Do konce rku 2007 byla vlajkovou lodí reklamy proti GMO studie G. E. Seraliniho z níž vyplývalo, že GM kukuřice může mít negativní efekty na játra a ledviny. Aktivisté připuštěnou možnost využívali jako vědecký důkaz škodlivosti GM plodin. Poté, co vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika zřízený rozhodnutím Komise EU Seraliniho pokusy prověřil, formuloval závěr z něhož je patrné, že Seraliniho analýza žádné důkazy, že by kukuřice MON863 měla negativní vliv na potkany v devadesátidenní studii, nepřinesla. Statistické rozdíly uváděné Monsantem a Seralinim a spol. nesouvisely s konzumací kukuřice MON 863 a nebo neměly biologický či klinický význam, protože nevykazovaly závislost na dávce, opakovatelnost v čase, spojitost s dalšími relevantními změnami (např. histopatologií), výskyt u obou pohlaví, hodnoty mimo obvyklou variabilitu nebo biologickou hodnověrnost s ohledem na efekt a jeho příčinu. Zkrátka, Seraliniho naznačování, že MON863 má nepříznivý efekt na potkany a možnou škodlivost GM kukuřice, tým evropských expertů vyvrátil.
Seralini se s takovým verdiktem nespokojil. Spojil síly s podobně anti modifikačně naladěnou Italkou Manuelou Malatestovou a společně provedli pokus v němž krmili jednu skupinu laboratorních potkanů modifikovanou kukuřicí, druhou skupinu zvířat rovněž GM kukuřicí ale s přídavkem herbicidu Roundap. Jako kontrola jim sloužili hlodavci krmení klasickou kukuřicí bez herbicidu. Úmrtnost potkanů ve skupině zvířat krmených geneticky modifikovanou kukuřicí byla třikrát vyšší než u potkanů krmených neupravenou kukuřicí.
Výsledky této studie otiskl časopis Food and Chemical Toxicology pod názvem „Long term toxicity of Roundup herbicide and a Roundup-tolerant genetically modified maize“. Svět oběhly obrázky hlodavců se zhoubnými nádory. Zpráva veřejnost vylekala a do ulic vyšli farmáři zaměření na bioprodukci a část veřejnosti.
Výsledky Seraliniho výzkumného týmu na univerzitě francouzské Caen se poté začali zabývat v šesti zemích EU. Verdikt je prostý: Metodika pokusu Seraliniho je zpochybněna, získané výsledky rovněž, stejně jako formulované závěry dopadu na člověka. Práce Seraliniho kolektivu nesplňuje vědecké standardy, kterými by se měla vědecká práce řídit. Komise (EFSA) vyzvala Seraliniho, aby ke studii poskytl doplňující informace. To ale autoři publikace odmítli. Místo toho jen poskytli seznam téměř 200 vědců z více než 30 zemí, kteří údajně jejich studii podporují.
EFSA ve svém odmítnutí Seraliniho závěrů vyšla z výsledků podrobně provedených testů v Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Itálii a Nizozemsku, které nic takového neprokázaly. Vedle nich pokus Seraliniho týmu vychází jako šlendriánství, které nedává důvod aby se tak masivní a nákladné a dlouhotrvající prověřování kukuřice NK603 provádělo znovu. Samotná plodina je v tomto sporu zřejmě až to poslední o co v něm jde. Ostatně, stejnou kukuřici již na americkém kontinentu miliony obyvatel již léta konzumují a podobný nárůst nádorů u nich nikdo nesignalizuje. Fáma vypuštěná z francouzského pracoviště již ale stačila vykonat své a řada evropských odběratelů začala požadovat certifikát potvrzující, že mléko, maso a vejce pocházejí ze zvířat, která nebyla krmena GM plodinami.
Prameny:EFSA , Final review of the Séralini et al. (2012a) publication , Doplňkové informace k Seraliniho studii
Supranormální sluch
Autor: Josef Pazdera (08.07.2024)
Nechtěný efekt ekologického zemědělství
Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Lidský inzulin z mléka GMO krávy
Autor: Dagmar Gregorová (16.03.2024)
Svítící rostliny druhé generace
Autor: Josef Pazdera (05.10.2021)
Budeme nosit oblečení ze svalových vláken?
Autor: Josef Pazdera (01.09.2021)
Diskuze:
Statistické zdroje *výnosy kukuřice
Mojmir Kosco,2012-12-08 22:00:51
máme stejné .Zde přikladám tabulku http://www.ers.usda.gov/datafiles/Feed_Grains_Yearbook_Tables/US_Acreage_Production_Yield_and_Farm_Price/
¨
z této tabulky vyplívá že v roce 1969 byl výnos kukuřice 1969/1970 85.90 bušlů /akr
v roce 2012/2013 122 bušlů /akr což je nárust cca 30%
Dále jsem tvrdil že rozhodujicím je faktorem je voda
V čem je problém ?
Kdybych chtěl napadnout GMO kukuřici v americe tak bych tvrdil že od plošného zavedení GMO Kukuřice v roce 2005 výnos 160 bušlů/akr její výnosy neustále v USA klesají na současných 122 bušlů
Ale já tvrdím že rozhodujicí je voda .Kdybych chtěl mohl bych tvrdit že za tím je mizejicí biologická aktivita půdy
mohl bych vzit desetileté půměry kdy % výnosy oproti 70 letům se ještě sníží ale odhalme příčinu a né jenom vykřikovaní jak je to v USA při zavedení GMO kukuřice užasné přitom ty problémy jsou velké a výzkum zahleděny někam uplně jinam vůbec nepomahá
A co se týka zde popsaneho podvodu nikdy jsem nevěřil že GMO potravina by mohla mít tak jednoznačný negativní dopad jak je zde popisováno i když řeknu že by to byla pecka
Helejte se, pane Kosco, my vime, ze vy
František Houžňák,2012-12-09 11:27:38
ekobiofanatici data falsujete, tak to na nas nezkousejte, to si muzete vykladat tak tem svym baptistum. Zaprve, ten vas link nefunguje, tak nam netvrdte, ze jste tam ty vase cisla nasel, a ze by to vsechno pres pulnoc v USDA prekopali, je sice mozne, ale malo pravdepodobne. Zadruhe, vynosy kukurice v USA byly v letech 1961/62 a 1962/63 62.40/64.70, v letech 1968/69, 1969/70 a 1970/71 79.50/85.90/72.40, vy jste samozrejme vybral tu nejvyssi hodnotu, a jeste o 7 let pozdeji (mame ted rok 2012). Nynckonc mame (tedy my nemame, Americani maji) vynosy 164.70 (2009/10) resp. 147.20/122.30 (2011/12, 2012/13). Zavery si z techto cisel kazdy muze utvorit sam, predevsim o vasi pravdomluvnosti a schopnosti pocitat s malymi celymi cisly.
http://www.ers.usda.gov/datafiles/Feed_Grains_Yearbook_Tables/All_tables_in_one_file/fgyearbooktablesfull.pdf
sucho?
Tomas Moravec,2012-12-09 23:50:28
Take nechapu v cem je problem. O kus nize jste tvrdil, ze vynosy kukurice jsou od sedesatych let cca stejne. Kdyz na to reagoval Jarda Petr tim, ze se zvysily 2x, odpovidate, ze tedy dobra, nejsou stejne, ze jsou vyssi jen o 30% a pro srovnani si vyberete zrovna letosek, kdy bylo ve statech katastrofalni sucho. Nejgorsi sucho v poslednich minimalne 20 letech ale spis v delsi dobe. Pres leto v podstate vubec neprselo. Navic sam uvedete, ze normalni vynosy jsou dnes cca 160 bu/acre. Tedy totez co tvrdi pan Petr, tj ze jsou 2x vyssi dnes nez pred 45 lety. Jenom pro poradek- GM kukurice se v USA pestuje od roku 1996 nikoliv od roku 2005. Uznavam, ze organicke hospodareni muze udrzet pudu dele vlhkou, ale pri takovem suchu Vam stejne nic nepomuze, biozemedelci take splakali na vynosem. Jenomze oni bohuzel nemaji ty dobre roky, kdy neni prirodni katastrofa a vynos je tzv. normalni.
výnosy kukuřice
Jaroslav Petr,2012-12-08 09:07:05
Prosím vás, nenechme si nakukat od pologramotných duskutérů naprosté nesmysly. Například jen letmým pohledem do oficiálních statistik USDA odhalíte, že výnosy kukuřice stouply v USA za posledních 50 let na dvojnásobek.
Jiří Oto,2012-12-08 18:18:45
Jestli dneska gramotný znamená být in ve smyslu oficiální informovanosti, tak to jsme ve své víře zcela vedle. Chci se držet hesla: nevěř ničemu dokud se sám nepřesvědčíš. Někdy toto může být problém a musím počítat pouze s útržky pravděpodobných informací. Mozaiku kterou takto během dlouholetých průzkumů poskládám mohu poté donekonečna doplňovat nebo porovnávat s dalšími informacemi, z čehož pak usuzuji na jejich pravděpodobnost. Základem takové mozaiky je empirické pozorování, takto zaujímá každá skutečná věda pevný bod v jinak nejistém vesmíru.
Za jakou cenu se v usa podařilo zvýšit výnos kukuřice? V brazilii tamní farmáři velice ostře narazili na trendy od amerických sousedů. Na jeden ha půdy vypěstovali "pouhé" 2 tuny kukuřice. V mexiku na plantážích až 6 tun. Je jasné co musí farmáři v brazilii udělat. To je oficiální verze pro aplikovaná široké povědomí v obchodních řetězcích. Neoficiálně ke dvěma tunám kukuřice připočítejme ještě 11 tun dýní, ovoce, zeleniny, bylinek a třeba biomasy pro hnojení. O tom se plantážníkům v mexiku ani nesní.
Existuje jeden podstatný rozdíl v hospodaření v obou variantách, a to že brazilský farmář neužívá technologických výdobytků doby a pracuje ručně-stručně, kdežto plantážník nasedne do smradlavýho traktoru a dělá že to dlouhodobě vynáší. Pak se lidi ve světě hrozně diví, že není práce ani co jíst, když všechno co je pro lidi se použije pro stroje. Těch spojnic a nedostatků je možné najít mraky a tak nechám prostor pro další úvahy...
Jiří Oto
Pavel S,2012-12-09 12:32:25
Vy ve smyslu oficiální informovanosti gramotný samozřejmě jste, tedy pouze ve smyslu této oficiální gramotnosti. Ono totiž to co vy nazýváte oficiální gramotností spočívá (tedy alespoň v EU) v bezmezném přijetí zelené ideologie, apriorním odmítání veškerých nových technologií a naprosto neoblomném ignorování veškerých empirických a vědeckých dat. Osobně se divím, že evropskou krajinou netáhnou průvody flagelantů a nevykřikují: "jádro a GMO je od ďábla (případně kapitalisty), střezte se ho!"
Jiří Oto,2012-12-09 23:20:51
Žijeme v zajímavé době a ďábel v ní ztrácí svou starou tvář i sílu. Zelená ideologie má poměrně slušnou budoucnost navíc s technologickými pokroky. Lidská technologie nemá nahradit tu přírodní nýbrž doplnit, snad pro zvýšení výnosnosti. Naproti tomu co se děje ve skutečnosti nasvědčuje upřednostňování návratnosti investic za výzkum a techniky, výnosnost je podmíněna změněnou kvalitou. Kupříkladu jablka ze zahrádky jsou zdaleka nejsladší a nejživější, kdežto kupovaná (goldeny a podobné) jsou bez chuti moučné konzistence - urychlení růstu pomocí hormonů, procesy tvorby cukrů nejsou dokončeny, to samé u vodních melounů. Taková technologie jako zbraň ve válce kvalita vs. kvantita. Šedá kůra mozková proti zelené. Zisk je přednější, zelená zde nemá místo. Sledujeme přírodní jevy a jediné čeho si všímáme je způsob zneužití přírodních sil. Pro obranu šedé tomu nesmíme říkat zneužití, to je příliš přehnané a troufalé. Chutná vám čistá voda kterou pijete?
Pavel S,2012-12-10 22:10:47
Tak jablka jsou vyháněná hormony. A kdepak jste na to přišel? Zjevil vám to váš zelený guru? Neměl byste mu všechno věřit, zřejmě bude fungovat taky na nějakou chemii. Zelená ideologie (aspoň ve vašem podání) nemá žádnou budoucnost, je to jen ideologie a stejně jako červená či hnědá ideologie (předchůdce té zelené) je založena čistě na psychózách věrozvěstů této ideologie. S realitou jak technickou tak přírodní se naprosto míjí.
