Americký prezident Barack Obama na konci listopadu letošního roku (2015) podepsal zákon, který umožňuje komerční dobývání minerálů i dalších materiálů, včetně vody, z asteroidů a měsíců. Odborníci očekávají, že se ve vesmíru rozpoutá zlatá horečka, které se s nadšením zúčastní soukromé společnosti vesmírných technologií. Soukromý sektor kosmického průmyslu prudce roste a svými aktivitami snižuje ceny komerčních vesmírných letů.
Nový zákon nese jméno US Commercial Space Launch Competitiveness Act of 2015 a říká, že veškerý materiál, který se na asteroidech nebo měsících dostane do rukou Američanů nebo amerických společností, si mohou nálezci ponechat a naložit s ním dle svých představ. Jde o zásadní změnu stávajícího konceptu vlastnictví ve vesmíru, podle něhož byl vesmír majetkem všech a sloužil jenom k vědeckému výzkumu. Od této chvíle mohou podle legislativy Spojených států investoři ve vesmíru sklízet zisky.
Podle Christophera Johnsona, právníka organizace Secure World Foundation, která se zaměřuje na dlouhodobě udržitelné využívání vesmírného prostoru, tenhle zákon narýsoval základy pro aktivity ve vesmíru během příštího století. Odteď je možné ve vesmíru dělat něco ekonomicky smysluplného a využívat vesmírné suroviny.
Tento tah Spojených států v mnohém připomíná velkolepé otevření západní hranice USA v 19. století, jehož důsledkem byla divoká Kalifornská zlatá horečka, která propukla v roce 1849. Podnikatelé ve vesmírných technologiích stojí na startu, zaslechli startovní výstřel, a teď se ukáže, kdo pohotově zareaguje. Za průzkum vesmíru je stále ještě nutné platit horentní sumy a stále jsou ve hře veliká rizika. I tak se ale určitě pohneme kupředu. Velcí hráči horečnatě studují své možnosti a menší startupy, jako například Planetary Resources, který v roce 2012 spustil Larry Page, se už nemohou dočkat, až se pustí do práce.
Podle prezidenta Planetary Resources Chrise Lewickiho nebylo až do této chvíle jasné, jestli se komerční firmy mohou pustit do těžby vesmírných surovin. Zákon o těžbě ve vesmíru teď ale dává těmto společnostem i jejich zákazníkům jistotu, že mohou spustit byznys, ať už bude jeho výsledek jakýkoliv. Mail Planetary Resources je prý zaplaven blahopřáními, z nichž je cítit chuť investorů utrácet ve vesmíru. Pro Megan Crawfordovou, viceprezidentku kosmických těžařů Deep Space Industries, je to ohromné vítězství. Už prý nebudou vypadat jako blázni, kteří obchodují s deštěm. Teď se začne investovat, těžit, obchodovat a vydělávat.
Podle NASA je v blízkém vesmíru, který je snadno dostupný ze Země, okolo 1500 asteroidů, z nichž prý asi tak 10 procent obsahuje cenné minerální suroviny. Těžaři se těší na zásoby niklu, železné rudy, zlata, platiny a dalších surovin, kvůli kterým stojí za to podnikat ve vesmíru. Cílem číslo jedna je prý ale pro kosmické těžební společnosti voda, a zdaleka nejen kvůli pití. Voda je zdroj vodíku, takže může sloužit jako zásobárna pro vesmírné čerpací stanice. Pokud by se to povedlo a palivo by se nemuselo posílat ze Země, tak se tím ušetří ohromné částky.
Vesmírní těžaři jen obtížně skrývají vzrušení. První robotičtí prospektoři by měli vyrazit do vesmíru kolem roku 2017 a těžbu chtějí společnosti spustit co nejdřív, už kolem roku 2020. Deep Space Industries plánují vyslat k nadějným asteroidům třicetikilogramové minisatelity, Planetary Resources už zkoumají asteroidy svými vesmírnými teleskopy a brzy plánují vyslat malý průzkumný satelit.
Odborníci obou těžařských společností odhadují, že si zlatá horečka ve vesmíru během příštích 10 až 15 let vyžádá investice kolem 3 bilionů dolarů. Těžaři k tomu ale potřebují podporu celé planety, takže budou tlačit na vlády dalších zemí světa, aby přijaly podobné zákony, přiznávající právo na těžbu a zisk ve vesmíru, jako to dělá ten americký. V této souvislosti bude zajímavé sledovat reakci Kremlu, pro který je tento vývoj pořádným políčkem do tváře. Rusko, které si tak usilovně zakládá na obrazu velmoci galaktických rozměrů, a jeví sklony roztahovat se v Arktidě i jinde po světě, bude muset závistivě sledovat americké soukromé těžaře z velké dálky. Jejich kosmické technologie jdou od desíti k pěti.
Video: Planetary Resources and the mining of asteroids
Deep Space Industries - Mining The Universe For The Future
Literatura
AFP 8. 12. 2015, Wikipedia (Asteroid mining).
Technologičtí magnáti hodlají těžit na asteroidech
Autor: Stanislav Mihulka (28.04.2012)
Těžaři asteroidů spustili projekt crowdfundingové observatoře
Autor: Stanislav Mihulka (30.05.2013)
Kosmičtí těžaři využijí opravdu miniaturní dělníky
Autor: Tomáš Kohout (13.02.2015)
Diskuze:
Těžba ve vesmíru.
Vlastislav Výprachtický,2015-12-16 08:17:18
Bylo by vhodné vypracovat k zákonu doplněk, že těžba surovin ve vesmíru bude závislá na úklidu / alespoň částečně / vesmírného smetí, které překáží v další činosti.
Psyche jediný ..
Bohumil Vikl,2015-12-14 13:30:00
.. nám dosud známý asteriod, který má smysl těžit.
Trochu se divím, že to tady zatím nepadlo.
Jako nemá cenu létat někam pro kamení a šutráky. Vyplatí se těžit jen ryzí materiály, kteréžto ve vesmíru nakrásně být mohou, a také jsou...
Re: Psyche jediný ..
Marcel Brokát,2015-12-14 13:50:06
Vyplatí? Tzn., že máte jasnou představu o ekonomických souvislostech....
Já se fakt divím - vždyť ten akt je především politického rázu!!!!
Myslíte si vážně, že nějaká ekonomika opravdu chce významně těžit suroviny z asteroidů? Aby to mělo smysl buď musí být někdo výrazně první a významně dlouho aby získal konkurenční výhodu nebo musí existovat plán výrazného rozvoje průmyslu nebo nové technologie aby se investice do těžby vrátily to je prostě princip kapitalistické ekonomiky.
Nehledě na to, co by se reálně stalo s celou ekonomikou kdyby se fakt našel asteroid plnej třeba platiny a reálná možnost jí vytěžit.
Re: Re: Psyche jediný ..
Bohumil Vikl,2015-12-14 13:59:49
.. tak jako samozřejmě, že nevyplatí ... jen dostat 1kg hmotnosti na GTO stojí cca 10-15k USD .. :)
Jen jsem tím chtěl říci jeden podstatný aspekt, že ve vesmíru většina "objektů" jsou prostě úplně obyčejné šutry, podobné těm na zemi ...
.. a z těch všech, jediný nám dosud známý, Psyche, zdá se býti ze železa (a niklu jak je dobrým vesmírným zvykem) ..
Tedy bude mít smysl těžit jen ryzí materiály ... jako ikdyby to bylo to létání bylo zadarmo a do oceánu, nebo LEO, by spadl šutrák a řeklo by se .. hm, fajn, žula ...
Ondra Dvořák,2015-12-11 21:33:47
S tou komorou to myslím vážně, zapřemýšlejte, pánové učení.
Re:
Marcel Brokát,2015-12-12 08:20:36
... já jsem zapřemýšlel a tvar té komory bych navrhoval spíše jako takovou rourku se sklíčkem aby bylo možno pozorovat ty fúzní jiskry. K té rource bych určitě to vajíčko ze strany přidal - to je dobrý nápad. To by sloužilo jako zásobní prostor pro hmotu, která by se účastnila fúzní reakce pro případ odběrné špičky - prostě aby to bylo blízko. Vír vzduchu, který by vznikal těma fúzníma reakcema by si podle potřeby tu hmotu nasával.
No já myslím, že by to takhle bylo dost cool a krásně by to fachčilo, jako makalo, fungovalo.
Ondra Dvořák,2015-12-11 20:48:42
NASA (Americká Vláda), se nechala také slyšet, že v dlouhodobém horizontu hodlá přenechat "nízkou orbitu" soukromým společnostem a nadále se soustředit výhradně na oblasti vzdálenější, tj. právě na lokality, ve kterých se možná potuluje nějaký ten bludný zlatý asteroid.
