Zvětšit obrázek

Digitální rekonstrukce původní série stop, která je jediným svědectvím, že před 113 miliony let pronásledoval velký teropod masivního sauropoda a z levé strany na něj nejspíš zaútočil. Je výsledkem kombinace 17 původních fotografií přenesených do digitálního prostředí. Kredit: CC-BY; Falkingham PL, Bates KT, Farlow JO (2014) Historical Photogrammetry: Bird’s Paluxy River Dinosaur Chase Sequence Digitally Reconstructed as It Was prior to Excavation 70 Years Ago. PLoS ONE 9(4): e93247. doi:10.1371/journal.pone.0093247

Mezi unikátní a nejzajímavější doklady chování dávno vyhynulých zvířat patří jejich stopy, ze kterých lze vyčíst cenné informace o jejich paleoekologii. Pokud jsou objeveny dokonce série stop více živočichů ve vzájemné interakci, máme před sebou doslova pohlednici s živou scénou, zamrzlou v geologickém čase. Jednou z takových interakcí je také fantastická (zřejmě lovecká) scéna z doby dinosaurů,  odkrytá paleontologem Rolandem T. Birdem roku 1940 u texaské říčky  Paluxy. Slavný úsek zahrnuje stopy středně velkého sauropoda a teropoda, který jej zřejmě kdysi pronásledoval a dokonce na něj snad i z boku útočil. Celý úsek fosilních otisků byl po nějaké době od odkrytí vysekán z matečné horniny, rozřezán na jednotlivé bloky a odvezen na různá místa po celém světě. Důležité je, že ještě před vyjmutím stop pořídil Bird velmi kvalitní fotodokumentaci, mapy a nákresy, které nyní umožnily zrekonstruovat i části, jež se bohužel do současnosti nedochovaly. Již v roce 2009 byla poprvé digitalizována jiná tříprstá stopa teropoda od Glen Rose, objevená roku 1933 a o dva roky později popsaná jako ichnotaxon Eubrontes glenrosensis (původcem stopy mohl být obří spodnokřídový karcharodontosaurid druhu Acrocanthosaurus atokensis). Původní morfologii a texturu otisku zachytil přenosný 3D laser. Ukázalo se, že tento způsob uchovávání podoby fosílií je velmi výhodný – umožňuje uložit velmi přesná data, se kterými je navíc možné dále pracovat ve virtuálním prostředí. Nová 3D archivace však umožňuje ještě víc – uchovává dostupné informace a navíc rekonstruuje i části ichnofosílií, které jsou již ztraceny. Autory nové studie, která právě vychází ve vědeckém periodiku PLoS ONE, jsou Peter L. Falkingham, Karl T. Bates a slavný “stopař dinosaurů” James O. Farlow.

SPUSTIT VIDEO

Rekonstrukce  Kredit: PLoS ONE doi:10.1371/journal.pone.0093247.s001

Jak již bylo řečeno, vědci využili k rekonstrukci původní scénky ze života spodnokřídových dinosaurů černobílé fotografie, pořízené Rolandem Birdem zhruba před 70 lety. Aby vytvořili přesný model lokality s odkrytými, ale ještě nevyproštěnými bloky, naskenovali 17 fotografií, načež vytvořili digitální model a ten upravovali podle snímků a map. Navzdory tomu, že se topografie map a snímků mírně lišila, dokázali bez problémů vytvořit velmi věrný model původní lokality a poprvé po sedmi desetiletích tak spatřila světlo světa digitální rekonstrukce 45 metrů dlouhé sekvence stop ve 3D. Význam této digitální archivace nespočívá ani tak ve vědeckém výzkumu – žádné vyloženě nové informace neposkytla – tkví však v něčem prakticky stejně důležitém. Podobným způsobem by za použití moderních technologií bylo možné velmi přesně digitálně archivovat další paleontologické nálezy nebo dokonce celé lokality. Zejména série zkamenělých otisků stop pravěkých organizmů je vhodné tímto způsobem uchovávat, a tak zabránit případné ztrátě cenných objevů jednou provždy (například rozpadem z přirozených příčin, úmyslným zničením nebo destrukcí při živelné katastrofě, ztracením v průběhu transportu, krádeží apod.). Ze stejného důvodu jsou ostatně již od dob světových válek, kdy došlo k nenahraditelné ztrátě mnoha krásných exemplářů, pořizovány přesné odlitky. 3D mapování však umožňuje podstatně sofistikovanější přístup a práci s počítačově animovanými fosíliemi ve virtuálním prostředí. To platí i o úžasné sérii stop od říčky Paluxy, jejímiž původci mohli být populární teropod akrokantosaurus a sauropod sauroposeidon.  Ať už přibližně 113 milionů let stará interakce mezi oběma dinosaury dopadla jakkoliv (což bohužel již nikdy nezjistíme), záznam o ní máme nyní digitalizován a dobře archivován. Navíc jde nejspíš pouze o jeden z prvních příkladů tohoto druhu. Další studie španělských paleontologů, využívajících této metody (tzv. fotogrammetrie) pro porovnávání otisků dinosauřích stop, je toho důkazem.

TEXAS:  Dinosaur Valley Tracks: 112 Million Years in the Making (video s Jamesem O. Farlowem)

Odkazy:
http://www.sciencedaily.com/releases/2014/04/140402212525.htm
http://www.livescience.com/44578-gallery-reconstructed-dinosaur-tracks.html
http://www.scientificamerican.com/article/dinosaur-tracks-reconstructed-in-3d-from-old-photographs/
https://blog.smu.edu/research/2009/11/02/portable-3d-laser-technology-preserves-texas-dinosaurs-rare-footprint/
Peter L. Falkingham, Karl T. Bates, James O. Farlow. Historical Photogrammetry: Bird’s Paluxy River Dinosaur Chase Sequence Digitally Reconstructed as It Was prior to Excavation 70 Years Ago. PLoS ONE, 2014; 9 (4): e93247 DOI: 10.1371/journal.pone.0093247
Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz