Odstraňování prvního bočního panelu provizorního krytu u prvního bloku (zdroj TEPCO).

Situace v samotné elektrárně

V minulé části cyklu je podrobně popsána situace bazénu s vyhořelým palivem u třetího bloku, který by se mohl začít vyvážet už příští rok. V posledních měsících se práce na vyvezení bazénů nejvíce posunuly u prvního bloku. Dne 13. září se zde sundal první boční panel provizorního krytu. Jeho střecha se sundala již v předchozích měsících (blíže v minulých částech cyklu zde a zde) a nyní je možné pokročit dále. Pomocí speciálních zařízení se podařilo vysát prach a odřezat některé části zničené horní části budovy. Velmi důležité bylo rozprašování fixačního spreje, který zabraňuje uvolňování radioaktivních látek. Postupně se nyní dokončí rozebrání provizorního krytu. Pak bude možné odstranit všechny trosky horní části bloku zničené výbuchem vodíku a prostor vyčistit a dekontaminovat. Postaví se nový kryt, do kterého se instalují jeřáby pro manipulaci s palivovými soubory. Předpokládá se, že k vyvezení palivových souborů u něj dojde v roce 2020.

Prověřování stavu kanalizační jímky společného systému havarijní ventilace páry prvního a druhého bloku se provádělo na dálku (zdroj TEPCO).

Jedním z nejkritičtějších míst pro úplné vyřešení situace s radioaktivní vodou v areálu je úplné zprovoznění ledové stěny. Ta má zabránit pronikání radioaktivní vody do blízkosti čtyř zničených bloků, kde se kontaminuje. Tím by se snížil růst množství radioaktivní vody, která se musí dekontaminovat a ukládat v nádržích. V polovině září bylo zmrazeno okolo 99 % sektoru stěny, který je blíže k moři a 92 % sektoru ve směru do vnitrozemí. Zmrazování zpomaluje několik problémů. Hlavním je, že je třeba postupovat velice opatrně a zabránit dramatickým změnám hladiny spodní vody. Pokud by hladina dramaticky klesla v okolí zničených a silně kontaminovaných budov, mohla by začít pronikat ven radioaktivní voda, která se nachází v některých suterénních prostorách. Proto se jako první spustila část stěny ve směru moře, která brání pronikání vody z prostoru reaktorů směrem k moři. Teprve pak se začala zmrazovat stěna směrem do vnitrozemí. Další zdržení způsobily tajfuny, které Japonsko na přelomu léta a podzimu Japonsko zasahují. Velké množství teplé vody zpomalilo proces zchlazování a dokonce na pár místech rozpustily už zmrzlý led. Je tak pořád otevřená otázka, kdy se podaří stěnu o délce 1,5 km zprovoznit úplně a jak bude efektivní v zadržování spodní vody. Ovšem už nyní spolu s odčerpáváním spodní vody nad areálem výrazně přispěla ke snížení pronikání vody k budovám.

Dlouhé rameno umožnilo změřit hloubku v jímce ventilačního systému prvního a druhého bloku (zdroj TEPCO).

Snižování pronikání spodní vody do areálu a postupné zmenšení růstu objemu radioaktivní vody umožňuje dodělávat resty v odčerpání zbytků radioaktivní vody z míst, kde byla dobře uzavřena a zatím se ponechávala. Průběžně se tak odčerpává zbývající radioaktivní voda v různých suterénních a kanalizačních prostorách. V minulých dnech se tak podařilo prozkoumat jedno z míst v areálu, které má tu největší radioaktivitu. Jde o jímku pod společným systémem, který zajišťoval havarijní ventilaci páry z prvního a druhého bloku. Vzhledem k velmi vysoké radioaktivitě v daném místě se práce musely provádět na dálku pomocí automatů. Podařilo se rozříznout a otevřít horní kryt jímky a zjistit, jaká je hloubka a radioaktivita vody v jímce. Jímka má zhruba rozměr krychle o stranách jednoho metru. Hloubka radioaktivní vody v ní je podle měření 60 cm. Zjištěná radioaktivita beta zářičů je 60 MBq/l, hlavní zdroj gama je v ní cesium 137 a jeho aktivita je 52 MBq/l. Předpokládá se, že se v druhé polovině září se voda odčerpá a dekontaminuje.