Ondra Dvořák,2015-12-11 20:24:41
V současné době to, sečteno podtrženo, znamená počítání holuba na střeše do hejna, i když zatím jenom v hypotetické rovině. Tak co s tím? Obávám se, že je to informace více ekonomická, než fyzikálně-vědecká. Zřejmě budeme svědky kalkulací, pokud jimi již nejsme, které umožní vypodložit nestabilní světovou ekonomiku.
Martin Svoboda,2015-12-11 18:20:30
Zdravím. Koukám, že se tu mažou příspěvky. Chtěl jsem jen napsat, že pan Mihulka nemá pravdu. Stačí se podívat kdo vynáší americké astronauty na ISS a kdo dodává raketové motory do USA.
Ondra Dvořák,2015-12-11 18:17:34
Co myslíte, myslí to vážně s tou těžbou? Co až se najde nějaké na rudy skutečně bohaté těleso, o němž se začne zkoumat způsoby a efektivita těžby.
Re:
Martin Svoboda,2015-12-11 18:22:34
I kdyby ten asteroid byl zlatej, tak se nevyplatí tam těžit. Bude to nerentabilní do doby než někdo objeví novej druh pohonu.
Re: Re:
Ondra Dvořák,2015-12-11 18:37:58
Krásně řečeno, děkuji. Takže je čas přemýšlet nad novým pohonem, máme-li uvažovat a stát přitom na Zemi. Bude to chtít zvládnout studenou fúzi, což by mělo být uskutečnitelné, jak se domnívám, v hrubých obrysech. Nebudu otálet a půjdu rovnou k věci. Domnívám se, že by katalyzátorem reakce byl specifický tvar fůzní komory, ve kterém by docházelo k pnutí v tlakové struktuře a vznikal náznak, zámek pro palivo, ve kterém by došlo k jeho relativní stabilizaci, pohyb by byl zachován jen v rámci částic paliva a nikoliv paliva jako celku. Samozřejmě jde o udržení takového stavu, jde o optimalizaci podmínek pro takový stav, nápomoc respektováním prostorové struktury, využití všech výhod, které nám poskytuje, jak se domnívám. Asymetrie je klíč k lomu i drcení. Sférická komora takovou výhodu neposkytuje, výhodu vnitřního pnutí v zakřivené dvourozměrné oblasti, která ohraničuje prostor komory, který se významně "brání" homogenitě s protilehlou částí.
Snad to nebude považováno za aut, jsem zcela otevřený diskuzi i úplně jiné.
Re: Re:
Ondra Dvořák,2015-12-11 18:58:08
V podstatě vytvořit moment kdy o sebe - v rámci jedné komory - budou "škrtat dva křemílky" a zažehávat fůzní jiskry.
Re: Re: Re:
Jan Novák9,2015-12-12 14:01:55
To teda nevím kde chcete vzít dva křemílky když v pohádkách je jenom jeden Křemílek a jeden Vochomůrka :-)
Nikto nie je dokonaly :)
Richard Palkovac,2015-12-11 08:59:12
Ked uz sa to tu rozvinulo do suboja USA - Rusko(USSR) v kozmonautike, tak by som este pripomenul jednu vec.
Ked USA ide vystrelit nejaku vyznacnu "raketu" tak zavolaju novinarov (v podstate cely svet), nech vidia co sa stane. Ked sa im to podari, tak su frajeri a ked im ta "raketa" vybuchne maju hanbu na cely svet.
Rusi, ti potajomky vystrelia "raketu" a ked im nahodou nevybuchne, tak az potom to roztrubia do celeho sveta, nech cely svet vidi, aki su oni sikovni. A to kolko "rakiet" im vybuchlo, kolko ludi pri tom zomrelo nik nevie (hovorim o USSR).
Tragedia toho vsetkeho je v tom, ze nie ludia (rusi , americania) za to mozu, ze su taki, ale system v akom ziju ich takych robi.
pro pana Brokáta
Roman Gramblička,2015-12-11 06:51:51
Dle Wikipedie kosmická smlouva praví: "Smlouva zakazuje smluvním státům umísťovat jaderné zbraně a jiné zbraně hromadného ničení na oběžnou dráhu Země, na Měsíc nebo na jiná nebeská tělesa. Využití Měsíce a dalších nebeských těles vyhrazuje pouze pro mírové účely a výslovně na nich zakazuje budování vojenských základen, provádění vojenských manévrů nebo testování jakýchkoli zbraní (tzv. neutralizace a zásada nemilitarizace Měsíce a nebeských těles).
Článek 2 deklaruje kosmický prostor jako rei communis. Kosmický prostor patří celému lidstvu (čl. 1) a jednotlivé státy si ho nemohou žádným způsobem přivlastnit (např. okupací, prohlášením suverenity). Podobný režim platí i pro mezinárodní vody."
je snad využití surovin soukromými společnostmi v rozporu s výše uvedeným? Neprobíhá snad těžba surovin v mezinárodních vodách? A krom toho, kdo dává lidstvu, resp. jeho politikům právo prohlašovat vnější vesmír za majetek lidstva? Doba, kdy u nás vše bylo všech je naštěstí za námi, země žádnou ústřední vládu nemá a OSN je dnes směšné byrokratické těleso, kde většinu hlasů mají do různé míry totalitní státy
Re: pro pana Brokáta
Marcel Brokát,2015-12-11 08:11:49
aaaach bože můj - soukromé vlastnictví je JENOM dohoda mezi účastníky systému. Mimochodem 1 i za sociku existoval právní institut soukromého vlastnictví (světe div se!)
A mimochodem 2 - za sociku byl výkon práv k soukromému vlastnictví omezován a je omezován i v dnešním právním systému (světe div se!)
A mimochodem 3 - politikům dává právo činit závazná prohlášení jejich mandát (PŘEKVAPENÍ...!)
Martin Svoboda,2015-12-10 20:10:11
Zdravím. Už mi to nedalo a zaregistroval jsem se tady. Pane Mihulko, koukám že jste výrazně protiruský, jak v podstatě vyčítám z každého vašeho článku. Dovolím si vám připomenout, že ne Ruská vesmírná technika, ale právě ta americká jde do kopru a amíci počumují po rusech. Kdopak asi vynáší americké astronauty na ISS? Opravte mne, možná se pletu, ale je to Ruský nosič a né americký. Ty americké raketoplány totiž hořej jako papír. Nešlo by to psát bez té averze k Rusku?
Re:
Martin Svoboda,2015-12-10 20:12:27
Krom toho, že do vyvinutí nějakého převratného a levného spůsobu vynášení do vesmíru a následného zpomalení při návrat se nikdy nic z vesmíru vytěžené nevyplatí, ledaže by to spadlo na zem samo.
Re: Re:
Bohumil Vikl,2015-12-11 15:08:09
.. bych to řekl jinak.
Ať je ISS sebekrásnější a pro lidstvo sebe morálně-pokrokovější projekt, nemá přílišného vědeckého významu. Je to spíše jakési logické vyústění vesmírného snažení, nicméně, za ty peníze co to stojí je to skoro k ničemu.
Proto se američanům moc nedivím a beru to jako čistě logický a pragmatický krok. USA svou vesmírnou dominanci jasně prokázali již v 60. letech a tak nějak prostě nemají potřebu si poměřovat pindíka, tak ohromné peníze, pořád dokola.
Své nosiče pro družice mají (Atlas, Delta). Družice přidanou hodnotu mají.
A vůbec, ano, posílat lidi do vesmíru je krásné, ale robotický způsob je levnější a prostě lepší.
Podpora života při jakkékoli misi, je z té mise to naprosto nejkomplikovanější ..
Průzkum vesmíru živými lidmi je zatím utopie .. né že bych si to nepřál, ale pokud se na věc člověk podívá realisticky, jiná možnost zatím není ...
Re: Re:
Bohumil Vikl,2015-12-11 15:13:52
.. navíc Rusáci .. mají jedinou spolehlivou raketu, jejiž historie sahá do 50. let ..
Neříkám že je to špatně, ale myslím že se rusko celkově přeceňuje co se týče jejich technologikého vývoje.
Právě to jejich utajování a dezinformace, přirozeně vedou lidskou představivost k né úplně realitě odpovídajícím závěrům.
Spíše bych řekl, že Rusové spíše tají svou zaostalost, než technickou dominanci ...
