Flegrejská pole, čili slavné území Campi Flegrei, jsou vlastně vulkanická kaldera o průměru 13 kilometrů, která leží západně od italské Neapole, asi 35 kilometrů od Vesuvu, který je zase na východ od Neapole. Kaldera vznikla ve dvou divokých erupcích, které se odehrály asi před 39 tisíci let a 12 tisíci let. Celá oblast je neustále geologicky aktivní, a často se mění v důsledku vulkanických pochodů. Na povrchu je v dnešní době patrná aktivita v podobě výronů plynů z fumarol kráteru Solfatara.
Podle studie, která se nedávno objevila v časopise Nature Communications, se v oblasti Flegrejských polí probouzejí nesmírné síly, z nichž jde strach. Zvolna tam stoupá magma i obavy odborníků. Podle vedoucího výzkumu Giovanniho Chiodiniho z Národního institutu geofyziky a vulkanologie v italské Boloni se podmínky pod Flegrejskými poli blíží k bodu, kdy by mohlo dojít k náhlému průniku velkého množství rozžhavené vodní páry a magmatických plynů do hydrotermálních hornin. Jestli k tomu dojde, tak tyto horniny nejspíše prudce ohřejí, ztratí svou mechanickou odolnost a pak se zbortí. Odtud by pak mohla vést docela krátká cesta ke zběsilé explozi Flegrejských polí.
Chiodini zdůrazňuje, že zatím není možné nějak přesněji odhadnout, kdy k takové explozi dojde. Pokud by se to ale stalo, tak to podle Chiodiniho bude katastrofa možná i ohromných rozměrů. Jde o to, že Flegrejská pole a jejich okolí patří k nejvíce zalidněným oblastem na světě. Přímo v kaldeře a v jejím blízkém okolí žije asi půl milionu lidí. Všechno by samozřejmě záleželo na tom, jak rychle by k takové erupci došlo, a kolik času by bylo na evakuaci ohrožených oblastí. Některé scénáře jsou každopádně dost tragické.
Podle odborníků se od roku 2005 Flegrejská pole neustále zdvihají. V roce 2012 kvůli tomu italské úřady zvýšily výstrahu před sopečnou erupcí ze zelené na žlutou, což znamená, že Flegrejská pole vyžadují neustálé aktivní monitorování.
Nedávno se zvětšily deformace terénu na Flegrejských polích a také tu častěji dochází k menším otřesům. V nedávné době se odehrály dvě sopečné erupce – sopek Rabaul na Papui Nové Guinei a Sierra Negra na Galapágách, jimž předcházely podobné deformace povrchu, jako na Flegrejských polích.
Zatím poslední sopečná erupce se na Flegrejských polích odehrála v roce 1538, kdy se vytvořil troskový kužel Monte Nuovo. Tehdy to nebyla zase tak devastující katastrofa. Když ale Flegrejská pole vznikala, tedy asi před 39 tisíci let, tak nejspíš šlo o nejmohutnější erupci na planetě za posledních 200 tisíc let, alespoň pokud víme. Vulkán tehdy v supermasivní explozi vyvrhl stovky kilometrů krychlových lávy a kamení, což musela být ohromující podívaná. Prý to bylo jenom asi o polovinu slabší, nežli zatím poslední exploze supervulkánu Yellowstone.
Video: Campi Flegrei - Plinian Eruption
Literatura
AFP 20. 12. 2016, Nature Communications 7: 13712, Wikipedia (Phlegraean Fields).
Vymazal neandrtálce výbuch neapolského supervulkánu?
Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2010)
V Pacifiku potvrdili existenci největší sopky na Zemi
Autor: Stanislav Mihulka (06.09.2013)
Jak si sopky hrají s globálním oteplováním?
Autor: Stanislav Mihulka (15.01.2015)
Dávný sesuv kráteru kapverdské sopky rozpoutal děsivé megatsunami
Autor: Stanislav Mihulka (04.10.2015)
Diskuze:
Pokud se probudí supervulkán Yellowstone, tak se
Karel Rabl,2016-12-24 09:46:28
pohne s tenkou slupkou silnou asi jako slupka jablka, která je na rozdíl od něj popraskaná(pevná netekutá část) a to tak že se probudí i ostatní kaldery zejména tak nestabilní jako jsou super vulkány pod Itálií, i ostatních okrajích zemských desek a znamenalo by to zánik téměř celého lidstva, které by vymřelo podobně jako brontosauři.
