Problém jsou stromy
Když stavěli elektrárnu v Černobylu, jako obvykle se nestihly termíny a musela se škrtnout celá řada testů, které nebyly naprosto nutné pro provoz elektrárny. Mezi ně patřila zkouška, zda při výpadku napájení z vnějších zdrojů dokáže roztočená turbína parogenerátoru vyrobit dostatek elektrické energie k pohonu chladícího zařízení po dobu potřebnou k odstavení reaktoru. Při plánované odstávce bylo rozhodnuto o dodatečném provedení této zkoušky, ale především díky nedostatečné kvalifikaci řídícího směny a některým nezdokumentovaným vlastnostem reaktoru, došlo ke strašné havárii. Roztavený reaktor vychrlil tuny radioaktivního spadu do širokého okolí. Více zde.
I přes snahu tehdejších vládců Sovětského svazu bagatelizovat dopad nehody, nakonec přece jenom došlo k vyklizení celé oblasti. Lidé odešli, přišla příroda. Jak se zdá, celé řadě rostlinných a živočišných společenství odchod člověka prospěl k nebývalému rozkvětu. Na ploše 2600 km2 se rozkládá liduprostá zóna okolo elektrárny, druhá, 2200 km2 velká oblast, se nachází severněji v Bělorusku. Většina z těchto oblastí je dnes porostlá hustým lesem. Což je na jedné straně dobré, protože les zabraňuje kontaminované erozi půdy, na druhou stranu to je tikající bomba. Na rozdíl od havárie ve Fukušimě, kdy byla odvezena kontaminovaná hlína ze širokého okolí, v Černobylu to bylo provedeno pouze v úzkém, nejvíce zamořeném pásmu kolem elektrárny. Zbytek byl ponechán svému osudu.
Součástí spadu v roce 1986 byly radioaktivní izotopy, jako jsou stroncium a cesium, které zůstaly navázány v horních 10 cm půdy. Stromy, rostliny a houby, které z této půdy rostou jsou napájeny vodou, která tyto prvky rozpouští a v podobě solí je rozvádí do celého organismu. Tím se cesium a stroncium opět dostává do oběhu v životním prostředí, v podobě listí potom spočine opět na povrchu a dalšími dešti je znovu smýváno a rozpouštěno a tak pořád dokola. Tyto prvky se hromadí v potravním řetězci, jako například v houbě jelence, z níž se vylouhované cesium hromadí v těle šumavských divočáků. Více zde.
Podle týmu vědců, vedených Nikolaosem Evangeliou z Norského institutu pro výzkum atmosféry, z celkových 85 petabecquerelů (PBq http://cs.wikipedia.org/wiki/Becquerel) je doposud v půdě od dvou do osmi PBq. A to je právě to dřímající nebezpečí. V případě lesního požáru by se do kouře mohlo uvolnit až 0,5 Pbq cesia, které by mohlo zamořit nejen východní Evropu, ale mohlo byt se dotknout i tak vzdálených oblastí, jako je Itálie, nebo Norsko. A nejednalo by se jenom o cesium, do vzduchu by lesní požáry mohly dostat i velké množství stroncia, plutonia a americia. Z dlouhodobého hlediska by se na postiženém prostoru jednalo jenom asi o 1% roční dávky, ale rozptýlené těžké kovy by uvízly v půdě, odkud by se mohly dostat do oběhu, podobně jako se to již dnes děje skoro třicet let po katastrofě.
Hrozba velkého lesního požáru roste s tím, jak les stárne. Nikdo z něj neodstraňuje mrtvé stromy, v podrostu se hromadí mrtvá biomasa. Navíc radioaktivní protředí v půdě a listí hubí drobný hmyz a další mikroskopické organismy, které se podílejí na rozkladu mrtvé biomasy. Podle výzkumníků tak v lesech Černobylu přibývá dvakrát více mrtvé biomasy (především listí a jehličí) než před rokem 1986.. Kromě toho, celá oblast má jenom velmi málo akceschopných hasičských jednotek. To vše nahrává nebezpečí vypuknutí rozsáhlého lesního požáru, který by třicet let po havárii mohl opět zamořit velkou část Evropy Otázkou je, jestli ve válkou rozvrácené Ukrajině se najde dost financí na akci, která by snížila riziko lesního požáru v Černobylské oblasti.
