V jednom z předchozích příspěvků jsme si představili argentinosaura – obřího titanosaurního sauropoda, který mohl patřit mezi největší suchozemské živočichy všech dob. Tito jihoameričtí behemoti byli stavěni velmi masivně a dosahovali hmotnosti přinejmenším kolem 70 tun, možná ale až o polovinu více. Přesto nebyli rekordmany ve všech velikostních aspektech – například v délce. Tam je překonávali lehčeji stavění diplodokoidi, kteří prokazatelně dosahovali délky kolem 35 metrů (např. Diplodocus hallorum, Supersaurus vivianae), ale možná i hodně přes 40 metrů (Amphicoelias fragillimus). Ani ve výšce nebyli titanosauři jedničkami – tam je zase překonávaly "jurské a křídové žirafy" – brachiosauridi (v překladu "ramenatí ještěři"). Jejich zkameněliny jsou známé z většiny kontinentů, a to v časovém rozmezí svrchní jury (asi před 155 miliony let) až svrchní křídy (asi před 83 miliony let). Neobvyklá stavba těla, kdy přední končetiny byly delší než zadní a tělo proto jakoby "sraženo" od předu dozadu z nich činilo velikány, schopné pojídat zeleň i v korunách vysokých stromů.

Zvětšit obrázek

Sauroposeidon zřejmě dosahoval výšky kolem 18 metrů. Otázkou samozřejmě zůstává, jak si s takovým biomechanickým oříškem poradil například jeho oběhový systém – srdce velkých brachiosauridů údajně mohlo vážit až kolem 1,6 tuny! (Kredit: Steveoc 86, Wikipedia)

Čeleď brachiosauridae byla pojmenována podle svého dosud nejznámějšího zástupce – druhu Brachiosaurus altithorax, popsaného paleontologem Elmerem S. Riggsem v roce 1903. Severoamerický obr dosahoval výšky asi 13 metrů, délky kolem 26 metrů a odhadované hmotnosti 30-40 tun. Patřil k proslulé fauně Morrisonského souvrství a jeho fosílie staré asi 154 milionů let byly objeveny na území dnešního státu Colorado v USA. Podobné rozměry vykazoval také blízce příbuzný Giraffatitan brancai z východoafrické lokality Tendaguru (resp. souvrství Tendaguru Hill). Rekonstruovaná kostra, která je dnes vystavena v Museum für Naturkunde v Berlíně, je nejvyšší smontovanou kostrou dinosaura na světě. V roce 2007 bylo změřeno, že lebka končí ve výšce 13,26 metru nad zemí. Jen pro představu – abychom tento rozměr vyrovnali, museli bychom postavit více než sedm dospělých lidí nebo tři průměrné žirafy na sebe. Když stojíte před touto monumentální kostrou (osobně jsem měl tu čest v červnu předloňského roku) cítíte jakousi posvátnou úctu před něčím tak starobylým (stáří asi 150 milionů let) a zejména – obrovským. Jen žebra jsou dlouhá kolem dvou metrů a na obrova "kolena" ze země sotva dosáhnete. Hmotnost dinosaura byla dříve odhadována až na 80 tun, v posledních letech však byla značně zpřesněna a pohybuje se spíše kolem 37 tun. Přesto ani žirafatitan (omlouvám se za poněkud zvukomalebný český přepis tohoto rodového názvu) nebyl rekordmanem své kategorie.
 

 


Absolutním velikostním rekordmanem mezi brachiosauridy, a tím i vážným kandidátem na nepsaný titul nejvyššího živočicha všech dob, byl později žijící severoamerický kolos Sauroposeidon proteles. Asi o 40 milionů let mladší příbuzný "žirafího titána" obýval oblast dnešního amerického státu Oklahoma v době před nějakými 112 miliony let (stupně apt-alb, konec spodní křídy). Bohužel nemáme k dispozici příliš početný a artikulovaný fosilní materiál, dochovaly se totiž všehovšudy jen čtyři krční obratle. Ty jsou však natolik obrovské (nejdelší měří asi 1,4 metru na délku), že při porovnání s cervikály dalších velkých brachiosauridů nedávají jinou možnost interpretace: sauroposeidon mohl být až o třetinu vyšší než severoamerický brachiosaurus nebo východoafrický žirafatitan! To znamená, že dle umírněného odhadu se jeho hlava mohla pohybovat ve výšce 16-18 metrů, podle nejodvážnějších odhadů (např. paleontolog Thomas R. Holtz) pak dokonce 20-21 metrů! V tom případě by dinosaurus překonával výškou průměrného člověka zhruba dvanáctinásobně a oproti nejvyšším žirafám by na tom byl lépe asi 3,5krát. Vcelku pohodlně by mohl okusovat květináče na balkóně v sedmém patře panelového domu! Vskutku zábavná a fascinující představa.

 
Tyto odhady jsou však samozřejmě pouze přibližné. Vzhledem k tomu, že nebyly objeveny také fosílie dlouhých kostí končetin, nemůžeme o rozměrech sauroposeidona říci nic zcela jistého. Podobná situace nastala u španělského obra turiasaura (Turiasaurus riodevensis), který měl sice obrovské kosti stehenní, ale obratle již takovým rozměrům neodpovídaly a byly relativně malé. Jak se ukazuje, velikostní variace mezi jednotlivými partiemi těla může klamat. Nevíme tedy s jistotou, zda sauroposeidon nebyl například jen průměrně velký brachiosaurid s extrémně prodlouženými krčními obratli. To ale není příliš pravděpodobné. Výška mohla být také snížena vzhledem k tomu, že krk nemusel být nošen přímo vertikálně, ale mohl být držen v úhlu kolem 45° (což je hypotéza, kterou mnozí paleontologové favorizují). Každopádně je jisté, že spodnokřídový dinosaurus z říčních delt jižní části dnešních Spojených států patřil k největším tvorům své doby a ostatní sauropody výrazně překonával a (doslova) zastiňoval. Až donedávna byl navíc považován za posledního gigantického sauropoda ze severoamerického subkontinentu - v tomto ohledu jej ale nahradil Alamosaurus sanjuanensis, žijící na samotném konci křídové periody (alamosaurus byl popsán již v roce 1922, ale až od roku 2009 je známo, že dosahoval velikostí srovnatelných s jihoamerickými titanosaury).
 

Zvětšit obrázek

Přibližná podoba sauroposeidona, většího příbuzného rodu Brachiosaurus. Žil asi o 40 milionů let později než brachiosaurus, ale asi o 15 milionů let dříve než argentinosaurus. Kredit: Ghedoghedo, licence CCA-SA 3.0, Wikipedie

 
Ale zpět k sauroposeidonovi. Jeho fosílie byly objeveny v roce 1994 v sedimentech souvrství Antlers (kraj Atoka, Oklahoma) a původně byly považovány za zkamenělé kmeny stromů. I to svědčí o jejich velikosti a celkové povaze. Zpočátku totiž paleontolog Richard Cifelli z Oklahomského muzea přírodní historie nevěřil, že by se mohlo jednat o pozůstatky jakéhokoliv zvířete. Krční obratle byly jednoduše příliš velké na takové zařazení. Ostatně dodnes jsou nejdelšími známými dinosauřími cervikály vůbec. Teprve v roce 1999 byla rozpoznána jejich taxonomická příslušnost Matthewem Wedelem (dnes je známý jako konzultant dokumentů o dinosaurech a spoluautor skvělého blogu SVPOW) a o rok později trojice paleontologů dinosaura představila vědeckému světu. V březnu roku 2000 vyšla příslušná studie v periodiku Journal of Vertebrate Paleontology, oficiální název zněl Sauroposeidon proteles a holotyp nesl označení OMNH 53062. Rodové jméno znamená v překladu "ještěří Poseidon", nebo také "ještěří Bůh zemětřesení" (Poseidon totiž nebyl jen Bohem moří a vod, ale právě i zemětřesných událostí). A proč vůbec zemětřesení? Jednoduše proto, že autoři studie si živě představovali dunění a snad i menší chvění země, které tento kolos při chůzi vyvolával (ve skutečnosti ale i ti nejtěžší sauropodi nejspíš došlapovali poměrně tiše). Mezi predátory, kteří sauroposeidona mohli ohrožovat, patřil velký karcharodontosaurid Acrocanthosaurus atokensis (délka až 12 metrů, hmotnost 3-6 tun) a snad i smečky dnes populárních deinonychů (Deinonychus antirrhopus), kteří však mohli být nebezpeční pouze mláďatům a zraněným jedincům.

 
Když už zmiňujeme dunění, neuškodí uvést také odhad sauroposeidonovy hmotnosti. Ta je (opět velmi přibližně) stanovena na nějakých 50-65 metrických tun. Roli zde hraje vysoká pneumatizace a tedy odlehčení kostí a také fakt, že oproti brachiosaurovi byl sice "ještěří Poseidon" delší a vyšší, ale ne poměrně k tomu i objemnější. Na svoji velikost byl zkrátka štíhleji stavěn, což jasně ukázalo srovnání jejich obratlů. Kdyby byly všechny proporce stejné, musel by Sauroposeidon dosahovat hmotnosti přes 70 tun. Takto se ale s argentinosaurem a jeho příbuznými v hmotnostních parametrech měřit nemohl. Při šedesáti tunách byl asi 28-34 metrů dlouhý a jeho "plece" se nacházely asi 6-7 metrů nad zemí. Krk pak dosahoval předpokládané délky 11,2-12 metrů, což je o dobré tři metry více než u berlínského žirafatitana. Jedno z krčních žeber (u C6) dosahovalo úžasné délky 3,42 metru (ještě delší – 4,1 metru měl pouze čínský sauropod rodu Mamenchisaurus). Všechny tyto údaje nasvědčují tomu, že považovat sauroposeidona ze nejvyššího známého dinosaura je zcela oprávněné. Až budete v zoologické zahradě příště obdivovat výšku žiraf, zastavte se na chvíli a představte si ji ještě skoro čtyřikrát vyšší - tak gigantičtí byli někteří z brachiosauridů, kráčejících "rozhleden" dávné druhohorní éry.
 

Prameny:
 
http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/503682.stm ,
http://en.wikipedia.org/wiki/Sauroposeidon , 
http://en.wikipedia.org/wiki/Giraffatitan ,  
http://en.wikipedia.org/wiki/Brachiosaurus ,  
http://en.wikipedia.org/wiki/Brachiosauridae ,  
http://www.earthsim.tv/index.php?page=wod&action=show_news_story&story=43 ,  
http://svpow.wordpress.com/

Autorovi článku právě vychází aktualizované vydání knihy Úžasný svět dinosaurů. Podrobnosti ZDE.
http://knihy.abz.cz/prodej/uzasny-svet-dinosauru-3