S klimatickými aktivisty lze souhlasit v jednom: Změna klimatu je skutečností a skutečně už začala. Už zase. A zdaleka ne poprvé. V 70. letech se zjistilo (Denton a Karlén), že v tání a přibývání ledovců ve Skandinávii a na Aljašce existuje cyklus cca 1500 let (±500). Počátkem 90. let ledovcové vrty přinesly zjištění, že takovýto kvazi-cyklus existoval také v Grónsku v době ledové, ale tehdy byly výkyvy prudší (tzv. Dansgaard-Oeschgerovy oscilace). Doklady o DO nacházíme i ve Středozemním moři (Sierro 2005).
V holocénu tento jev potvrzují vrty v grónském ledovci (vrt GISP 2). Gerald Bond z Lamont-Doherty Earth Observatory (Columbia University) tentýž cyklus objevil v mořských sedimentech, když zkoumal výkyvy v množství plovoucího ledu v Severním Atlantiku (1997). Cyklus dostal jméno po něm.
Gerald Bond (1997): „Rytmus těchto jevů v holocénu a v minulém glaciálu je statisticky stejný, jde o cyklus zhruba 1470 ±500 let …Náš závěr, že mileniální změny klimatu v holocénu a době ledové mají původ v tomtéž mechanismu, kvaziperiodickém cyklu, má vážný dopad na debatu o původu prudkých změn klimatu a o tom, jak tyto výkyvy mohou ovlivnit klima v budoucnosti.“
Klimatický panel OSN ovšem vznikl v roce 1988, kdy se nic z toho ještě nevědělo. Tato komise byla založena s představou, že klima holocénu bylo stabilní a současný klimatický výkyv je cosi zvláštního. Nové poznatky tito pánové dodnes odmítají vzít na vědomí. Ve Čtvrté zprávě IPCC (AR4, 2007, WG1, FAQ 9.2) v kapitole nazvané „Lze oteplování 20. století vysvětlit přirozenou variabilitou?“ není o Bondově cyklu ani zmínka. A na Wikipedii Bondův cyklus (Bond Event) dokonce nemá ani české heslo.
Důkazy přitom nacházíme po celé severní polokouli. Tyto oscilace působí v Severní Americe (Viau 2002), včetně Aljašky (Denton a Karlén 1973). Dále v Evropě včetně Skandinávie (Denton a Karlén 1973) a Alp (Mangini 2007). Teploty v Egejském moři vykazují totéž, na co poukazoval už Denton a Karlén – sudé cykly jsou silnější, což tvoří cyklus o délce okolo 2400 let (Rohling 2003). Bondův cyklus vidíme v kolísání hladin Mrtvého moře (Enzel 2003). V Asii dochází při Bondovských ochlazeních k oslabení letního monzunu (Gupta 2005, obr. 1c). David Zhang zdokumentoval vliv malé doby ledové na čínské zemědělství a frekvenci válečných konfliktů v Číně. (Zhang 2007).
Naproti tomu na jižní polokouli není tato oscilace patrná. A v Antarktidě bývají někdy – ale ne vždy - dokonce výkyvy teplot v opačném směru – tzv. „bipolar see-saw“. Takový protichůdný vývoj vidíme i nyní od 70.let. (viz Chýlek 2010, Pedro 2011)
Jižní polokoule je však tvořena převážně oceány a v takovém oceánském klimatu jsou teplotní výkyvy menší a pomalejší než na severu. Proto o globálním teplotním průměru rozhoduje vývoj ze severní hemisféry. Vývoj severní polokoule je důležitější rovněž proto, že právě zde – v mírném podnebném pásu - se odehrával vývoj lidské civilizace - od Sumerů, přes Řím a Maye až po dnešní Spojené státy.
| GRAF 1: Bondův cyklus – kolísání plovoucího ledu v Severním Atlantiku. Číslice označují chladné periody, kdy ledu přibylo. Číslování pochází od samotného Geralda Bonda. Nula na časové přímce dole značí střed 20. století. (Gupta 2005 převzal z Bond 2001) | |
| GRAF 2: Vývoj sluneční aktivity za 6000 let. Čísla na červené křivce označují poklesy sluneční aktivity, které se shodují s chladnými periodami v Bondově cyklu. Krom toho vidíme cca 200 letý Suessův cyklus sluneční aktivity – modrá křivka. Značka Sm označuje Spoererovo solární minimum v 15. století n.l. (adaptováno dle Buetikofer 2007) | |
| GRAF 3: Srovnání Bondova klimatického cyklu v Severním Atlantiku (modře) se sluneční aktivitou (červeně). Z proxy údajů o sluneční aktivitě (izotopy Be) je odfiltrován zkreslující vliv dlouhodobých změn magnetického pole Země (dipólový moment před 5000-2000 lety stoupal, od té doby klesá). (adaptováno podle: Beer 2006, Vonmoos 2006) | |
| GRAF 4: Bondův cyklus viditelný v ledovcovém vrtu GISP2 z Grónska. Bondovo ochlazení 2 okolo 1200 př.n.l. ukončilo minojské teplé období a přineslo Homérské temno. Bondovo ochlazení 1 přineslo konec římského teplého období a přivodilo rozpad římské říše a nástup středověku. Ochlazení 0 čili malá doba ledová znamenalo konec středověkého optima, zánik osad Vikingů v Grónsku. Může souviset i s migracemi Evropanů do zámoří a 30. letou válkou. (adaptováno dle: Humlum 2011) |
Video. Zde k videu najdete i českou příručku pro učitele
BONDŮV CYKLUS V DĚJINÁCH
Historická zkušenost ukazuje, že pro lidskou společnost představuje problém ochlazování. Nikoli oteplování. Od doby vynálezu písma jsme zažili 5 takových ochlazení (Bond Events 4 – 0. V těchto chladných periodách dochází ke zkrácení vegetačního období a k poklesu srážek. Sucha pak vedou k hospodářským problémům, které lidská společnost řeší buď adaptací nebo migrací či válkami o zdroje.