Re:
Roman Gramblička,2015-12-11 06:11:47
ale prdlajs, nehořej jako papír. Byly to velice spolehlivé stroje vzhledem ke svému účelu, bohužel nehody se stávají a imunní není žádný dopravní prostředek. Západní společnost je ale masírovaná strachem z možných rizik. Letadla padají každý rok, jenže létat se musí a cena letadel je pořád únosná. Raketoplány jsou děsně drahé, čemuž ale přispěla monopolizace jejich výroby. Kdyby se jejich vývoj a výroba otevřeli širšímu počtu hráčů, cena by klesla při zachování požadovaných parametrů
Byly to pěkný křápy..
Josef Pirkl,2015-12-11 08:20:53
..a Amíci měli štěstí, že toho nepopadalo víc..viz problém s o-kroužky, který měly stroje už před rokem 1986, korporátní bordel dodavatelů i NASA, navíc místo šetření stál každý start několikanásobně víc, než se předpokládalo..a dnes se vrací k technologii, jenž je jen kopií Apollo, jen v novém kabátu - což je docela smutné. US se čím dál více rozkládá na korporace, což v konečném důsledku moc dobré není.
Re: Byly to pěkný křápy..
Vojtěch Kocián,2015-12-11 09:11:30
Vesmírný program USA už dávno není jen NASA. Ta sice spíše stagnuje, ale soukromé společnosti zažívají dosud nevídaný boom různých vesmírných technologií. V konečné fázi vývoje jsou tři pilotované kosmické lodě, což nikdy předtím nebylo. Orion je sice jen upgrade Apolla, ale pokud k němu dodělají plánované přídavné moduly (obytný a přeletový), dokáže dostat lidskou posádku na oběžnou dráhu kolem Marsu.
No a Rusové mají skoro 50 let starý Sojuz. I když je pravidelně vylepšovaný a spolehlivý, jde o muzeální kousek. Nová loď ještě ani není pořádně na papíře natož aby na ní byly finance. Po nějakých třiceti letech vyvinuli novou nosnou raketu (a musím uznat, že pěknou a se slušným potenciálem), ale už asi 20 let se jim nepodařilo dostat meziplanetární sondu z dosahu zemské gravitace (na rozdíl od USA, Evropy, Japonska, Číny a Indie snad jsem na někoho nezapomněl). Snad jim vyjde aspoň aktuální Mars Express.
Re: Re: Byly to pěkný křápy..
Marcel Brokát,2015-12-11 09:41:40
njn, kdo si počká ten se dočká.
Základní výzkum odřela NASA a asi i Rusové (o nich není právě tolik slyšet). 100 let investic, vývoje, práce, chyb, obětí a úspěchů nějaké plody má.
Soukromý kapitál, díky dobré mkgt strategii, jaksi to, že případné své komerční úspěchy bude mít především díky těm 100 letům práce jiných (zjednodušeně) nebude nijak zvlášť akcelerovat. Jasně, že do toho vloží také trochu svého, ale zásadního nic nepřinesl a nepřinese.... A plakáty s vytlemčenýma hubama (samozřejmě rasově, politicky a nábožensky vyvážené) budeme vídat často.. :-) :-) To jsou amíci.
Jenom jsem zvědavý, co na to Tleskač, a chemtrails sekta...
Re: Re: Re: Byly to pěkný křápy..
Vojtěch Kocián,2015-12-11 10:09:10
A co je na tom špatně? Základní vývoj se oddřel ve státní režii a když to začne být komerčně využitelné, tak se toho chopí soukromý sektor a aplikovaný vývoj vezme na sebe. Ostatně výpočetní technika, internet, jaderné elektrárny a spousta dalších věcí na tom není jinak. Nevidím jediný důvod, proč by NASA měla mít v rámci USA monopol na vesmírné lety. Pokud i nějaký ruský magnát založí vlastní kosmickou agenturu, bude to jen dobře.
A že nebude akcelerovat? Záchrana prvního stupně rakety na kapalná paliva, motorické přistání pilotované lodi pomocí raketových motorů, nafukovací moduly vesmírných stanic, velmi rychlý vývojový cyklus motorů, tištěné raketové motory, metanové motory... Stát, když nemá důvod (jako třeba soupeření za Studené války), bude stagnovat. Soukromník bude také vyvíjet, pokud mu z toho bude plynout výhoda nad konkurencí. Rozdíl je v tom, že soupeření v soukromém sektoru nejde vyhrát (a pak upadnout do letargie), pokud se zajistí nějaká obrana proti monopolu.
Přesně tak
Marcel Brokát,2015-12-11 08:55:55
kdyby byly v pr.eli ryby nemusely by být rybníky... Jestlipak jste někdy vzal SVÝCH pár tisíc peněz a investoval je do výzkumu, výroby a prodeji? Doporučuji!
Re:
Jiří Kos,2015-12-11 08:35:40
Je vidět, že o kosmonautice nevíte vůbec nic, kromě detailů vytržených z kontextu. Situace je totiž právě opačná a to právě i díky stále většímu zapojení soukromého sektoru do kosmických aktivit v USA i jinde. Vaši registraci jste si tedy klidně mohl odpustit.
Další z mnoha aktů svévole USA?
Marcel Brokát,2015-12-10 18:51:12
Ptám se jak je možné, že si USA odsouhlasí zákon, který je v rozporu se smlouvou, kterou podepsaly i USA:
Článek 2 deklaruje kosmický prostor jako rei communis. Kosmický prostor patří celému lidstvu (čl. 1) a jednotlivé státy si ho nemohou žádným způsobem přivlastnit (např. okupací, prohlášením suverenity). Podobný režim platí i pro mezinárodní vody. (tzv. Kosmická smlouva z roku 1967)...?
Pořád si ochránci USA tady v té diskusi myslí, že je to v pohodě?
Re: Další z mnoha aktů svévole USA?
Richard Palkovac,2015-12-10 19:19:37
A kde tam vidite privlastnovanie si priestoru ?
Re: Re: Další z mnoha aktů svévole USA?
Marcel Brokát,2015-12-10 19:57:22
smlouva se týká se i kosmických těles a Měsíce
Re: Re: Další z mnoha aktů svévole USA?
Pavel Brož,2015-12-10 19:59:37
Takhle, on je tam sice spor se článkem 2 té smlouvy, kde se říká:
"Kosmický prostor včetně Měsíce a jiných nebeských těles si jednotlivé státy nemohou přivlastnit prohlášením suverenity, užíváním, okupací nebo jakýmkoli jiným způsobem."
Nicméně každá smlouva se dá vypovědět či omezit, a hlavně je podstatné, jestli ji akceptují ty země, které disponují patřičnou silou si své zájmy prosadit. Tak např. když si Čína obetonuje Spratleyovy ostrovy a prohlásí je za své území, tak s tím asi taky nikdo nic zásadního neudělá, stejně tak jako nikdo nic zásadního neudělá v otázce anexe Krymu, kdy Rusko taky demonstrovalo, že hodlá dodržovat své vlastní smlouvy jenom pokud se mu to hodí.
Ono toto poplakávání nad chováním velmocí mi přijde trochu nedospělé. Prostě se velmoci chovají jako velmoci, a když se to těm nevelmocem nelíbí, tak si můžou jít stěžovat do OSN. Nebo na Lampárnu, vyjde to nastejno.
Re: Re: Re: Další z mnoha aktů svévole USA?
Marcel Brokát,2015-12-10 20:20:35
Ano, nejedná se o jednoznačný zákaz, nicméně výkladem pomocí ostatních právních regulí lze dospět ke skutečnosti, že nelze kolonizovat a ani si přivlastnit a využívat pouze pro svoji výhodu...
Nicméně je fakt, že když si nějaká velmoc řekne, že to má u zadele a reálně má skutečně zdroje k tomu aby si takový postoj uhájila platí to s tou lampárnou.
Já si, ale myslím, idealisticky a nedospěle, že to prostě není správné a nevím proč bych to měl akceptovat.
Re: Re: Re: Re: Další z mnoha aktů svévole USA?
Martin Plec,2015-12-10 23:04:18
Na Wikipedii se píše, ze zákon explicitně vylučuje, ze by zakládal nárok na vlastnictví asteroidu nebo pozemku na měsících. Ale podle mě je to stejně mj. sondáž, co na takový zákon řeknou jiné státy a jak daleko lze zajít příště. Už dnes si lze koupit pozemek na Měsíci. Jestli to jsou vyhozené peníze nebo dobra investice, záleží na tom, kolik lidi si pozemek od nich také koupi a jak silní budou v lobovaní, aby US a poté i další státy jejich nárok akceptovali. Já si také můžu na Měsíci vykolikovat svůj pozemek, ale mne samotného nikdo nebude brát vázne.
