Purdue University je veřejná univerzita ve státě Indiana. Nese jméno filantropa a obchodníka Johna Purdue. Dnes to je kolos který produkuje 40 000 absolventů ročně. Kromě prvního člověka na Měsíci (Neil Armstronga) je to alma mater dalších osmi kosmonautů, přehršlí nositelů Nobelových cen (fyzika, chemie, ekonomie) a celé řady osob, které to dotáhli daleko. Universita vyniká především v inženýrských oborech, letectví, ale také tím, že se honosí založením první fakulty informatiky na světě (Department of Computer Science). A protože leží v centru takzvaného „Corn belt“ (obilnářského pásu hlavních producentů obilovin) není náhoda, že zdejší ekonomové jsou v modelování výnosů, potřeby hnojiv, pesticidů, herbicidů, insekticidů, výsledné kvality produkce a spolu s tím na prognózami trhu cen potravin, světovou špičkou.
I když tři dohlížející instituce nad zdravím občanů i přírody (Ministerstvo zemědělství, Food and Drug Administration a Environmental Protection Agency) vydaly prohlášení, že konzumace GMO potravin je bezpečná, mohlo by se stát, že v rámci nějakých mezinárodních dohod by USA byly nuceny se vydat cestou jako Evropa, která na pěstování geneticky modifikovaným plodin pohlíží s despektem a vyhlašuje jim částečné, nebo úplné, zákazy. Nejspíš proto američtí výzkumníci nakrmili počítač daty od pěstitelů a ekologů a zeptali se ho, co taková náhrada GMO kukuřice, sójových bobů a bavlny za ty konvenčně pěstované by znamenala. Potvrdil jim, co už naznačovali i jiní, že by to zemědělcům zvedlo náklady. V případě celosvětového uplatnění zákazu by to obnášelo růst cen potravin, v průměru ale jen o 0,27 až 2,2 procent.
Podle studie, zveřejněné 27.října v časopise Journal of Environmental Protection, by ale takový zákaz GMO, výrazně zhoršil životní prostředí. Aby se kompenzovala nižší produkce konvenčních plodin, část lesů by se měnila na zemědělskou půdu a spolu s tím by se uvolnilo značné množství uloženého uhlíku do atmosféry.
Modely toho dovolují hodně, také se podívat na věc z druhého konce – jak by dopadlo, pokud by země, které již GMO pěstují, rozšířily jejich použití na úroveň, jakou již nyní mají v USA. To by pak celosvětové emise skleníkových plynů klesly o 0,2 miliardy tun oxidu uhličitého a 0,8 milionu hektarů orné půdy by se mohlo převést na pastviny a lesy.
Pro mnohé bude překvapením, že případná implementace globálního zákazu GMO kukuřice, sóji a bavlny, by pro největší producenty GMO plodin, jakými USA jsou, ani zdaleka nevyzněla nepříznivě. Model postavený na cenách vstupů a výstupů roku 2011 doložil, že v důsledku poklesu produkce by stouply náklady na výrobu potravin. Ruku v ruce s tím by šel růst jejich cen. Pro obyvatele rozvinutých zemí by navýšení o nějaké procento, roli nehrálo. Na obyvatele chudých zemí by ale dopad byl drastický. Mnohé z nich totiž okolo tří čtvrtin svých příjmů vydávají za potraviny (v USA to je asi 10 procent).
I když by záměna za "klasiku" výnos snížila, v konečném dopadu by na růstu cen potravin na trhu USA vydělaly. Ostatně z celosvětového růstu cen potravin by těžili všichni exportéři. Nejcitelněji by se to dotklo Afriky, ale ani taková Čína by nevyšla bez ztráty kytičky. Tu by uživení svých obyvatel přišlo ročně navíc na 3,63 miliardy dolarů.
Doprovodným znakem zákazu GMO plodin by byl tlak na rozšiřování ploch orné půdy a v celosvětovém měřítku by to představovalo 3,1 milionu hektarů. Dělo by se tak na úkor méně úrodných ploch, kácení lesních porostů nevyjímaje. Hospodaření v méně úživných půdách je na vstupy mnohem náročnější a to by s sebou rovněž neslo výrazné uvolňování oxidu uhličitého do atmosféry. Nešlo by přitom o maličkost ale hrálo by se o ekvivalent 0,92 miliard tun CO2.
Počtáři z Purdue tak nejspíš zamotali hlavu hnutím, která mají v náplni práce protestovat proti GMO a současně zachraňovat Zemi před oteplováním. Nejspíš budou muset své akce začít diverzifikovat a vlajkonoši si budou muset dávat pozor aby na konkrétním vystoupení mávali tím správným transparentem. Taková kukuřice s nápisem „NO GMO“ by vedle „NO WARMING“, důvěryhodnosti neprospěla.
Literatura
Harry Mahaffey et al. Evaluating the Economic and Environmental Impacts of a Global GMO Ban, Journal of Environmental Protection (2016). DOI: 10.4236/jep.2016.711127
Profesor Wallace E. Tyner, ekonom na Purdue University a vedoucí výzkumného týmu. (Kredit: PU)
Pouze je značte
Autor: Josef Pazdera (06.10.2011)
Zabije nás GMO a uzdraví nás modlitba?