Bondův cyklus č. 4 přišel ve 4. tisíciletí. Toto ochlazení vedlo ke vzniku prvních civilizací v Sumeru a v Egyptě, které vynalezly písmo. Vysychání (do té doby zelené) Sahary vedlo k migracím, například právě do nilského údolí. Vzhledem k precesi se z tohoto vysychání Sahara nevzpamatovala a pokračovalo dále. Někdy se hovoří o tzv.„5.9 kiloyear event“. (Claussen 1999)
Bondův cyklus č. 3 ve 3. tisíciletí př.n.l. přinesl ochlazení, které se dává do souvislosti se zánikem Akkadské říše v Mezopotámii a s tamním stěhováním národů (Amorejci) kolem 2000 př.n.l. (viz Cullen et al. 2000). V Egyptě se tato nestabilita projevila jako „první přechodné období“. Tím končí doba tzv. staré říše, končí éra stavby pyramid (viz Bernhardt 2012). V Indii se tato chladná epizoda dává do souvislosti se zánikem Harappské kultury (Staubwasser 2003). Někdy se hovoří o tzv. „4.2 kiloyear event.“
Bondův cyklus č. 2 koncem 2. tisíciletí př.n.l. přinesl ukončení tzv. minojského klimatického optima. Ochlazení v Egejském moři viditelné na úbytku teplomilného planktonu (Rohling 2002). Civilizace východního Středozemí se zhroutily jako domino. Pád mykénské i chetitské říše. Mořské národy útočí na Egypt. Exodus – židovské kmeny odcházejí z Egypta do Palestiny. Italikové a Etruskové přicházejí do Itálie, Řekové do Řecka. Z této doby se datuje tzv. Trójská válka. Následovalo několik staletí tzv. homérského temna. Tento komplex událostí popsal například Eberhard Zangger v knize „Nový boj o Troju“.
Bondův cyklus č. 1 v 1. tisíciletí našeho letopočtu přinesl ochlazení, které bylo kolem roku 500 n.l. přerušeno krátkým oteplením a dělí se tedy na dvě části. První část ochlazování (0-250 n.l.) se shoduje s rozkladem římské říše (viz Ulf Buentgen 2011, Orland 2009). Končí římské klimatické optimum. Nejchladnější a nejsušší bylo 3. století n.l. kdy došlo k tzv. krizi římské říše. Druhá část ochlazování (cca 600-900 n.l.) se shoduje s úpadkem mayské říše, kde vlivem ochlazení došlo k takovému suchu, že Mayové opustili svá města a přestěhovali se jinam (viz Richardson Gill 2003).
| GRAF 5: Posledních tisíc let je jen mžik oka v dlouhé historii změn klimatu. Červeně mylný hokejový graf Michaela Manna. Modře Esperova novější rekonstrukce, která ukazuje ochlazení (tzv. stadiál) v malé době ledové. K takovým ochlazením dochází každých cca 1500 let. (graf převzat z: Esper 2002) |
Mezi Bondovskými stadiály 0 a 1 bylo teplé období (interstadiál) známé jako „středověké optimum“. Tehdy Vikingové kolonizovali Grónsko. Středověké globální průměrné teploty byly zřejmě podobné dnešním, možná o něco vyšší. Svědčí o tom fakt, že hladiny oceánů tehdy byly o 20 cm výše nežli dnes. Naopak v 17. století byly oceány o 20 cm níže než dnes (Grinsted 2009).
Bondův cyklus 0 je tzv. malá doba ledová cca 1300-1850 n.l. Zhoršení klimatu vedlo k zániku vikingských osad v Grónsku. Nastává éra zámořských objevů a kolonialismu. Evropané exportují svou populaci do zámořských kolonií. I když není zvykem o tom takto mluvit, jde vlastně o nové stěhování národů. V 17. století v nejchladnější fázi malé doby ledové Evropa zažila Třicetiletou válku.
Jak známo, tuto malou dobu ledovou omylem z dějin vymazal slavný „hokejkový graf“ Michael Manna. Novější studie jako Esper 2002 nebo Moberg 2005 či Ljungquist 2010 opět existenci malé doby ledové potvrzují.
SOUČASNÝ INTERSTADIÁL
V 19. století poslední Bondova chladná perioda skončila. Sluneční aktivita začala stoupat a nastal tzv. interstadiál (oteplení). Že viníkem je primárně Slunce, to vidíme z faktu, že korelace mezi změnou teplot a změnou sluneční aktivity se pohybuje kolem 0,8. Ať už hovoříme o posledních 150 letech (Georgieva 2004) nebo o posledním tisíciletí (Solanki 2005).
Jenže v době oteplování shodou okolností přišla průmyslová revoluce a vzestup antropogenních skleníkových plynů. A tak došlo ke zmatení kvůli falešné korelaci. Někteří pokládali omylem oteplení primárně za důsledek spalování fosilních paliv (např. Bert Bolin, první předseda IPCC).
Jak se tento omyl mohl tak rozšířit? Uvědomme si, že průmyslová revoluce byla nejprudší transformací jakou lidstvo zažilo od vynálezu zemědělství. Takové radikální změny vždy mají své odpůrce. A těm se hodila teze, že „pekelné stroje“ zavinily tání ledovců. Samozřejmě oteplování líčili v nejčernějších barvách. I když to odporuje celé zkušenosti lidských dějin.
Podle této politické doktríny bylo politicky nekorektní říkat, že oteplení je dobré a ochlazení špatné. To bylo tabu. Proto docházelo v dobové literatuře ke schizofrennímu jevu, že drastické důsledky ochlazení v Bondově cyklu byly popisovány oklikou jako „sucha“ a „změna klimatu“ či „nestabilita klimatu“. Takto zamlžené byly tyto příběhy používány jako důkaz o nebezpečnosti oteplování. Ačkoli byly způsobeny ochlazením.