Předpokládám že
Mojmir Kosco,2012-12-11 09:20:38
jsou na mysli růstové rostliné hormony což je běžná praxe při umělém dozrávání v kontrolované atmosféře
hormony
Tomas Moravec,2012-12-12 10:00:27
No zrovna jablka asi nejsou dobrym prikladem rychleni hormony. Nejsem sice odbornik na potravinarskou technologii, ale tipnul bych si, ze se ethylen (rostlinny hormon dozravani) k jablkum zamerne nepridava. Staci je ponechat v uzavrene nadobe a vytvori si ho dostatek sama. Taky by se napriklad nemela v lednici skladovat spolu s banany, protoze toho ethylenu udelaji tolik, ze banany velmi rychle zcernaji. Ale to neni zly chemicky hormon, to je hodny biologicky hormon. :)
Pane Oto,
Lukáš Klazar,2012-12-14 16:20:10
to bych nedělal. Mohl byste tvrdě narazit, až se budete sám přesvědčovat, že skok z Nuselského mostu je pro lidské tělo fatální.
Způsoby hospodaření už tady kdysi stejně konstruktivně rozvíjel pan Koščo a vzpomínal na osvícené 19. století. Při tom přírodě blízkém způsobu mu unikl pouze ten detail, že pro zajištění stejné produkce bylo potřeba násobně více lidí v zemědělství pracujících než dnes.
A co se jablek týče, pokud to budou stejné odrůdy, jaké máte na zahradě, nikoliv odrůdy konvenčně vyšlechtěné tak, aby bohužel na úkor chuťového požitku byla například zachována déle jejich poživatelnost, budou sklizené v totožném období zralosti chutnat nestrannému konzumentovi úpně stejně jako ty na vaší zahrádce.
Jiří
Alena Matejkova,2012-12-05 17:54:42
Jiří, nbyl ten pán co napsal Ottův slovník Váš příbuzný? Vaše poznámky jsou fascinující, těžko k nim co dodat. Snad jen, že moje dobrá známá zase pěstuje kopr do polévky. A ty monokultury... zajímavé je, že tam, kde je jedí, se dožívají stále vyššího věku. No a s těmi včelami to jste také klepnul hřebík na hlavičku. Škoda, že to nevědí v Británii, kde mají stále méně včel, jen ty výnosy plodin mají stále vyšší a na větších plochách. Kolik je Vám prosím let?
Ve skutečnosti
Mojmir Kosco,2012-12-07 07:51:11
se výnos kukuřice z ha v zemědělsky vyspělích zemích od konce 60 let nezměnil a činí něco mezi 5- 7 t/ha s obrovskými problémi tento výnos udržet.Obrovský nárust zaznamenal rozvojoví svět kde zdaleka nejnětší nárůst zaznamenala brazilie a to zejména zvýšením rozlohy a vysokou chemizací orné půdy (jinak by to nešlo). Zdaleka rozhodújícím faktorem pro produkucí je počasí z něhož největším limitujícím faktorem je voda.
Mozna se nezmenil vynos u vas,
František Houžňák,2012-12-08 19:37:24
ekobiofanatiku, co kazete a prejete vsem hlad, svrab a nestovice. U nas, normalnich lidi, se vynosy kukurice za posledni pulstoleti zdvihly skoro na dvojnasobek.
Jiří Oto,2012-12-05 16:31:45
Ošklivě řečeno: nezbývá než přikročit k pokusům na lidech...
A to ještě nevědí, že rostlina se stává odolnou proti škůdci pokud v její blízkosti roste rostlina odlišného velmi konkrétního druhu. Například jedna moje známá proti škůdcům na zahrádce pěstuje kopr. Monokultury a pěstování ve velkém už nyní stojí u různých problémů, jež se jen těžko přiznávají natož přezkoumávají. Jedním velmi citelným jsou včelstva, zřejmě také škůdci. Udělat si ze zeměkoule velikou pokusnou laboratoř je zřejmě novodobým trendem. V minulosti to bylo válečné pole, pole náboženských nesvárů a dnes pole zdravých a nemocných konzumentů. Kdo chce znát pravdu? Asi jen ta většina lidí co žijí v těžkých časech. Ti druzí nakupují a venku teče krev.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
