Japonská jaderná energetika se pomalu znovu rozjíždí
Hlavní událostí v minulém článku bylo opětné obnovení provozu prvního reaktoru elektrárny Sendai. U něj se spustila řízená řetězová reakce 11. srpna 2015. Od té doby se postupně zvyšoval výkon a provedla řada testů. Za tři dny se pak začala vyrábět elektřina. Celý srpen a začátek září však reaktor běžel v testovacím provozu. Neobešlo se to bez problémů, takže například náběh na plný výkon se zdržel objevem několika netěsností na pěti trubkách v kondenzátoru, ve kterém je pomocí okruhu s mořskou vodou chlazena voda po průchodu turbínou. Trubky bylo potřeba vyměnit a pro jistotu se vyměnily i okolní. Poté však už vše probíhalo podle plánu. Koncem srpna tak reaktor začal pracovat na plný výkon. Dne 10. září zahájil tento blok komerční provoz. Ve stejný den se také začalo zavážet palivo do druhého reaktoru této elektrárny. Vložení všech 157 palivových souborů trvalo čtyři dny a bylo bez problémů dokončeno 14. září. I tento blok se tak přiblížil svému spuštění, které by mělo proběhnout v polovině října.
Dne 17. srpna začala poslední podrobná prohlídka třetího a čtvrtého bloku elektrárny Takahama, která má rozhodnout, zda a kdy dojde k obnovení jejich provozu. Kdy se tyto reaktory opět rozběhnou, závisí také na tom, jak a kdy rozhodné soud o žalobě aktivistů. Ti se snaží provozování reaktorů zabránit.
Další novinkou je, že začátkem srpna umístil úřad pro jadernou bezpečnost NRA na svůj prioritní list posuzování bloků pro spuštění první dva varné reaktory. Jde o nejmodernější bloky ABWR, které jsou šestou a sedmou jednotkou elektrárny Kašiwazaki-Kariwa. Jejich zprovoznění by velmi pomohlo společnosti TEPCO se získáním prostředků na likvidaci havárie ve Fukušimě I.
Úplné otevření města Naraha
Na začátku září došlo k úplnému zrušení všech omezení u města Naraha. Jde o třetí územní celek z jedenácti, který alespoň z části leží v úplně evakuované zóně. Je prvním, který se v ní nacházel téměř celý. Celé jeho území bylo v nejméně zasažené I. kategorii, takže se otevřelo úplně. Možnost návratu se tak týká všech 7400 obyvatel, tedy zhruba 2 700 rodin. Na povolení se již před úplným otevřením vrátilo zhruba 780 lidí z 351 rodin. Dne 5. září 2015 se konala ve městě oslava návratu, na které se sešlo okolo 200 lidí. Děti při ní vysadily strom, který bude připomínat začátek znovuobnovení města. Návrat bude pozvolný a závisí hlavně na tom, jak se bude dařit otevírat obchody, nemocnice, školy a také přibývat pracovní příležitostí. Pozornost se nyní soustřeďuje na oblast města severně od železniční stanice Tacuna, kde by se měly vybudovat právě obchody, restaurace, zdravotní zařízení a další servis pro pracovníky, kteří se podílejí na likvidaci elektrárny Fukušima I. Už nyní je zde ubytováno okolo tisíce pracovníků podílejících se na pracích v elektrárně. U dvou dříve otevřených částí zakázané zóny se do dneška vrátila zhruba polovina obyvatel.
Od 1. září se mohou obyvatelé, kteří mají své domovy na evakuovaných územích města Minamisoma a vesnice Kacurao natrvalo vrátit. Má to dvě podmínky. Jejich obydlí musí být v místech, které spadají do první kategorie, a musí o trvalý návrat požádat. Toto uvolnění je předstupněm před úplným zrušením všech omezení v této oblasti. To by mělo nastat začátkem příštího roku. U města Minamisoma se to týká okolo 10 000 obyvatel a u vesnice Kacurao okolo 1000 obyvatel. Přesné termíny závisí na postupu rekonstrukce a rozhodnutí místních obyvatel.