V textech z počátku 21. století najdeme takové absurdity jako článek „Climate a factor in Rome’s rise and fall“ (Reuters), který začíná neuvěřitelnou větou: „Podle analýzy letokruhů dávných stromů klimatická změna byla zřejmě faktorem ve vzestupu a pádu římské říše, což je varování, abychom si uvědomili rizika globálního oteplování ve 21. století.“ Ve skutečnosti opak je pravdou - krize římské říše přišla v době ochlazení.
Reference:
1. Beer J. et al. Solar variability over the past several millenia (Space Science Reviews, 2006) http://ruby.fgcu.edu/courses/twimberley/EnviroPhilo/SolVar.pdf
2. Bernhardt C.E. et al. Nile Delta vegetation response to Holocene climate variability (Geology, 2012) http://geology.gsapubs.org/content/40/7/615.abstract
3. Bond, Gerald et al. (1997). "A Pervasive Millennial-Scale Cycle in North Atlantic Holocene and Glacial Climates". Science 278 (5341): 1257–1266 http://rivernet.ncsu.edu/courselocker/PaleoClimate/Bond%20et%20al.,%201997%20Millenial%20Scale%20Holocene%20Change.pdf
4. Bond, Gerald et al. Persistent solar influence on North Atlantic climate during the Holocene. (Science 2001) http://www.essc.psu.edu/essc_web/seminars/spring2006/Mar1/Bond%20et%20al%202001.pdf
5. Bütikofer, Jonathan. Millennial scale climate variability during the last 6000 years – tracking down the Bond cycles (Bern, diplomová práce, 2007) http://www.giub.unibe.ch/klimet/docs/diplom_jbuetikofer.pdf
6. Byrd, Broston W. Holocene tropical South American hydroclimate revealed from a decadally resolved lake sediment δ18O record. Earth and Planetary Science Letters 310 (2011) 192–202 http://www.atmos.albany.edu/facstaff/mathias/pubs/Bird%20et%20al%202011b.pdf
7. Claussen M. et al. Simulation of an abrupt change in Saharan vegetation in the Mid-Holocene (GRL 26, 1999) http://epic.awi.de/13567/1/Cla1999b.pdf
8. Cullen H.M et al. Climate change and the collapse of the Akkadian empire: Evidence from the deep sea (Geology, 2000) http://geology.gsapubs.org/content/28/4/379.abstract
9. Denton, G. H., and W. Karlen. 1973. Holocene Climatic Variations-Their Pattern and Possible Cause. Quaternary Research 3: 155-205 http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0033589473900409
10. Enzel, Yehouda et al. Late Holocene climates of the Near East deduced from Dead Sea level variations and modern regional winter rainfall. (Quaternary Research 60, 2003) http://gvirtzman.es.huji.ac.il/1024x768/publications/pdf/QR-Enzel-et-al.pdf
11. Georgieva K., et al. Once again about global warming and solar activity (SAIT 2004) http://sait.oat.ts.astro.it/MmSAI/76/PDF/969.pdf
12. Grinsted, Aslak et al. Reconstructing sea level from paleo and projected temperatures 200 to 2100AD (Clim Dyn 2009) ftp://ftp.soest.hawaii.edu/coastal/Climate%20Articles/Grinsted%20Jevrejeva%202009%20SLR.pdf
13. Gupta A.K. et al. Solar influence on the Indian summer monsoon during the Holocene (GRL 32, 2005) http://repository.ias.ac.in/63276/2/13-pub.pdf
14. Gupta, Anil K.; Anderson, David M.; Overpeck, Jonathan T. (2003). "Abrupt changes in the Asian southwest monsoon during the Holocene and their links to the North Atlantic Ocean". Nature 421 (6921): 354–357. http://www.ncdc.noaa.gov/paleo/cv/cv_pubs/Gupta2003.pdf
15. Hodell, David et al. Possible role of climate in the collapse of Classic Maya civilization (Nature 375, 1995) http://www.nature.com/nature/journal/v375/n6530/abs/375391a0.html
16. Humlum, Ole et al. Identifying natural contributions to late Holocene climate change. Global And Planetary Change 79 (2011)
17. Chýlek, Peter et al. Twentieth century bipolar seesaw of the Arctic and Antarctic surface air temperatures (GRL 37, 2010) http://www.leif.org/EOS/2010GL042793.pdf
18. Issar, Arie S.. Climate changes in the Levant during the Late Quaternary Period. In: Climate changes during the holocene and their impact on hydrological sysems (Cambridge University Press, 2003) http://catdir.loc.gov/catdir/samples/cam033/2002031244.pdf
19. Mangini A. et al. Persistent influence of the North Atlantic hydrography on central European winter temperature during the last 9000 years. (Geophysical Research Letters, 34, 2007) http://www.yumpu.com/en/document/view/255376/persistent-influence-of-the-north-atlantic-hydrography-on-central-
20. Orland I.J. Climate deterioration in the Eastern Mediterranean as revealed by ion microprobe analysis of a speleothem that grew from 2.2 to 0.9 ka in Soreq Cave, Israel (Quaternary Research 71, 2009) http://www.geology.wisc.edu/~wiscsims/pdfs/Orland_QuatRes2009.pdf
21. Pedro J.B..B. et al. The last deglaciation: timing the bipolar seesaw (Clim Past, 7, 2011) http://www.clim-past.net/7/671/2011/cp-7-671-2011.pdf
22. Rohling E.J. et a. Holocene atmosphere-ocean interactions: records from Greenland and the Aegean Sea. (Climate Dynamics 18: 587–593. 2002)http://www.highstand.org/erohling/Rohling-papers/2002-Rohling%20et%20al%202002%20Holocene_Clim%20Dyn%2018-587.pdf