Mandát
Radim Dvorský,2015-12-10 18:42:15
A já myslel, že vlády jednotlivých států mají mandát na vytváření zákonů, které platí jen na území daného státu. Jakým právem jakákoliv vláda může rozhodovat o tom, co kdo smí a nesmí dělat ve vesmíru?
Dokážu si představit, že časem vzniknou obří společnosti, které vůbec nebudou lokalizované na planetě Zemi a tím pádem jim budou pozemské zákony (natož zákony jednotlivých států) úplně ukradené. A ne jen zákony, ale taky daně, morální a etické kodexy, ekologie atd.
Re: Mandát
Richard Palkovac,2015-12-10 19:32:02
Je to zakon, ktory plati na uzemi daneho statu. Surovina ktoru by teoreticky mohli doniest z vesnmiru zacne byt zaujimava az ked bude na Zemi a teda na uzemi toho statu a dava zaruku investorovi, ze nepride o to , do coho investoval.
Je to cele o podpore investicii (aj sukromnych) do skutocnej kozmonautiky. Nebezpecenstvo vidim len v tom , ze sa vesmirny priestor zacne zivelne vyuzivat nedokonalymi sukromnymi projektami a to moze byt nebezpecne. Zatial je ale toto vsetko len teoria, ked dojde na skutocne skutky , budu vymyslene dalsie zakony.
Re: Re: Mandát
Richard Palkovac,2015-12-10 19:40:24
Este ma napada japonsky projekt Hayabusa I aj II (kedze mam motorku s rovnakym nazvom) pri ktorom si uz Japonci priniesli z asteroidu "nieco", aj ked ten prilet na Zem vypadal velmi "ohnivo" , tak neviem ci z toho nieco mali.
Re: Mandát
Honza Novak,2015-12-12 11:17:41
V dnešní globalizované společnosti už delší dobu neplatí, že zákony je možné prosazovat pouze na území daného státu, viz např. případ Kima Dotcoma, který nikdy v USA nebyl, přesto ho se USA snaží aby byl z Nového Zélandu vydán do USA, a tam ho zavřít na pár let do basy kvůli porušování copyrightu.
Drzim im palce.
Richard Palkovac,2015-12-10 17:16:38
Moj nazor je sice taky, ze ludstvo nasej planety uz dospelo na hranice moznosti fyzickeho spoznavania sveta okolo a uz skor ustupuje od ekonomicky narocnych vedeckotechnickych projektov , ktorych prikladmi su lety na Mesiac, znovu pouzitelna kozmicka lod, nadzvukove dopravne lietanie. Poslednym takym vystrelkom je urychlovac v Cerne.
Takze ja ked pocujem o takychto projektoch, drzim im palce a vobec ma nenapada, ze by si chceli nieco "ukradnut", ved moze ist do vesmiru pre suroviny hocikto.
Aj ked nepredpokladam ekonomicku uspesnost takehoto projektu, moze to viest k tomu, ze vyroba kozmickych dopravnych prostriedkov zacne byt rutina a kazdodenna zalezitost a prispeje to k vzniku skutocnej kozmonautiky.
Staci totiz bezhlave politicke rozhodnutie v ekonomicky vyspelej krajine (napriklad USA) a moze to byt impulzom k novemu rozvoju.
okurková sezóna na Oslu ?
František Bednář,2015-12-10 15:40:13
Autorův entusiasmus rozhodně nesdílím, komerční těžba byť v blízkém okolí Země je podle mne hudba příliš vzdálené budoucnosti a i v té vzdálenější budoucnosti si nedovedu představit, kam až by technologie musely pokročit, aby byla rentabilní těžba i těch nejcennějších kovů.
Co už nechápu vůbec, je zmíněné železo a nikl. Řekl bych, že dříve než se vyplatí sem tahat železo těžené z asteroidů, to nás dřív spolkne do ruda nafouknuté Slunce. S trochou nadsázky samozřejmě.
článek
Roman Gramblička,2015-12-10 13:56:03
článek je napsán stylem "hurá". To chci vidět, jak se zítra kdekdo bude cpát do vesmíru, hahá. Tohle byla jen administrativní překážka, zásadní jsou pořád překážky technické. Takže očekávám, že nástup vesmírného hornictví bude vééééélice pozvolný. Budu rád, když se dožiju první vytěžené platinové ingoty
Jiří Kos,2015-12-10 13:47:03
Tato zpráva bude jednou možná hodnocena jako zpráva roku nebo zpráva desetiletí. Není to žádný plán (pětiletý nebo jiný) nějaké vlády, co záslužného hodlá udělat pro "obyčejné"lidi. Ale naopak zpráva pro "obyčejné" lidi, aby sami ukázali co v nich je.
dopravit 1 kg nákladu na orbit Země stojí cca 20000 dolarů
Josef Hrncirik,2015-12-10 14:35:53
Tj. dodat mu energii 1. kosmické rychlosti cca 8 km/s.
Materiál asteroidu nutno vždy brzdit z 2. či spíše 3. kosmické parabolické cca 42 km/s, tj. až cca 5 x větší, tj. energie i náklady budou obecně cca 25x větší, tj. cca 500 dolarů/ g šutru. Při ideální souhře rychlostí 3. kosmická s využitím směru pohybu Země 17 km/s cca 80 dolarů/ g štěrku.
Na tunu štěrku pak stačí natisknout jen 10 tun dolarů.
Nekupte to, když stačí zabalit emisi derivátů nebo snížit ratingy.
protože užitečný náklad pro 8 km/s je max. 10%
Josef Hrncirik,2015-12-10 16:38:01
Pak hmoty jsou v nejlepším případě: kosmodrom Země 10000, orbita tam 1000, asteroid 100, orbita zpět 10, Burza 1.
No a místo 20000 dolarů/kg to dá 20000 dolarů/g. Pochopitelně nákladů, nikoli zisků.
Podstatné však je pouze kolik stojí kt dolarů.
Není důležité kolik stojí štěrk či diamanty na asteroidu.
Důležité je vztyčit tam vlajku (exportovat demokracii).
optimistický nesmysl předpokládající výtokové rychlosti
Josef Hrncirik,2015-12-11 09:07:49
srovnatelné s cílovými a takřka neomezený zdroj (jaderný či solární). Reálný chemický motor s výtokem max. 3 km/s musí aplikovat Ciolkovského rovnici a k 10% užitečnému nákladu pro 8 km/s se snad bude blížit jako 5%. Dále uváděná účinnost dovozu i při optimálních asteroidových rychlostech se pak zmenší 2*2*2*2 uvažováním nezbytných stupňů děje či rakety, tj. cca 20x vlastně na 1/20 000 oproti jednoduché orbitální úloze s 20 000 dolarů/kg.
Naše Slunce by nechtěli ?
Jaroslav Mrázek,2015-12-10 11:06:51
Když už si vše "poctivě" přivlastňují....
Re: Naše Slunce by nechtěli ?
Marcel Brokát,2015-12-10 11:27:28
Já myslím, že klidně chtěli.... sluneční světlo na příděl - ideální model pro mozky amíků...
Nicméně - oni chtějí z asteroidů těžit vodu? Tady jí je málo nebo co? To se mám smát nebo brečet zoufalstvím?
ty rizika - neznámé bakteriologické a virové kmeny se sem můžou tou vodou dostat, zplodiny z raketových motorů do vesmíru taky nevyvětraj, atd atd
nebo je to podnikatelský plán? čistá, pitná voda pro lidi bude nakonec už jenom ta z vesmíru, protože pozemskou selektivně otráví pro lidský oganismus?
Kam amíci šlápli, tráva přestala růst a ve jménu zisku a konkurenční výhody jsou schopni ledasčeho - asi se začnu bát...
Re: Re: Naše Slunce by nechtěli ?
Roman Gramblička,2015-12-10 13:52:03
Ale kdepak, to jste jen zase něco nepochopil. Když už těžit vodu, tak pro její vesmírné využití (základny atd).
To si snad myslíte, že ve vesmíru se to jen hemží choroboplodnými zárodky? :-)
Co se Amíků týče, jejich zahr. politika je za éru Křováka a poté 100% černého syna bílé matky dost tristní, ale dělat z nich světového satana je poněkud ujeté. Koneckonců, Rusko a Čína nejsou žádní andílci
Re: Re: Re: Naše Slunce by nechtěli ?
Marcel Brokát,2015-12-10 14:00:00
Pokud se mýlím, tak v tomto případě se mýlím fakt hodně rád.
Re: Re: Re: Re: Naše Slunce by nechtěli ?
Jiří Kocurek,2015-12-10 14:15:13
No a řekněte: roste v USA tráva? Jsou snad velká jezera otrávená a bez ryb a v Yellowstone není ani jeden strom? Z půlky plzeňského kraje je nukleární poušť - byli tam přece za druhé světové, stejně jako v Rakousku. No tak vidíte.
Přičemž mám kvízovou otázku: Udolí smrti vzniko přírodní cestou, nebo je to lidský výtvor? Přičemž je pojmenované po masakru spáchaném Hernánem Cortézem (1485-1541), jakožto občanem USA (1776-dodnes).
Re: Re: Re: Re: Re: Naše Slunce by nechtěli ?
Marcel Brokát,2015-12-10 14:54:16
To má být myšleno jako vyvážení mého nevyváženého hodnocení politického profilu USA nebo jste jen jeden z těch mladých nezkušených post a -teenagerů, kteří se v konzumním, agresívním, individualistickém a náboženském systému USA vidí?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Naše Slunce by nechtěli ?
Pavel S,2015-12-11 23:45:04
No pokud bychom předchozí brali jako konstatování, že konzumní a demokratické USA způsobili na světovém životním či jakémkoli jiném prostředí přibližně tisícinu škod co také konzumní, direktvině plánovací totalitní komunistické žumpy či jejich postkomunistické napodobeniny typu současného rusácka tak to jistě sedí, bez ohledu na to kolik je autorovi. Zřejmě se snažíte navodit dojem, že ty svoje ideologické bláboly považujete za zralé názory podložené zkušenostmi. Což je velmi srandovní.
Amíci se prostě nezapřou
Marcel Brokát,2015-12-10 10:59:41
Rozm.daná příroda od amerických těžebních společností (doly na diamanty) se přesouvá do vesmíru?
Náklaďák hlíny vzdálenému sousedovi na střechu nehodíte, provrtanej asteroidík, tak akorát velkej, zlobivýmu sousedovi s trochou štěstí klidně jo.
Nebo máme čekat jenom samá pozitiva a sociální jistoty z takového jednostranného aktu?
Re: Amíci se prostě nezapřou
Roman Gramblička,2015-12-10 14:07:34
Při čtení vašeho příspěvku jsem si vzpomněl na Friedmanovu knihu "příštích sto let", kde nastínil možnosti použití asteroidů jako zbraní hromadného ničení.
Re: Re: Amíci se prostě nezapřou
Marcel Brokát,2015-12-10 14:58:11
Neznám. Je to dobře nebo špatně, že neznám? V každém případě je vidět, že minimálně 2 osoby to nezávisle na sobě napadlo, takže teď jde o to, zda jsme letadla my nebo ti ostatní, kteří si myslí: "jak vás to vůbec může napadnout! To by nikdy nikdo neudělal přeci!"
No, no!
Cyril Felix,2015-12-10 09:42:03
Hezký článek, ale divný poslední politizující odstavec: "V této souvislosti bude zajímavé sledovat reakci Kremlu, pro který je tento vývoj pořádným políčkem do tváře."
Dokud budou mít Rusové téměř neomezené zdroje na Sibiři, nemají důvod vláčet suroviny z asteroidů. Navíc nikdo neví, jak se změní dráhy asteroidů přistáním/startem a nakolik to ohrozí Zemi možnou kolizí po desetiletích.
Těžaři napáchali na Zemi mnoho zla, budou ho páchat i v blízkém vesmíru?
Re: No, no!
Pavel Brož,2015-12-10 10:57:40
Vycházíte z předpokladu, že současné dráhy asteroidů garantují Zemi větší bezpečí, než kdyby byly mírně změněné. Jenže ono tomu tak není. Dráhy asteroidů se vlivem mnoha nahodilých gravitačních interakcí s jinými tělesy sluneční soustavy mění mnohem výrazněji, než o co zmůžou změnit přistávání a starty současných raket. Sluneční soustava není vyladěný hodinový stroj, a Země stejně jako i ostatní planety jsou bombardovány většími či menšími tělesy každý rok. O zvýšené pravděpodobnosti srážky asteroidů se Zemí bychom se mohli bavit např. v případě, kdy by došlo k masivní poruše ať už pásu asteroidů nebo těles Oortova oblaku při průchodu velkého tělesa nebo tranzitem blízké hvězdy. Podle některých scénářů bychom v takovém případě mohli ročně na obloze vidět i tisíce komet. To o čem píšete ale pravděpodobnost srážky nezvýší.
Jinak těžaři samozřejmě napáchali mnoho zla, neméně tak vojáci, chemici, průmysl, vlastně moderní civilizace obecně. K moderní civilizaci samozřejmě existují alternativy - Amišové, Eskymáci, Laponci, Papuánci, Křováci, jihoameričtí Indiáni, a mnohé a mnohé další komunity žijící v harmonické symbióze s přírodou. Z ní si vezmou jenom tolik, že to nenarušuje stabilitu ekosystémů, a násobně vyšší úmrtnost způsobená náročnějšími životními podmínkami se zase stará o to, aby se tyto komunity příliš nepřemnožily a neohrozily tak kýženou symbiózu. Velice romantické, ale obávám se, že pro dnešního Evropana, byť verbálně se hlásícího ke všem těm zeleným hnutím, reálně ne až tak moc atraktivní.
Re: Re: No, no!
Martin Plec,2015-12-10 11:48:42
Samozřejmě, mírná změna drah asteroidů problém není. Ale problémem je, pokud se těžaři rozhodnou asteroid přitáhnout k Zemi, jak už se tu na Oslu nedávno psalo.
Předpokládám, že nový US zákon řeší jen vlastnictví, ale např. bezpečnostní pravidla neřeší. Takže když se soukromník rozhodne přitáhnout si SVŮJ asteroid, tak mu v tom nikdo nezabrání.
Re: Re: Re: No, no!
Martin Plec,2015-12-10 11:59:26
Na Wikipedii čtu, že
The Act further asserts that "the United States does not [(by this Act)] assert sovereignty, or sovereign or exclusive rights or jurisdiction over, or the ownership of, any celestial body."
Takže asteroid vlastnit sice nebudou, ale de facto jim v jeho přemístění nikdo stejně nezabrání.
Re: Re: Re: No, no!
Pavel Brož,2015-12-10 12:23:13
Souhlasím s Vámi, že bezpečnostní pravidla teď zcela určitě nikdo neřeší, minimálně ne v zákoně. Což je stejné, jako s kosmickým výzkumem, bezpečnostní pravidla pro něj taky nikdo v zákoně neřeší. Což nám může připadat tristní, minimálně ekologistům to tak zajisté připadá, sám neříkám, že je to dobře nebo špatně, prostě je to tak.
Ono ale není moc výhodné měnit dráhu asteroidu, minimálně ne dnes, kdy na to ani nemáme vyvinuté žádné efektivní technologie (a jak rádi bychom je přitom měli, minimálně pro odvrácení možnosti "přírodního" zásahu Země asteroidem), a ono obecně to bude extrémně nepraktické i v budoucnu. Co by z toho kdo měl, kdyby ten draze přivlečený asteroid nakonec shořel v atmosféře, a potažmo natropil nějakou neplechu a la Čeljabinský meteorit? Zapomeňte na to, že do poloviny století bude v lidských silách manipulovat s drahami asteroidů výrazně větších, než byl ten Čeljabinský.
Mnohem efektivnější aspoň zpočátku bude vykutat z asteroidu vzácné prvky, kterých je na Zemi málo, a ty přivézt klasicky raketou nebo raketoplánem nebo nějakým podobným vehiklem. V dalším kroku bude mnohem efektivnější zpracovávat běžnější prvky a sloučeniny, včetně vody, přímo na těch asteroidech, a na Zemi maximálně tak přivážet až výsledné výrobky. Za sto let může být výroba některých technologických výrobků mimo Zemi, díky sluneční energii a pokročilým metodám přepravy, levnější, než zde na Zemi. Za pět set let, pokud se tedy civilizace nepropadne o staletí zpět, kterýžto scénář tady už byl úspěšně vyzkoušen minimálně při rozpadu Římské říše, by potom průmyslová výroba na Zemi mohla být zakázána zcela, Země by mohla fungovat jako jakási neprůmyslová zóna. Ekologická doprava na oběžnou dráhu a zpět by v té době mohla být místo raketami realizována např. vesmírnými zdvižemi či jinými alternativními metodami. Ale kdo ví, jak to nakonec všechno bude.
Re: Re: Re: Re: No, no!
Martin Plec,2015-12-10 13:41:12
Váš optimistický pohled nesdílím. Zatím se skoro vždy potvrdilo, že když je něco možné, tak se vždycky najde někdo, kdo se o to pokusí, i kdyby to byl sebeblbější nápad.
Co se týče zákonů pro bezpečnostní pravidla kosmického výzkumu, tak se domnívám, že je spousta důvodů, proč dosud takové zákony nebyly potřeba. Jednak díky neexistenci technologií nebylo např. možno garantovat, že raketa nespadne civilistům na hlavu a nenadělá spoustu škod - a tak se to řeší umístěním startovacích ramp a přistávacích/dopadových oblastí daleko od obydlených oblastí. Jednak dosud kosmický program provozovaly téměř výhradně státní agentury, a tam fungují i jiné formy kontroly. Jednak průšvihy by omezily financování kosmického programu, tak si dává každý pozor, aby k žádným velkým nedocházelo. Atd. atd.
Komercializací kosmického programu se ale zásadně změní pravidla hry. Samozřejmě ne okamžitě, ale výhledově. Bude se stávat mnohem více vážných nehod a budou mít mnohem větší dopad. Pád dvacetimetrového asteroidu je potenciálně mnohem horší nehoda než zřícení jednoho mrakodrapu. Zákony a regulační pravidla se však bohužel ustavují teprve až poté, co k nějaké nehodě dojde. A navíc, pokud bude mít Amerika jiné zákony a regule než Rusko nebo Čína, tak to bude v kosmu problém.
Co se týče těžby, převoz vytěženého materiálu bude stále důležitý. Když budete mít asteroid plný třeba niklu, tak jej na místě ve výrobek nepřetvoříte. Můžete vyrábět leda ingoty, ale ty nakonec také musíte odvézt tam, kde je využijí. A jednak bude záležet na tom, zda bude levnější stokrát letět desítky miliónů km mezi asteroidem a Zemí, a nebo ten asteroid přitáhnout blíž a létat jen stovky nebo desítky tisíc km.
Můžeme jen doufat, že než nastane doba, kdy to bude aktuální, tak nějaké mezinárodně odsouhlasené regule vzniknou.
Re: Re: Re: Re: Re: No, no!
Jiří Kocurek,2015-12-10 14:44:50
Dvacetimetrový asteroid, když bude padat, tak se rozpadne. A dopadne to přibližně podobně jako v Čeljabinsku. No vidíte, nebylo potřeba ani nic těžit. Oběžnou dráhu Země takový kamínek nezmění, to spíš mravenec odtáhne stojící železniční vagon. Naložený.
Víte kdyby svět měl funovat na základně principu, že pokud se najde někdo, kdo tomu nevěří, tak se daná věc musí zakázat, tak byste nemohl ani napsat vlastní názor. Určitě by se totiž našel někdo, kdo nevěří napsanému a chtěl by zakázat písmo. Kvůli předběžné opatrnosti. No mělo by tu výhodu, že by Marx nenapsal Kapitál a Hitler se Stalinem by se pak neměli čeho chytit.
Stejně jako jsou lidé, kteří nevěří počítačům a raději si to spočítají z hlavy. Nemáte rád těžaře. Víte i tu křídu, kterou jste dost možná psal na tabuli ve škole, musel napřed někdo vytěžit. Stejně tak materiál na hrnek či sklenici, ze které(ho) denně pijete, a talíř, ze kterého jíte. K tomu abyste mohl pracovat s kladivem musel někdo jiný vytěžit železnou rudu, vápenec a hodně cihlářské hlíny - musel nejprve postavit tavící pec, žeano. A taky vytěžit hromadu dřeva, případně uhlí. To je jenom obyčejné kladivo. Že jste jej v životě nepoužil? Zedník ano. Bydlíte, žejo? Zkuste si takhle vypočítat, co všechno jste vy sám požadoval, aby pro vás společnost vytěžila. Bude velmi dlouhý seznam. Můžete říct, že při recyklaci se bez těžařů obejdete. Ale bude to slabý argunemt - i ten železný šrot se napřed musel vytěžit, přetavit na železo a až po nějakém užití se stal druhotnou surovinou.
Mimohodem, co Chrám vatého Víta? Naši předkové těžili kámen a něco z něj postavili. Udělali špatně? Víte jaké je nebezpečí? Že ta střecha spadne a rozmačká lidi uvnitř. Vlastně to platí u kteréhokoliv domu. Svět není absolutně bezpečné místo a tak zakazovat lidské činnosti, které nesou jisté riziko (a sem patří i rození dětí, to nepopřete), je naprosto nesmyslné.
Dinosaury možná nezabil asteroid. Možná je sežral človek, který je lovil za pomocí klacku a kamene. Nicméně těžba asteroidů ve vesmíru znamená tehcnologii, které dokáže odvrátit nebezpečí, jaké by představoval asteroid, který potkal dinosaury. Knížku od A.C. Clarka - Kladivo Boží jste četl? Přidal byste se na stranu těch, kteří jej odvrátí a nebo na stranu těch, kteří naopak udělají vše proto, aby asteroid Zemi zasáhl a zničil nejen lidstvo, ale také většinu vyššího života? Tedy mnohem horší důslekdy než jakákoliv těžba čhokoliv?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: No, no!
Martin Plec,2015-12-10 21:46:30
Super, ale nic z toho, proti čemu argumentujete, netvrdím (http://www.hatefree.cz/co-delat-kdyz/argumentacni-fauly/faul-2-slameny-panak). Tedy az na ten asteroid. Původně jsem chtěl napsat 100m, ale přišlo mi to přehnané. Nejde však o číslo, ale o princip.
Re: Re: Re: Re: Re: No, no!
Pavel Brož,2015-12-10 14:47:25
Souhlasím s tím, že technologicky pokročilejší společnost zákonitě generuje čas od času větší a větší průmyslové katastrofy. Plus navíc ty nejzásadnější mezinárodně odsouhlasené regule vznikají vždycky až po potopení Titanicu, to tak prostě je. Tedy v případě, že se příslušná země nepokouší potopení toho Titanicu zaretušovat, což byl případ třeba Černobylu anebo velkých havárií v Číně, u kterých dodnes nejsou zveřejněné počty obětí. V některých případech se sice příslušné společnosti snaží zatajit a zamlčit maximum co jde, jako v případě Bhópálu či některých velkých ropných katasrof, ale tam se to nakonec vždycky proflákne.
Skutečnost, že rozměry havárií se zvětšují s technologickým rozvojem společnosti, zní na jednu stranu hrozivě, na druhou stranu ale relativní dopad těchto katastrof je spíše čím dál menší, měřeno počtem obětí ku celé populaci nebo schopností relativně rychlé revitalizace po havárii. Jako takovou kontroverzní úlohu k zamyšlení si pak můžeme položit třeba otázku, kolik lidí zemřelo na Titanicu coby důsledku překotné stavby větších a rychlejších zaoceánských lodí, a kolik pasažérů procentuelně i v absolutních číslech se utopilo při plavbě do Ameriky na obstarožních dřevěných plachetnicích. Takže ano, Titanic byl průšvih, ale zatracovat kvůli němu závody ve stavbě větších a rychlejších zaoceánských lodí je naprostý nesmysl, protože právě díky tomuto závodu se plavba za oceán stala postupně nejen velice rychlou, ale i velice bezpečnou.
Naprosto totéž platí pro průmyslovou kolonizaci blízkého kosmu. Budou tam zcela určitě nehody, a zcela určitě tam budou i lidské oběti. Bylo by ale nerealistické do té doby zastavit stavbu zaoceánských lodí a čekat, až se vymyslí dokonale neprůstřelné mezinárodní regule, abychom předešli dalšímu Titanicu. Žádné takové regule mu - bohužel, byl bych rád, kdyby tomu bylo opačně - nezabrání. Je to stejné jako v leteckém průmyslu - opravdu účinná pravidla můžete bohužel vymýšlet až když nějaký ten Concord najede na rozjezdové dráze na nějaký bazmek, anebo když jedno letadlo vletí příliš rychle do úplavového víru předchozího letadla. Představa, že efektivní bezpečnostní pravidla se vymyslí ad hoc od zeleného stolu, nikoliv na základě dat z reálného života, je bohužel nerealizovatelná.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: No, no!
Marcel Brokát,2015-12-10 15:29:15
No za sebe si osobně myslím, že vůbec nejde o to jestli při dobývání kosmu zemře několik lidí - jistěže to nemyslím tak, že na lidském životě nezáleží!!.