Supevulkán
Jaroslav Pokorný,2016-12-23 12:03:28
Kdesi jsem četl, že pod Neapolským zálivem dříme supervulkán. Že všichni posuzují, že támhle je Vesuv, támhle o 30 km dál jsou Flegrejská pole, ale že ve skutečnosti se jedná o jednu kalderu o průměru cca 30 km, která je pod tím zálivem. Mořské dno že se tam pravidelně zvedá a poklesává, unikají z něho plyny, no a v hloubce je magmatický krb který sytí ty krátery. Ale že hrozí že někdy .... vybuchne
vliv na klima
Stanislav Florian,2016-12-23 00:07:18
Nic nenasvědčuje tomu, že by uvedený sopečný výbuch ( u dnešní Neapole) před 39 000 roky ( největší známý za 200 000 let se stovkami km3 vyvržené horniny) se nějak podstatně zapsal do globální teploty Země.
http://ossfoundation.us/projects/environment/global-warming/natural-cycle/images/150kyrs_petit150.jpg
Sopka Laki , Island 1783, došlo údajně k emisi (jen) 15 km3 hornin, ale hodně sopečných plynů a dopad na obyvatelstvo obrovský.
Re: vliv na klima
Alexandr Kostka,2016-12-23 08:31:54
A nemá to náhodou něco společného s tím, že v roce 1783 bylo široko daleko rozšířené písmo, máme z té doby zápisy, kroniky.. Kdežto v roce 37000 před kristem si tak maximálně neandrtálci vymlacovali mozek z hlavy pěstním klínem či kyjem a jen ti nejpokročilejší měli špičkovou technologii, že ten pěstní klín přivázali do rozštěpené větve a byla z toho pazourková sekyra.
PS, podobné katastrofy se obvykle zprůměrují a s odstupem těch let mají globální dopad minimální. Planetě jako takové je víceméně jedno, jestli se ta enargie vybije v podobě jednoho obrovského výbuchu, nebo formou pár desítek menších erupcí a zemětřesení.
Re: Re: vliv na klima
Stanislav Florian,2016-12-24 14:27:34
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tobsk%C3%A1_katastrofa
před 75 000 roky, erupce supervulkánu Toba byla nejsilnější erupcí za posledních 27 milionů let, exploze způsobila globální pokles teploty o 5 až 15 °C a navození stavu podobného nukleární zimě.[1] Bill Rose a Craig Chesner z Michiganské technologické univerzity vyvodili, že celkové množství vyvrženého materiálu bylo asi 2 800 km³.
Článek píše o erupci největší za 200 000 let, což byla asi Toba.
Re: Re: vliv na klima
Stanislav Florian,2016-12-25 16:10:25
U vlivu na klima jde o to, že supervulkán vynese na několik let jemný prach a síru o stratosféry a zpětné vazby typu změna albeda vedou k dalším změnám už dlouhodobým. Asi před 55 miliony let se oteplilo asi na 5 milionů let, počátek patrně prasknutím dna Atlantiku, megatsunami, uvolnění methanu z klatrátů atd. Takže velké sopečné jevy a výlevy lávy ( třeba před 300 miliony let) klima měnily podstatně a s tím šlo vymírání druhů.
reseni
Libor Tomáš,2016-12-22 21:58:12
Ja bych tu sopku proste zakazal. I kdyby to melo zachranit jediny zivot tak to stoji za to.
troška čierneho humoru
Martin Smatana,2016-12-22 21:20:23
Mestečko to bolo malé, ale pyšné. Obyvatelia boli hrdí a sebavedomí. Veštby hovorili, že ich mestu je súdená večná sláva. Len nikto nevedel, kto sa o ňu zaslúži. Či to bude Maximus a jeho nádherné obrazy, alebo Július so svojimi básňami? Alebo azda Karmélius a jeho vojvodcovské nadanie..? Žiadneho obyvateľa Pompejí nenapadlo, že by to mohol byť Vezuv...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