23. Sierro F.J. et al. Impact of iceberg melting on Mediterranean thermohaline circulation during Heinrich events (Paleooceanography 20, 2005)http://digital.csic.es/bitstream/10261/36171/1/Sierro_Francisco_et_al.pdf
24. Solanki et al. Solar activity over the last 1150 years: Does it correlate with climate? (Proc. The 13th Cambridge Workshop on Cool Stars, Stellar Systems and the Sun. June 2004. Published 2005) http://www.mps.mpg.de/dokumente/publikationen/solanki/c153.pdf
25. Staubwasser, M. et al. Climate change at the 4.2 ka BP termination of the Indus valley civilization and Holocene south Asian monsoon variability (GRL, vol 30, 2003) http://www.academia.edu/1023148/Climate_change_at_the_4.2_ka_BP_termination_of_the_Indus_valley_civilization_and_Holocene_south_ Asian_monsoon_variability
26. Viau, André E.; et al. (2002). "Widespread evidence of 1,500 yr climate variability in North America during the past 14 000 yr". Geology 30 (5): 455–458 http://geology.gsapubs.org/content/30/5/455.abstract
27. Vonmoos, Maura et al. Large variations in Holocene solar activity: Constraints from 10Be in the Greenland Ice Core Project ice core (Journal of Geophysical Research, vol. 111, 2006) http://www.eawag.ch/forschung/surf/publikationen/2006/2006_large
28. Zhang et al.: Global climate change, war, and population decline in recent human history. (PNAS 2007)
Rozprašování diamantů do atmosféry je znovu ve hře
Autor: Josef Pazdera (20.10.2024)
ExxonMobil si zachraňuje karmu největším úložištěm oxidu uhličitého v USA
Autor: Stanislav Mihulka (13.10.2024)
Rizika plynoucí z akceptace posledních doporučení organizace Fakta o klimatu
Autor: Vladimír Wagner (08.10.2024)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo
Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě
Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Diskuze:
Neotepluje se zima je pořád.
Miroslav Hrach,2013-02-28 21:24:36
Jo je to sviňská politika ty emisní povolenky, mlácení zvířat za to, že vytvářejí skleníkové plyny. Strašení, že se potopí nížiny v okolí moře..... Vliv člověka tu je určitě, ale pak jsou tu další vlivy to je jasný. Člověk dělá třeba 5% Jo je to ůčelově proti průmyslu, ale proč?
Precese
Milan Dvořák,2013-02-15 14:32:40
je fyzikální jev, při němž se působením vnější dvojice sil mění orientace osy setrvačníku v prostoru... U naší planety Země se pohybuje osa tak, že dnes je odchylka severního pólu od Polárky 1 stupeň. Kolem roku 2100 bude prakticky vyrovnaná a pak se začne zase vychylovat... Pohyb osy to je a ovlivňuje to i posun pásem jako jsou například pouště. Není to ale jedna jediná příčina pohybu pouští. Pohyb pouští především ovlivňuje chov dobytka - vytrhávání trávy i s kořínky jenž pak nemůžou chránit půdu před vyschnutím... MD
pan Habuda má pravdu
Pavel Brož,2013-02-15 23:21:08
To co píšete, tj. že se mění směr zemské rotační osy v prostoru, není nijak v rozporu s tím, co píše pan Habuda. Směr rotační osy Země v prostoru se opravdu mění, osa rotace vykonává precesi, kterou můžeme znázornit jako dlouhodobý pohyb po kuželové ploše, kde Země je umístěna ve špici toho kužele, přičemž odchylka zemské osy od osy symetrie oné kuželové plochy je cca 23 stupňů.
Povšimněte si prosím, že tato odchylka je v podstatě totožná s odchylkou zemské osy od kolmice k oběžné rovině Země - tato shoda není náhodnou, a vysvětluje to, co zmiňuje pan Habuda.
Během mnoha oběhů Země kolem Slunce se totiž rotační osa Země pomaličku stáčí, ale stáčí se přitom takovým způsobem, že její sklon k oběžné rovině Země kolem Slunce zůstává stejný, pokud zanedbáme nutaci (jejíž amplituda činí pouhých cca 9 úhlových vteřin) a další minoritní perturbace.
Můžete si to představit úplně stejně, jako u roztočené dětské káči (ve starší fyzikální literatuře se používá též termín rotující vlček), která koná precesi takovým způsobem, že sklon její osy, ač se v prostoru mění, svírá s podlahou stále stejný úhel (pokud zanedbáme zpomalování rotace káči v důsledku tření, a pokud předpokládáme nulovou nutaci).
Mimochodem, už ve dvou popularizačních televizních pořadech jsem narazil na tentýž blud, na který správně upozorňuje pan Habuda.
Korektura
Pavol Habuda,2013-02-14 18:02:29
Bylo: "Vzhledem k precesi (změně orientace zemské osy) se z tohoto vysychání Sahara nevzpamatovala a pokračovalo dále."
Precese jako taková mění orientaci rotační osy Země vůči hvězdám. Nemění její sklon. Precese zapříčiňuje, že dnes vidíme souhvězdí Střelce uprostřed léta, ale za 13 000 let jej budeme vidět v zimě (a Slunce se v něm bude nacházet uprostřed léta). Precese zapříčiní, že za 13 000 let budeme od nás vidět souhvězdí Jižního kříže, a nebudeme vidět Sírius.
Nicméně, precese nemění zeměpisné souřadnice na Zemi. Precese nemá (a nemůže mít) vliv na vysychání Sahary. Na časové škále desítek tisíc let se mění sklon ekliptiky v důsledku vlivu okolních planet na Zemi (ne v důsledku precese). Rychlost změny je zhruba 1 stupeň za 10 000 let.
Když chceme psát články o globálním (ne)oteplování, je vzhledem k výbušnosti tématu nutné, aby články obsahovaly co nejméně chyb. Každá malá chyba brání porozumění a lze se jí v bitvě ideologií chytit.
