Mezi nejznámější rohaté dinosaury patří vedle triceratopse či styrakosaura také další svrchnokřídový severoamerický rod ceratopsida – Pachyrhinosaurus, v překladu "tlustonosý ještěr". Dlouho byl znám pouze jeden druh tohoto rodu, P. canadensis, popsaný příslušníkem slavné paleontologické rodiny Charlesem Mortramem Sternbergem (1885-1981) roku 1950. Ačkoliv první zkameněliny tohoto dinosaura byly objeveny již roku 1946, až do 80. let minulého století nebyl k většině z nich příliš snadný přístup. Proto také tento ceratopsid zažil jakousi "renesanci" zájmu ze strany veřejnosti až na přelomu století. Poměrně nedávno, v roce 2008, byl pak kanadským paleontologem Philipem J. Curriem a jeho kolegy popsán také druh nový. P. lakustai byl původně objeven již roku 1972 v obřím lůžku kostí u Pipestone Creek v kanadské Albertě. Lokalitu s celkovým počtem asi 3500 kostí a kolekcí 14 lebek objevil v daném roce místní učitel Al Lakusta, podle kterého je nový druh také pojmenován. Jakým ceratopsidem byl tedy pachyrynosaurus?

Zvětšit obrázek

Kostra ceratopsida rodu Pachyrhinosaurus v expozici Royal Tyrrell Museum of Paleontology (provincie Alberta, Kanada). Kredit: Wikimedia Commons

Co se týče velikosti, pachyrynosaurus zřejmě příliš nezaostával za samotným triceratopsem, i když jeho lebka byla poněkud menší. Největší exempláře zřejmě přesahovaly délku 8 metrů a hmotnost 4 tuny, dosahovaly tedy velikosti dospělého slona. Tito rohatí dinosauři obývali západ dnešní Severní Ameriky, jejich fosílie byly přitom objeveny v kanadské provincii Alberta a také mnohem severněji, na území dnešní Aljašky (USA). Zdá se tedy, že i rohatí dinosauři vykonávali dlouhé sezónní migrace v délce možná až tří tisíc kilometrů. Tito robustní čtyřnozí býložravci žili v období svrchní křídy, konkrétně na konci geologického stupně kampán (asi před 74-71 miliony let). Jejich fosílie byly objeveny v souvrstvích Bearpaw a Horseshoe Canyon, vykazující příslušné stáří.

Na pachyrynosaurech je nápadná zejména jejich podivná lebka, lišící se od lebek všech ostatních známých ceratopsidů. Namísto špičatého nosního rohu měli tito dinosauři jakousi masivní, bochníkovitou strukturu (respektive i několik takových). Její funkce je dlouhodobě předmětem spekulací a dohadů paleontologů i poučené veřejnosti. Zdá se ale, že nešlo o žádný "násadec" či podsadu pro vysoký roh, jak bylo také navrhováno. Zřejmě šlo spíše o jakousi hrbolatou plochu, určenou ke srážení hlav při soubojích samců o samice nebo teritorium. Každopádně neexistují doklady toho, že by na místě plochého nasálního výrůstku docházelo k intenzivnímu růstu jakékoliv tkáně. Nejistota však přetrvává, tuto hádanku tak nejspíš rozluští až případné budoucí objevy. Na horní části límce měl pachyrynosaurus pár špičatých růžků, vyčnívajících nahoru a do stran. Ostatní znaky už byly zřejmě vysoce individuální a u jednotlivých exemplářů se mohly výrazně lišit (včetně projevů sexuálního dimorfizmu).

Pachyrhinosaurus byl ceratopsid, spadající do podčeledi Centrosaurinae (tribus Pachyrhinosaurini). Mezi nejbližší příbuzné tohoto rodu se řadí druhy Achelousaurus horneri a Einiosaurus procurvicornis, popsané v roce 1995 paleontologem Scottem Sampsonem, i vloni přejmenovaný Rubeosaurus ovatus (původně Styracosaurus ovatus). Jistou míru popularity pachyrynosaura dokládá například i jeho "účinkování" ve filmu Dinosaurus od Walta Disneyho (2000), v trikovém dokumentu Jurassic Fight Club (epizoda "River of Death", 2008) nebo v populární animované sérii The Land Before Time. Úžasný objev stovek uhynulých exemplářů tohoto dinosaura v Kanadě představuje doklad pradávné přírodní katastrofy děsivých rozměrů (zřejmě rozbouřená řeka). Spolu s jeho bizarním vzhledem učinila tato okolnost z pachyrynosaura jednu z celebrit svrchnokřídového světa.

Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Pachyrhinosaurus
http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Mortram_Sternberg
http://en.wikipedia.org/wiki/Philip_J._Currie
Stránky autora: Dinosauria