Literatura
N. Evangeliou et al.: Fire evolution in the radioactive forests of Ukraine and Belarus: future risks for the population and the environment, Ecological Monographs 85:49–72. http://dx.doi.org/10.1890/14-1227.1 Read
Přírodní výběr v akci: V Černobylu zčernaly rosničky!
Autor: Stanislav Mihulka (01.10.2022)
Černobyl po 35 letech
Autor: Vladimír Wagner (25.04.2021)
V Černobylu byl první kontejner zavezen do suchého úložiště ISF-2
Autor: Vladimír Wagner (20.11.2020)
Dosavadní zkušenosti s epidemií COVID-19?
Autor: Vladimír Wagner (26.04.2020)
Fukušima a Černobyl na začátku roku 2020
Autor: Vladimír Wagner (04.01.2020)
Diskuze:
Jak to tedy je se zvířaty v černobylské zóně?
Tomáš Kohout,2015-03-09 23:01:12
Podle dostupných informací to vypadá, že se zvířatům i rostlinám v kontaminované oblasti daří dobře a že s mutanty si predátoři poradili poměrně rychle. Ale nikde jsem nenašel srovnání s živočichy a rostlinami v nekontaminovaném prostředí. Mám na mysli zejména délku života, výskyt nemocí (nejen z ozáření), případné problémy s rozmnožováním,... Takto to spíše vypadá, že jediný, kdo má problémy s radioaktivitou, je člověk a zbytku přírody zvýšená radiace nevadí, což mi přijde divné. Máte někdo konkrétnější informace, případně odkazy na seriózní zdroje, kde by se toto dalo zjistit?
Pavel Brož,2015-03-09 23:19:06
Tady se mi podařilo najít v online formě článek, který jsem kdysi četl v časopisu Vesmír:
http://casopis.vesmir.cz/clanek/geneticke-dusledky-cernobylu
Samozřejmě i v tomto, podle mě velice pěkně zpracovaném článku, se naleznou poněkud neuvěřitelná tvrzení, jako že např. hraboši přežívající v radiačně kontaminovaných oblastech si stavějí primitivnější nory (sic). Přesto si ale myslím že se jedná o jednu z mála dlouhodobějších studiích vzešlých z konkrétního monitoringu přímo v té oblasti, tj. nikoliv nějakých fiktivních modelových projekcí typu kolik bude mrtvých na rakovinu v příštích x letech.
díky?
Josef Krob,2015-03-09 10:16:14
„...díky nedostatečné kvalifikaci řídícího směny a některým nezdokumentovaným vlastnostem reaktoru, došlo ke strašné havárii.“
Vážně je čemu děkovat?
Já bych tu zmínku o radioaktivitě, která hubí hmyz
Čestmír Berka,2015-03-07 14:03:10
radši vypustil..
Pavle Broži, při požáru lesa po třiceti letech od havárie by jim byly jodové tablety "na dvě věci".
Myslím, že je rozdíl, jestli hoří grafit v reaktoru, nebo strom v lese... podle mne by většina Cesia a dalších radioaktivních prvků zůstala v popelu. Podíváme-li se na snímky lesa po požáru ( google it), vidíme často, že shoří jen podrost a větve ale kmeny zůstávají.
Článek opravdu není seriozní
Vladimír Wagner,2015-03-06 18:59:15
Dovolím si zopakovat, jak se v článku pracuje s fakty. Nejdříve se tvrdilo, že vlivem radiace ustaly procesy tlení. Po upozornění, že radiace těžko může zničit všechny mikroorganismy a zastavit procesy tlení, se tvrzení změnilo na to, že vlivem uhynutí mikroorganismů a hmyzu se snížilo odbourávání mrtvé biomasy v lesích Černobylu na polovinu. Ovšem v původním textu, který zde uvedl Čestmír Berka. je pouze toto: Pokud se studuje tlení v širokém oboru radiace od přirozeného pozadí až po extrémní radiaci 2600krát větší, tak pro vzorky z míst s tou nejvyšší radioaktivitou byl úbytek hmoty tlením o 40 % menší oproti úbytku u vzorků z míst s radioaktivitou v hodnotě přirozeného pozadí na Ukrajině. Ovšem v tom případě je skutečností, že tak extrémní radioaktivita, která vede k 40 % úbytku tlení, bude nejspíše jen ve velmi malé oblasti kontaminované zóny a ve velké většině, kde je kontaminace vedoucí k pouhým násobkům přirozeného pozadí, nebudou změny větší než jednotky procent. Navíc citovaný text přímo říká: „The effects of radioactive contamination from Chernobyl on decomposition of plant material still remain unknown.“ Studie, kterou následně popisuje, byla ze statistického hlediska velmi slabá. U uvedené hodnoty poklesu tlení není uvedena její nejistota ani pro jakou konkrétní hodnotu aktivity v daném místě byla určena. Navíc nejde o publikovanou studii, ale o pouhé ústní sdělení. A na základě tohoto velice vratkého argumentu se ohlašuje tikající bomba a hrozba rozsáhlého zamoření Evropy.