Pane Kollare
Milan Dvořák,2013-02-11 06:59:12
Přečtěte si něco o PDO... Sluneční aktivita nemusí být na vrcholu ... PDO trvá zhruba 60 let. Nyní jsme v jeho ochlazující fázi a uvidíte sám, že teploty bohužel půjdou dolů ... k nelibosti všech ... CO2 jak jsem psal výše je potravou pro rostliny a pokud se zvyšuje jeho koncentrace, tak to nezpůsobuje zvyšování oteplování. Kolem 350 ppm již nemá co oteplovat. Již nedokáže pohlcovat další IR... MD
opomíjíte (a nejen vy) jednu zásadní věc
Ondrej Zeman,2013-02-12 08:54:09
se vrůstající koncentrací se stejné množství tepla zachytí v nižší výšce. Tohle některými dosti opomíjený fakt, buď z neznalosti, nebo se jim to nějak nehodí.
Pane Ondřeji Zemane
Milan Dvořák,2013-02-14 08:27:50
CO2 byl vždycky skvělou potravou pro rostliny. Navíc dnes klesly teploty někam k roku 1990. Tehdy byl CO2 na úrovni 350 ppm, což je zhruba o 45 ppm méně, nežli je dnes. Tak kde máte důkaz, že za oteplování může hlavně lidská činnost potažmo CO2. Oteplování je způsobováno všemi jevy a to jak dlouhodobými, tak i krátkodobými. Slunce, Milankovičovi cykly, Bondův cyklus PDO a podobně. CO2 spíše krmí rostliny nežli by zvyšoval teplotu. Uvidíte sám jak budou klesat teploty začne hodně stagnovat a nakonec klesat i CO2...
počet lidí
Mojmir Kosco,2013-02-05 09:38:11
Nejprv bych rád přípoměl že na zemi v litosféře není místo kde by nebyl patrný vliv člověka.Odpovědnost za svoje činy přejímá různě od biblického dal jsem ti vše a ja vše sním až po já nic já muzikant. Lidstvo největší procentualní nárust má v současnosti za sebou .Ti kteří předpokladáji že během 100 let se dostaneme na 20-30mld netuší že již v současnosti jsme dosáhli určiteho limitu v přístupnosti zdrojů . Ty zdroje se tykají zejména zemědělství ,rybařství a vody.
Pan Kosco
Vitezslav Kremlik,2013-02-05 10:59:44
Jsem rad, ze jste sem prinesl off-topic tema "vycerpani zdroju". Kraaasne nam to ilustruje, ze oteplovacum casto vubec nejde o klima. Pravda o klimatu je nezajima. Je to pro ne jen nastroj k jinym cilum. Jde jim o otazku zdroju.
o vyčerpání
Mojmir Kosco,2013-02-05 12:26:15
zdrojů jsem neřekl nic .Ve vesmirném okolí je zdrojů dost ,nebo třeba pod ledovci. Rozhodujicí je dostupnost a jejích buď dostatečnost nebo obnovitelnost.Mezi těžko dostupné a obnovitelné zdroje například patří orná půda a čistá voda.
Pane Kosco
Pavel A1,2013-02-05 17:44:40
Řekl bych, že v litosféře lze najít spoustu míst, kde není patrný vliv člověka, třeba 50 km pod Prahou asi žádná známka lidské existence nebude.
Na druhou stranu je jen málo míst v litosféře (a to pravděpodobně i 50 km po Prahou), která by nebyla výrazně ovlivněna činností archeí. Proč by tedy odpovědnost neměla převzít archea? Vždyť je jich mnohem víc, než lidí, a to jak na počet, tak na hmotnost.
pane Kosco
Tomaš Petřek,2013-02-07 14:44:47
Člověk nepopiratelně výrazně ovlivňuje prostředí, ve kterém žije. Nicméně, tady je řeč o klimatu ve vztahu k CO2, tak neuhýbejte z tématu.
CO2
Milan Dvořák,2013-02-05 07:05:11
Pane Kollare,
Co2 je aktivní jen při určité míře ppm... nejvíce světla pohlcuje CO2 při prvních 20 ppm. Pak jeho účinnost neustále klesá. Při dnešních mírách ppm je už prakticky na hranici, kdy ještě nějaké teplo může vůbec zachytit. I kdyby jsme měli v atmosféře 7000 ppm, tak jako tomu už jednou bylo, nebo 1500 ppm tak už je to úplně putna.... Lindzen a Choi 2009...
Mimochodem co se týče klimatologie, stačí umět číst... A hlavně si uvědomte, že nežijeme na placaté a klidné Zemi, která bude pořád stejná. Co2 je ovlivňován teplotou (Humlum 2012) a sám je potravou rostlinám. Zajímalo by mne jaké máte vy řešení pro stávající situaci? Myslíte si, že uhlíkové odpustky něco vyřeší?
Riešenie
Milan Závodný,2013-02-05 07:38:56
Až toto slovo vybočilo z bežného rámca hádok o klíme. Riešiť, teda rozumne zakročiť, nie je možné, lebo človek sa v globále rozumne ešte nikdy nesprával. Kašlime na to, lebo aj tak nie sme schopní jednotného postupu. /Je demokracia, je nás 7 miliárd, preto musíme zvoliť 7 miliárd postupov./
Na druhej strane práve plánovači našej budúcnosti - korporácie a vlastníci majetkov - si nič iného neželajú, než poriadny "prirodzený" problém, ktorý by spôsobil zníženie počtu obyvateľov Zeme. O sto rokov nebude teplejšie o toľko či toľko, ale bude 10 - 20 miliárd ľudí! A to by bolo iné "teplo"!
Důkaz?
Karel Frauknecht,2013-02-04 13:30:51
No jasně: antropogenní vlivy tu prostě jsou a dokážou to pohnojit, tečka!
A máte nějaký důkaz
Petr Sanov,2013-02-04 08:57:29
že tento vliv tu není a že nepůsobí zhoubně?
