Virus zika ve tkáni. Kredit: CDC / Cynthia Goldsmith.

Kolem ziky se rozpoutal rozruch. O viru, který až donedávna znali jen zasvěcení odborníci, se teď vyjadřuje úplně každý. Média si nestíhají shánět relevantní informace a už se objevily i první konspirační teorie. Zika vlastně nabízí unikátní materiál pro studium evoluce konspirací (zajímavé téma pro diplomku?), právě proto, že o zice zatím ještě nikdo neslyšel. V souvislosti se zikou se už objevily konspirace, že jde o nástroj vládnoucích manipulátorů, kteří chtějí sterilizovat, očkovat a zlikvidovat nebohé občany. Druhou verzí je, že zika, stejně jako předtím ebola, prasečí chřipka, SARS nebo HIV vlastně neexistují, a je to jenom zástěrka pro zabíjení lidí jiným způsobem.

Daniel Růžek. Kredit: BC AVČR.

Vrcholem posledních dní je roztomilá obava popletených konspirátorů, že ziku způsobují geneticky vylepšení komáři, kteří jsou v Brazílii i jinde vysazováni právě v rámci boje proti komárům přenášejícím horečku dengue, žlutou zimnici i ziku. Ve skutečnosti GM komáři skvěle fungují a populace komárů schopných přenášet ziku se kvůli nim zmenšily o 90 procent. Brazilská komise pro biologickou bezpečnost v reakci na šíření ziky povolila další vypouštění GM komárů v celé Brazílii, jistě k nesmírné radosti všech konspirátorů.

Konspirace jsou k smíchu, o to víc je ale důležité mít k dispozici informace od odborníků v první linii. Daniel Růžek vede oddělení virologie Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně, současně vede Laboratoř arbovirologie Parazitologického ústavu AVČR a přednáší na Přírodovědecké fakultě JU i Přírodovědecké fakultě MU. Arboviry jsou právě viry přenášené komáry, klíšťaty a podobně příjemnými tvory ze skupiny členovců.

Životní cyklus komára tropického. Kredit: CDC.

Mihulka: Světová zdravotnická organizace WHO sestavila „Zika emergency team“, který se schází právě dnes. Co od nich můžeme čekat?
Růžek: Zatím jen těžko říct. Možná budou díky tomu alokovány nějaké prostředky na vývoj vakcíny nebo terapeutik, případně na výzkum tohoto viru, který byl dosud prakticky nezajímavou záležitostí. Možná budou přijata nějaká plošná opatření pro likvidaci komárů. To je taky asi jedné, co se v tuto chvíli dá dělat.

Mihulka: Proč zika až doposud unikala pozornosti?
Růžek: Virus Zika je znám už poměrně dlouho, objeven byl v roce 1947 u Ugandě. Nicméně se jednalo o málo studovaný virus, nebyl totiž pokládán za významnější zdravotní riziko. Doposud byly projevy nákazy virem zika charakterizovány jako lehké horečnaté onemocnění s vyrážkou, někdy zánětem spojivek apod., často nákaza proběhla zcela bezpříznakově. Nelze vyloučit, že se případy mikrocefalie novorozenců nebo potraty způsobené infekcí virem Zika v endemických oblastech objevily i v minulosti, ale tyto případy nebyly sledovány. Za celou dobu od objevu viru mu bylo ve vědecké literatuře věnováno něco málo přes 100 vědeckých prací, což je naprosto zanedbatelné číslo v porovnání s jinými, medicínsky významnými viry.

Jednání Bílého domu o viru zika. Kredit: White House.

Mihulka: Jak reálná je možnost přenosu ziky pohlavním stykem?
Růžek: V literatuře jsem našel jediný případ přenosu nákazy virem zika, o kterém se spekulovalo, že k němu došlo pohlavním stykem. Kromě toho u jednoho pacienta, který si stěžoval na přítomnost krve v ejakulátu, v tomto ejakulátu nalezli také ziku. Přenos pohlavním stykem tudíž nelze v tuto chvíli vyloučit, ale stále máme zoufale málo informací pro to, abychom mohli odpovědět s rozumnou jistotou.

Mihulka: Je pravděpodobné, ze by ziku mohli přenášet běžní komáři rodu Culex?
Růžek: To je poměrně obtížná otázka. Teoreticky to vyloučit nelze, ale scházejí potřebná data. Víme z minulosti, že se arboviry mohou adaptovat na více vektorů šíření. Ale záleží na řadě okolností. Komár tropický (Aedes aegypti) je pokládán za "nervous feeder", který se nasává po malých dávkách a přelétává mezi různými jedinci, což značně usnadňuje účinný přenos viru.

Mihulka: Odpovídá rychlost šíření ziky v Brazílii za půl roku přenosu komárem?
Růžek: Během vrcholu sezóny komárů je to naprosto možné, už jenom díky výše popsaným vlastnostem komára. Navíc tihle komáři jsou vysoce antropofilní, preferenčně sají na lidech.

V Brazílii bojují proti komárům. Kredit: Agencia Brasilia / Flickr.

Mihulka: Mohla by zika zmutovat tak, ze se bude šířit z člověka na člověka? Je to představitelné?
Růžek: Je obtížné v tomto směru jakkoliv spekulovat. O přenosu pohlavní cestou už byla řeč. Považuji za prakticky vyloučené, aby zmutoval tak, že by se mohl šířit kapénkovou infekcí, podobně jako chřipka. Na druhou stranu ale víme, že se zika objevuje v poměrně velkém množství i ve slinách. Jestli je tím pádem možný přenos například při líbání, netušíme.

Mihulka: Lze věřit, ze zika prochází placentou? Je to u viru běžné?
Růžek: Jsou viry, které dokáží placentou prostoupit a způsobit poškození nebo úhyn plodu. Virus zika byl v placentě úspěšně detekován po potratu dítěte s těžkou mikrocefalií, je tedy velmi pravděpodobné, že tuto schopnost prostupu placentou skutečně má.

Mihulka: Jak by mohla zika působit na mozek lidského plodu? Je pravděpodobné, že ohrožuje plod jen v prvním trimestru?
Růžek: Mechanismus patogeneze ziky není v tuto chvíli vůbec znám. Během prvního trimestru lidského těhotenství dochází k nejmasivnějšímu pomnožování neurálních buněk v mozku plodu, které zřejmě představují citlivou cílovou buněčnou populaci pro množení viru. Virus zřejmě nenapadá neurální buňky, které se už nedělí.

Mihulka: Jak dlouho by zika mohla perzistovat v lidském tele? Když žena otěhotní např. půl roku po nakažení zikou, bude její dítě v ohrožení?
Růžek: Nákaza je krátkodobá. Trvá pouze do okamžiku, kdy se v organismu vytvoří dostatečné množství specifických protilátek, které infekci ziky zlikvidují. Není známo, že by zika nějakým způsobem perzistovala v organismu. Prodělaná nákaza by poté měla poskytnout doživotní imunitu. Tedy žena, která otěhotní půl roku po nákaze virem zika, bude s největší pravděpodobností imunní a naopak se nemusí obávat, že by její dítě bylo v ohrožení. Komplikace se mohou ale objevit v případě osob s narušenou imunitou.

Mihulka: Mají naše úřady plán či postup pro podobné případy rozšíření nového viru?
Růžek: Existují jen obecné postupy, jak se zachovat. Nový virus může mít různé nečekané vlastnosti a těžko se lze na všechny možné eventuality dopředu připravit.

Mihulka: Bylo by možné použít ziku jako biologickou zbraň?
Růžek: Zajímavá otázka, ale domnívám se, že spíš ne. Obecně by bylo složité virus namnožit, nakazit komáry atd. Jistě existují patogeny, které by bylo možné namnožit a rozšířit snadněji. Kromě toho, cílit biologickou zbraň na těhotné ženy, resp. jejich děti, by bylo poněkud zvláštní.

Mihulka: Podílí se na výzkumu viru zika i Česká republika?
Růžek: Ano, i u nás s virem zika začínáme pracovat. Ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie v Praze budeme testovat potenciální léky, antivirotika, na jejich účinek proti tomuto viru.