Autor: Jaroslav Petr (21.09.2012)
Francie definitivně zakázala GM kukuřici
Autor: Josef Pazdera (07.05.2014)
Dopady pěstování geneticky modifikovaných plodin
Autor: Josef Pazdera (19.07.2015)
Většina zemí v EU usiluje o zákaz geneticky modifikovaných plodin
Autor: Josef Pazdera (05.10.2015)
(Eko)logické zemědělství I
Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
Diskuze:
Co přinesly GMO pro USA a EU
Stanislav Florian,2016-11-18 21:06:07
http://technet.idnes.cz/geneticky-modifikovane-plodiny-vynosy-cena-gmo-f55-/veda.aspx?c=A161110_114450_veda_mla
Vypadá to, že zemědělci v Evropě bez GMO a farmáři USA s GMO mají podobné výnosy.
Autor: Jaroslav Petr, biolog
"Ve Spojených státech klesla spotřeba insekticidů a fungicidů o třetinu ..Ale úplně jiná je situace s herbicidy. V USA jejich spotřeba narostla o 21 %, zatímco ve Francii poklesla o 36 %. Tento nárůst padá v USA na vrub stoupající spotřebě herbicidu glyfosátu, který se používá při pěstování geneticky modifikovaných plodin. Celkově se ve Francii spotřebuje 23 tisíc tun herbicidů, což je v přepočtu na hektar orné půdy jen o málo víc, než činila spotřeba herbicidů v USA před glyfosátovým „boomem“. Dnes se v USA ročně použije asi 290 tisíc tun herbicidů včetně již zmíněného glyfosátu. Protože je rozloha orné půdy USA asi devětkrát větší než ve Francii, je ve Spojených státech zátěž jednotky plochy herbicidy vyšší asi o 40%. Na glyfosát připadá v USA pětina celkové spotřeby herbicidů"
Stojí za to dočíst článek do konce, má dobré argumenty pro GMO ( třeba jablka..)
další informace
Matej Havrda,2016-11-18 15:05:20
Pro doplnění vyšel celkem zaujímavý článek na technetu...
http://technet.idnes.cz/geneticky-modifikovane-plodiny-vynosy-cena-gmo-f55-/veda.aspx?c=A161110_114450_veda_mla
GMO a její Image
Matej Havrda,2016-11-09 09:13:40
Docela chápu proč je mezi veřejností tolik nedůvěry v GMO potraviny. GMO výrobci a pěstitelé v USA se brání tomu označovat koncové produkty zda obsahují GMO ingredience. Tohle záměrné upírání informací spotřebitelům logicky budí hlubokou nedůvěru v daný produkt: Pokud jsou bezpečné, ekonomické, zdravé proč se bojíte přiznat které potraviny je obsahují? Fakt že hlavní důvod nepřiznávání je ten že se bojí propadu tržeb protože lidé je pak nebudou kupovat jen prohlubuje nedůvěru v tyto potraviny.
-Mimochodem článej je skutečně jak z dílny "Ministerstva Pravdy" :-D
Re: GMO a její Image
Josef Pazdera,2016-11-09 12:34:08
Mýlíte se. Nejde o strach. Jde pouze o to, kdo to zaplatí, včetně kontrolního aparátu a laboratoří,...
Podle těch, kteří již gmo potraviny asi třicet let v USA konzumují a nic se jim nestalo, takové prodražování se zdá zbytečné. Problém je v tom, že ti, co to požadují, to platit nechtějí. Více například zde: http://www.osel.cz/5917-pouze-je-znacte.html
Re: Re: GMO a její Image
Matej Havrda,2016-11-11 08:42:42
Tak samozřejmě jde o strach z poklesu tržeb co jiného :-) Vzhledem k tomu že jde o informování spotřebitele co si kupuje za produkt neshledávám jediný důvod proč by se to nemělo označovat. Vše ostatního se už na potravinách deklarovat musí, energetická hodnota, ingredience, země původu... Chtěl jsem spíše poukázat na fakt že nedůvěru v GMO potraviny si loby za GMO potraviny paradoxně přiživuje samo. Právě tím že dělají od začátku vše pro to aby nemuseli přiznávat GMO v potravinách. Pokud neumožníte lidem svobodné a informované rozhodnutí a místo toho jim tajně přimícháte do jídla cosi čemu moc ani nerozumí je pochopitelné že se tím budí nedůvěra.
-Chcete li aby lidé akceptovali GMO jedíná cesta je otevřenost, úpřímnost a informovanost. Né nazívat lidi co to odmítají nevzdělanými idioty (i kdyby to byla pravda) jak naznačuje tenhle článek...
Re: Re: Re: GMO a její Image
Josef Pazdera,2016-11-11 09:46:20
Pokusím se ještě jednou vysvětlit (slibuji, že naposledy) v čem je ten rozdíl. Údaje jako energetická hodnota, ingredience,…které uvádíte, mají smysl, stejně jako výrobce (aby se dal vyhledat viník za případné lživé údaje, či dopad na zdraví). Problém je v tom, že produkty GMO (boby, obiloviny,...) procházejí stejnými testy před tím, než jsou povoleny, jako ne GMO produkty, takže v nich nic škodlivého není (většinou naopak mají méně aflatoxinů, nebo více vitamínů,…). Ten důvod uvádět to, prostě není. Všichni, co jí čokoládové výrobky, stoprocentně jí GMO potraviny. Stejně tak potraviny v čem je sója… nebo kukuřičné lupínky… Nejde tedy o zdraví lidí, jak se zde snažíte podsouvat. Jde o nesmysl, který by nás všechny stál moc peněz – oddělené zpracovatelské linky,… skladovací prostory,… Nikdo ale nebrání výrobcům, co chtějí mít na obalu, že to je bez GMO, aby si to tam uváděli. Nám se jedná o to, nepřenášet povinnost a náklady na ty, kteří to považují za nesmyslné. Zatím nikdo neprokázal, že by GMO škodilo zdraví, proto není důvod k něčemu, co by potraviny prodražovalo. Ostatně existují výrobci, kteří zvolili taktiku vycházet těm, co GMO nechtějí, vstříc a na výrobcích to uvádějí. A tak je to správné!!! Protože potom platí náklady ti, co to vyžadují. Nedemokratické je podle nás to, aby za něco platili ti, co považují GMO za zdraví neškodné a co musejí každou korunu otáčet dvakrát, než ji za něco vydají. K těm by to podle nás bylo prostě ne fér.
Re: Re: Re: Re: GMO a její Image
Matej Havrda,2016-11-11 10:41:00
Já vás celkem chápu, nicméně pokusím se vám to ještě jednou objasnit na co jsem se snažil poukázat (také maposledy víc asi opravdu nemá smysl) V celkovém měřítku můžou být GMO potraviny zdravé a nezávadné jak chtějí ale pokud by spotřebitel chtěl (a on by asi chtěl, minimálně v USA) vědět co konzumuje je kontraproduktivní mu to zatajovat protože se tím prohlubuje nedůvěra mezi spotřebitelem a výrobcem... Veškeré argumenty cenou jsou jistě opodstatněné ale někdo také protestoval proti tomu aby musel uvádět zemi původu, ingredience a vše ostatní co na potravinách dle zákona být musí (ani to tam výrobci nedávají dobrovolně jak si možná myslíte). Přesto to tam je a vše tak nějak funguje.
-Sečteno potrženo pokud si někdo stěžuje na to že GMO potraviny mají špatnou pověst mezi neodbornou veřejností měl by něco udělat pro to aby se tato image zlepšila. Utajování informací spotřebiteli jde opačným směrem a dlouhodobě pověsti GMO škodí. Toliko můj názor. Vůbez neřeším zda jsou nebo nejsou GMO prospěšné lidstvu to přenechám odborníkům.
Re: Re: Re: Re: Re: GMO a její Image
Milan Krnic,2016-11-12 10:59:31
Z toho co píšete vyplývá, že máte pravděpodobně zažitou nějakou specifickou významnou odlišnost GMO potravin.
Racionálně to nedává smysl. Banán a losos, je stále jen banán a losos. Takto hlouběji (hledání rozdílů) lze jít neustále dál (např.: co výroba této potraviny, jak zatěžuje přírodu?), a považuji to za filozofickou otázku, kdy legislativa nebrání výrobcům informace uvést (non-GMO, vegan, halal, fair trade, bez palmového tuku, atd ...), a už vůbec ne zákazníkům si to v případě zájmu zjistit.
Re: Re: Re: Re: GMO a její Image
Matej Havrda,2016-11-11 10:46:05
Ještě připomínka, psal jste: "Údaje jako energetická hodnota, ingredience,…které uvádíte, mají smysl, stejně jako výrobce (aby se dal vyhledat viník za případné lživé údaje, či dopad na zdraví)."