-- logickou podporu hypotézy o antropogenních vlivech jsem dal - viz výše, jde pravda o nepřímé důkazy, ale v tak složitém systému přímý důkaz prakticky dát nelze, stejně jako není možné doložit nesprávnost této hypotézy.
Prostě jako nejpravděpodobnější se jeví že antropogenní vlivy jsou JEDNÍM Z FAKTORŮ a tedy je velice špatné je nereflektovat.
Omezováním antropogenních vlivů totiž (mimo zisků nenažraných jedinců) nic neriskujeme, jejich ignorováním naopak riskujeme totální kolaps biosféry na této planetě.
Slaviboj Ošćěpić,2013-02-04 10:07:28
Počkejte, počkejte, to si pletete. To, co říkáte, platí třeba u oceánských ekosystémů. Neplatí to u vztahu klimatu a CO2, neboť ani 8x větší jeho koncentrace spojená s o 8°C vyšším globálním průměrem by nebyla v historii biosféry nic nového.
Lapin by vám t vysvětlil
Borek Landmayer,2013-02-04 12:37:29
Profesor klimatologie Milan Lapin působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Patří k předním evropským odborníkům, podílel se i na vypracování zpráv Mezivládního panelu pro klimatickou změnu při OSN. V Centru výzkumu globální změny přednášel o změně klimatu podmíněné člověkem.
Přednáška byla zaměřena na vymezení pojmů „změna klimatu" (ta je způsobena zesílením skleníkového efektu atmosféry v důsledku lidské aktivity) a „změny klimatu", způsobené přirozenou variabilitou podnebí v minulosti; definoval také rozdíl mezi počasím (krátkodobý stav atmosféry) a podnebím (dlouhodobý stav atmosféry).
Z přednášky vyplynulo, že člověk se významně podílí na probíhající změně podnebí a tedy i počasí. Podle profesora Lapina by se současné extrémní projevy počasí, ať už jde o sucho nebo záplavy, bez působení člověka neprojevovaly tak často a v takovém rozsahu. Trend oteplování bude pokračovat i do budoucna. Podle některých scénářů může do konce tohoto století stoupnout průměrná teplota v průměru až o 4 °C.
(Zpráva ze stránek CzechGlobe)
hezke
Daniel Konečný,2013-02-04 15:45:53
Prestoze to sedi do prirozenych cyklu tak jen kvuli domnence, ze bychom k tomu mozna mohli trochu prispivat, proti oteplovani nainvestujeme stovky miliard dolaru a jeste k tomu s pochybnym vysledkem (vsechna opatreni, se kterymi jsem se setkal leci mozna tak svedomi, nikoliv horecku). Tleskam lidske genialite!
Bonus- predpoved pocasi na tyden dopredu je sotva pouzitelna a panely se predhaneji v presnosti predpovedi (dramatickeho otepleni, samozrejme) na 100 let dopredu, to si delaji srandu?
Pane Sanove, a co trpaslíci?
Vitezslav Kremlik,2013-02-04 15:55:46
A co vliv trpasliku na klima? Jak pisete, není možné doložit spravnost ani nesprávnost této hypotézy. Protoze vztahy mezi trpasliky jsou vlemi slozite a obtizne se simuluji v modelech. Máte nějaký důkaz, že vliv trpaslíků tu není a nepůsobí zhoubně? Pokud postavíme gigantické pasti na trpasliky za miliardy dolaru, neriskujeme nic /krom bankrotu/. Kdyby se vsak ukazalo, ze trpaslici opavdu existuji a my jsme vcas nezakrocili...
Landmayer a Lapin
Vitezslav Kremlik,2013-02-04 15:59:24
Pane Landmayer, familiarity breeds contempt. Ja ty klimatology znam, vim jake maji znalosti, proto je za experty nepokladam. S Lapinem jsem debatoval na panelove diskusi v Trencine. A kdyz jsem upozornil na 60-lety klimaticky cyklus, ziral na promitaci platno a nevedel co to je. Tito "odbornici" cerpaji znalosti jen z politickych brozurek IPCC. Nebrat!
Jozef Kollar,2013-02-04 20:06:20
Pan Kremlik
mohli by ste uviest vseobecne akceptovany peer reviewed zdroj informacii ohladne klimy ktory povazujete za objektivny a cisto vedecky? Na druhu stranu ked tu hodnotite vzdelanost a informovanost ostatnych ludi, mohli by ste uviest ake su vase znalosti matematicky (statistika, algebra, diff. rovnice, numericke metody ...) a fyziky, pripadne meteorologie? Alebo mate nejake ine formalne vzdelanie technickeho/ prirodovedneho smeru?
Dakujem
Kollar
Pane Kollar
Vitezslav Kremlik,2013-02-04 21:19:35
Studovat fyziku klimatologickych modelu, to je jako dělat astrologii. To po me opravdu nechtejte. Znalosti fyziky a rovnic jsou vam v teto oblasti celkem na nic, pokud nemate zmerena vstupni data, co do tech rovnic zadat. Klimatologove neznaji ani vliv oblacnost na klima ani citlivost klimatu. Modely pocítané z vymyslenych dat, to nebrat! Proto je rozumnejsi historicky pristup (vystudoval jsem historii) jaky vidite v tomto clanku. Praclovek neznal fyziku, presto dokazal z historickych pozorovani pochopit, ze existuje stridani noci a dne.
Pane Konečný
Vojtěch Kocián,2013-02-04 21:45:22
Lidé jako vy, kteří si pletou počasí s podnebím, dělají klimaskeptikům hodně špatnou reklamu. Pokud odhadnu průměrnou teplotu na příští desetiletí jako stejnou jako byla za předchozí desetiletí, tak se nejspíš nespletu ani o stupeň a nepotřebuji na to prakticky žádné znalosti. Budu mít nejspíš menší chybu než fundovaní meteorologové se všemi dostupnými přístroji a statistikami, kteří se snaží předpovědět teplotu na deset dní dopředu na určitém místě. Stejně tak vodárna snadno odhadne spotřebu vody příští den, ale kolik bude čerpat za pět minut, musí složitě hádat a třeba mít i na velíně puštěnou televizi, aby věděli, kdy začíná přestávka fotbalového zápasu. Tou přestávkou může v klimatologii být výrazná sopečná nebo sluneční aktivita nebo jaderné testy v atmosféře.
