Každý den pracujete na společném projektu, dáváte do něj maximum svých schopností i času, podobně jako řada kolegů. Víte však, že snaha jiných má limity. Na schůzích jim to vytýkáte, navrhujete nevyplatit odměny, nezapojí-li se více. Jen usilovná práce všech může přinést úspěch. Projekt nakonec dobře dopadne. Místo odměny či povýšení vás ale čeká rozčarování. Kredit sklidili lidé, kteří byli spíše šedivými myšmi, nevynikající – v kladném či negativním – v ničem. Naopak na vás dopadli nedodělávky a prémie za nic nestály.
Pakliže se v tomto příběhu poznáváte, jste Justýna. Původně hlavní postava stejnojmenného románu Donatiena Alphonse Françoise, markýze de Sade. Dívka, jež usilovala jen o cnostný život, přesto všemi byla jen zneužívaná, trýzněná a znásilňovaná, aby nakonec zemřela úderem blesku. S kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jsme si od de Sada termín Justýna vypůjčili a označili tak osoby, které jsou poctivé, ochotně se obětující pro blaho společné věci, aby přesto skončili špatně. Pomocí experimentální hry na veřejné blaho jsme chtěli zjistit, zda jde o pravidlo či vzácnou zajímavost a proč dobráci takto dopadají.
Hra na veřejné blaho simuluje společné dílo. Každý hráč získá hotovost a jakoukoliv část – vše i nic – může dát do "společného fondu". V něm nashromážděné peníze se zdvojnásobí a poté rozdělí každému ve stejném poměru, tj. bez ohledu na jím přispěnou částku. Zde je háček hry – z pohledu celé skupiny je optimální, aby všichni přispěli vším, celkový výnos je nejvyšší. Individuální racionalita ale velí nedat nic – ponecháte si výchozí sumu a ještě dostanete podíl z fondu. Jelikož je hra hrána anonymně, participanti se na monitorech vidí jen pod nálepkou "hráč 1" či "hráč 8", žádný odsudek na sobce nedopadne.
Hraje-li se hra po více kol, spolupráce se hroutí. Zpočátku většina hráčů i dává do fondu vysoké částky. Vidí však, že někteří dávají málo či vůbec nic a z fondu jen berou. Nechtěje nést kříž sami, přestanou i altruisté přispívat a celá hra skončí.
Krachu může zabránit jen institut trestání – po každém kole, když se ukáže, kolik každý přispěl, je umožněno hráčům potrestat druhé. Sami sice obětují část svých peněz – potrestaní však přijdou o víc. V takto nastavené situaci se spolupráce udrží. "Černí pasažéři" dávající málo jsou ostatními trestáni, což je do dalších kol napraví a přispívají více. Zde by mohl být optimistický, šťastný konec, ale není.
Trestání je dvojsečnou zbraní. Dokáže napravit parazity, co se chtěli jen vézt, umožní ale ubližovat komukoliv kýmkoliv. A pohříchu se ukazuje, že tresty dopadají i na štědré, spolupracující hráče. Toto "antisociální trestání" je poměrně rozšířené. Experimenty sehrané (pdf) v Řecku, Ománu či Bělorusku ukazují, že může být dokonce častější než běžné, "prosociální" trestání černých pasažérů.
| Výdaje udělené na trestání parazitů, co se chtěli jen vést (zelená) a altruistických, spolupracujících hráčů (červená) v jednotlivých městech světa. |
I v našem vzorku (pdf) složeného z více než stovky mladých Čechů se antisociální trestání systematicky objevovalo. Nejvíce trestů sice dopadlo na černé pasažéry, leč i na hráče přispívající maxima, Justýny – i oni zakusili mnohem intenzivnější tresty než ti, kteří do fondu přispívali jen průměrně.
| Velikost obdrženého trestu v závislosti na výši příspěvků. Nejvíce trestů získávají černí pasažéři, poté Justýny (nejvíce přispívající hráči) a nejméně trestů dopadá na průměrně přispívající hráče. |
Justýnám škodili především hráči přispívající málo, ale i průměrní hráči jim vzácně ublížili. Vysvětlení se skrývá v odlišnosti Justýn: nám normálním (co se nepředřeme) ukazují, že můžeme být lepší, což neneseme dobře. Paraziti Justýny nesnáší ze stejných důvodů, a protože správně očekávají, že je trestají a tak jim to (slepě) vracejí. Nepřekvapí pak, že společnosti, kde je trestání Justýn nejrozšířenější, vynikají i epidemií černého pasažérství v MHD, slabou vládou práva či zneužíváním moci, ale i sociálních dávek.
Psáno pro Osel.cz, blog Pokusy na lidech a společnosti a Lidové noviny. Chcete-li se účastnit podobných experimentů, vizte stránku Pokusných králíků.
O srážkách, noční temnotě a sexu
Autor: Petr Houdek (30.01.2015)
Nejvěrnějším spojencem sobectví je přemýšlení
Autor: Josef Pazdera (25.04.2014)
Diskuze:
Zajímavé;
Petr Kocourek,2014-04-15 10:51:45
platí univerzálně; rozhodně nejsme vyjímkou. Větší procento "Justýn" může být dané ekonomikou, tedy "přežitím", kolem kterého "cirkuluje" vše. A důvody ekon. rozdílů lze (vědecky) definovat,zdůvodnit, stejně jako tzv. "národní povahu". Do jisté (velké) míry jde o optický klam, kdy je dáván za vzor jiný stát, národ, který je v podstatě úplně stejný, kromě některých ojedinělých jevů, daných tou zásadní proměnnou, tedy "stavem peněženky". Takže ten pravý, levý, i demokratický vůdce dokáže vždy národu přesvědčivě zdůvodnit, proč je na tom, jak právě je. Vždy máme ke srovnávání vzory, dle momentální (mentální) politické situace, které "jsou na tom lépe" jen díky lepším vlastnostem, tedy v našem případě znehodnocených bývalým "zločinným systémem", který změnil předchozí vysoké morální hodnoty; vzhledem nízké přítomnosti živých svědků, nebo jejich individuální objektivitě, sentimentalitě, i vlastnictví sdělovacích prostředků, atd., lze jen těžko dokázat opak. Navíc existuje i další jev, kdy většina nadávajích podporuje stávající systém, který je prostě a jednoduše živí; což lze považovat za formu legální, však vládě, tedy všem:-)prospěšné korupce.
Kupodivu, tento "neblahý" stav sice nepůsobí dobře na obyvatele, ale je zřejmě velice prospěšný tomu, čemu říkáme život, evoluce, apod.: dává totiž absolutní jistotu dalšího vývoje:-).
Závislost na vstupních parametrech
Jan Brabec,2014-04-14 20:28:48
Podle mě je hodně problematické z této hry cokoliv vyvozovat.
Myslím, že je výsledek hodně závislý na nastavení vstupních parametrů (tedy například kolik ta pokuta bude, anynomita, nepřidání dalších prvků).
To znamená například, že předem očekávám, že by z toho měl vylézt hokejkový graf, tak vhodně nastavím cenu podvádění, záměrně tu hru uzpůsobím a nakonec se tvářím, že jsem vůbec netušil, co z toho vyleze.
I kdyby to nebyl záměr, že tento graf měl být výsledek, tak to prostě může být náhoda.
Graf
Vojtěch Kocián,2014-04-14 21:54:47
Pro tento test je to standardní nastavení a jak by dopadlo jiné, lze docela dobře odhadnout, i když jestli je to optimální nastavení pro celkový zisk nebo jiný parametr, samozřejmě nevíme a nevíme ani kterým směrem se k němu vydat. To však tento test ani nemá za úkol řešit.
Proložení grafu parabolou mi však přijde trochu nešťastné. Levá část "černých pasažérů" je evidentně odtržená od zbytku (tvoří samostatný shluk). Kdybychom s ní pracovali zvlášť, zbytek grafu bude dost placatý a "Justýny" moc nevyniknou. Obecně spojité a zvlášť polynomiální grafy pro chování lidí (ale i jiných živých tvorů) mohou často zavádět, protože lidé mají tendenci vytvářet spíše shluky s podobnými znaky chování než že by byl jejich charakter rozprostřený přes celou společnost podle spojité distribuční funkce.
Červená královna atd.
Ctibor Jablonický,2014-04-14 09:09:31
Tohle je ale celkem dobře známý sociologický jev nejen mezi lidmi, ale i obecně v přírodě. Během studií jsem se trochu zabýval evoluční psychologií a bylo by to na delší povídání. Souvisí to s r/K strategiemi živočišných druhů. Pokud se budete vaší případovou studií zabývat detailněji - hlavně motivy chování jednotlivců - tak nakonec dospějete k závěru, že hnacím "motorem" v podstatě není nic menšího než "nažrat se a rozmnožit" :-)
Celkem pěkně je to popsané v knihách:
Červená královna; Matt Ridley
Morální zvíře; Robert Wright
Slepý hodinář; Richard Dawkins
Všude a nikde; Joshua Meyrowitz :-)
Reálné Justýny z reálného světa
Pavel Brož,2014-04-13 16:35:07
Lidé se většinou pokouší odhadovat chování a tedy i motivace druhých, a pokud usoudíme, že motivací těch druhých je za všech okolností jen a jen výhradně jejich vlastní prospěch, pak takovéto jedince dáváme do společenské klatby. Proto jsou mezi spolužáky v neoblibě šplhouni, či v zaměstnání různí hujeři. Jak Jaroslav Žák vystihl ve své úsměvné knížce Študáci a kantoři - v boji mezi stavem študáckým a kantorským se oceňuje především solidarita, nikoliv excelentní výsledky třídy jako celku (v zaměstnáních už bohužel bývá solidarity jako šafránu a převažuje hujerství na jedné a parazitismus na opačné straně).
