. prosince. Tomuto objevu předcházel v letošním červnu podobně fantastický nález křídel křídových praptáků (které následně získaly mediální přezdívku „andělská křídla“), rovněž uchovaných v téměř sto milionů let starém jantaru z Myanmaru (Barmy). Je přitom poněkud smutnou okolností, že exemplář přibližně o velikosti a tvaru meruňky byl ještě před umístěním na tržiště (kde jej náhodou odhalil zmíněný paleontolog) umělecky zbroušen. Zbylá část ocásku měří na délku 3,6 centimetru. Kolik milimetrů či snad centimetrů cenné dinosauří tkáně bylo asi tímto zásahem navždy zničeno?

Malý maniraptorní teropod, který po sobě brzy zanechá významnou stopu v podobě ocásku, zalitého křídovou pryskyřicí a dochovaného v podobě jantaru až do naší současnosti. Teprve za několik milionů let se bude po vzdálené mořem zalité oblasti budoucího kutnohorska procházet ornitopodní dinosaurus, objevený u Mezholez. Lokalizace: Budoucí sever Myanmaru, před 99 miliony let. Kredit: Chung-tat Cheung.

V částečně průhledném jantaru se nachází malá část ocasu jakéhosi célurosaurního teropoda menších rozměrů. Výzkum počítačovou tomografií a mikroskopická analýza odhalily, že zachováno je celkem osm obratlů ze střední nebo koncové části ocasu, který byl původně tvořen více než 25 obratli. Právě spojené ocasní obratle dokládají, že majitel opeření byl neptačím dinosaurem a nikoliv praptákem, protože již archaičtí ptáci v tomto období měli ocasní část páteře zakončenou srůstem obratlů v podobě tzv. pygostylu. Samotná dinosauří pera se v jantaru nádherně zachovala a svojí jemnou stavbou připomínají spíše ornamentální okrasná pera některých tropických ptačích druhů, než obrysová pera vhodná pro let. Pokud se stejný typ opeření nacházel i na zbylé části těla dinosaura, pak nepochybně nešlo o tvora schopného aktivně létat. Spíše snad tento pernatý integument sloužil k vnitrodruhové signalizaci a mohl tak být výsledkem pohlavního výběru. Stupeň vývoje tohoto opeření také ukazuje, že jeho majitel patřil k vývojově primitivnějším maniraptorům. Vzorek, označovaný jako DIP-V-15103 nebo neformálně jako „Eva“ (podle manželky paleontologa Phila Currieho Evy Koppelhusové), pochází z údolí Hukawng v Kačjinském státě na severu země. Jantar je zde těžen komerčně pro účely šperkařství, což vedlo i ke zmíněnému zbroušení cenného exempláře. Tato záležitost má ale i jednu výhodu – díky přetnutí fosilie mohli vědci analyzovat chemické složení vzorku a objevili sloučeniny železa coby produkt rozpadu hemoglobinu z krve dinosaura. Je pravděpodobné, že s dalšími výzkumy budeme schopni zjistit například i přítomnost pigmentů v peří (a tedy jeho pravděpodobnou barvu). Vědci doufají, že ukončení vleklého válečného konfliktu v severním Myanmaru v budoucnu umožní lepší přístup k jantarovým dolům a poskytne tak příležitost k dalším úžasným objevům. A kdo ví, možná jednou najdeme třeba i celou hlavu nebo větší část těla nějakého menšího dinosaura!

Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

Short English Summary: Fantastic fossil of a dinosaur tail trapped in amber from northern Myanmar sheds light on evolution of feathers in non-avian dinosaurs and their modern avian descendants.

Odkazy:

http://news.nationalgeographic.com/2016/12/feathered-dinosaur-tail-amber-theropod-myanmar-burma-cretaceous/

http://www.palaeocast.com/feathered-dinosaur-tail/

http://www.npr.org/sections/thetwo-way/2016/12/08/504547291/99-million-year-old-baby-dinosaurs-tail-encased-in-amber-surfaces-in-myanmar

http://www.sciencemag.org/news/2016/12/dinosaur-tail-trapped-amber-sheds-light-evolution-feathers

Lida Xing, Ryan C. McKellar, Xing Xu, Gang Li, Ming Bai, W. Scott Persons IV, Tetsuto Miyashita, Michael J. Benton, Jianping Zhang, Alexander P. Wolfe, Qiru Yi, Kuowei Tseng, Hao Ran, Philip J. Currie (2016). A Feathered Dinosaur Tail with Primitive Plumage Trapped in Mid-Cretaceous Amber.Current Biology (advance online publication) DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.cub.2016.10.008

http://www.cell.com/current-biology/pdf/S0960-9822(16)31193-9.pdf