Když 11. března 2011 zasáhla tsunami oblast japonské jaderné elektrárny Fukušima I společnosti TEPCO, tak to nakonec vedlo k závažnému poškození celkem 4 ze 6 varných reaktorů této elektrárny. Do okolního prostředí unikl radioaktivní materiál a v okruhu 20 kilometrů kolem elektrárny bylo evakuováno více než 100 tisíc obyvatel. Prakticky ode dne havárie se také rozběhly divoké dohady o výskytu rakoviny mezi místními lidmi. Jak už to v podobných případech chodí, mnozí lidé jsou přesvědčeni o apokalyptické jaderné zkáze a usilovně se snaží nalézt pro své přesvědčení důkazy.
Záhy po incidentu spustila Fukušimská univerzita velice rozsáhlý průzkum místních dětí, ve snaze zjistit, jestli se u nich nevyskytují známky počínající rakoviny štítné žlázy. Tuto rakovinu může vyvolat radioaktivní jód-131 a její výskyt bývá spojován s podobnými událostmi. Loni zveřejněné výsledky výzkumu jsou naprosto ohromující. Badatelé zjistili, že téměř polovina ze 300 476 vyšetřených dětí má cysty na štítné žláze. U více než 100 z nich diagnostikovali rakovinu štítné žlázy, což je opravdu vysoké číslo.
Jak se dalo čekat, výsledků se okamžitě nadšeni chytili odpůrci jaderné energetiky, kteří s nimi začali mávat jako s jasným důkazem smrtelné nebezpečnosti jádra. Řada vědců ale proti tomu ostře protestuje a odmítá závěr, že jde o důsledek vystavení radioaktivnímu materiálu po incidentu ve Fukušimě. Podle nich je to jenom prostý důsledek intenzivního průzkumu dětí. Výzkum byl totiž rozsáhlý a detailní, a badatelé při něm zjistili, že cysty na štítná žláze jsou mnohem běžnější, než se myslelo. Specialista na rakovinu štítné žlázy Dillwyn Williams z Univerzity v Cambridgi každopádně tvrdí, že podle dostupných dokladů naprostá většina a nejspíš všechny objevené případy rakoviny štítné žlázy dětí v oblasti Fukušimy nejsou vyvolané radioaktivitou.
Odborníci vlastně už brzy po Fukušimském incidentu předpověděli, že lidé žijící v blízkosti elektrárny budou vystaveni jen velmi malému riziku zvýšení výskytu rakoviny. Fukušima nebyla žádný Černobyl a většinu radioaktivního materiálu ještě navíc spláchlo a zcela rozředilo moře. Osud lidí, kteří se podílejí na záchranných pracích ve Fukušimě, se vůbec nedá srovnat s trpkým osudem sovětských zaměstnanců v Černobylu. Japonské úřady hodlají sledovat jejich zdraví každý rok až do konce jejich života.
Je ohromně paradoxní a velmi varující, že lidi ve Fukušimě vlastně prakticky vůbec neohrozila radioaktivita, ale všudypřítomná hysterie a strašlivý stres, které propukly ve dnech následujících po katastrofě. Vypuklo příšerné pozdvižení, mnoho lidí přišlo o práci, případně o majetek. Lékaři zjistili, že mezi Japonci evakuovanými v oblasti Fukušimy trpí psychickými traumaty mnohem víc lidí, než v okolní populaci.
Ačkoliv mezi lidmi kolují roztodivné konspirace, podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve Fukušimě nikdo nezemřel v důsledku ozáření. Dokonce i mezi lidmi, kteří se podílejí na odstraňování následků katastrofy, by nemělo zvýšení počtu případů rakoviny překročit úroveň statistické chyby. Co je ale k neuvěření, jak napsal George Johnson loni v New York Times, zhruba 1 600 lidí ve Fukušimě podle všeho zemřelo kvůli stresu z evakuace. Ve Fukušimě nezabíjela radiace, ale strach z ní. Podle Mohana Dosse z Fox Chase Cancer Center ve Filadelfii japonská vláda pod tlakem zpanikařila a kvůli všeobecné evakuaci připravila pacienty z nemocnic a obyvatele pečovatelských domů o potřebnou péči. A lidé pak umírali.
Odborníci horlivě diskutují o předpisech a pravidlech, které se dotýkají radioaktivity. Objevují se názory, že jsou v některých ohledech přehnané a že je to kontraproduktivní. Radioaktivita nepochybně představuje jisté riziko, když ale víc lidí zabije strach z ní, tak je něco hodně špatně. Poslední dobou se dokonce objevují doklady, pochopitelně vnímané jako kontroverzní, že vystavení určité úrovni radioaktivity výskyt rakoviny u lidí oproti okolnímu obyvatelstvu nezvyšuje, ale naopak snižuje.
Na Tchaj-wanu uskutečnili nezamýšlený experiment, když 10 tisíc lidí žilo dlouhé roky ve 200 budovách z oceli kontaminované radioaktivním kobaltem. Byli vystaveni dvojnásobné dávce záření než lidé ve Fukušimě, a přitom trpí rakovinou méně, než jejich sousedé. K velmi podobným výsledkům dospěla i nedávná studie vědců Johnse Hopkinse, podle níž mají lidé žijící v místech s vyšším výskytem radonu méně často rakovinu plic. Což znamená, že bezpečnostní opatření proti radonu možná ve skutečnosti ohrožují lidi rakovinou plic. Zatím není jasné proč, možná je v tom stimulace imunitního systému nebo něco podobného.
Ve všech uvedených případech je na místě opatrnost a další výzkum. Jak se ale zdá, jednoduchá rovnice radioaktivita rovná se rakovina se začíná bortit. Jak říká Johnson v New York Times, jsme jenom lidé a žijeme v nejistém světě. Ve snaze uniknout hrůzám, kterých se bojíme, riskujeme, že si vytvoříme nové hrůzy, tentokrát proklatě reálné.
Literatura
IFL Science 9. 3. 2016, New York Times 21. 9. 2015
Černobyl kypí životem
Autor: Stanislav Mihulka (08.10.2015)
Situace ve Fukušimě na konci roku 2015
Autor: Vladimír Wagner (20.12.2015)
Fukušima po pěti letech
Autor: Vladimír Wagner (07.03.2016)
Diskuze:
Strach
Stanislav Louda,2016-03-12 07:35:28
Konecne zacina vedcum dochazet ze vsechny nemoci sou pouze vymyslene vcetne rakoviny cukrovky a dalsich vsechno je jenom strach a za nemoci si muzeme sami nasima naladama znam lidi co kourej 2 krabicky denne vysedavaj po hospode ale sou to ty nejstastnejsi lidi co znam a nemaj jedinej problem s jakoukoli nemoci vsechno je jen v hlave :)
Re: Strach
Čestmír Berka,2016-03-12 11:22:41
Já myslím, že by si lidé neměli plést stránky osel.cz a osud.cz
Re: Re: Strach
Stanislav Louda,2016-03-12 18:30:47
A jak vedecky dokazete ze indiani v amazonii neznaj slovo rakovina to chce odborniky ze sisyfosu na vysvetleni :DD
Re: Re: Re: Strach
Martin Ondracek,2016-03-13 23:53:43
Vědecky dokázat, že Indiáni v Amazonii neznají slovo "rakovina", je, řekl bych, problém veskrze lingvistický. Jazykovědec nejsem - a nevím, kolik jich mají k dispozici v "sisyfosu" - ale jako laikovi mi přijde domněnka, že amazonští Indiáni neznají kdejaké české slovíčko, celkem nekontroverzní.
Re: Strach
Čestmír Berka,2016-03-14 19:59:58
No, oni jsou moderní lidé jediní živí tvorové, co trpí nemocemi... žádné zvíře nikdy není nemocné... ;-)
Pro srovnání
Čestmír Berka,2016-03-11 17:52:36
v USA bylo mezi lety 1940-1970 571,000 až 2.6 millionů lidí, převážně dětí ozařováno gama zářením radiovými preparáty o obsahu 2x25 mg síranu radnatého, zaváděnými do nosních dutin. Podobná léčba byla v Nizozemí ( 24 500 pacientů) a dalších zemích. Tedy rozsah a míra ozáření opravdu impozantní...a výsledek studií následků: A clear link between NRI exposure and cancer risk, therefore, has not been established.
http://www.farber.info/reap/
http://www.cancer.gov/about-cancer/causes-prevention/risk/radiation/nasopharyngeal-radium-fact-sheet
bagatelizovanie nasledkov
Štefan Bognár,2016-03-11 11:31:22
Citujem - "Osud lidí, kteří se podílejí na záchranných pracích ve Fukušimě, se vůbec nedá srovnat s trpkým osudem sovětských zaměstnanců v Černobylu." - Ano, súhlasím. Už len pre "detail" že medzi tymito dvoma udalosťami ubehli 3 dekády. Predsa len sa za tú dobu zmenili vedecké poznatky, nastúpila robotizácia, zmenil sa aj prístup k ľudským právam jednotlivcov. atď.. Čo sa ale ako vidím nezmenilo, je bagatelizovanie následkov takýchto nešťastí. Najmä v článkoch na Oslu. Čím to je, že aj dnes, keď už nie sme pod tlakom komunistických papalášov, vidíme takéto zľahčovanie ba až popieranie následkov rádioaktívneho úniku. Prečo to to niekto potrebuje ? Alebo že by sa doba až tak nezmenila ? Asi nie. Vtedy boli ľudia v predklone pred komunistickým pohlavárom a dnes robia to isté pred bohatým kapitalistom a pred mamonom.
Nie, nebojujem proti jadru. Je to stále oveľa lepšie ako páliť uhlie. Je to momentálne najlepšia cesta ako vyrobiť elektrinu. Ale treba pri tom dodržať určité pravidlá. Ak by Japonci dostáli svojej povesti technologicky vyspelých pedantov, tak by zrejme nemalo k takej udalosti dôjsť. Nie sú tak vyspelí alebo tu zvíťazila šporovlivá k sebe hrabúca ruka kapitalistu ? To že nemali oddelené primárny a sekundárny okruh a všetko bol vlastne len primár, a to že zanedbali ochranu pred vlnami v oblasti pravidelných tsunami, hovorí v ich neprospech.
Preto netreba bagatelizovať následky havárie, aby sme očistili "pokrivenú" povesť jadra. Ale skôr treba priznať vinu pri návrhu a realizácii Fukušimi. Identifikovať chyby. A zrejme aj poučiť sa z chýb, ktoré sa urobili pri postupe riešení havárie.
Re: bagatelizovanie nasledkov
Josef Šoltes,2016-03-11 12:40:36
Já jsem tedy žádnou bagatelizaci následků nepotřehl. Japonci počítali s normální tsunami a problémy, ale zcela podcenili možnost její velikosti a rozsahu (ostatně, něco takového se v Japonsku neodehrálo několik století, takže těžko se na to připravit). Ostatně to vyplývá už jen z počtu mrtvých způsobených vlnou.
Co se týče úniku radiace, přijde mi strach z radiace úplně nesmyslný. Stačí se podívat na různá místa na zemi, kde některé oblasti mají průměrný roční dávkový příkon z radiačního pozadí pomalu větší jak místa zamořená po vodíkovém výbuchu reaktorů ve Fukušimě a přesto ti lidé netrpí žádnými následky a výskyt rakoviny a dalších nemocí je v normě.
Články na Oslu si spíše kladou za cíl mírnit hysterii, se kterou některé světové ekoteroristické organizace působí proti jádru.
A nevšiml jsem si, že by nebyly chyby dávno identifikovány a aplikovány do praxe.
Re: bagatelizovanie nasledkov
Čestmír Berka,2016-03-11 17:35:58
Jaké jsou tedy zdravotní následky "rádioaktivného úniku"? Japonci byli v okolí Fukušimy vystaveni vystaveni aktivitám většinou do 5 tisíc Bq/m2 povrchu ZEMĚ. Při vyšetření 50-60kg pacienta jodem131 se DO TĚLA aplikuje 20 milionů Bq, ale je možné jít až ke 40 MILIONŮM Bq.
Lidé mají dojem, že pokud jsou překročeny nějaké hodnoty, dané legislativou, jsou ohroženi. Ani většina pracovníků v riziku ionizujícího záření (podle mých zkušeností) nechápe, proč je pro obyvatelstvo dána hodnota 1 mSv/rok, kdežto pro pracovníky kategorie A ( pracovníky v riziku ionizujícího záření) 50mSv, či 100 mSv za 5 let, když lidská těla jsou stejná ;-).
Podle tehdejších studií ( následků bombardování Hirošimy) bylo zřejmé, že pod 0,5 Sv nejsou známy následky na zdraví přeživších, tak se číslo pro ještě větší jistotu vydělilo 10 - na 50 mSv a pro obyvatelstvo pro ještě větší jistotu ještě jednou 10 na 5 mSv. Téměř nikdo z běžné populace ani takové dávky stejně nedosahoval a téměř všichni se vešli do 1 mSv, tak se prostě stanovila tato hranice. Jak píše prof. Klener:" Problém nastává při výpočtu pravděpodobnosti rizika malých dávek s použitím koeficientů odvozených z pozorování účinků dávek středních a vyšších. Riziko 5 × 10–2 (tj. 5 %) přídatných úmrtí na nádor při ozáření 1 Sv znamená za předpokladu lineárního vztahu riziko 5 × 10–7 při 10 µSv. V desetimilionové populaci takto ozářených lidí by se tedy vyskytlo pět úmrtí na nádor navíc k běžně očekávaným 2,5 milionu (asi čtvrtina všech úmrtí v populaci je způsobena nádorem). Tento nárůst by byl statisticky neodlišitelný také v důsledku časové variability ukazatele. V dokumentech radiační ochrany se diskutuje o oprávněnosti termínů zanedbatelná dávka, triviální dávka aj. Bez ohledu na formalizmus předpisů i na odpor některých expertů k návrhu zavést termín „pragmatický práh“ je nutné připustit, že zkoumat nejnižší dávky z hlediska možných zdravotních účinků a odvozovat z nich požadavky na ochranu je obtížné." ......
"K tomu je třeba zopakovat, že hypotéza lineární dávky v radiační ochraně není hypotéza radiobiologická. Je to nejlepší aproximace dostupných dat pro řešení otázek praxe, jejímž východiskem je názor, že linearita v oblasti malých dávek je spojena spíše s pravděpodobností nadhodnocení reálné situace, a přitom zůstává jen malá pravděpodobnost možného podhodnocení."
Re: Re: bagatelizovanie nasledkov
Milan Krnic,2016-03-12 11:38:51
Děkuji vám a panu Mihulkovi za osvětu.
Re: Re: bagatelizovanie nasledkov
Pavel Šmatelka,2016-03-14 08:35:54
Doplňuji - v České kotlině je běžně přirozené pozadí cca 1 mSV/rok, ve Finsku jsou místa kde přirozená radioaktivita běžně přesahuje 2 mSV/rok. Jinými slovy Finsko (minimálně velké části) je pro Japonce podle japonských norem neobyvatelné z důvodů radioaktivního zamoření.
Re: Re: Re: bagatelizovanie nasledkov
Čestmír Berka,2016-03-14 20:22:53
a co Guarapari? https://www.triumf.info/wiki/pwalden/index.php/Image:Brazil_2012.jpeg pro srovnání Černobyl: https://www.triumf.info/wiki/pwalden/index.php/Image:Chernobyl_2012.jpeg ( Los Angeles 0,09 uSv/h)
http://webecoist.momtastic.com/2013/01/22/hot-spots-earths-5-most-naturally-radioactive-places/
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