Není stejnou logikou dobrý nápad uvádět zda produkt obsahuje GMO aby se dlouhodobě dalo posoudit jaký mají (pokud vůbec nějaký) dopad na zdravý lidí GMO??? Pokud to nikde nevidujete bude pak těžké prokázat že něco GMO zapříčinili :-)
Re: Re: Re: Re: Re: GMO a její Image
Roman Sobotka,2016-11-11 11:09:56
Ja doplnim Pepu, protoze ono je to mnohem slozitejsi, nez si predstavujete. V ramci EU legislativy je GM produkt dokonce i ten, ktery zadny GM material neobsahuje. Staci, pokud byl GMO pouzit v ramci procesu vyroby (napr cisty enzym). Navic se vyzaduji od producenta takove administrativni ukony, ktere nejsou prakticky proveditelne. To vedlo ke stavu, kdy na EU trhu zadne GM produkty nejsou, krome syru, ktere maji vyjimku ze znaceni. Takze misto moznosti vyberu (chci - nechci GMO), zadny vyber neni. Od pocatku bylo jasne, ze tento stav je cilem aktivistu (EU termin - uregulovat k smrti). Aplikace stejne legislativy v USA znamena, ze temer vse je GMO, krome potravin znacenych 'organic'. Navic by slo o precedens, ktery si americane uvedumuji mnohem lepe, nez lide v EU. Aktiviste jiz v dnesni dobe nepozaduji znaceni ani tak kvuli zdravotnim rizikum, ale z politickych duvodu (boj proti korporacim..). To je zcela proti smyslu znaceni potravin (nutricni a kaloricka hodnota). Vynucuje se povinne znaceni, ktere je obdobne koser, nebo halal (a to je dobrovolne). Za 10 let se muze objevit skupina aktivistu, ktera bude pozadovat znaceni jineho typu mutageneze (treba hybridu, nebo CRISPR/Cas), protoze neni 'prirodni'. A argumentace bude jasna... u transgenoze to znacene je a lide maji prece pravo byt informovani. Idealni by tedy bylo na kazdem vyrobku metodiku, jakym bylo co slechteno (chemicka mutageneze, hybrid, radiacni mutant...), ale pomohlo by vam to?
Re: Re: Re: Re: GMO a její Image
Josef Hrncirik,2016-11-11 13:37:29
Ale podivuhodné cestičky surovin a látek v produktu či geny v osivu se pak dají lépe dohledat.
Ať to platí, když mají hodnotnější výnosy a produkty a razí pokrok.
Až budou mít osiva a technologie všude přibližně stejnou dostupnost (nebude poškozeno či zničeno domácí osivářství či zemědělství ekonomickými triky přes GM a navazující technologie), tak ať se to třeba neuvádí, ale jistý stupeň evidence a kontroly by měl být vždy.
Dávat bankovkám evidenční čísla je také zbytečné. Však je taky brzy zruší(bankovky).
emise CO2 a GMO
Stanislav Florian,2016-11-09 01:16:30
Pozvednutí úrovně pěstování GMO na úroveň USA ba znamenalo asi 0,2 mld. +0,92 miliardy tun emisí CO2 méně, než úplně bez GMO. Světové emise CO2 jsou, myslím, 32 miliard tun CO2/rok. Čili vliv pěstování/nepěstování GMO představuje až 3% emisí CO2.
Zvýšení orné půdy o 3,1 miliony hektarů pro svět pro pěstování bez GMO přestavuje asi dvojnásobek orné půdy ČR ( 1,6 milionů hektarů).
Nedostatek potravin v Africe představuje riziko další hromadné migrace. Lidé trpí nedostatkem potravin ne proto, že potraviny nejsou, ale proto, že si je nemohou koupit, nemají na ně peníze. Dovoz výrobků z obilnin z exportujících zemí ( USA, Kanada, Argentina, Austrálie) ničí místní zemědělství, které není schopné konkurence.
Takže nejde jen o GMO, ale obecně jak s potravinami hospodaří. Obecně vyspělé země znehodnotí v potravních řetězcích a domácnostech asi 30% potravin. Nejvíce přírodu šetří ta potravina, která je využita a nejlépe v těsném okolí výroby.
Re: emise CO2 a GMO
Alexandr Kostka,2016-11-09 05:36:17
V Africe není nedostatek potravin, ale přebytek lidí. Navíc lidí s takovou mentalitou, že jdou klidně 1000 kilometrů pěsky, aby někoho ubili klackem a sebrali jeho jídlo, ale v žádném případě nevezmou do ruky motyku a neobdělají vlastní pole.
Re: Re: emise CO2 a GMO
Stanislav Florian,2016-11-09 09:37:49
Kopal jste motykou na vlastním poli? Já okopával zelí na záhumence. Člověk, který má motyku a vlastní pole bude na něm kopat ne pochodovat 1000 km. V Africe spíš nemá motyku ani vlastní pole.
Re: Re: Re: emise CO2 a GMO
Alexandr Kostka,2016-11-09 19:47:54
Ano já jsem kopal na svém. Jenže oni ne. Všechny projekty s "pomocí Africe" skončily stejně. Jen co bílý přestane nařizovat co mají dělat, "vzorová" farma zpustne, stromy pokácí, zvířata sežerou.. Btw, stejná mentalita platí v černošském státě Haiti. Příběhů o tom, jak po zemětřesení stovky zdravých chlapů čekaly až jim bílí dobrovolníci postaví nová obydlí, aniž by k tomu sami přiložili pomocnou ruku jsou docela známé. Oni prostě zoufale odmítají pracovat a když pak mají hlad, je to vina bílého člověka.