Jen bych ještě zdůraznil, že osobně si myslím, že v oblasti přibylo mrtvé dřevní hmoty. Je to však dáno tím, že toto se děje v libovolném neobhospodařovaném lese.
O dalších poměrně scestných předpokladech, na základě kterých se buduje obraz hrozby, jsem už psal v předchozí reakci.
Připomínám také, že všechny relevantní studie prokázaly, že vliv kontaminace z Černobylu v oblastech mimo Ukrajinu, Bělorusko a Rusko na zdravotní stav obyvatel byl a je zanedbatelný (vzhledem k jiným vlivům). Tím neříkám, že zde není kontaminace cesiem, že se nekoncentruje v houbách a v divočácích v době, kdy není dostatek bukvic a jsou na houbové dietě. Ovšem, kdyby maso z těchto divočáků mělo mít zdravotní dopad, musel by ho člověk sníst velká kvanta. A to není reálný případ ani pro myslivce. Kontaminace v případě požárů lesů v okolí Černobylu bude o několik řádů menší a situaci těžko může změnit.
Pavel Brož,2015-03-06 21:28:46
Neviděl bych ta autorova provinění jako až tak zásadní. Máme tu dva extrémy řešení jaderné havárie, jeden typicky perfekcionisticky japonský, a opačný typicky ruský (či sovětský). Zatímco v Japonsku byla pečlivě svážena kontaminovaná zemina z obrovské oblasti, úzkostlivě se monitorují úniky vody a pracuje se na její extrémně drahé a náročné dekontaminaci, tak po Černobylu sovětské úřady váhaly se zahájením evakuace blízké Pripjati a v Kyjevě byl ještě pět dní po havárii pořádán prvomájový průvod jako by se nechumelilo. Stejně tak lze předpokládat diametrálně odlišný přístup k případnému požáru nakumulované mrtvé dřevní hmoty – zatímco v Černobylu by se to i dnes dost možná odbylo s tím, že zvýšení radiace by nebylo nijak zásadní, tak proč se vzrušovat, tak v Japonsku by totéž znamenalo celonárodní skandál a povinně by se fasovaly a konzumovaly jódové tablety. Také si nemyslím, že by radiace rozšířená požárem lesů v okolí Černobylu představovala nějaké extrémní ohrožení, nicméně dílčí problém by to byl, ale hlavně by následná panická reakce veřejnosti dokonale zazdila jakoukoliv rehabilitaci jaderné energetiky v západní Evropě; a to by mělo vadit všem fandům jaderné energetiky, jakože se k nim sám hlásím.
Jen pár poznámek
Vladimír Wagner,2015-03-07 21:44:50
Ahoj Pavle, dovolil bych si s některými tvými kritikami řešení v Ukrajině a vyzdvihování ve Fukušimě, polemizovat.
1) Přístup komunistického režimu s utajováním informací a přílišným zpožděním evakuace byl trestuhodný.
2) Ani v Japonsku se neprovádí zatím dekontaminace neobydlených lesních porostů vzdálených od lidských sídel. Mezi Japonskem a Ukrajinou je podstatný rozdíl v hustotě osídlení, velikosti dostupné volné plochy a ekonomickém potenciálu.
V případě Ukrajiny je ponechání rozsáhlých lesních ploch jako biosférické rezervace a přírodního parku tím nejlepším řešením
Japonsko opravdu neprovádí dekontaminaci rozsáhlých ploch proto, že by se obávalo lesních požárů a jejich vlivu. A les, který není v dosahu sídel, tak aby transport radionuklidů z něj nehrozil sekundární kontaminací sídel, nechává bez dekontaminace. Pravdou je, že v těsném okolí elektrárny při pobřeží rozsáhlejší lesní porosty nejsou a jsou až ve vzdálenějších horských oblastech.