K významnému pokroku dochází i v oblastech mimo evakuovanou oblast. K relativně silně zasaženým územím patří i město Date na hranicích evakuované zóny, které sousedí s vesnicí Iitate. V něm se u 16 000 obyvatel provádělo celý rok velmi intenzivní dozimetrické sledování s využitím filmových dozimetrů. Celkově 11 350 obyvatel se zúčastnilo celého testu a jejich data byla zpracována. Dávkový příkon za ten rok klesl vlivem přírodních procesů a dekontaminace na polovinu. A i v nejsilněji zasažených oblastech klesl dávkový příkon na takovou hodnotu, že vede k roční dávce menší než 1 mSv (okolo 0,8 mSv). To je hodnota poloviny dávky z pozadí u nás. V středně zasažených oblastech je nyní roční dávka 0,5 mSv a v nejméně zasažených oblastech dokonce méně než 0,4 mSv. Kdo u nás trpí obavou z radiace, určitě by si přestěhováním do blízkosti evakuované zóny ve Fukušimě polepšil. Je třeba připomenout, že přirozené pozadí v Japonsku velmi nízké a i s příspěvkem z havárie ve Fukušimě I je tak dozimetrická situace v Date mnohem lepší než u nás.
Významným posunem při obnově hospodářství je uvolnění omezení rybolovu v okolí Fukušimy. Nyní je možné lovit ryby už od nejmenší hloubky 90 m. Doposud to bylo možné až od hloubky 120 m. Může tak zde lovit více i menších lodí. Uvolnění následuje po pečlivém rozboru testovacích výlovů v zatím zakázaných oblastech a přispěje k postupnému návratu intenzity rybolovu ke stavu před havárií.
Koncem srpna začala intenzivní dekontaminace na silně zasažených územích III. kategorie, kde se prováděla zatím jen zkušebně. Ve městě Okuma, na jehož území leží samotná elektrárna Fukušima I, se dekontaminují nejdříve některá školská zařízení. Jako první přišla na řadu jedna z místních základních škol. Intenzivní dekontaminace velmi silně zasažených oblastí se zde začala proto, že Okuma má v I. kategorii pouze malou pobřežní část a všechno ostatní území je v kategorii III. Dekontaminace probíhá v místech, kde je vysoká koncentrace školských a dalších veřejných zařízení, přesně podle přání místních obyvatel. Plocha o rozloze 93 hektarů by měla být dekontaminována do března příštího roku. Na základě zkušeností z tohoto místa se bude pokračovat i jinde.
Práce v elektrárně
V elektrárně se podařilo významně zlepšit bezpečnostní situaci. Hlavně díky postupující dekontaminaci. Dramatickým příspěvkem bylo v tomto ohledu i vyčištění téměř veškeré radioaktivní vody uskladněné v nádržích. Tam se odstranily hlavně radioaktivní cesium a stroncium, tedy nejvýznamnější zdroje záření gama a elektronů. Ve vodě zůstalo pouze tritium, které však vyzařuje pouze elektrony s velmi nízkou energií, které jsou lehce pohlceny ve vodě nebo stěnou nádrže. Nevytváří tak pozadí v okolí svého skladování. Podmínky se zlepšily natolik, že v 90 % míst v areálu už není potřeba nosit celoobličejové masky.
V květnu byla dokončena moderní budova sloužící k odpočinku zaměstnanců pracujících na dekontaminaci a likvidaci zničené elektrárny. Jídelna je zásobována do značné míry potravinami produkovanými v prefektuře Fukušima a okolo stovky zaměstnanců jsou místní lidé. To přispívá k zrychlení obnovy pracovních příležitostí v nejbližším okolí. I co nejlepší pracovní podmínky by měly přispět ke zlepšení podmínek v elektrárně a snížení rizika úrazů. O jednom, který se stal nedávno, se psalo v předchozím článku cyklu.
Velice důležitým krokem k řešení problémů s hromaděním radioaktivní vody je dohoda s rybáři. Podle ní může být podzemní voda odčerpaná z okolí reaktorů po dekontaminaci a kontrole vypouštěna do moře. Toto opatření by mělo velmi významně omezit pronikání podzemní vody do silně kontaminovaných částí. Rybáři podmínili schválení tím, že jim budou kompenzovány případné škody vzniklé v případě, že informace o vypouštění této vody nepříznivě ovlivní spotřebitele. Voda se pumpuje pomocí dvaceti studní. Samotné vypouštění vody do moře bylo zahájeno 14. září 2015. Do té doby se nahromadilo čerpáním 4000 tun vody, která byla dekontaminována a zkontrolována.