Zajímalo by mě, jestli ty jaderné testy vzali v úvahu ti, kdo se klimatem zabývají ať už na jakékoliv straně. Třetí čtvrtina dvacátého století má takřka nezávisle na původu dat o trochu nižší teplotu. Připadá mi to minimálně podezřelé a hodné prozkoumání, pokud se o vývoji klimatu ve dvacátém a jednadvacátém století máme bavit. Pak by bylo celkem jasné, odkud se vzala ta exponenciela (hokejka) od roku 1970, která se "zázrakem" po roce 2000 zase uklidnila. Na jedenáctiletý ani šedesátiletý sluneční cyklus to nevypadá (jsou na to moc krátké).
riskujeme
Tomaš Petřek,2013-02-05 00:02:21
Které omezování konkrétně máte na mysli? Třeba biopaliva?
Ta, ale zvyšují ceny potravin, což je zvlášť kritické v chudých zemích. Mimoto dochází k mýcení původních porostů a lesů na úkor biopalivových plantáží. V konečném důsledku to navíc nižší emise CO2 nepřineslo.
Nebo OZE? Podívejte se na Vaši fakturu za elektřinu. Nemluvě o fatálním zvyšování vstupů pro průmysl. Některé podniky zvažují odchod z ČR. http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/eru-ceny-fotovoltaiky-vznikly-nezakonne-skody-jdou-do-miliard
Co se týká těch klimatických modelů, je tam vlastně jediným vstupem konc. CO2. Takže se stanoví scénáře pro různé nárusty a hotovo. Není divu, že ty modely se míjejí s realitou - britští klimatologové potom zveřejní opravy v tichosti na štedrý den: http://neviditelnypes.lidovky.cz/klima-oteplovani-bylo-zruseno-rozejdete-se-ii-f4l-/p_klima.asp?c=A130113_102729_p_klima_wag
A vlastně, kdyby o nic nešlo, tak proč země jako USA, Kanada, Indie, Čína, Rusko...neratifikovaly Kjóto?
Nejen pro pány Landmayera a Kollára
Tomaš Petřek,2013-02-05 00:59:43
Motl x Lapin: http://lumo.blogspot.cz/2009/06/klimaticka-debata-s-prof-lapinem.html
Jozef Kollar,2013-02-05 20:34:36
Pan Kremlik
Dokazem pochopit ze Vy sam osobne a) neverite klimatickym modelom a povazujete ich za pavedu; b) neverite historickym datam, ktorymi su tieto modely krmene a c) neverite predikciam tychto modelov. Comu vsak uplne nerozumiem je to, ze sam tu sermujete inymi klimatickymi modelmi, ktore vedia ( napriek a) ze neverite, ze je mozne takyto model vytvorit). Dalej neviem pochopit ako mozete hovorit o 60 rocnych cykloch, ked na tieto na ich zistenie je nutne pouzit data b) ktore sa podla vas nedaju ziskat eventualne su podla vas vymyslene. Viete mi vysvetlit toto? Chapem spravne ze sa snazite pochopit klimu na zaklade historickych analogii? Ak ano kedy v historii ludstvo produkovalo a cca 80 milionov barelov ropy denne, nehovoriac o uhli a plyne? Z analogii sa da vychadzat ked sa parametre nemenia, keby sme nepodukovali ziaden CO2 plne by som suhlasil ze staci studovat klimaticku historiu.
Dakujem za upresnenie
Kollar
pane Kollár
Tomaš Petřek,2013-02-05 22:21:45
Co plyne z tohoto: "Kdy v historii ludstvo produkovalo cca 80 milionov barelov ropy denne, nehovoriac o uhli a plyne?" Nikdo nepopírá, že člověk zvyšuje konc. CO2 v atmosféře. Kde ale máte důkaz, že lidstvo mění klima? Nechcete snad mluvit o spektrálních charakteristikách CO2. To jsou totiž věci známé nejméně 100 let od Arhenia. Ale v labině nedocílíte podmínek jako v reálu (feedback)....
Jozef Kollar,2013-02-10 18:42:59
Pan Petrek
bola to reakcia na pana Kremlika a jeho historicke analogie. Nemozme vyvodzovat zavery na zaklade historie ak sa menia podmienky. V tomto pripade clovek produkuje nezanedbatelne mnozstvo CO2. Pan Kremlik ma pravdu ze sa v minulosti klima menila a mame teorie, ktore to vysvetluju. Ale dneska pozorujeme zmenu a nepozorujeme abnormalnu aktivitu slnka, sopiek a kozmickeho ziarenia? Je podla vas vysvetlenie dostacujuce ako vo vasom odkaze ze je to nieco ineho a nemame sa toho bat, bez toho aby sme zistili co sa deje? Ze ak aj nejaka zmena nastane bude to super, ze to bude ako v madarsku? :)) Asi nie http://www.skepticalscience.com/global-warming-positives-negatives-advanced.htm.
Ked sa chcete bavit o dokazoch kde mate dokaz ze ludska aktivita nesposobuje zmenu klimy. Dokazte to. Dokazy ze ludia sposobuju zmenu existuju http://www.skepticalscience.com/climate-change-little-ice-age-medieval-warm-period-intermediate.htm
Kollar
Důkaz o antropogenním vlivu
Petr Flosman,2013-02-03 21:23:02
V tomhle oboru nemám velký rozhled, ale ještě jsem neviděl přesvědčivý důkaz o antropogenním vlivu na globální oteplování, tak trochu mi přijde, že se jedná o spekulace a o přehnaný princip předběžné opatrnosti, z kterého se následně zrodila na míru šitá vědecká teorie (nemělo by to být naopak?). Jestli takový jasný důkaz existuje, rád bych ho viděl.
