Rekonstrukce kostry teropoda druhu Troodon formosus. Pokud by dinosauři vytvořili vysoce inteligentní formy, nejspíš by vzešly právě z takovýchto dinosaurů. Povšimněte si velkých očnic a jejich stereoskopické pozice. Kredit: Greg Heartsfield, Wikipedie

Vývojově vyspělým teropodním dinosaurům se na konci období křídy začaly povážlivě zvětšovat mozky. Tento trend je v paleontologickém záznamu dobře pozorovatelný, stačí se podívat na druh Troodon formosus nebo Bambiraptor feinbergi. Tento prostý fakt postačil k tomu, že početná skupina milovníků konspiračních teorií zahrnula do svých představ a myšlenek také dávné obyvatele naší planety. Dinosauři podle nich vůbec nebyli neúspěšnými tvory, jejichž osudem bylo vyhynutí (což už si dnes věda samozřejmě také nemyslí), ba přesně naopak – vytvořili první skutečnou vyspělou civilizaci v dějinách. Dosáhli takového kulturního, technologického a vědeckého rozmachu, že se o tom lidem ve 21. století může jenom zdát. Začali upravovat svůj genom, létat ke hvězdám a dokonce i teraformovat jiné planety a měsíce. Potom se ale něco pokazilo, nejspíš se dvě znepřátelené dinosauří frakce či státy dostaly do těžkého sporu a ten ke své smůle řešily totální jadernou válkou. Po vyspělé civilizaci moderního typu tak nezbylo nic, pouze tlející ruiny a několik zkamenělin, se kterými si „seriózní“ vědci nevědí rady. Zastánci těchto teorií jdou dokonce tak daleko, že podezřívají paleontology z úmyslného klamání veřejnosti a „uklízení“ nepohodlných artefaktů z křídové periody (nepleťme si je ovšem s údajnými lidskými výtvory, které by v dávných sedimentech u texaské říčky Paluxy i jinde našli rádi zastánci kreacionismu Mladé Země). Dinosauři prý disponovali nejmodernější technikou, která předběhla tu lidskou o 66 milionů let a měli našlápnuto k dobývání okolního vesmíru. Dosud prý v jisté vzdálenosti od Země obíhají trosky jejich družic a opuštěných vesmírných lodí. Tajná společenství vědců a politiků se zase pravidelně schází, aby předávala dál střípky neuvěřitelně pokrokové učenosti, kterou jim zanechali dinosauři před svým zánikem. Nejbizarnější teorie dokonce mluví o tom, že než se edmontosauři, tyranosauři, triceratopsi a jejich super-inteligentní dinosauroidí společníci odebrali na geologickou věčnost, stihli ve svých biologických laboratořích pozměnit genovou manipulací malé pra-primáty, kteří se pak po několika desítkách milionů let vyvinuli až v člověka. Jak půvabné, šokující a zcela nesmyslné zároveň! Jaká je ale skutečnost? Opravdu se mohli dinosauři vyvinout v bytosti schopné vytvořit skutečnou civilizaci?

Velké pyramidy v Gíze jsou ukázkou zajímavé skutečnosti, že nejdéle by tu po člověku zůstaly právě ty nejstarší kamenné monumenty z dob starověku. Pokud by postavili něco podobného inteligentní dinosauři před více než 66 miliony let, dozvěděli bychom se to? Mohly by být podobně velké objekty zachoványi napříč geologickým časem? Kredit: Ricardo Liberato

Představa, že by i jiné bytosti než lidé byly schopné složitého uvažování, tvorby kultury a civilizace v užším smyslu i vývoje do podoby technicky vyspělé společnosti je velmi lákavá a dráždivá. Naše fantazie ostatně podobnými bytostmi doslova překypuje – zejména se jedná o hypotetické mimozemské civilizace nebo kultury z jiných, fantastických světů (z okruhu fantasy literatury). Málokdo se ale někdy zamýšlel nad tím, zda nějaká podobná civilizace nemohla osidlovat naši planetu již kdysi dávno, v hlubinách geologického času. Co kdyby se vysoce inteligentní druhy objevily a vzkvétaly dávno před tím, než se naši předkové poprvé zbavili ocasů, napřímili se a započal razantní růst jejich mozkoven? Mohli snad vytvořit civilizaci již dávní savci nebo archosaurní plazi v době druhohor? Přímo v éře dinosaurů? Mohli být tou inteligentní formou samotní dinosauři, resp. jedna jejich vývojová větev? To se s naprostou jistotou asi již nikdy nedozvíme, ale můžeme si na tomto místě aspoň trochu zaspekulovat. V drtivé většině případů byl dinosauří mozek velmi malý a nepříliš výkonný v porovnání se zástupci naší čtvrtohorní megafauny, tvořené zejména savci a ptáky. O inteligenci neptačích dinosaurů a tzv. dinosauroidů již byla na tomto blogu řeč. Jisté je, že pokud se vysoce inteligentní bytost mohla z druhohorních dinosaurů vyvinout, pak to téměř s jistotou musel být zástupce teropodních dinosaurů z příbuzenstva deinonychosaurů. Někteří z těchto dravých dinosaurů disponovali dopředu napřímenýma očima, relativně velkou mozkovnou, předními končetinami s uchopovací funkcí (přítomnost tzv. vratiprstu) a tendencí k průběžnému zvětšování mozkovny (je ovšem otázkou, kterých částí mozku se toto zvětšování objemu přednostně týkalo). K výraznému zvětšení mozku dochází jen ve zvláštních případech, kdy je k dispozici dostatek potravy a kyslíku i dlouhý čas pro fyziologický rozvoj. Zejména koncový mozek je extrémně náročný na přísun živin a energie. Dinosauři přesto inteligentní formy s jistým stupněm kultury a civilizace vytvořili, a příklady vidíme i ve svém bezprostředním okolí. Jsou to samozřejmě chytří ptáci ze skupiny krkavcovitých (například havrani, vrány, sojky), papouškovitých (nestor kea, žako ad.) a někteří další. Etologové dnes upozorňují, že pejorativní úsloví „ptačí mozeček“ už ani zdaleka neplatí – vždyť mnozí ptáci patří mezi nejinteligentnější živočichy současnosti vůbec. Ale vraťme se ještě k inteligentním dinosaurům druhohorní éry – pokud by skutečně existovali, našli bychom po nich vůbec nějaké stopy?

Mohl povstat inteligentní druh ve stínu blahočetů na konci křídového období? Jaká by tato dinosauří civilizace asi byla? Podobala by se té naší? Vytvořila by velké vědce, umělce, sportovce? Chovala by se šetrně ke svému životnímu prostředí? Dospěla by ke stejnému či alespoň podobnému světonázoru, vědeckým výsledkům, technologiím a naboženstvím jako lidstvo? Zničila by se nakonec sama nebo by se stala obětí okolností? Otázek je nepřeberně mnoho… Kredit: Tigrerayado, Wikipedie

Na tuto otázku není snadná odpověď. Nevíme ani s jistotou, co by zbylo za desítky milionů let po nás. Je jisté jen tolik, že většina nových budov a infrastruktur by se se zánikem člověka rychle rozpadla a dezintegrovala. Existuje předpoklad, že přibližně za 500 let by všechna města byla již porostlá vegetací a za další tisíce let by mohla většina budov a jiných objektů zmizet pod nánosy bahna, prachu a rostlinstva. Nejdéle by paradoxně vydržely ty nejstarší objekty – kamenné monumenty, katakomby a jeskyně nebo výrobky z kvalitní oceli. Pokud by dávní dinosauři využívali nástroje řekněme na úrovni doby kamenné, vůbec bychom se to nejspíš nedozvěděli. Úlomky pazourku, dřevěné louče nebo zbraně a nástroje z kostí už by po tak dlouhé době nebyly odlišitelné od běžného geologicko-paleontologického záznamu. Je také velkou otázkou, co přesně rozumíme pod pojmem „civilizace“: hypotetičtí inteligentní dinosauři by mohli mít zcela jinou společenskou strukturu, rituály a preferované artefakty, možná by dokonce nevyráběli žádné skutečné předměty nebo zbraně. Existuje ale jeden velký argument proti možnosti existence vysoce vyspělé dinosauří civilizace, byť by trvala jen velmi krátce. Kromě absence jakéhokoliv náznaku něčeho podobného v sedimentech, které po dobu dvou století vědci zkoumají, je tu ještě jeden překvapivý indikátor. Tím je nepřítomnost náznaků po dolování a hornických operacích jako takových. Je totiž téměř jisté, že dinosauří civilizace by stejně jako ta naše potřebovala od jisté fáze svého vývoje cenné kovy pro výrobu staveb a nástrojů. Absence železných rud a dalších kovů v jistých vrstvách by mohly být indikátorem přítomnosti dinosauří civilizace – další pak jsou odpadové jámy, rozsáhlé úpravy někdejšího terénu a podobně. Pravdou je, že tyto drobné změny by se za dlouhou dobu v geologickém záznamu velmi špatně hledaly a byly by často na hranici detekovatelnosti, přesto by mělo být možné je objevit. Ostatně máme k dispozici i vzácné nálezové situace hnízdících dinosaurů a jejich hnízdních kolonií, pravděpodobných přírodních úkrytů a dalších ekologických scenérií. Čím dál častěji také objevujeme kvalitně zachované otisky dinosauří kůže nebo peří. Fantastové prohlašují, že bychom jednou mohli objevit otisky dinosauří pokožky s obtisknutou tkaninou oděvu nebo třeba kostru s vetknutým vražedným bodcem. Zde už ale přesahuje vědu žánr sci-fi a nacházíme se na půdě pouhých spekulací a domněnek. Netušíme, zda dinosauři skutečně mohli vyvinout vlastní civilizaci a nejspíš se to s jistotou nedozvíme nikdy. Je ale velmi nepravděpodobné, že by mohlo jít o technologicky vyspělou společnost na úrovni člověka 21. století.

Odkazy:

http://www.forbes.com/sites/brucedorminey/2015/05/31/why-dinosaurs-would-have-never-built-spaceships/

http://www.strangehorizons.com/2009/20090713/trent-a.shtml

http://ask.metafilter.com/268088/Would-there-be-any-way-of-knowing-if-dinosaurs-had-a-civilization

http://worldbuilding.stackexchange.com/questions/12564/what-would-be-left-of-a-civilization-founded-in-dinosaur-times