Dalším důležitým krokem bylo dokončení odčerpání radioaktivní vody z většiny kanálů vedoucích z budov směrem k moři a jejich ucpání betonem. Dne 15. září se také vyplnila první část systému, který má vytvořit ledovou stěnu okolo reaktoru, solankou a již brzy bude možné zahájit zmrazování půdy a vytváření stěny. Postupně by se tak popsanými opatřeními měly vytvořit podmínky k tomu, aby se do silně kontaminovaných částí okolo reaktorů žádná voda nedostávala a nepronikala ani z nich.
Poslední opatření, které má zabránit možným únikům kontaminace, je dobudování stěny kolem pobřeží v místě přístavu, které podzemní vodu a její případnou kontaminaci nepustí do moře.
Průchod tajfunu
Nad regionem přešel 10. až 12. září jeden z velmi silných tajfunů. A neobešlo se to bez problémů. Kromě záplav, které si vyžádaly škody na majetku i oběti na životech, se objevily i některé drobnější problémy spojené s havárií ve Fukušimě. Velmi intenzivní deště způsobily, že se po překonání bariéry, která tomu měla bránit, se kanalizačním systémem dostala část dešťové vody ze silně kontaminovaných částí elektrárny až do moře. Přetok dešťové vody ze silně kontaminovaných částí trval jen dvě hodiny a nebyl velký. Opět však ukazuje na to, že je třeba vyřešit situaci s vodním hospodářstvím v elektrárně úplně.
Druhým problémem bylo spláchnutí 82 pytlů s odpadem nashromážděným při dekontaminaci při záplavách na řece Niida ve vesnici Iitate. Z nich se sice hned druhý den podařilo najít a znovu uložit 37. Celkově se nakonec ukázalo, že povodně spláchly dohromady 395 pytlů. Z nich se podařilo 314 dohledat. Ovšem polovina z nich byla poškozena a část odpadu z nich zmizela. Pytle obsahovaly teprve nedávno nashromážděnou trávu a větve s relativně nízkou aktivitou, takže neznamenají žádné riziko pro životní prostředí. Událost však ukazuje na to, jak je důležité co nejrychleji dokončit stavbu dlouhodobějších úložišť a přemístit do nich odpad, který je zatím ve velkém počtu přechodných úložišť.
Závěr
Je vidět, že ve všech oblastech se daří dosahovat významného pokroku. První jaderná reaktor zahájil operační provoz a další se k tomu připravují. Zakázaná zóna se začala opravdu významně zmenšovat. V samotné elektrárně Fukušima I se začala vytvářet ledová stěna okolo zničených bloků. Rybáři povolili vodu odčerpanou z vrtů okolo po kontrole a dekontaminaci vypouštět do moře. Je velká šance, že tato opatření úplně vyřeší problémy s hromaděním kontaminované vody. Významnou událostí je i zveřejnění rozsáhlé zprávy o havárii ve Fukušimě I a poučení, které z této události vyplývají, kterou vydal generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii IAEA.
Poznámka redakce:
současné době vyšla kniha založená na informacích získaných při psaní tohoto cyklu, která podrobně rozebírá průběh havárie i likvidace jejich následku v širším kontextu. Název knihy je „Fukušima I poté“. Distributorem je knihkupectví Kosmas a nabídka knihy je na internetu zde. V nejbližší době by měla být i u kamenných knihkupců. Na Slovensku se nabízí zde.
Fukušima a japonská jaderná energetika v létě 2014
Autor: Vladimír Wagner (17.07.2014)
Fukušima po čtyřech letech od havárie
Autor: Vladimír Wagner (08.03.2015)
První pohled mionových očí do nitra fukušimského reaktoru
Autor: Vladimír Wagner (21.03.2015)
Roboty zkoumají nitro kontejnmentu zničeného bloku Fukušimy I
Autor: Vladimír Wagner (18.04.2015)
Japonsko opět využívá jaderné elektrárny
Autor: Vladimír Wagner (11.08.2015)
Diskuze: