Velcí tyranosauridi jsou doslova ikonickou skupinou teropodních dinosaurů, žijících v období pozdní svrchní křídy na území západu Severní Ameriky a východu Asie. Obecně je možné je charakterizovat jako dravce s robustní lebkou, dobře stavěnou pro extrémně silný čelistní stisk. Právě mocný zabiják Tyrannosaurus rex  byl zřejmě dravým dinosaurem s nejsilnějším stiskem čelistí, ačkoliv již není největším známým  teropodem. Jak už to tak ale bývá, čas od času se najdou i nějaké ty výjimky z pravidla a v případě tyranosauridů jsou jimi formy s výrazně štíhlými a dlouhými čelistmi. Prvním náznakem možnosti, že jedna evoluční ulička této čeledi vedla k podobným formám, byl již objev mongolského aliorama v roce 1976 (druh Alioramus remotus, v roce 2009 pak byl popsán nový druh A. altai). Vzhledem k fragmentárnímu zachování fosílií alioramů a také nejistotě, zda se jednalo o plně dosplělé jedince nebo mláďata (která oproti dospělcům disponují o poznání štíhlejšími čelistmi) však nemohla vést k žádným definitivním závěrům. Na scénu proto musel přijít až objev nového čínského tyranosaurida, pojmenovaného Qianzhousaurus sinensis. Tento velký dravec představoval jakéhosi odlehčeného tyranosaura svých ekosystémů, pomyslný kabriolet mezi terénními vozy. Při celkové délce asi 8 až 9 metrů totiž vážil jen kolem 750 kilogramů a svými proporcemi se tak podobal spíše teenagerům velkých tyranosauridů (tyranosaura, tarbosaura nebo zhuchengtyrana). Nový druh žil v době před asi 72 – 66 miliony let na úplném konci křídového období a zřejmě se vyhýbal svému silnějšímu příbuznému druhu Tarbosaurus bataar. 

Zvětšit obrázek

Nový tyranosaurid představuje netypického zástupce své čeledi – štíhlým a podlouhlým profilem lebky připomíná například známého spinosaura. Na ilustraci loví malého oviraptorosaura nankangii, vědecky popsaného teprve v loňském roce. Kredit: C. Zhao

Devadesáticentimetrová lebka nového zástupce čeledi dinosauřích zabijáků je o poznání štíhlejší a lehčeji stavěná než u velkých tyranosauridů, v jejichž případě je vysoká a “hluboká”. Qianzhousaurus tak disponoval hlavou, která je o 35 % delší než u jiných teropodů stejných rozměrů. Byl proto nepochybně slabším predátorem s podstatně méně mocným zákusem. Je tedy jisté, že při lovu se spoléhal spíše na rychlost než na drtivou sílu, ačkoliv oproti menší kořisti mohl uplatnit i tu. Objevené fosílie patří nedospělému jedinci, rozhodně však nebyl o mnoho mohutnější ani v plné dospělosti. Zuby tohoto teropoda jsou přesto poměrně masivní a na přůřezu spíše kulaté, což svědčí o jejich využití coby mocné zbraně, schopné zabořit se hluboko do těla kořisti. Zkameněliny dinosaura byly objeveny v průběhu stavebních prací v jihočínské provincii Kan-čou. Díky svému dlouhému čenichu si od svých objevitelů vysloužil poněkud nelichotivou přezdívku “Pinocchio Rex”. Paleontolog Stephen L. Brusatte z Edinburghské univerzity, který se na výzkumu nového dinosaura i výsledné vědecké studii podílel, označuje rod Qianzhousaurus za fantastický příspěvek k poznání tyranosauroidů. Konstatuje také, že v Asii byly zřejmě ekologické podmínky pro vývoj unikátních fyzických znaků vhodnější než v Severní Americe. Zatímco z Mongolska a Číny totiž známe již dva druhy “úzkonosých” tyranosauridů, ze severoamerické svrchní křídy (alespoň zatím) ani jednoho. Alioramus i Qianzhousaurus jsou svým zevnějškem natolik neobvyklí, že jim to vyneslo dokonce status nové podskupiny v rámci podčeledi tyranosaurinů – totiž kladu Alioramini. V poslední době se s novými objevy zajímavých tyranosauridů doslova roztrhl pytel (viz např. Lythronax, Nanuqsaurus  ), co dalšího pro nás asi mají tito dávní predátoři přichystáno na příště?

Odkazy:
http://www.newscientist.com/article/dn25527-new-tyrannosaur-was-the-dobermann-of-the-dinosaur-era.html
http://www.nature.com/news/long-snouted-tyrannosaur-unearthed-1.15159
http://www.nature.com/ncomms/2014/140507/ncomms4788/full/ncomms4788.html
http://www.sciencedaily.com/releases/2014/05/140507100421.htm
http://www.bbc.com/news/science-environment-27296357
http://en.wikipedia.org/wiki/Qianzhousaurus
Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz