Solar Impulse po letu trvajícím čtyři a půl dne vítají na Havaji. (Kredit: Solar Impulse)

Solar Impulse 2

Projekt švýcarského psychiatra a balonového letce Bertranda Piccarda, jištěný Polytechnikou v Lausanne, postupně zdolává svůj cíl - obletět Zemi na solární pohon. Začal letos v  březnu v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Za pěkného počasí má stroj přeletět 35 000 kilometrů. Vážící 2,3 tuny, asi jako těžší osobák. Úctyhodným rozpětím 72 metrů překonává i Boeing 747. Má čtyři motory, každý 17,5 koně (13 kW). Přes den stroj stoupá do výšky osm a půl kilometru a dobíjí lithiové baterie. Po setmění začne klesat do optimální výšky jednoho a půl kilometru. Jeho celkových 70 koňských sil ho v případě rozmaru dokáže rozpumpovat až na 140 km/h. V úsporném režimu ale nelétá více, než devadesátkou. Zatím poslední let trval čtyři a půl dne a zapsal se do Guinnesovky rekordem vzdálenosti 8200 km, což je dál než z Prahy na Maledivy, nebo do Wyomingu v USA.

Solar Impulse Airplane: Landing in Hawaii 
,

Pilot Didier Esteyne vystupuje ve Francii z kopkitu E-Fanu (Kredit: Airbus)

Airbus E-Fan
Měl by z něj zanedlouho být stroj pro základní výcvik pilotů. Na rozdíl od Solar Impulse má jen dva elektromotory, zato jsou dvaapůlkrát silnější. Každý vyvine tah  43 koní (32 kW). Rozpětí křídel 10,98 m. Cestovní rychlost 160 km/h, V případě potřeby se chvilkově dá vyburcovat i na něco málo přes dvoustovku. Při šetrném zacházení má kapacita Li-ion akumulátorů letadlo udrží ve vzduchu tři čtvrtě hodiny až hodinu. Pro případ nepřístojností je letadlo vybaveno půlhodinovou „rezervou“. V plánech je pozdější dvoumístná verze s homologací  CS-LSA pro stroje s maximální vzletovou hmotností pod 600 kg. Poprvé se stroj vznesl do vzduchu v březnu loňského roku a od té doby vzlétlo asi 100 krát. Minulý měsíc se s ním Airbus pochlubil na Paris Air Show. Tato verze s jedním pilotem a bateriemi o celkové kapacitě 29 kWh (jsou uloženy v křídlech), se za tři čtvrtě hodiny přenesla z anglického města Lydd v hrabství Kent, do Calais ve Francii. Let byl dlouhý asi 68 kilometrů. Celkem má Airbus za tento špás utratit 20 milionů eur. Montážní linka se má začít stavět už příští rok, počáteční plánovaná kapacita deset strojů/rok. První prodejné E-Fan 2 by k zákazníkům měly dorazit za rok a půl. 


Airbus E-Fan 'electric plane' completes cross-Channel flight - BBC Newsvideo

Gossamer Albatross
Projekt s cílem překonat Kanál La Manche pouze za pomoci lidských svalů začal v říjnu roku 1977. Sponzorovala ho chemická společnost DuPont. Ta poskytla kevlar, polystyren a další  konstrukční plasty. Výkon potřebný pro udržení dlouhodobého letu na maximálně 0,18kW dodal Bryan Allen. Předchozí typ šlapacího letadla (Condor), v němž pilot šlapal v hlubokém záklonu, téměř vleže, přepracovali a změnili pozici na tu, v níž se do pedálů šlape u závodních kol. Aerodynamická kabina dostala protáhlý tvar aby plnila zároveň funkci směrovky. I přes vysilující dřinu šlapače Bryana Allena, se zpočátku nedařilo udržet stroj ve vzduchu déle jak čtvrt minuty. To pochopitelně  na překonání kanálu bylo málo.

Amatérský cyklista Allen Bryan, přeletěl 35,8 km z Anglie do Francie (některé zdroje uvádějí 42,5 km) na létajícím kole v roce 1979. (Kredit: Jim Moran – NASA) Gossamer Albatross (Kredit Thomas Horton)

Motivace Kremerovy ceny ve výši sto tisíc liber byla velká a tak byl do řešení angažován Massachusettský technologický institut, soukromá univerzita ve městě Cambridge. Profesor Larrabee pomocí počítačové animace navrhl vrtuli s profilem Eppler 193. S novinkou o vypočtené účinnosti 88 %, uletěl Bryan Allen za 69 minut 20,9 km. Přistál nevyčerpaný a tak se krátce poté se dvěma náhradními letadly, tým vydal do Anglie kanál pokořit. Dne 12 června 1979 ráno, těsně před šestou hodinou, se Allen se strojem Gossamer Albatross vydal vstříc francouzskému pobřeží. Nejprve opačným směrem do vnitrozemí (startovat musel proti větru), až pak se otočil k Francii.  Doprovázely ho čluny se záchranáři, rozhodčími a novináři. Zprvu šla cesta dobře, Allen dosáhl maximální rychlosti 28,96 km/h. Pak ale v polovině letu začal foukat protivítr, moře se začalo vzdouvat vlnami a ty vyvolávaly silné turbulence. A aby toho nebylo málo, cestu ještě zkřížil proplouvající tanker.  Bryan Allen s nízko letícím Albatrossem se rozhodl pokus vzdát. S vypětím  posledních sil vystoupal  do 3 metrů. Tam se naštěstí let zklidnil a tak se pilot rozhodl pokračovat.  Po dvou hodinách letu už vypovídalo takřka všechno. Přístroje měly vybité baterie, došla zásoba pitné vody a v uzavřené kabince prudce stoupla teplota. Dehydratovaný Allen na pokraji svých sil, s křečemi v nohou a o čtyři kilogramy lehčí, přece jen nakonec přistál na pláži Cap Griz-Nez.  Let trval 2 hodiny a 49 minut.  Záložní Gossamer Albatross je vystaven v Muzeu letectví v Seattlu.