Peter Cabuka,2016-11-08 23:18:05
GMO nie je problem, problem je ekonomicky system ktorym sa riadime: znizovanie ,,vyrobnych,, nakladadov a maximalizacia zisku na maximalnu moznu mieru , monokulturne pestovanie, nutricne odpadova kvalita , paradoxne prebytok a nadbytok, ktory totalne deformuje realnu cenu polnohospodarskych produktov... jednoducho povedane momentalne sa riesi to co nie je jadrom problemu. Kludne si dam GMO potravinu vypestovanu v spravne fungujucom ekonomickom systeme ,ktoreho ucelom je udrzatelnost ,nie nekonecny zisk...
Re:
Libor Tomáš,2016-11-09 11:14:54
Ekonomicky system je udrzitelny jen tehdy pokud produkuje zisk a cim vic tim lip. Neni zisk a konkurence, neni motivace cokoliv delat. Proto se taky rozpadl komunismus.
Re: Re:
Josef Hrncirik,2016-11-09 11:42:00
A proto se přebalily hypoteční deriváty a úroky střadatelů jsou záporné a všichni jsou zadluženi
Re: Re: Re:
Pavel S,2016-11-09 21:04:49
Hypotéční krize a zadlužení nemá nic společného s tvorbou zisku. Je to důsledek snahy socialistických populistů udržet se za každou cenu u koryta. Hypotéční krize vznikla díky Clintonově přesvědčení (a následném zákonu, který vešel v platnost za jeho administrativy), že banky by neměly mít právo zjišťovat bonitu zákazníků žádajících o hypotéku.
Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2016-11-10 06:45:36
Největší zisk přinášejí války vedoucí k ekonomickému ujařmení potenciálního konkurenta.
Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2016-11-10 07:56:19
Dobré je také vyhnat pauperizovanou zahraniční pracovní sílu do továren imperia.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Pavel S,2016-11-10 16:51:10
Fakt mi šlo jen o teoretické porovnání. Nechtěl jsem po vás, abyste jedy chlastal po litrech.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2016-11-10 21:12:15
Theoretický methanol se prakticky dostal do vodky Drak.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Pavel S,2016-11-11 18:24:35
Metanolem se taky napájíte? Znovu opakuju, že to po vás nikdo nechce.
Re: Re: Re: Re:
Josef Hrncirik,2016-11-11 14:34:28
No a ty krásně zabalené deriváty pak v podstatě musela koupit nejen Deutsche Bank, kde kupodivu nic nemám, ale i např. "moje" zdravotní pojišťovna a jiné instituce starající se o moje budoucí fyzické a finanční blaho.
Re: Re: Re: Re: Re:
Pavel S,2016-11-11 18:23:26
Na zajíce v pytli může naletět kde kdo. Vám se to ještě nikdy nestalo? Vzhledem k tomu, že jste, jak píšete, svěřil své fyzické blaho jakýmsi institucím, tak bych řekl, že ano. Musel jste pak dát do frcu ledvinu nebo jiný orgán?
GMO.
Vlastislav Výprachtický,2016-11-08 15:17:01
Vzhledem k poškozenému životnímu prostředí, se GMO plodinám nevyhneme. Pokud nebude prováděna aplikace chemickými, fyzikálními a bio růstovými inhibitory a naopak i urychlovači, není záruka na dobrý výsledek.
Re: GMO.
Josef Hrncirik,2016-11-08 21:30:58
Zejména když jsou předražená a pro jejich výrobu a prodej je vytvořen monopol, který má udržet ceny i kontrolu výroby potravin v cizině.
Re: Re: GMO.
Roman Sobotka,2016-11-09 09:36:39
Mozna by jste mohl vysvetlit:
a) Jak mohou byt GM plodiny predrazene, kdyz na trhu stoji citelne mene, nez konvencni (u GM sojy je rozdil asi 25%)?
b) Kdo ma monopol na GM osivo? A na ktere konkretni osivo/sadbu? Napr. kdo ma monopol na kukurici (firma DuPond-Pioneer)? Kdo ma monopol na GM brambory (je to firma Simplot?). Kdo ma monopol na Bt lilek, ktery bangladezska vlada rozdava farmarum zdarma?
c)Nakolik by byla situace na trhu s osivy jina, pokud by doslo k plosnemu zakazu transgenoze?
d) V ktere cizine myslite? Pro Bayer (budouci vlastnik Monsanto), ci BASF je cizina vse mimo Nemecko?.. Pro ChemChina (vlastnik Syngenta) je to vse mimo Cinu?
Ostatne nejake vysvetleni podobnych otazek (+ patenty a nejaka zakladni problematika slechteni) by mohlo byt soucasti kazdeho clanku o GMO na Oslu, aby se to nemuselo porad dokola resit pod kazdym clankem.
Re: Re: Re: GMO.
Josef Hrncirik,2016-11-09 09:58:47
O pozemek nás příměstské zahrádkáře připravili pozemkoví spekulanti a o náhradu právníci.
Tím pádem mě ceny osiv přestaly zajímat.
Kdo GM dotuje, že osiva stojí méně než klasika? Co tím sleduje?
Má to smysl pěstovat bez moderní zemědělské technologie (hnojiv, herbicidů)?
Jaké jsou výnosy GM/klasika bez moderní zemědělské technologie?
Pochopitelně jinak mi GM nevadí a rád je hydrolyzuji.
