K titulu největšího z největších mají seimosaurovi dopomáhat i příslušné míry – délka mezi 36 a 54 metry (odhady byly postupně navyšovány) a hmotnost až kolem 113 tun. Vskutku úctyhodné údaje, které by postavení největšího suchozemského obratlovce historie pravděpodobně splňovaly. Jsou však tyto informace stále platné a oprávněné?

Připomeňme si, o jakého dinosaura vlastně jde. Seismosaurus hallorum byl jako S. halli popsán v roce 1991 na základě částečně zachované fosilní kostry z Nového Mexika, objevené o šest let dříve. Osm fosilních kostí pak paleontolog David Gillette popsal jako pozůstatky zcela nového rodu a druhu sauropodního dinosaura. Gigantické kosterní elementy (obratle, pánevní pletenec a žebra) nasvědčovaly vskutku kolosálním rozměrům svého nositele – svrchnojurského diplodokida blízce příbuzného tak známým dinosaurům, jako byl Apatosaurus nebo Diplodocus. Rozdíl mezi seismosaurem a těmito dříve popsanými rody byl patrný zejména ve velikosti, přestože původní přemrštěné odhady délky potvrzeny nebyly. David Gillette totiž přišel s odhady, které se postupně vyšplhaly až na úžasných 54 metrů (tuto odhadovou hodnotu přesahuje pouze záhadný Amphicoelias fragillimus, kterému v JuraParku Krasiejów přisoudili ještě o celých deset metrů více!). Gillette předpokládal, že většinu z této délky zabíral extrémně úzký a bičovitý konec ocasu, resp. ocas celý. Některé obří obratle také umístil dál od křížové oblasti, čímž vznikl dojem mnohem většího zvířete. Vzhledem k „podstatně robustnější“ stavbě těla než měl diplokokus, pak předpokládal, že také hmotnost seismosaura musela být mnohem vyšší. Seismosaurus se proto na další desetiletí stal ikonou obřích dinosaurů, a to zcela nezaslouženě. Nejde přitom jen o nadsazenou velikost.

Zvětšit obrázek

Současná rekonstrukce vzezření druhu Diplodocus hallorum. Tento až 35 metrů dlouhý diplodokid nepatřil mezi nejmohutnější známé dinosaury, přesto byl s hmotností osmi dospělých slonů gigantickým zvířetem. Převzato z Wikimedia Commons.

Seismosaurus už totiž fakticky ani neexistuje. V roce 2004 bylo na každoroční konferenci Americké geologické společnosti rodové jméno Seismosaurus označeno za pouhé mladší synonymum diplodoka. O dva roky později pak dostal vlastní vědecké jméno – Seismosaurus hallorum se nám tak ze samostatného rodu obřího sauropoda přeměnil v obřího zástupce diplodoka, a to v rámci nového druh Diplodocus hallorum. Autoři revizní studie rozhodli, že diagnostické znaky na kostře „seismosaura“ jednoduše nejsou natolik odlišné od těch, které se nachází na kostech diplodoka, aby opravňovaly k udržení samostatného rodu. Navrhují dokonce přeřazení D. hallorum do druhu D. longus. Slovo „seismosaurus“ je již tedy pouze neaktuálním, částečně pozapomenutým označením (podobný osud ostatně potkal již mnohá dinosauří rodová jména). Jak velký byl ale zástupce druhu Diplodocus hallorum?

Přestože původní odhady byly značně přemrštěné, D. hallorum představoval skutečně obřího sauropoda, a to podle všech měřítek. Délka byla izometrickou analýzou kosterních elementů snížena asi na 32-35 metrů, což je zhruba o pětinu více, než u největších jedinců jiných druhů diplodoka. Hmotnost holotypu pak byla propočtena asi na 40 tun, což odpovídá například hmotnosti brachiosaura. Ostatní druhy diplodoka byly podstatně menší, jejich zástupci dosahovali hmotnosti mezi 10-16 tunami. D. hallorum se tedy velikostí blížil příbuznému druhu Supersaurus vivianae, který je považován za jednoho z největších poněkud lépe známých dinosaurů (možnost, že supersaurus a seismosaurus jsou jedním a tím samým sauropodem, už byla vyvrácena). Je ale jisté, že obří titanosauři z Jižní Ameriky někdejšího „seismosaura“ výrazně zastiňovali, proto nesouhlasí ani jeho označení za největšího známého dinosaura. Jen další fosilní nálezy ze 150 milionů let starých severoamerických sedimentů mohou odhalit více o tomto gigantovi, který svému původnímu mediálnímu jménu jednoduše nemohl dostát.

Prameny:

Stránky autora: Dinosauria
http://en.wikipedia.org/wiki/Diplodocus
http://en.wikipedia.org/wiki/David_Gillette