Určení výšky hladiny v jímce (zdroj TEPCO).

Přesnější a detailnější měření druhého bloku pomocí kosmických mionů ukončené v červenci ukázalo, že palivo se téměř kompletně roztavilo a jeho velká část ztuhla v dolní části reaktorové nádoby. O metodě, která využívá toho, že miony vznikající interakcí kosmického záření mají extrémní pronikavost, se psalo zde. Jestli byla reaktorová nádoba protavena a roztavené palivo se z části dostalo i na dno kontejnmentu, je pořád otevřená otázka. Je to však pravděpodobné. Reálnou situaci by měly zjistit roboty, které se dostanou dovnitř kontejnmentu. Předpokládá se, že začátkem roku 2017 by se měl do kontejnmentu druhého bloku dostat potrubím podobný robot, který prozkoumal už první blok. Bude mít dvě kamery, zdroj světla, dozimetr a teploměr. Nejspíše zatím prozkoumá také jen mezipatro s roštovou podlážkou a přesné zjištění stavu určí až další speciální robot. Ale i tak lze čekat řadu důležitých a zajímavých informací.

Robot, který by měl proniknout do kontejnmentu druhého bloku (zdroj Toshiba).

Vývoj v okolí elektrárny

V minulé části se psalo o úplném zrušení všech omezení na většině území města Minamisoma, které leželo v evakuované zóně. V této souvislosti se v den otevření 12. července obnovil také provoz na úseku Džobánské železnice dlouhém 9,4 km mezi stanicemi Haranomači a Odaga, který leží právě v otevírané oblasti Minamisoma. Doplňme, že se do prosince 2016 má otevřít další klíčový úsek Džobánské železnice o délce 22,6 km. Ten leží mimo evakuovanou oblast, ale byl zničen cunami. Před otevřením se část trati i některé stanice musely přemístit dále od pobřeží. Nyní schází pouze úsek, který vede těsně u elektrárny. Ten byl také hodně poničen cunami a je zde také potřeba i přemístění stanice. Úsek povede ze stanice Tacuna v Naraze do stanice Odaga v Minamisoma a bude postupně otevírán mezi roky 2019 a 2020. Do druhého srpna se do otevřených oblastí Minamisoma vrátilo okolo 400 lidí.

Do Narahy, otevřené v září 2015, se do začátku srpna vrátilo zhruba 10 % obyvatel. V té době se také v tomto městě uskutečnil poprvé po šesti letech letní festival, kde vystupovaly místní kapely a předvádělo se tradiční umění. Zúčastnili se jej i obyvatelé, kteří prozatím zůstávají v náhradním ubytování. I tato akce by mohla pomoci k urychlení jejich rozhodnutí o návratu.

Podobnou akci, tentokrát letní baseballový turnaj, uspořádali ve vesnici Kacurao. Jedná se o pravidelnou příležitost, při které se vesničané setkávali před havárií. Obnovení tradice hned po zrušení omezení v evakuované zóně v červenci by mohlo přispět k návratu dalších obyvatel.

Instalace zařízení pro detekci kosmických mionů (zdroj TEPCO).

Na úplné zrušení všech omezení se připravuje i vesnice Iitate. Tam se obnovily pravidelné autobusové linky do oblastí, které se připravují k otevření. Obyvatelé tak mají zjednodušenou dopravu do svých obydlí a pracovišť, která připravují pro trvalý návrat. Předpokládá se, že se tak postupně zvýší počet občanů, kteří v Iitate pobývají dlouhodoběji a intenzivně připravují trvalý návrat, který bude v této vesnici vyhlášen v březnu 2017.