Tady jde spíš o jinou věc, která buď je vlastní lidstvu jako takovému nebo je to pouze vlastnost vyšinutých jedinců mající přístup ke zdrojům a moc je využít. Tou věcí je utkvělá myšlenka že je třeba mít převahu nad ostatními lidmi. V prvním případě nemáme moc šancí, ve druhém případě asi taky ne, dokud to jaksi většinově nepochopíme, že je třeba tyto jedince odstavit od zdrojů.
A o to JDE v tomto případě - USA vyhlásí jednostranně takovýto akt a spustí - logicky - obranné reakce, neboť USA prostě nedávají záruku, že to nechtějí využít pro svoji mocenskou nadvládu. No a s trochou představivosti tady máme soutěžení o převahu. To ale nemá s nějakým luxusem žití na zemi nic společného a dokonce to ani nezaručuje, že by něco jako luxus žití na zemi mohl tímto způsobem vzniknout.
Nechápu proč je tady takových nadšenců pro tento jednostranný bezzárúčný - de facto útočný - akt...?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No, no!
Pavel Brož,2015-12-10 17:30:37
Takhle, ono by bylo pěkné, kdyby bylo možné cokoliv dát do patronátu "lidstvu jako takovému". Bohužel lidstvo jako takové nemá patronát vůbec nad ničím, můžeme se sice přít, jestli je to dobře nebo špatně, ale těžko můžeme popřít, že to tak je. Co se týče vyšinutých jedinců majících přístup ke zdrojům a moc je využít, tak takové najdeme minimálně mezi vojenskými jestřáby jak v USA, tak v Rusku nebo Číně. Pak je tady řada dalších regionálních mocností, které by taky rády měly přístup ke zdrojům a moc je využít, a postupně se emancipují, do budoucna bude třeba zajímavé sledovat vývoj ambicí Íránu, Turecka a Saudské Arábie, které by rády uplatňovaly nad ostatními svou převahu aspoň v rámci jejich bezprostředně sousedícím regionu, který momentálně slouží spíše jen jako příležitostné jeviště pro ukazování svalů mezi USA a Ruskem.
Nechce se tomu sice věřit, ale ani vědu a techniku včetně kosmického výzkumu nedělá lidstvo jako takové. Vědu a techniku financují ze svých daní či investic svých občanů konkrétní země, jako je třeba USA, Rusko, Čína, a mnohé další. Automobil, letadlo, mikrovlnku, ledničku, pračku, televizi, počítač, smartphone, tablet a mnoho a mnoho dalších věcí opravdu nevymyslelo lidstvo jako takové. Byli za tím lidé, kteří kolikrát museli investovat své veškeré úspory a někdy se i riskantně zadlužit, aby byli schopni své nápady uvést v život. Lidstvo jako takové jim k tomu dalo prd, museli se postarat sami, kde sehnat věřitele, jak je přesvědčit o perspektivnosti svého nápadu, jak ukočírovat náklady a výrobu, nebo jak si sehnat svou první klientelu.
Nepochybuji o tom, že v budoucnu, pokud civilizace přežije, budou kosmická tělesa rozparcelována mezi jednotlivé státy zcela analogicky, jako je rozparcelováno mořské dno. Mimochodem, Česká Republika, ač nemá vlastní moře, tak taky kus oceánského dna oficiálně vlastní, a teoreticky ho může využívat. Anebo ho může pronajmout někomu jinému, pokud to pro ni bude výhodnější. S kosmickými tělesy to ve výsledku dopadne úplně stejně. To se nám samozřejmě nemusí líbit, mohlo by se nám místo toho líbit více to, aby kosmická tělesa patřila lidstvu jako takovému. Pokud by lidstvo jako takové mělo nějaké volené ministerstvo financí a nějaké volené ministerstvo kosmických těles, kde první by určovalo tomu druhému finanční mantinely plus vybíralo na to daně, a druhé by realizovalo něco jako průmyslový volební program, tak to potom jo, pak by určitě bylo na místě uvažovat o tom, že lidstvo jako takové by mělo kosmická tělesa spravovat. Do té doby je to ale totální nesmysl.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No, no!
Roman Sobotka,2015-12-10 17:36:11
To nejak cele silne precenuje... no jo, dabelsti amici zase neco zamysli. Jde pouze o to, ze USA timto davaji zaruku investorum, ze pokud si nejaka firma registrovana v US neco vytezi na asteroidu, tak ji to nikdo nevezme a bude to moci prodat. Tedy asi takto, "povazujeme vas tak trochu za blazny (a v tomto stoleti k nicemu takovemu nedojde), ale pokud nevite co s penezi, tak u nas investujde to tezby asteroidu ..." Firmy to jsou privatni a klidne muzou patrit nejakemu cinanovi v Hongkongu, nebo sejkovi v Dubaji. USA jsou mocne mimojine proto, ze technologiky a vedecky vyzkum je tam na tak vysoke urovni, ze ma i takovy to zakon smysl schvalovat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: No, no!
Martin Plec,2015-12-10 22:25:29
Nepovažuji za problém, ze se potopí par Titaniků, nebo ze imploduje kosmická stanice s několika tisíci obyvateli. Ač je to nepříjemná havárie, je to opravdu cena za pokrok. Za nepřípustné však považuji katastrofy typu Bhopalu, kdy šlendrián pozabíjel či zmrzacil tisice lidí. Pad asteroidu do oceánu vyvolá tsunami, které srovnaji se zemi tisíce kilometru pobřeží. Není problém, ze se i taková katastrofa muže stát, ale ze neexistují regule, které by se snažily takove katastrofě předejít. Když v počátcích letectví, kdy regule neexistovaly, spadlo letadlo, byla to malá nehoda. Kdyby regule neexistovaly ani dnes, byla by to katastrofa. Problém s kosmickým boomem vidím v tom, ze právně jsme tam, co na zacatku letectví, ale technologicky jsme schopni způsobit mnohem větší škody. Diskutovaný US zákon otevřel cestu nejen technologickým snímkům, ale i bezskrupulnim zlatokopům. Ale právo nedrží krok ani se spoustou jiných oblasti, nejen s kosmickými technologiemi.
(Psáno na iPadu, vyhodil bych ho! Zlatý Android nebo PC.)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No, no!
Martin Plec,2015-12-10 22:34:50
To byla reakce na Pavla Broze z dnes kdysi dávno odpoledne, ale tablet nebo já jsme nějak nezaznamenali, ze mezi tím přibyla spousta dalších příspěvku. Omlouvám se.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No, no!
Pavel Brož,2015-12-11 09:07:26
Tak na takové asteroidy nebude mít lidstvo sílu ještě nejméně sto let, aby byly schopné svým pádem vyvolat tsunami které popisujete. Pro vyvolání tsunami je totiž podstatná nikoliv rychlost dopadlého tělesa, ale jím synchronně vytlačená masa vody. Tedy když se např. oceánská deska zvedne na zlomu o deset metrů v délce několika set kilometrů. Je přitom úplně jedno, jestli se zvedne skokem, anebo rychlostí pěší chůze, výsledek je stejný. Totéž s asteroidem nebo relativně pomalu dopadajícím tělesem. Zkuste na hladinu pustit kamínek nebo do ní střelit z pistole, uvidíte, že v tom druhém případě nezpůsobíte větší vlny, než v tom prvním.
Když se potopí zaoceánská loď, tak taky nevznikají žádné tsunami na tisících kilometrech pobřeží. A manipulace s drahou asteroidu o velikosti zaoceánské lodi bude hodně velká sci-fi ještě sto let. Bohužel, protože asteroidů těchto velikostí, příležitostně křížících dráhu Země, je ve sluneční soustavě bohužel docela dost, a zhruba jednou za pár tisíc let nějaký vždycky Zemi strefí. Naše civilizace měla kliku, že v době posledního takového zásahu ještě neexistovala, dneska by to bylo mnohem výživnější.
Takže rozsáhlé tsunami v důsledku těžařských parkovacích karambolů opravdu v příštích sto letech nehrozí. Až ten problém začne být aktuální, tak určitě příslušná regule už bude. Opět ale, za předpokladu, že moderní civilizace v té době ještě bude existovat, a nebude tady místo ní panovat např. nějaká forma teokracie.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No, no!
Martin Plec,2015-12-11 12:49:48
Na co se přemění všechna kinetická energie toho dopadnuvšího asteroidu? Na páru? na teplou vodu? I v případě, že dopadne šikmo? Potápějící se zaoceánská loď má pramalou kinetickou energii, a hlavně ji uvolňuje postupně.