Jinak ten článek neskonale neseriozním způsobem zveličuje něco, co nepředstavuje reálné riziko.
Az to chytne, bude pozde
Martin Tůma,2015-03-07 22:08:58
V clanku vyslovne uvadim, ze to predstavuje 1% rocni davky, tudiz prakticky nulove zdravotni riziko. Ale pokud se neco takoveho stane, bude to v lete, v okurkove sezone, internet bude plny vyjadreni odborniku o tom, co vsechno by to mohlo zpusobit a kolik ze toho namerili v Italii, Norsku a jinde. Co to udela s verejnym minenim, to bude naprosta katastrofa :(
Tedy nestane se prakticky nic,
Jenda Krynický,2015-03-07 23:59:12
ale protože noviny zrovna nebudou mít o čem psát, tak z toho bude obrovský průser a spousty mrtvých z vyděšení. Fajn. V tom případě doufám, že je ten článek správně zařazen do kategorie Behaviorální vědy.
Proboha
Vladimír Wagner,2015-03-08 18:48:54
takže, jestli Martine dobře rozumím Tvé poznámce, tak ekonomicky zruinovaná Ukrajina (byla jí už za bolševika) má vydat kolosální ekonomické prostředky na intenzivní dekontaminaci rozsáhlých lesních oblastí, místo aby je využila na zlepšení své ekonomiky a sociální, zdravotní a životní úrovně svých obyvatel. A to jen proto, aby bohatí západoevropané totálně zmagoření iracionálními kampaněmi nezblbli ještě více četbou Blesku v okurkové sezóně. Místo řešení reálných průserů (viz třeba současná Ukrajina a evropská energetika a nejen tyto oblasti) se vybíjíme totálními magořinami. Proboha, kam jsme to dospěli.
opravdu tam nevidím špatný úmysl autora
Pavel Brož,2015-03-08 21:42:21
Vláďo, nevím, jak to zamýšlel autor, ale sám jsem ten článek nepochopil jako nějaký apel na nákladnou dekontaminaci, spíše jako konstatování reálného stavu, kterým je, že se tam prostě to cesium a stroncium drží déle, než se původně předpokládalo, že opakovaně koluje mezi relativně mělkou svrchní vrstvou a nově tvořenými listy a větvemi, a že při požáru, jehož riziko tam s časem objektivně narůstá úplně stejně, jako v každém neudržovaném lese, by se tyto radioizotopy mohly s prachem a kouřem roznést i mimo tu radiační biorezervaci. To, že by nárůst radiační expozice byl malý, na tom se zřejmě všichni zde shodneme, stejně tak ale i na tom, že pro média typu Blesk apod. by to byla vítaná příležitost, jak pomocí masové hysterizace společnosti zvednout svůj prodej. Osobně ten článek chápu jako dopředné upozornění na něco, k čemu tam dříve či později nevyhnutelně dojde – tj. k požáru neudržovaného lesa, protože k němu časem dojde u každého neudržovaného lesa – s tím, že v tomto případě to bude pikantnější o tu mediální radiohysterii. Z tohoto úhlu pohledu nemusí být jediným řešením provádět nákladnou dekontaminaci celého lesa, ale mohlo by být užitečné např. s předstihem a se zlomkovými náklady vytvořit protipožární průseky v té rezervaci, či jiná opatření omezující velikost potenciálního požáru. Přesně v tomto bodě by se podle mě lišila reakce japonských a ukrajinských (či ruských) úřadů. Zatímco od těch japonských bych očekával určitou míru zodpovědné anticipace, u těch ukrajinských či ruských (stejně tak jako třeba u indických či čínských) by mě zodpovědný anticipační přístup dosti překvapil, ať se na mě pro to kdo chce jak chce zlobí.
Vladimír Wagner,2015-03-09 21:29:56
Ahoj Pavle, dovolil bych si pár komentářů. Radioaktivní cesium může v daném regionu mizet v principu třemi způsoby. 1) Radioaktivním rozpadem (poločas rozpadu dobře znám) 2) Šířením v životním prostředí do regionů mimo danou oblast (v tomto případě nepříliš žádoucí, protože se z prostor, kde není osídlení a nevadí může dostat někam, kde je osídlení). 3) Intenzivní dekontaminací (pro rozsáhlé oblasti lesa ekonomicky náročné a z hlediska toho, že jde o oblast bez osídlení a přírodní rezervaci zbytečné).