Koncem srpna se vyhlásilo povolení přechodného bydlení pro obyvatele těch částí města Tomioka, které se připravují ke zrušení všech omezení. To se plánuje na duben 2016. Jde o téměř všechnu plochu města, kromě malé části na severovýchodě, která spadá do silně kontaminované kategorie. Toto opatření umožňuje dlouhodobější pobyt obyvatel na tomto území, které urychlí práce na rekonstrukci a revitalizaci postižených oblastí. Místní městská klinika zahájí provoz v říjnu.

Stejným způsobem se na cestu k revitalizaci vydalo i jedno ze tří nejpostiženějších měst Namie. Od 1. září mohou požádat obyvatelé o povolení dlouhodobějšího pobytu na územích tohoto města, která nepatří do třetí, nejhůře kontaminované, kategorie. Do konce srpna o toto povolení požádalo 307 obyvatel ze 126 domácností. V Namii bydlelo před havárií zhruba 8000 lidí na územích I. kategorie podle kontaminace a zhruba stejný počet obyvatel na územích II. kategorie. Tito by se mohli úplně vrátit v březnu 2017, kdy se zde plánuje úplné zrušení všech omezení. Míra a rychlost návratu však silně závisí na stupni obnovy infrastruktury a také pracovních příležitostech, které budou k dispozici. Silně kontaminovaná území III. kategorie, na kterých žilo před havárií přes 3000 obyvatel, by se mohla otevřít v roce 2022.

Současná plocha a kategorizace evakuovaných území. Kromě silně kontaminovaných částí III. kategorie by na všech ostatních územích měla být zrušena omezení v roce 2017. Intenzivní dekontaminace a rekonstrukce silně kontaminovaných území začne v roce 2017 a jejich otevření pro návrat se předpokládá v roce 2022.

Průběh rekonstrukce zrychlí realizace demolice budov, které byly natolik poškozeny cunami, zemětřesením a delším neobýváním, že se je nevyplatí rekonstruovat. Tyto demolice, kterých je několik tisíc, financuje vláda a měly být dokončeny do konce finančního roku 2017.

Pro intenzivní dekontaminaci silně zamořených území III. kategorie je klíčové dokončení přechodného úložiště pro hromadící se radioaktivní odpad z této dekontaminace. To se začalo budovat na území dvou nejpostiženějších měst sousedících přímo s elektrárnou Okuma a Futaba. Problémem je dohoda s vlastníky půdy, na které se úložiště buduje. Celková jeho plocha bude 16 km², ale do konce července se podařilo získat souhlas od vlastníků půdy pro využívání pouze pro 5 % této plochy. Dalšímu jednání a zrychlení budování by mohlo pomoci rozhodnutí představitelů samosprávy města Okuma koncem srpna, že městské pozemky, které reprezentují zhruba 10 % potřebné plochy v tomto městě, pro stavbu poskytnou. Na toto úložiště se už začaly, i když zatím v omezené míře, přepravovat pytle s odpadem z dosavadní dekontaminace z celé prefektury Fukušima. Jeho množství bude možná menší, než se původně předpokládalo, protože u části radioaktivního odpadu, který už je několik let uložen, poklesla aktivita pod hygienickou limitu a stal se odpadem normálním.

V rámci přípravy cesty k otevření silně kontaminovaných oblastí III. kategorie se objevují první reálné plány. Předpokládá se realizace postupných vyčištěných center, které se budou postupně rozšiřovat. V těchto místech žilo do havárie 24 tisíc obyvatel ve zhruba 9 tisíci domácností. Všichni ostatní obyvatelé z 88 tisíc, kteří bydleli v evakuovaných oblastech, se mohou vrátit nejpozději od roku 2017. Dekontaminace a rekonstrukce území III. kategorie by mohly umožnit návrat ve zmíněném roce 2022.

Jaderná elektrárna Ikata má tři bloky. První nejstarší už je v likvidaci, u druhého probíhají úpravy, aby splnil podmínky pro provoz, třetí je už nyní v provozu (zdroj Shikoku)

Japonská jaderná energetika

Už téměř rok fungují v Japonsku dva jaderné bloky elektrárny Sendai. Splnit všechny bezpečnostní podmínky regulačního úřadu NRA se podařilo také dvěma novějším reaktorům elektrárny Takahama (bloky 3 a 4). Tam ovšem místní soud vyhověl žádosti aktivistů, aby provozování předběžným opatřením zakázal. Proto musely být tyto bloky krátce po spuštění odstaveny. Začala tak dlouhodobá soudní bitva o to, zda se tyto bloky budou provozovat. V případě elektrárny Sendai místní soud aktivistům nevyhověl. Zde však nyní nastoupil po volbách nový guvernér, který měl ve volebním programu zastavení provozu elektrárny. Hned po nástupu do funkce o toto odstavení požádal. Blok Sendai 1 by měl přerušit provoz pro výměnu paliva a kontrolu v říjnu a Sendai 2 pak v prosinci. Poté bude muset požádat o povolení provozu i místní samosprávu. Je otázka, jak se k této žádosti postaví právě nový guvernér.

Další elektrárna, která splnila všechny bezpečnostní podmínky a dostala povolení k provozování, byla Ikata. Blok Ikata 3 se začal spouštět 12. dubna 2016. Poté se pozvolna za pečlivých testů postupně zvyšoval výkon a 22. srpna dosáhl reaktor plného výkonu 846 MWe. Komerční provoz reaktor zahájil 7. září. I v tomto případě nevyhověl místní soud podání aktivistů.

Zahájení chlazení části ledové stěny ve směru do vnitrozemí (zdroj TEPCO).

Pro dalších 21 reaktorů ve 14 elektrárnách se úřadem NRA posuzuje žádost o povolení provozu. Úřad se přednostně zaměřuje na zařízení, kde má spuštění podporu místní samosprávy. U dalších 16 bloků se provádí úpravy, které zajistí splnění přísných bezpečnostních podmínek. Jedna se většinou o ty starší. Začátkem září byl například publikován plán úprav u prvních dvou bloků elektrárny Takahama. Po dokončení modernizace se i u těchto bloků předpokládá podání žádosti o povolení provozování k úřadu NRA. Pokračuje také dostavba nového bloku v elektrárně Óma, zde se posunul termín jejího dokončení na rok 2023 nebo 2024.

Závěr

V samotné elektrárně je teď nejzajímavější vývoj okolo ledové stěny, jejíž zamrazování se zdrželo i vlivem velkého množství teplé vody, které přinesly tajfuny. Do konce roku by se mělo zmrazení dokončit a ukáže se její funkčnost. Jak silně dokáže snížit pronikání spodní vody do silně zamořeného areálu kolem čtyř zničených reaktorů, je stále otázkou. V takové míře se tato metoda nikde na světě nepoužila. Pracovníci nebudou spěchat a budou velice opatrní, aby zabránili možnostem úniku radioaktivity ze silně zamořených částí směrem k moři. Pokud stěna nebude fungovat úplně přesně, jak se předpokládalo, bude potřeba instalovat ještě dodatečné betonové či jiné zábrany. V každém případě však se daří i díky omezení přítoku spodní vody odčerpávat silně kontaminované vody z řady podzemních prostor, nyní například z jímky systému havarijní ventilace prvního a druhého bloku. Kromě vyřešení problémů s radioaktivní vodou by se mělo v příštím roce podařit získat informace o situaci uvnitř kontejnmentu druhého bloku, což by pomohlo při hledání strategie pro likvidaci roztavených aktivních zón.