Jinak, na spoustu toho, o čem se zde bavíme, nebude mít lidstvo sílu ještě pár desetiletí. Ale regule nejspíš vzniknou až po první takové katastrofě. Bojím se, že přístup některých hráčů bude takovýto
http://auto.idnes.cz/sofie-ridi-kamion-volvo-0sf-/automoto.aspx?c=A151203_095751_automoto_fdv
nebo takovýto
http://video.idnes.cz/?c=A150130_182333_plzen-zpravy_zt&idvideo=V150130_182922_plzen-zpravy_mad
Akorát s podstatně většími důsledky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No, no!
Pavel Brož,2015-12-11 20:02:44
Takhle, tam jde samozřejmě o to, kolik z toho asteroidu zbude při pádu na hladinu, a jakou bude mít zbytkovou rychlost, třeba z toho Čeljabinského to byl opravdu zlomek a i jeho rychlost byla řádově menší, než při vstupu do atmosféry. Nicméně samozřejmě, pokud se budeme bavit o extra monstrech typu asteroid o průměru sto metrů, tak tam samozřejmě z něj zbyde asi výrazně více než z toho Čeljabinského o průměru cca 20 metrů, a i jeho zbytková rychlost se pak nebude tolik lišit od jeho rychlosti počáteční. Potom by to samozřejmě nadělalo paseku včetně slušné tsunami protože už jen ta zbytková energie bude dostatečná k tomu, aby zvedla dostatek hmoty mořského dna, tím pádem jsme tam, kde tsunami začínají, tedy u synchronního přemístění ohromných mas hmoty. Mimochodem, u tsunami z roku 2004 se odhaduje, že bylo přemístěno 30 kubických kilometrů vody, což začalo vyzvednutím oceánských desek o řádově deset metrů podél zlomu dlouhého 1300 km a při šířce zvednutí několika kilometrů.
Pokud tedy budeme mít dostatečného "asteroidího macka", tak svou zbytkovou energií vyhloubí kráter, který v důsledku přemístí srovnatelnou masu vodu. Je přitom dost jedno, pod jakým úhlem tam vletí. Vracíme se ale opět k tomu, jestli přemístění takového macka bude v příštích dejme tomu padesáti letech v možnostech lidstva. Já tvrdím, že nebude. A opět dodávám, že je to škoda, že nebude, ona je to sice malá pravděpodobnost, že nás něco takového trefí naprosto "přírodně" (podobně jako přišla naprosto "přírodně" tsunami v roce 2004), nicméně ta pravděpodobnost tu je.
Tako bude. Vesmírná zdviž se napoprvé namotá na Zem.
Josef Hrncirik,2015-12-10 18:42:45
Musí to být tuhý komín.
Při svých rozměrech ale bude dokonale ohebný.
Re: Re: No, no!
Roman Sobotka,2015-12-10 12:59:33
Tvrzeni, ze tzv. prirodni narody ziji v jakesi harmonii s prirodou je jiz davno vyvraceny mytus - rekl by buhuzel, bylo by to hezke, ale neni to tak. Je rada studii, ktere ukazuji, ze tito lide sice umi prezit za podminek, kde evropan nema sanci, a to diky dokonale znalosti prostredi, ale nejaka 'udrzitelnost' ci tak neco, je jim pomerne lhostejna. Pokud ziskaji prostredky, jak kompletne odlovit nejaky druh, ci vsechno z nejakeho duvodu vsechno vykacet, tak to udelaji. Ta zdanliva harmonie je je zalozena prave na nedostatku technoligii, limitaci potravou a obrovske umrtnosti, ktera udrzuje konstantni velikost populace.
Re: No, no!
Juraj Chovan,2015-12-10 11:21:08
Trefnú odpoveď pána Broža iba doplním o poznámku, že ak naozaj chceme mať jedného dňa zo Zeme lepšie miesto na život, tak to nepôjde bez toho aby sme ťažký priemysel presťahovali do blízkeho vesmíru.
Nie som fanúšikom kolonizovania Marsu a podobných vecí, myslím že ľudstvo ešte veľmi (naozaj veľmi) dlho bude odkázané na našu planétu. Práve koncept priemyselnej výroby "tam hore", spotreby "tu dole" a následné vyvezenie odpadu naspäť "tam hore" môže ľudstvu na nasledujúcich pár tisícročí ponúknúť aspoň akú-takú symbiózu modernej civilizácie s prírodou.
Re: Re: No, no!
Marcel Brokát,2015-12-10 11:41:36
Máte bohužel ve své úvaze chybnou premisu a jaksi se z toho celého procesu sám vyčleňujete - tedy tu, že chceme (my všichni) mít ze Země lepší místo. Určitě jezdíte autem, možná, že používáte mobilní telefon, počítač, na dovolenou jezdíte do vzdálených končin kam byste pěšky nedošel, vy a rodina zobete chemii když jste nemocní, možná, že někdo z vašeho okolí má doma plastovej vánoční stromeček atd atd. A přesto víte, že používáním těchto "vymožeností" přispíváte aktivně ke zhoršení životního prostředí... trochu schíza, nemyslíte?
Re: Re: No, no!
Leopold Sojka,2015-12-10 11:45:47
Nejen průmysl, ale i lidé začínají být problémem - je jich strašně moc a postupně mění Zemi v jedovatou hroudu. Dnes je nás už přes 7 miliard, za pár let přibyde dalších několik miliard lidí. Přitom už dnes spousta lidí nemá přístup k pitné vodě, co za pár let? Navíc zanedlouho už v podstatě nebude na Zemi místo, kde by voda byla skutečně čistá a nebyly v ní žádné civilizační produkty, například uměle vyrobené hormony. Umím si představit, že se v budoucnu svět dostane do stavu, kdy elity budou ochotné platit obří sumy za čistou, ničím nekontaminovanou vodu.
Re: Re: Re: No, no!
Marcel Brokát,2015-12-10 11:56:21
tak tak, to může být klidně i vedlejší plán jak se zbavit elegantně přemnoženého lidstva - proč zabíjet přímo, když to svedeme na systém: máš na to, plať a žij, nemáš, tvůj problém.
Právo na život si dneska kupujeme už teď...poslušností a zprefbrikováním - ten kdo není v systému má malou šancí přežít svépomocí, takových míst kde by se to dalo realizovat na Zemi je už pramálo...
Re: Re: Re: Re: No, no!
Jiří Kocurek,2015-12-10 14:55:31
Mno pokud má někdo pocit, že je přemnožený, a že by mělo být lidí míň, muže začít u sebe. Je hloupost začínat ve vyspělých zemích, kde porodnost klesá. Zatímco porodnost v Africe a Asii je na velmi vysoké úrovni. Jinak řečeno: technologicky vyspělá část pozemské civilizace vymírá. Sama od sebe, aniž by měl nějaký ekologický hodinář nějaký plán.
Když už jsme u té porodnosti, měl bych poznámku: Vaše máma na to nebyla sama. Takže na planetě neexistuje místo, kde byste mohl žít svépomocí - bez mámy a táty to nejde. Neměl byste se jak narodit. Tolik k nutnosti spolupráce mezi lidmi. No dobře, bez mámy a táty by to šlo, ale potřebujete tehcnologicky rozvinutou společnost, která vám umožní klonovat sám sebe.
Re: Re: Re: Re: Re: No, no!
Marcel Brokát,2015-12-10 15:11:37
o to přeci jde, ne? ten kdo má pocit že lidí je hodně nikdy nezačne u sebe, vždycky si myslí, že ti druzí tady nemají co dělat.
no a na ostatní zareaguji takto: na stole leží 30 cm dlouhý nůž od krve a pod stolem mrtvola s bodnou ranou v břiše. Co se stalo?
(odpověď: Je to řezník, který nožem, který leží na stole porcoval maso, nůž potřeboval vyměnit a když se vracel s novým nožem uklouzl po kluzké podlaze a probodl si břicho a na následky zemřel.)
Taky Vás hned napadlo, že toho člověka někdo jasně zavraždil? Tak tak nějak nesmyslně dáváte do souvislosti ty porodnosti.... :-(
Re: No, no!
František Bednář,2015-12-10 15:33:22
Když jsme u těch neomezených ruských zásob na Sibiři .. proč myslíte, že už je dávno nekutají ?
Ono je problém, že nad tím podložím kde leží ty neomezené zásoby leží pořádná vrstva permafrostu a bahna. Dostat se pod to aby se vůbec mohlo začít kopat v hornině je asi tak vzdálený a nákladný problém, jako ta těžba asteroidů.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