Jozef Kollar,2013-02-04 20:20:01
Pan Flosman
co by ste povazovali za dokaz antropogeneho oteplovania? Napriklad toto? http://thinkprogress.org/climate/2013/01/20/1474571/koch-funded-study-finds-25f-warming-of-land-since-1750-is-manmade-solar-forcing-does-not-appear-to-contribute/?mobile=nc Co sa tyka "alarmizmu" je to skor naopak. Vedci su konzervativny a "biased" k menej drastickym predpovediam http://www.skepticalscience.com/climate-scientists-esld.html
Kollar
Pane Kollar
Vitezslav Kremlik,2013-02-04 21:23:38
Co se konzervativnosti vedu tyce, o tom vypovida legendarni výrok Stephena Schneidera: Musime si vymyslet strasidelne scénáre, abychom si získali pozornost... Ohledne absence vlivu slunce na klima, zamyslete se nad korelaci slunce a teplot(Georgieva 2004, Solanki 2005), ktera je kolem 0,8. To vam asi na Thinkprogress nerekli.
Jozef Kollar,2013-02-05 20:35:20
Pan Kremlik
rovnako by sa dalo uviest ze odporca globalneho oteplovania, byvaly prezident George Bush veri ze osobne komunikuje s bohom na dennej baze. Ale teraz vazne. Korelacia znamena suvislost ale nie implikaciu. Korelacia je matematicky nastroj ktory vezme dva subory dat a vrati vam bezrozmerne cislo. Nepovie Vam/nepredikuje o kolko sa zmeni druha velicina ak sa zmeni prva. Je to nastroj na identifikaciu vztahov ale mechanizmus Vam uz nevysvetli. Na tom ze korelacia je 0.8 nie je nic prekvapive, pretoze slnko je zdrojom energie pre atmosferu. Ale ako uz bolo dokazane, globalne oteplovanie nie je sposobene slnecnou aktivitou (http://www.skepticalscience.com/solar-activity-sunspots-global-warming-advanced.htm)
Kollar
Neschopnost systémového myšlení
Petr Sanov,2013-02-03 19:06:00
mne docela fascinuje - neschopnost pochopit, že ve změnách klimatu hrají svou roli různé vlivy které působí nezávisle na sobě a navzájem se nevylučují, důkaz přirozené fluktuace na základě slunečního a nevím jakého ještě cyklu ještě neznamená že antropogenní vlivy tu nejsou - prostě jsou a dokáží pohnojit to na co je zaděláno přirozenou tendencí. A že antropogenní vliv tu je a působí zhoubně nejde vyvrátit existencí nějaké přirozené fluktuace - navíc se tendence mohou sčítat a zadělat tím na podstatně větší malér.
Schopnost kritického rozboru na základě znalosti komplexu celého jevů? Inu co bych to já idealista chtěl, to pak narazí i na takovou argumentací (v jiné souvislosti) jako je tady:
http://blisty.cz/art/67318.html
hlavně doporučuji větu:
"Palivové články létaly z Fukušimy míli daleko".
Nebo jinak - myšlení v kategoriích - jeden prvek systému neguje druhý - a neschopnost přijmout že jde o dva prvky téhož globálního systému kdy existence jednoho nezmenšuje význam druhého.
Bohužel dochází k absurditě na kvadrát
Charlie Vtx,2013-02-03 16:33:09
"Bojujeme" proti změně na kterou jak se zdá nemáme žádný vliv a navíc ta změna by nám měla být spíš ku prospěchu než škodě. Prostě stupidita na 2-hou. Mrháme zdroji a ničíme přírodu ve jménu ideologie. Radši bych měl pár jaderných elektráren, na orné půdě pěstoval potraviny a do zbytku přírody se snažil navrátit zpět co největší druhovou rozmanitost nějakou aktivní tvorbou krajiny. Místo toho plundrujeme přírodu a ničíme ornou půdu pěstováním "biopaliv" který nesmyslně dotujeme, zabíjíme ptactvo "větrníkama" a instalujeme fotovoltaický panely. Je to k pláči. Tahle demagogie nemá s ochranou přírody nic společnýho a naši potomci nám za to jednou asi pěkně "poděkují" - za ten odkaz co tu zůstane.
Lukáš Kohout,2013-02-03 14:09:36
Růst teplot, vlhkosti a obsahu CO2 musí logicky rostlinám prospívat. Když prospívají rostliny, tak se daří i živočichům a následně i lidem. Proto nechápu onu paniku z oteplování. Tento článek to jasně ukazuje, ale bohužel se stejně najdou lidé kteří budou věřit opaku. A nejhorší je, že tento názor rozšiřují i média a vlády, protože strach se líp prodává a strachem se nejlíp kontroluje dav.
Jozef Kollar,2013-02-04 20:23:04
Pan Kohout
suhlasi by som s vami za predpokladu ze sa jedna o sklenik a nejaku specificku rastlinu u ktorej by sa dala urcit optimalna teplota vhlkost a CO2 ( asi bude rozdiel medzi obilim a lianou z tropickeho lesu). Myslim si ze kombinacia zvysenej teploty a vlhkosti nie je az taka nevina ako sa moze zdat. Ked odhliadneme od moznych zmien zrazkoveho rezimu a atmosferickej cirkulacie zvysenie teploty znamena 2 veci. Pocasie ako ho pozname je dosledkom prenosu a distribucie tepelnej energie. Cim viac energie je v atmosfere/oceanoch tym mozeme ocakavat extremnejsie pocasie. Cim viac vlhkosti tym castejsie budete mat extremy pocasia, ktore do teraz boli oznacovane ako tisicrocne. Mozno pre rastlinky je to OK, ale my to mame mesta, polia, infrastrukturu ktora bola navrhnuta na podmienky, ktore tu uz dnes nie su
Kollar
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