Práce na ledové stěně (zdroj TEPCO).

Obrovský pokrok se podařil v dekontaminaci a rekonstrukci zasažených a evakuovaných oblastí. Zde by měla být do konce března 2017 zrušena veškerá omezení na všech územích kromě těch nejsilněji kontaminovaných zařazených do kategorie III. Pro návrat lidí je nejdůležitější obnova infrastruktury a pracovních příležitostí. Představitelé prefektury Fukušima se snaží nalákat mladé perspektivní pracovníky do místního průmyslu. Otevírá se zde řada podniků a nových technologických center, nedávno například byla podepsána spolupráce s německou firmou SNAP GmbH při výrobě robotů ulehčujících pohyb částečně imobilních lidí, například nemocných Parkinsonovou nemocí.

Jako příklad oblasti, kde se daří pracovníky získávat, jsou nemocnice, kde po poklesu nyní počet lékařů v prefektuře překročil jejich množství před havárií. Další oblastí, která se intenzivně obnovuje, je turistika. V roce 2015 dosáhl turistický průmysl 90 % úrovně před havárií. Velké zvýšení počtu turistů bylo způsobeno otevřením klíčových částí Džobánské dálnice a znovuotevřením řady turistických zařízení v přírodně atraktivních místech. Další pokrok by mohla urychlit rekonstrukce J-vesnice, kterou opustili pracovníci, kteří se podíleli na likvidaci následků havárie ve Fukušimě. Nyní se připravuje k opětné přeměně ve fotbalový tréninkový stánek. Jako takový by měla sloužit i pro Olympijské hry. Nyní se zajišťují finanční ztroje na tuto rekonstrukci.

Velmi důležitý je i návrat tradičního zemědělství a rybářství. I zde se objevují velice pozitivní trendy. Veškerá úroda rýže v roce 2015, která šla na trh, měla radioaktivitu pod přísným hygienickým limitem 100 Bq/kg a 99,99 % z více než 10 milionů pytlů rýže, bylo dokonce s aktivitou cesia 137 na neměřitelné úrovní. Stejně tak se ukazuje, že i ryby ulovené v okolí Fukušimy nepřekračují hygienické limity a v dominantním počtu případu je fukušimská radioaktivita u nich neměřitelná. Rybáři tak stále rozšiřují sortiment lovených druhů ryb a objem úlovku se zvětšuje. Také se začíná s obnovou umělého vysazování ryb, které by pomohlo obnovit populace postižené cunami.

Na závěr je třeba zmínit ještě jednu událost. Druhý pracovník z Fukušimy dostal kompenzace za onemocnění rakovinou. O prvním případu se psalo například zde a zde. Odbory zastupující pracovníky s radioaktivitou totiž vyjednaly dohodu, že v případě obdržení dávky z umělých zdrojů větší než 5 mSv mají v případě rakoviny nárok na kompenzace. Nezkoumá se a neuvažuje se pravděpodobnost, že jde opravdu o následek radiace. V daném případě zhruba padesátiletý pracovník pracoval ve Fukušimě čtyři roky a i v době havárie. Celková dávka, kterou obdržel, byla 54,4 mSv a tedy dávka, která je srovnatelná s dávkou z pozadí. Je tak nepříliš pravděpodobné, že má leukemie, kterou onemocněl, reálnou souvislost s jeho prací ve Fukušimě.

Pozvánka: Ve středu 21. září 2016 proběhne v kavárně knihkupectví Academia vědecká kavárna věnovaná třicátému výročí Černobylu a pátému výročí Fukušimy:

Pozvánka Ve středu 21. září 2016 proběhne v kavárně knihkupectví Academia vědecká kavárna věnovaná třicátému výročí Černobylu a pátému výročí Fukušimy:

Poznámka Podrobněji jsou situace okolo Fukušimy a srovnání Fukušimy a Černobylu popsány v knize Fukušima I poté.