O b), c), d) zatím nejsem nucen ani uvažovat, můj podíl na trhu osiv a kapitálu devaluace Kč,- snížila pod 0.
Re: Re: Re: Re: GMO.
Libor Tomáš,2016-11-09 11:20:22
Mate na mysli jaké jsou výnosy GM/klasika pestovane pomoci vykluceneho lesa / dvojpolniho / trojpolniho systemu?
Re: Re: Re: GMO.
Josef Hrncirik,2016-11-09 12:39:37
a) měl jste na mysli cenu namořeného osiva se zárukou klíčivosti a jednotnosti nebo jen obtížně zpeněžitelných přebytků sklizně bez záruk a moření?
Re: Re: Re: GMO.
Josef Hrncirik,2016-11-10 12:09:51
No dobře.
V Barmě vláda rozdává zdarma GMO osivo? či plody? Lilku, blínu a durmanu a nejspíše dojde i na osivo brambor.
Jaký je však poměr cen osiva a běžné sklizně u nás doma, v ČR (kde nikdo není prorokem)u GMO/notGMO kukuřice a řekněme sladového ječmene a nějakého nejlepšího Vašeho favorita.
Doposud mě to pochopitelně vůbec nezajímalo, ale chci být velmi příjemně ekonomicky překvapen.
Re: Re: Re: Re: GMO.
Roman Sobotka,2016-11-10 13:41:51
U nas se prakticky zadne GM plodiny nepestuji, krome nejake male rozlohy kukurice. A GM jecmen se vubec nepestuje. Kvalitni osivo neni levna zalezitost (ani non-GM). Neni to muj obor, ale myslim, ze u soji stoji osivo kolem 4 tis/ha a pri dobrem vynosu 3.2 tuny je cena sklizne tak ~40 tis/ha (bez dotaci), tj pomer je kolem 10%. Pro ziskovost je zasadni vynos a cena komodity na trhu. Bez kvalitniho osiva rychle prodelate. U soji je cena GM a non-GM osiva podobna (non GM bude asi casem dokonce drazsi), u kukurice je GM osivo stale citelne drazsi (~70%). Zalezi ciste na farmari, jestli chce investovat vice do osiva a snizit naklady na herbicidy a pesticidy. Ti lide nejsou zadny hlupaci, aby si to nespocitali.
Me nijak netesi, ze osivo kukurice a soji je dnes globalne zalezitost nekolika firem, ale to nelze jen hazet na metody slechteni. Jde o slozity proces a velmi restriktivni (draha) regulace tomu silne nahrava. Paradoxne, v ramci boje proti korporacim, aktiviste sabotuji humanitarni projekty, kde se osivo distribuuje zdarma. Lilek je hodne dulezita zemedelska plodina v Barme a non-GM se osetruje klidne i kazdy treti den pesticidy - vede to k trvalym otravam farmaru.
Re: Re: Re: Re: Re: GMO.
Josef Hrncirik,2016-11-10 15:36:35
Díky. Konkrétní a rozumná odpověď i na provokace.
Bariéra v racionálním využití GMO osiv je již velikost pozemků, dostupnost a využití mechanizace, sledování stavu porostů,... .
Chce to velkovýrobu. Možná JZD nebo sultána. ....Co z toho je v Africe?
Šlechtění a GMO, pochopitelně rozumně dohledované a evidované a kontrola kvality potravin a životního prostředí(ani přehnaná) mi určitě nevadí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: GMO.
Pavel S,2016-11-10 17:05:36
Z toho je v Africe hodně. Každopádně bez využití mechanizace, velkých výměr pozemků a zavlažování se spíše než GMO neobejde konvenční zemědělství, které zavedl Borlaug. A bez konvenčního zemědělství nebo GMO bude Afrika stále závislá na zemědělství na úrovni neolitu, stádech dlouhorohého skotu a koz, na vypásání savan, což vede ke stále zrychlující se erozi a desertifikaci. Se suchem bude stále docházet k neúrodám a hladomorům .... a tedy uprchlickým vlnám. S GMO je Afrika schopna uživit desetkrát tolik lidí, než tam žije dnes, bez GMO to tam půjde jako dosud, tedy od deseti k pěti.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: GMO.
Josef Hrncirik,2016-11-10 21:25:59
A vejdou se potom do Evropy?
Prodávejme jim GMO osiva za lidové (křesťanské) ceny či na křesťanský dlouhý úrok.
Kdo ale zaručí, že nás potom hromadně nenavštíví a nepřehlasují?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: GMO.
Roman Sobotka,2016-11-11 09:23:34
Takova to uvaha je presne ten pripad, kdy intuice selhava. Vyssi zivotni uroven je z rady znamych duvodu v negativni korelaci s rustem populace, a to v ramci Afriky. Nejhorsi populacni exploze je v nejchudsich zemich. S chudobou se poji nasili, politicka nestabilita, migrace...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: GMO.
Josef Hrncirik,2016-11-12 19:47:21
Dodávky klasických, chemických i biologických prostředků a GMO potravin umožní nejen pasivní obranu producentů proti konzumentům a destruentům ale i rychlý přechod do exponenciální růstové fáze.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: GMO.
Pavel S,2016-11-11 18:27:30
GMO rýže byla zadarmo a mohla zachránit spoustu životů. Přesto ji zelení hysterici zadupali do země.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: GMO.
Milan Krnic,2016-11-12 11:58:30
I to bude obchod. Jistě jí primárně nezadupali z nezištných důvodů.
Ve svém důsledku je to nepochopitelné (z pohledu humanity jednoznačně prodělečné), ale v rámci subjektivní reality jednotlivce (jak uvádíte, hysterika) to může být krom nějaké formy výdělku/zajištění i výborná zábava.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: GMO.
Josef Hrncirik,2016-11-12 14:33:26
Něco jako Boston Tea Party
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: GMO.
Pavel S,2016-11-12 20:22:59
Spíš jako jakobínský teror.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: GMO.
Pavel S,2016-11-12 20:19:35
Žádné racionální důvody v konání zelených hysteriků nespatřuji. Je celkem jedno jestli na tom vydělali, nebo co při tom cítili. Každopádně způsobili smrt mnoha lidí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: GMO.
Milan Krnic,2016-11-12 21:04:46
I u pojetí racionality záleží z jakého pohledu se na to podíváme.
Nic není z principu jen špatné nebo jen dobré.
Já je spatřuji. Příklady jsem uvedl. Subjektivně racionální je už jen to se dobře bavit, tj. nestresovat se.
růst cen?
Vít Ožana,2016-11-08 14:45:19
Proč by pěstování GMO plodin mělo zemědělcům zvednout náklady? Vždyť ušetří za chemické postřiky!
Re: růst cen?
Petr Kr,2016-11-08 14:58:40
Článek hovoří o nepěstování, které zvedne nepatrně náklady!!!
Re: Re: růst cen?
Josef Hrncirik,2016-11-08 17:09:12
Nepěstováním vojtěšky se velmi dobře živil otec autora Hlava XXII.
Re: Re: Re: růst cen?
Petr Kr,2016-11-08 18:58:43
To zvolil dobře. Víc se ale dnes vydělá na nevýrobě helia (tokamak) a netěžbě uhlí. Holt, časy se mění a co bylo dobré včera, nemusí být dobré dnes.
Re: Re: růst cen?
Stanislav Florian,2016-11-09 00:57:14
Článek píše o případném pěstování na větší ploše bez GMO, tedy s menší efektivitou, což zvedne náklady a uškodí ŽP.
Re: Re: Re: růst cen?
Alexandr Kostka,2016-11-09 05:33:00
Efektivita je krásné slovo co se týká ekonoma, ale tak nějak nejde dohromady s živou přírodou. Efaktivně pěstovat za cenu víc (a jedovatějších) pesticidů, herbicidů, strojů a umělých hnojiv opravdu nevede k hospodaření, které se dá na stejném místě udržet po generace. Výsledkem je půdy bez humusu, žížal, brouků.. Půda která nezadrží vodu, takže když je sucho je suchá a když zaprší, tak je po svahu dolů povodeň.. To není "efektivní", to je ekologická katastrofa. A když se započítají i náklady například na protipovodňová opatření, tak je to i drahé.
Re: růst cen?
Josef Hrncirik,2016-11-09 08:27:00
Taktně zamlčeli nutnost používání ROUNDUP, ORANGE AGENT, zavíječe kukuřičného a napalmu a bílého P v těchto kulturách.
Re: Re: růst cen?
Pavel S,2016-11-09 21:13:46
Za prvé, protože ta nutnost u řady GMO neexistuje. A za druhé, zkusil jste si někdy srovnat jedovatost Roundupu a jedovatost tzv. bioherbicidu jako modré skalice? POkud ne, tak to zkuste.
Re: Re: Re: růst cen?
Josef Hrncirik,2016-11-09 21:58:31
Však proto se dříve používala nerozpustná Bordeaux jícha a v ČSSR ještě lepší Kuprikol. Modrá skalice se přidává stále do bazénů a měď. soli jako stopový prvek do hnojiv.
Re: Re: Re: Re: růst cen?
Pavel S,2016-11-09 23:22:22
.. no a už jste si zjistil, zda je jedovatější modrá skalice nebo roundup.
Re: Re: Re: Re: Re: růst cen?
Josef Hrncirik,2016-11-10 06:40:40
Již staří Římané posypali trosky Kartága solí a modrou skalicí.
Američané raději používali jako herbicidy účinnější Orange Agent a zakázané chlorované deriváty fenyloxyoctové kyseliny, místo aby použili ekologickou bioskalici nebo Zeazin či glyphosate. Na Kartágo došlo i tentokrát. Phosphoru je do glyphosate škoda.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: růst cen?
Stanislav Florian,2016-11-10 13:55:38
Pro Hrnčírik.