Na rozdíl od těch literárních Justýn by si zkrátka ty reálné zasloužily detailnější klasifikaci podle jejich motivace. Úspěšnost jako taková samozřejmě může vynést na vrchol ty nejmorálnější osobnosti, ale také ne. Nezpochybňuji, že existují skutečně altruističtí miliardáři, kteří si své těžce vydřené milióny utrhují od úst, aby je dali na dobročinné účely. Na druhou stranu existují i miliardáři, kteří se nerozpakují využít svůj vliv na prosazení věcí, na které bude zbytek společnosti doplácet. A samozřejmě totéž lze říct i o druhé straně sociálního spektra - existují chudí lidé ochotni pomoct i tam, kde z toho nic jiného než dobrý pocit mít nebudou, a oproti tomu existují sociální paraziti systémově zneužívající svého okolí. Takže z tohoto pohledu - není to nakonec určitý projev koheze tzv. střední třídy, snažit se eliminovat extrémy na obou svých pólech?
Hezký popis socialismu
Jiří Kocurek,2014-04-13 14:08:41
Obzvláště bych vypíchl následující odstavec:
Hraje-li se hra po více kol, spolupráce se hroutí. Zpočátku většina hráčů i dává do fondu vysoké částky. Vidí však, že někteří dávají málo či vůbec nic a z fondu jen berou. Nechtěje nést kříž sami, přestanou i altruisté přispívat a celá hra skončí.
Tohle jeden z důvodů, proč socialismus dřív něbo později zkrachuje. Čím později, tím tvrdší tresty jsou nasazeny, tím více "Justýn" je perzekuováno.
Je stát chudý? Tak se podívejte, co onen stát připravujete úspěšným lidem. Nikdo pak nechce být úspěšný, resp. úspěšně ožebračený (v první fázi) nebo popravený (i s rodinou, což je konečné řešení - není dědic, majetek propadá ve prospěch fondu "hry").
A když "dojdou" nadmíru úspěšní lidé, tak vyvstane potřeba je vytvořit, neboť etablovaná mašinerie nechce přijít o důvod existence...
Nielen socializmus
Tomáš Štec,2014-04-13 23:13:39
Je chybné to interpretovať tak, že je to len socializmus, ktorý na toto nastavenie ľudí skončí. V skutočnosti, ak ľudia len hrabú a myslia len na seba, tak je úplne jedno, aký systém sa používa, na to vždy niekto doplatí. Keby boli ľudia iní, viac altruistickí, tak je zas úplne jedno, aký systém sa nastaví, pretože je úplne jedno, či máme socializmus, diktatúru, monarchiu, demokraciu, anarchiu, alebo niečo iné, keď záujmom každého jedinca je prospech celku. Ale keď záujmom veľkého množstva je maximalizovať svoj okamžitý zisk… „Málo je medzi ľuďmi človekov.“ (R.N.D.: Jánošík)
Ale houby
Martin Grajcar,2014-04-18 06:44:34
> Je chybné to interpretovať tak, že je to len socializmus
Samozrejme, s lepsima lidma by byl svet lepsi, dokonce i ten blby socik by byl lepsi. Jenomze lepsi system muze fungovat i s realnyma lidma. Predstavte si ze z prispevku dostane kazdy 9% navic zpet a dalsi 1% jde do spolecneho. To neni nic moc, takovy primitivni kapitalismus, pomaly rust a dane 10%. Najednou se kazdemu vyplati investovat maximum a bohatsvi vsech roste exponentialne. Za 8 kol maji vsichni dvakrat tolik co na zacatku. Samozrejme je to jen model.
Trestání
Pavel Krajtl,2014-04-13 13:06:21
Hráč který chce druhého potrestat na to obětuje např. 5kč. Trestaný přijde o 10kč.
Nerozumiem vlastne ničomu
Rene Mikolas,2014-04-12 23:35:46
Ako sa to môže dať zistiť v takom meste, ktoré sú zakreslené v tom hornom grafe?
Jednoduše!
Jan Kment,2014-04-13 00:08:10
Prostě stanovíte naprosto subjektivní kritéria a pak z nich spočítáte statistiku (zpravidla ani ty výpočty nejsou správně). A pak budete hlasitě vykřikovat, že věda pracuje s důkazem!
Ad Rene Mikolas
Vojtěch Kocián,2014-04-13 06:23:04
Myslíte si, že v Rijádu, Minsku nebo Samaře nenajdete plus minus dvacet lidí, kteří umějí klikat na počítači a za pár drobných Nebudou ochotni Vám věnovat trochu svého času? Samozřejmě že těžko půjde o reprezentativní vzorek obyvatelstva, ať už co se týká počtu nebo struktury. Ale i tak Atény celkem překvapily.
Lide, Ctete!
Ondrej Nekola,2014-04-14 08:07:45
To je tak slozite kliknout na zalinkovane PDF a podivat se do sekce metodika?
"...To minimize sociodemographic variability, we conducted all experiments with university undergraduates (n = 1120) who were similar in age, shared an (upper) middle class background, and usually did not know each other. We administered a postexperimental questionnaire to be able to control for further sociodemographic background characteristics..."
otazka
Pavel Ondrejovic,2014-04-12 09:42:42
Ako je realizovane to "trestanie" ? Nejaka forma ostrakizmu?
(verim tomu, ze to je v tom linkovanom PDF, ale je dlhe a fakt sa mi takto poranu ho nechce luskat :) )
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
