Co když prostě nefouká? Kredit: Chris Lim / Wikimedia Commons

Větrná energetika je pro někoho likvidací krajiny podivnými gigantickými větrníky, 
pohromou pro veškerou létající zvěř nebo dokonce pomstou důmyslných mimozemšťanů, kteří nás škodolibě trýzní na naší vlastní planetě. Pro jiného zase představuje zajímavé moderní technologie, v nichž se uplatňují sofistikované materiály, nebo cennou příležitost, jak diverzifikovat tolik choulostivou energetiku a zbavit se závislosti na nevypočitatelných dodavatelích fosilních paliv. Všechno tohle ale jde stranou, nevýhody i nesporné výhody, když nefouká vítr.

Michael Brower. Kredit: EWEA.

Je to děsivě jednoduché. Když vyschne přírodní zdroj, je s příslušnou energetikou konec. A přesně tohle se loni stalo ve Spojených státech, i když to zní docela neuvěřitelně. Vyschl jim totiž vítr. Podle dostupných údajů zažila loni Severní Amerika nejnižší průměrné rychlosti větru za půlstoletí. Veliké masy vzduchu nad Velkými pláněmi, ze západu USA dosahující až po Floridu, a z Mexika až po Kanadu se po dlouhá období skoro ani nepohnuly. Jako by vzduch zlenivěl. Meteorologové jsou fascinování, pro větrnou energetiku je to neštěstí.
Podle Michaela Browera ze společnosti pro konzultace v oblasti větrné energetiky AWS Truepower teď vše nasvědčuje tomu, že v USA letos opět dochází k vyschnutí větru. Na americkém Západě fouká vítr výrazně pomaleji, než je v těchto končinách v tuto dobu obvyklé. Podle vládní agentury Energy Information Administration americké větrné farmy kvůli tomu vyrobily o 6 procent méně elektřiny, i když jejich kapacita vzrostla o 9 procent. Brower přiznává, že ve větrné energetice teď mají kvůli hrozícímu bezvětří hodně těžké hlavy.

Daran Rife. Kredit: EWEA.

Pokud jde o meteorologii, bezprostřední příčinou nedostatku větru v USA je velká brázda vysokého tlaku, která se vytvořila v červnu 2013 nad severovýchodním Pacifikem a západní polovinou Severní Ameriky. Tahle brázda odsunula větrné bouře daleko na sever, až do mrazivé Arktidy. Podle meteorologa společnosti DNV GL Darana Rifeho tahle brázda překvapila svou životaschopností a intenzitou. Trvala až do léta 2015 a byla nejsilnější v historii meteorologických záznamů, které v tomto případě sahají do šedesátých let.

Důsledky El Niño. Kredit: NOAA / Wikimedia Commons.

Co přivolalo vysoký tlak? Někteří odborníci obviňují nevycválané El Niño (tedy Chlapečka), globální klimatický jev, který souvisí s krátkodobými změnami v oceánském proudění. Podle Browerovy analýzy zažil stát Texas podobná větrná sucha v letech 1987 a 1992, vždy během řádění jevu El Niño. Rife ovšem upozorňuje, že loňské bezvětří (2015) tak trochu předběhlo současný výskyt El Niño. Většina meteorologů se prý domnívá, že přetrvávají brázdu vysokého tlaku má na svědomí takzvaná Pacifická dekadální oscilace (Pacific Decadal Oscillation).

Pacifická dekadální oscilace. Kredit: Giorgiogp2 / Wikimedia Commons.

To je něco jako El Niño, tedy víceméně pravidelný klimatický výkyv, který ale funguje v rámci desetiletí. V posledních dvou letech se Pacifická dekadální oscilace přepnula  do horké fáze, a to by mohl být klíčový spouštěč bezvětří.

Rife je přesvědčen, že dosavadní bezvětří nemělo výraznější vliv na investice do větrné energetiky. Větrné farmy přitom momentálně pokrývají kolem 5 procent poptávky po elektřině v USA. Pokud ovšem fouká vítr. Jedním dechem ale dodává, že investoři přirozeně budou chtít vědět, co se v roce 2015 vlastně stalo, a co mohou v USA očekávat v budoucnu. Pokud by letos opět nefoukalo, tak by mohli někteří investoři do větru v USA změnit názor.

Video:  Construction of the Largest Wind Farm in Southeast Asia


Literatura
NewScientist 22. 2. 2016, Wikipedia (El Niño, Pacific decadal oscillation).