Tím jsem jen chtěl zdůraznit, že článek neukazuje, že by radioaktivita mizela z těchto zasažených oblastí pomaleji než se čekalo. Navíc, podle toho, co ze studií jak z Černobylu tak Fukušimy vím zůstává spíše kontaminace v relativně úzké povrchové vrstvě a kořeny stromů jsou natolik hluboko, že se kontaminace do listí a dřeva nedostává. Kontaminace, která byla odstraňována ve Fukušimě byla čistě u listí z toho roku 2011 a kontaminována povrchově. Stejně jako s tím předpokladem, že se zhoršuje tlení, jsou tak předpoklady v základech této práce spíše velmi nevěrohodné a nepravděpodobné. Na základě modelů s využitím nesmyslných modelů můžeš dostat nesmyslné závěry.
Takže, podle mě, nebezpečí, která hrozí z požárů lesů v Černobylu jsou stejná jako u libovolného požáru lesa v podobném přírodním parku a měla by být činěna podobná protipožární opatření jako tam.
Jestli se podívat na článek jako varování přeed možnou hysterií ze spíše nesmyslného nebezpečí, tak se mi jeví, jako spíše článek tuto hysterii spoluvyvolávající. Ale možná se mýlím. Není v něm totiž seriozní rozbor migrace cesia i toho tlení.
souhlasím s výhradou
Pavel Brož,2015-03-09 21:59:07
Ahoj Vláďo, nevěřím, že ten článek je schopen spoluvyvolávat hysterii, jednak je čtenářů osla zanedbatelně málo proti čtenářům Blesku a spol., a jednak čtenáři osla jsou věřím výrazně rezistentnější vůči mediálním hysteriím.
Samozřejmě souhlasím s tím, že řada tvrzení ve článku zmíněných je minimálně silně polemizovatelných. Tak např. si pamatuji z dávnějšího článku ve Vesmíru, jak první generace krav v okolí Černobylu trpěla vysokou potratovostí, zatímco druhá už byla téměř v normálu. Proto třeba nevěřím tomu, že by ta radiace vadila výrazně primitivnějšímu hmyzu, natož pak mikrobiálnímu životu, když velcí savci to stihli "rozdýchat" už po jedné generaci. Zmínku o tom zpomaleném tlení jsem rovnou vytěsnil, pro mě je to taky nesmysl.
Bez ohledu na to je pro mě osobně přínosem už to, že si autor dal práci přečíst a do laicky čitelné formy převyprávět ten odkaz pod článkem. A to bez ohledu na dílčí nepřesnosti. Jsme na oslu, ne na webu fyzikálního ústavu, a ten článek má samozřejmě na hony daleko do preciznosti Tvých článků, ale s tou přísností bych to nepřeháněl, i když chápu, že to pro Tebe jako pro člověka od fochu musí být utrpení :-) Mohu Tě ujistit, že já u některých článků (ne u těch Tvých) taky málem ohryzávám monitor.
připomíná to tichou poštu
Čestmír Berka,2015-03-06 14:30:08
článek se odvolává na:http://refhub.elsevier.com/S0160-4120(14)00260-8/rf0180
The effects of radioactive contamination from Chernobyl on decomposition of plant material still remain unknown. We predicted that decomposition rate would be reduced in the most contaminated sites due to an absence or reduced densities of soil invertebrates. If microorganisms were the main agents responsible for decomposition, exclusion of large soil invertebrates should not affect decomposition. In September 2007 we deposited 572 bags with uncontaminated dry leaf litter from four species of trees in the leaf litter layer at 20 forest sites around Chernobyl that varied in background radiation by more than a factor 2,600. Approximately one quarter of these bags were made of a fine mesh that prevented access to litter by soil invertebrates. These bags were retrieved in June 2008, dried and weighed to estimate litter mass loss. Litter mass loss was 40 % lower in the most contaminated sites relative to sites with a normal background radiation level for Ukraine. Similar reductions in litter mass loss were estimated for individual litter bags, litter bags at different sites, and differences between litter bags at pairs of neighboring sites differing in level of radioactive contamination. Litter mass loss was slightly greater in the presence of large soil invertebrates than in their absence. The thickness of the forest floor increased with the level of radiation and decreased with proportional loss of mass from all litter bags. These findings suggest that radioactive contamination has reduced the rate of litter mass loss, increased accumulation of litter, and affected growth conditions for plants.