Alchymisté modrou skalici znali jako modrý vitriol. Vitriol = kyselina, zde sírová. Vyráběla se z Cu + H2SO4 ( konc.) Pokoušeli se modrou skalici využít pro transmutaci kovů ( železný předmět v CuSO4 se samovolně pomědí, díky elektrochemickému potenciálu se vyloučí méně reaktivní měď.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Carthago_delenda_est
:Historici se neshodují v tom, zda byla oblast //Kartágo//také posypána solí, nicméně jde o výbornou představu o důkladné pomstě."
Shodneme se na tom, že posypání polí modrou skalicí polí u Katrága jste si vymyslel.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: růst cen?
Josef Hrncirik,2016-11-10 15:41:10
Ano.
Protože bych na rostliny nikdy roztok modré skalice nestříkal.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: růst cen?
Josef Hrncirik,2016-11-10 21:31:41
Velká koncentrace rozpustné mědi je fytotoxická
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: růst cen?
Josef Hrncirik,2016-11-10 21:34:46
a první déšť rozpustnou měď odplaví
Re: Re: Re: Re: Re: Re: růst cen?
Pavel S,2016-11-10 16:49:00
Podle toho co píšete, soudím, že roztoku modré skalice jste se napil.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: růst cen?
Josef Hrncirik,2016-11-10 21:28:28
Myslel jsem si že to je Okena nebo Raketa.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: růst cen?
Pavel S,2016-11-11 18:28:19
TO byste si moc nepomoh. Ale už vám to je asi jedno.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: růst cen?
Josef Hrncirik,2016-11-11 20:31:20
Jo, vždy po nich zvracím.
Jsou to výborná emetika.
Dá se i isopropyl.
Metyl se musí míchat s etylem.
Kdo to platí?
Alexandr Kostka,2016-11-08 14:36:27
Ehm, neměl by náhodou být podobný "článek" označen jako reklama? Sice jí patrně neplatili v ČR nýbrž v USA, ale tato "studie" smrdí vyrobením na míru. (stejně jako studie o škodlivosti GMO, abych byl poctivý.)
Re: Kdo to platí?
Antonín Hvízdal,2016-11-08 17:02:09
Asi se zeptám jako blbec, ale jak ovlivní získaná data to, ze kterého účtu dojde grant. Vždy vydám to co jsem jako vědec zjistil. A vždy se najde někdo kdo mi chybnou studii omlátí o hlavu. Nedejbože když se utnu vícekrát. Pak už mne nikdo nebude chtít publikovat a můžu do fabriky k pásu.
Re: Re: Kdo to platí?
Josef Hrncirik,2016-11-08 17:11:47
A kde jsou spolehlivá data o uhlíkové stopě biolihu a bionafty?
Re: Re: Kdo to platí?
Libor Tomáš,2016-11-08 17:57:01
Veda je kseft jako kazdy jiny. Vhodne se nastavi podminky, neco se zanedba, neco upravi a mate vysledky podle pozadavku zadavatele. I vedci jsou jenom lidi a chteji barak, auto a dovolenou u more. Katastrofou je, kdyz nekdo zacne vedu zneuzivat k budovani politicke kariery a dojeni rozpoctu skrze dotace (bionafta, solar, emisni povolenky ...). Obvykle jako bonus jeste zvitezi politicka korektnost, ktera je jako rakovina a zabije jakoukoliv konstruktivni diskuzi.
Re: Re: Kdo to platí?
Alexandr Kostka,2016-11-09 05:14:31
Kdybyste byl vědec, tak víte, že nevydáte. Pokud jsou zjištění v rozporu s přáním zadavatele studie, tak jí prostě hodíte do kanálu. Když nehodíte, tak končí granty, byteček, autíčko a můžete jít budovat slibně se rozvíjející kariéru bezdomovce. Potížistu žádná laboratoř nevezme ani jako laboranta.
Re: Kdo to platí?
Roman Sobotka,2016-11-08 18:14:47
Je tristni, ze pod jakymkoli prispevkem o GMO je komentar, ze to nekdo ucelove plati. Nemelo by potom nasledovat konkretni a (alespon trochu) dolozitelne zduvodneni takoveho obvineni? Neni to nahodou tak, ze po ctvrtstoleti kampane aktiviste jiz natolik stigmatizovali cokoli kolem GMO, ze rada lidi _intuitivne_ predpoklada, ze se pacha nejake zlo (podle vzoru GMO = zlo)? Pak to dopada tak, ze podobnych studii jsou mozna stovky, a melo by smysl diskutovat o cislech, ale zadna racionalni diskuse se nevede. Paradoxne, podobna studie napr. o hybridnim slechteni by verejnost absolutne nezajimala (BTW, zakaz by byla katastrofa), prestoze hybridni slechteni je asi stejte tak 'prirodni' jako transgenoze, a navic osivo nelze presevat bez okamzite ztraty vynosu.
Re: Re: Kdo to platí?
Josef Hrncirik,2016-11-08 21:14:47
Již brzy bude Pardue University doporučovat US farmářům levná a kvalitní GMO PRC osiva
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