Communicated by Jason P. Kaye.
Oecologia Oecologia Look
Inside
přednáška
Vít Ožana,2015-03-06 12:49:10
Odvrácená tvář jaderné energie
https://www.youtube.com/watch?v=6FHYh7-VxHI
zbytočne alarmistický
Andrej Medňanský,2015-03-06 11:32:06
keby som si prečítal takýto článok inde, tak by ma to neprekvapilo, ale na oslovi? Pri hávárii v černobyle sa ukázalo, že jediné nebezpečenstvo pre prírodu je človek, nič viac, nič menej. Príroda sa zotavila a rádioaktivita pre biosféru predstavuje ďaleko menšie nebezpečenstvo ako naša prítomnosť - bohužiaľ. Viď. napr. James Lovelock - Time to rethink
Článek je opravdu špatný
Karel Železný,2015-03-06 10:33:57
Například hned na začátku uvádí již dávno vyvrácený mýtus, že za havárii mohla i nedostatečně vyškolená obsluha.
Tady je tragédie trochu odlehčena...
Stanislav Raška,2015-03-06 09:44:21
https://www.youtube.com/watch?v=Qfi6lR_sZws
Nebojím se Černobylu
František Luft,2015-03-06 09:44:05
Teď jak bude ta jaderná válka tak ten Černobyl se v tom ztratí
V článku je značné množství nesmyslů.
Vladimír Wagner,2015-03-06 00:41:41
Na první už upozornil Čestmír Berka. Radiace v oblastí Černobylu nemá vliv na množství zvěře v této oblasti. A také její zdraví. Rozmanitost a množství vzrostlo (i když toto je dáno odchodem člověka z dané oblasti). Mikroorganismy jsou daleko méně citlivé na radiaci. Představa, že vlivem radiace ustaly procesy tlení a podobně je opravdu málo reálná.
Další fakt je, že sice některé houby dokáží některé prvky koncentrovat, ale stromy a většina rostlin opravdu nejsou akumulátory cesia nebo těžkých kovů. Takže tato radioaktivita je v půdě a při hoření lesa by se tak do vzduchu moc nedostávala.
I ve Fukušimě, když se odstranilo listí a vyčistila proudy vody kůra tak strom nebyl radioaktivní, i když okolní půda stále stopy radioaktivity měla. Navíc (a to třeba u rýže ve Fukušimě), pokud jsou kořeny hlouběji. Tak tam většinou cesium neproniklo a rostlina už tak radioaktivní látky vůbec nepřijme.
I přímo při havárii v Černobylu těžké kovy (právě proto, že jsou těžké) se většinou deponovaly relativně blízko místa havárie.
Ale hlavně, i za značně nesmyslných předpokladů, které se berou se i v tomto článku bude kontaminace menší než jedno procento přirozeného pozadí. A v tomhle případě dostaneme nějaké nebezpečí jedině tehdy, když přijmeme, že i sebemenší dávka nese riziko a lineární extrapolace působí i pro dávky pod 1 mSv. A zároveň vše násobíme počtem obyvatel v celé Evropě. Tak ovšem dostaneme úplně nesmyslná čísla.
Dnes už třeba v Bělorusku klesla radiace v řadě oblastí tak, že se začínají zasažené oblasti znovu využívat a připravuje se a probíhá i návrat lidí do nich. Takže i riziko požáru asi bude klesat.
To se netýká samotného okolí Černobylu, kde se předpokládá vytvoření přírodního parku.
Mikrobialni zivot
Martin Tůma,2015-03-06 10:26:26
Spravneji by zrejme melo byt, ze radioktivita zabiji hmyz a mikroskopicke zivocichy, cituji primo z clanku:
radiation in the soil is killing off the insects and microscopic organisms that help break down the leaf litter, the dead vegetation is now buiding up at twice the rate it was before 1986.
Chybu opravim
Pri pozaru nejde ani tak o stromy, ale o spadane listi, ve kterem si tezke kovy hromadi, protoze soli cesia a stroncia jsou podle autora clanku pro rostliny nahrazkou za potas a kalcium
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
