Princip sluneční tepelné elektrárny
Sluneční elektrárna v tomto případě pracuje jako klasická tepelná elektrárna. Elektřina se tak vyrábí pomocí parní turbíny. Pára se však produkuje pomocí slunečního záření. Počítačem řízená zrcadla vhodného tvaru odrážejí sluneční paprsky na zásobník nebo absorpční trubice, kterými protéká speciální syntetický olej. Ten se může ohřát na teploty až 400oC. Pomocí tohoto oleje se pak vytváří v parogenerátoru pára pro pohon turbíny. Stejně jako u uhelné či jaderné elektrárny pak musí pára kondenzovat v kondenzoru, který je potřeba chladit. Pokud jsme v blízkosti moře tak se obejdeme bez chladících věží, ale pokud ne, tak i v případě této sluneční elektrárny budou její dominantou. První testovací prototyp byl projekt Solar One v Mohavské poušti. Jednalo se o věžový typ, kdy zrcadla koncentrují sluneční paprsky do jednoho společného místa na vysoké věži. Tato elektrárna byla postavena v roce 1981 a provozována v letech 1982 až 1986. Pak byla modernizována na projekt Solar Two.
I tato elektrárna za normálních podmínek pracuje jen v době, kdy svítí v daném místě slunce. Proto u těch dříve postavených za ně v době, kdy nebyl sluneční svit dostatečný, většinou zaskakoval plynový zdroj, který byl v záloze. Novější stavby mají další důležitou komponentu, která zálohovací zdroj do značné míry zastoupí. Jedná se o velký zásobník s tekutými solemi. Těmi bývají například dusičnan amonný a dusičnan sodný. V průběhu slunečního svitu se část získaného tepla ukládá do ohřevu zásobníku s tekutými solemi až na teplotu téměř 400oC. V průběhu noci nebo zamračeného počasí se pak ohřáté tekuté soli používají pro výrobu páry nutné k pohonu turbíny. Při dostatečném objemu tekutých solí (desítky tisíc tun) je možné zajistit téměř kontinuální provoz elektrárny. Jedním z prvních testovacích modelů elektrárny s touto možností byl už zmíněný Solar Two v Mohavské poušti. Ten pracoval v letech 1995 až 1999 a po ukončení činnosti byl předělán na detektor vysokoenergetického záření gama z vesmíru. Po ukončení jeho činnosti pak bylo v roce 2009 veškeré zařízení demontováno.
Z popsaných vlastností jsou vidět i základní výhody a nevýhody slunečních tepelných elektráren oproti fotovoltaickým elektrárnám. Výhodou je, že v příhodných podmínkách mohou být téměř stabilním zdrojem s ročním využitím celkového výkonu přesahujícím 40 %. Fotovoltaika v ideálních podmínkách se blíží 20 %. Můžeme ještě doplnit, že větrné farmy mají podle podmínek tento parametr v rozmezí 20 až 40 %, fosilní a jaderné zdroje pak i přes 90 %. Nevýhodou pak je, že je potřeba mít dostatečný vodní zdroj k chlazení. Což může být v pouštních slunečních oblastech problém. Řešením může být výstavba na mořském břehu a využití mořské vody. Další nevýhodou je, že tyto zdroje je efektivní stavět spíše větší a nedají se jako fotovoltaika stavět jako malé distribuované zdroje třeba na střechách budov. Ale podobné problémy s vodou a spíše větší velikostí mají i zdroje fosilní a ještě více jaderné.
Sluneční elektrárny v Mohavské poušti
První komerční velký systém slunečních tepelných elektráren byl postaven v Mohavské poušti v Kalifornii. V této oblasti jsou nejlepší sluneční podmínky ve Spojených státech, je zde v průměru ročně i přes 340 slunečních dní. Systém s označením SEGS (Solar Energy Generating Systém) je složen z devíti elektráren, které byly vybudovány v letech 1984 až 1990. První má výkon 14 MW a plochu přes 80 000 m2, dalších šest má výkon 30 MW a plochy okolo 200 000 m2 a dvě nejnovější pak výkon 80 MW a plochu přes 450 000 m2. Instalovaná kapacita je tak 354 MW.
Elektrárny jsou v tomto případě zálohovány plynovými zdroji, takže je efektivita jejich využití nižší. Roční koeficient využití celkového výkonu je 21 %. I když v daném případě to nemusí být tolik na závadu, protože energetické špičky, které jsou u obyvatelstva v dané oblasti dány hlavně potřebou klimatizace, docela dobře odpovídají průběhu výkonu elektrárny. Plynové zdroje tak reprezentují pouze zhruba 25 % elektřiny dodávané systémem SEGS.
Je třeba ještě zmínit, že ani těmto elektrárnám se nevyhýbají havárie. V únoru 1999 explodovala a vzplála nádrž s olejem u elektrárny SEGS II. Řadu hodin museli hasiči bojovat s požárem. Kromě pracovníků elektrárny bylo potřeba evakuovat obyvatelé z okolí o velikosti zhruba kilometr čtverečný.
Nejmodernější sluneční tepelné elektrárny
První elektrárna tohoto typu byla v Evropě uvedena do provozu koncem roku 2009 ve Španělsku. Jedná se o elektrárnu Andasol 1 ve španělské provincii Granada. V Evropě mají vhodné podmínky pro stavbu těchto elektráren právě jižní středomořské státy jako je Španělsko a Itálie. Elektrárna má výkon 50 MW. V tomto případě se sluneční paprsky nesoustřeďují na jedno místo, kde by byl na věži umístěno zařízení pro absorpci tepelné energie, ale elektrárna je rozdělena do jednotlivých kolektorů. Každý z nich obsahuje 28 parabolických zrcadel, která sluneční paprsky soustřeďuje do tří absorpčních trubic. Horký olej z nich se odvádí do parogenerátoru. Kolektorů o rozměru 12 x 6 m2 je 7488 a celkově je rozloha solárních jednotek 510 120 m2.
Zásobník tepla s tekutými solemi se v tomto případě skládá ze dvou nádrží o průměru 36 m a výšce 14 m, které dohromady obsahují 28 500 tun media. Jeho tepelná kapacita je obrovská 1,35 TJ. Umožňuje tak provoz na plný výkon po dobu 7,5 hodiny. I díky němu je roční využití celkového výkonu okolo 41 %. Celková účinnost solární části je 70 % a špičková účinnost parní turbíny je 40 %. Maximální celková účinnost tak je 28 %, roční průměr pak zhruba 15 %. Připomeňme si, že současné běžně používané fotovoltaické články mají účinnost podle podmínek zhruba do 15 %. Důležité je také, že životnost elektrárny by neměla být menší než čtyřicet let. Velmi pěkný popis této elektrárny uveřejnil na svém blogu Petr Nejedlý.
Na stejném místě byla také v roce 2009 spuštěna i další elektrárna Andasol 2 a pracuje se na výstavbě dalších elektráren Andasol 3 a Andasol 4 se stejnými parametry. Také v dalších místech Španělska se nedávno dokončily, dokončují nebo plánují velice podobné projekty. Například projekt Solnova má už dokončené tři elektrárny a dvě další jsou ve výstavbě. Také část z trojice elektráren Extrasol je už dokončena. Dokončená, ve výstavbě i v plánu je i řada dalších skupin elektráren o výkonu 50 MW u každé z nich. Hodnota výkonu je dána zákonnými omezeními ve Španělsku. Dohromady už projekty reprezentují pro Španělsko celkový výkon v jednotkách GW.
Menší zatím spíše testovací sluneční tepelná elektrárna Archimede je v italských Syrakusach. Její výkon je 5 MW. Itálie je další z evropských zemí, které by byly ideální pro výstavbu těchto typů elektráren. Právě v těchto jižních zemích je rozumné tyto projekty v rámci Evropy podpořit.
Další velká moderní sluneční tepelná elektrárna byla v roce 2007 spuštěna v americké Nevadě. Projekt Nevada Solar One má nominální výkon 64 MW a maximální 75 MW. Počet zrcadel je v tomto případě 219 000. I ve Spojených státech amerických se v jižních slunečných částech dokončilo, buduje nebo je v plánu řada dalších projektů. Tím největším, na kterém se pracuje, je Ivanpah Solar Electric Generating System s výkonem 392 MW. Opět bude v Mohavské poušti v Kalifornii a elektrárna bude zaujímat plochu 16 km2.
Možnosti a perspektivy
Jak už bylo zmíněno, tak sluneční tepelné elektrárny jsou ideální pro horké oblasti s velmi vysokým slunečním svitem. Lze využít i toho, že jejich maximální výkon je v době, kdy je potřeba nejvíce klimatizace. Vzhledem k nutnosti chlazení u elektrárny je potřeba mít dostatečné zásoby vody. Z toho důvodu je výhodná přímořská poloha. Velice vhodná je pro budování těchto elektráren oblast Středomoří. I z toho hlediska projevují zájem o tuto technologii některé bohaté státy Perského zálivu. Například Abu Dhabi v Spojených arabských emirátech pracuje na projektu ekologického města Masdar, které by bylo zaměřeno i na vývoj obnovitelných zdrojů. Snaží se proto o velice úzkou spolupráci se Španělskem právě pro převzetí zkušeností s budováním slunečních tepelných elektráren.
Bylo by velice pozitivní, kdyby bohatí vývozci ropy byly ochotni část zisků investovat do projektů těchto elektráren v oblasti arabského světa. To je důležité, protože stavba těchto elektráren není lacinou záležitostí. Pochopitelně se cena u konkrétních projektů liší, ale ne zase tak podstatně.
Cena elektrárny Andasol 1 byla 300 milionů eur. Protože výkon je 50 MW a roční využití výkonu 40 %, tak pro nahrazení výkonu jaderného bloku EPR s výkonem 1600 MW a více než 80 % ročního využití výkonu bychom potřebovali 64 elektráren Andasol I. Jejich cena by byla přes 19 miliard eur. To je více než 3,5krát více než cena bloku EPR stavěného ve Finsku i po všech dosavadních zdraženích.
Je sice pravda, že u jaderného bloku je třeba platit palivo, ale jeho cena za celou dobu provozu je vůči ceně výstavby malá. Provozní náklady vzhledem k velké ploše a počtu slunečních elektráren nebude oproti jaderné elektrárně nižší. Pokud se Evropa rozhodne pro projekt DESERTEC, bude muset do nákladů započítat i výstavbu extrémně dlouhého stejnosměrného vedení s velmi vysokým napětím. V případě, že by se do stavby slunečních elektráren zapojily i bohaté ropné státy v oblasti a pojaly by to i jako cestu k průmyslovému rozvoji arabské části Středomoří a Perského zálivu, mohly by sluneční tepelné elektrárny velice výrazně přispět do energetického mixu právě těchto států a částečně i Evropy. Vzhledem ke zmíněným omezením, bude možné je mít jako dominantnější část energetického mixu jen ve velice specifických oblastech s vhodnými podmínkami, ale v každém případě se jedná o velice zajímavou a perspektivní oblast energetiky.
Vlnový generátor „plechovka“ Archimedes Waveswing poráží očekávání
Autor: Stanislav Mihulka (08.11.2022)
Japonsko plánuje největší větrnou farmu světa
Autor: Stanislav Mihulka (25.01.2013)
Konec roku ve Fukušimě
Autor: Vladimír Wagner (11.12.2011)
Větrné turbíny rostou (jako) z vody
Autor: Vladimír Wagner (09.05.2011)
Diskuze:
Zelená, hnedá, uránová, prachy a pod...
Stanislav Bandur,2011-09-08 19:23:26
Celkovo sa diskusia pod týmto článkom zvrhla na prekrikovanie a poučovanie z toho "správneho" uhla pohľadu.
1. Závislosť - vždy niekto niekde byde závislý na niekom a ten si to nechá pekne zaplatiť. Ak uvážime riziko nestabilných vlád na severe Afriky a paranoidne (možno právom) demografický vývoj v Európe, tak sa môže stať že jedno (Európa) či druhé (dodávky zo severu Afriky) skolabujú. Ako sa hovorí, kto nehrá, nevyhrá (ale neprehrá). Keďže sa všetko môže pokaziť, tak asi najjednoduchšie bude prihlásiť sa niekde ku EMO komunite alebo si to rovno "hodiť" . Ak budeme predpokladať vplyv globálnych ekonomických skupín, ktoré sú čistými filantropmi, tak je jasné, že ak by bolo riešenie severoafriských rýchlovarných konvíc také efektívne, už dávno by tam boli a robili si z vládami čo len chceli, tak ako velí paranoidné videnie vyspelých štátov. Samozrejme dlhodobý zisk je horší ako do rána zaroiť na BMW (alebo komu sa čo páči). Takže až to začnú platiť vlády z verejných prostriedkov, tak sa firmičky len tak pohrnú aby vládam dodali "nepotrebné hlúposti".
2. Vratná, nevratná, doplnková atď. Niekto sa čudoval, či niekto nejaké podobné kalkulácie vo firme robí a na čo by mu to bolo. Robí to každý v každej firme od upratovačky až po generálneho riaditeľa. Každý si vie predsa zrátať, koľko chce pracovať, za koľko a koľko si z toho bude môcť dovoliť (strava, bývanie, zábava, štúdium potomkov a pod.). Rovnako aj firma vám predá nový výrobok za astronomickú cenu a po splatení nákladov na výskum a vývoj (aj budúci) a pri súčasnom znižovaní vstupných nákladov (cena surovín, energií, modernizácia výrobného procesu) cena postupne klesne. Samozrejme nikto si nenechá ujsť "primeraný" zisk. Takže ak si doma skalkulujete cenu zateplenia a spočítate za koľko sa vám vrátia investície (solárneho panelu, kondenzačného kotla....) tak v tom máte zarátané úplne všetky vstupy aj s bohatou rezervou, ktorou je zisk vašich dodávateľov. Pri veľkých solárnych projektoch narážame na problém, že niektoré náklady platí niekto iný (regulácia, dotácie na výkup) čo nám pekne deformuje jednoduchú závislosť výstupov na vstupoch.
3. Nejdem tu riešiť účinnosti rôznych druhov premien slnečnej(jadrovej) energie na našu obľúbenú elektrickú ale nedá mi nespomenúť, že cena je stále cena a aj pre prírodu aj pre manažéra. Takže ak sa zamyslíme nad tým ako sa k energii, ktorú máme chováme, tak zásadnou otázkou nieje ako "vyrobiť" viac elektrickej energia ale ako danú energiu vôbec nepotrebovať (znížiť spotrebu na nevyhnutné minimum). Keby som vedel ako tak to sem napíšem ale existuje dosť overených spôsobov.
4. Zmeňme uhol pohľadu, prečo vôbec vyrábame odpad? Prečo produkujeme CO2, metán a vodnú paru? A prečo sa vôbec hádame? Aj keby nám zostal len hnoj, tak ten s tou najväčšou hromadou bude "sekať frajera". Celkovo je najefektívnejšie fungovanie najprirodzenejšie a príroda robí len to čo naozaj musí a neplýtva energiou na iné. Tak sa nečudujme, že upratať po sebe, recyklovať, odsíriť a pod. dlho nebolo dôležité a nikto na to neplýtval energiou. Dnes to ešte stále funguje viac-menej rovnako aj keď sa už o tom aspoň hovorí. Takže až ekológia bude extrémne zisková (ako napr ťažba ropy) tak potom uvidíte aké projekty ssa budú realizovať. Zatiaľ pán Boh s nami a zlé preč.
Co tedy do budoucna?
Jan Blažej,2011-05-04 19:04:13
Sluneční tepelné elektrárny jsou zřejmě jednou polovinou řešení. Drahým řešením, ale řešením do daleké budoucnosti. Naprosto to převrátí ceny denního a nočního proudu, s tím nutno počítat a akumulační spotřebiče v noci nebudou nabíjeny, a to včetně malých městských elektrických aut, která jediná mají zatím smysl. Bude se muset hodně rozšířit HDO, ovládané dosti náročným programem nejen z hlediska místních sítí, ale i z hlediska celostátní a celoevropské sítě, zřejmě z jednoho centra, odkud bude vše regulováno, aby nedošlo vlivem solární a větrné energie k ohrožování sítí a výpadkům. Problémem však bude rozmístění slunečních tepelných elektráren. Je dnes i do budoucna velkým rizikem počítat s celým severem Afriky, nelze vyloučit, že Evropa jednou přijde o hlavní zdroj energie a zkolabuje. Reálnější bude stavět takové zdroje na jihu Španělska (které už teď má velký podíl zdrojů obnovitelné energie a muselo by hodně posílit přenosové cesty), na jihu Itálie a v Řecku, kterému by tyto "evropské investice" jen pomohly. Podílet by se měly státy, ne tolik soukromý sektor, protože jde o strategickou záležitost, ve které by měly mít podíl. Určité posílení jaderných zdrojů (jako dočasné, přechodné překlenutí nedostatku energie za 15-20 let, než se plně rozvine obnovitelná energie, jež bude konečným řešením) bude zřejmě nezbytné, avšak nutno mít na paměti množství jaderných elektráren, se kterými počítá Čína a další země, aby nedošlo k situaci, že bude na světě víc elektráren než uranu, případně že by ani nedosloužily. Vše má i ekonomický aspekt. Ostatní teoretické možnosti získávání energie ve velkém jsou absurdity, o kterých by se raději ani nemělo mluvit, protože medializací získává hloupost sílu. Mějme také na paměti, že Země nám už nedovolí ani další ekonomický růst, ani růst počtu obyvatel - a tímto by se měla světová politika řídit. Nespokojenost zchudlých přinese ve světě bouře anarchie a občanských válek, zatím podceňovanou věcí bude šíření nezvladatelných epidemií, lidstvo čeká nepěkné období. Vše je způsobeno stylem politiky celého světa, která neřeší budoucnost v delším horizontu, než je jedno volební období. Je nás na světě moc a zdrojů ubývá, další růst už vždy narazí na meze. Do roka nás mimochodem čeká další pád do krize. Minimálně EU by se tímto hlubokým problémem měla zabývat, ne jen hasit požár ropou. Více zamyšlení nad budoucností světa je v knížce Realita VESMÍRU, nová teorie všeho je obsahem knihy Tajemství VESMÍRU odhaleno! /kosmas.cz nebo www.jan-blazej.eu/
Tak jsem si Vás tu přečetl a musím reagovat
Honza Hujer,2011-04-24 23:03:38
OSEL je vědecký web, poskytující exaktní informace, a i nám prostým lidem, mezi něž se počítám, prokazuje jedinečnou službu popularizací vědy. Jsem rád, že zde nacházím vyvážené příspěvky ze všech oblastí a není zde jednostranný tlak k nějakému řešení. O to více mě zaráží, že kdykoli se rozpoutá debata ohledně energie, vytvoří se dva nesmiřitelné tábory jádro versus zelená.
Tedy
1) v naší konzumní společnosti se počítá do + jakákoli vyrobená, či získaná energie. Vždyť naše konzumní společnost ji prostě spotřebuje, ať už na stavbu nových elektráren, ale pochopitelně nejenom na ni.
2) všechny hádky příznivců jaderné sluneční a jakékoli další energie jsou zbytečné, pokud nevedou řešení problému - koneckonců se tímto hašteřením jen mrhá energií, a té nikdo z nás nemá nazbyt.
Systém elektrárny se solárním ohřevem a následnou výrobou elektřiny v parogenerátoru může být ve vzdálené budoucnosti jediným energetickým zdrojem pro Evropu - ale dožít bych se toho nechtěl, už jen ta představa, že z ropných šejků jsou solární šejkové, a piráti neútočí na tankery, ale na kabely, či snad supravodiče…
Samozřejmě je zde přehršel možností efektivního využití sluneční energie (větrná je také sluneční, a vodní elektrárny jakbysmet) od plachty ve vesmíru nad pólem, která stíní a brání tání ledovců a současně směřuje sluneční záření do prostoru elektroplantáže(čímž se destabilizuje počasí na celé planetě), či postavení solární elektrárny na orbitě a přenos energie pomocí laseru (a kompletní zničení atmosféry ionizací), přes využití soustavy větrných elektráren dokola po obvodu planety které když neprodukují energii tak pro změnu řídí počasí (tak toho je schopná snad jen Čína). Kdo nerad slunce tak sáhne k přílivovým elektrárnám nebo užití metanu z mořského dna, tokamaku či ještě divočejší studené fůzi, ale...
Při zachování rozumného odstupu je většina z toho utopie, při našich současných znalostech a možnostech, a nebudeme si nic nalhávat, také neochotě vzdát se ropného pohodlí jsou tyto plány nereálné.
Je tu, ale další hledisko, které je třeba zohlednit, a předem říkám, že nevěřím na globální oteplování, neboť žiji na MODRÉ PLANETĚ. Ta naše krásná planeta se za tu dobu co se tu prohání vesmírem tak nějak uspořádala a my - lidstvo - najednou začneme nabourávat tepelnou a snad i celkovou energetickou bilanci. Tam kde v poušti vstřebáme gigantické množství tepelné energie a převedeme našimi metodami jinam, kde opět tuto energii uvolníme, bude mít chtě nechtě nějaký vliv na náš život. Samozřejmě, že v dlouhodobém výhledu,
Tím bych chtěl všem jen naznačit, že cestou není žádný extrém a do budoucna bude záležet na každém z nás, jak se k vzniklé situaci postaví. Můžu Vám tady vysvětlovat, že svítím LEDkami (pochopitelně tam kde to je rozumné), nebo že nejen peru, ale také myju nádobí ve spotřebičích spínaných HDO (hromadné dálkové ovládání).
Každopádně bych chtěl závěrem poděkovat autorům článku a vlastně i celé redakci OSLA za dobrou práci. Co budoucnosti se týče, nezbude nakonec nic jiného než zelenéjádro :-)
pánové Kociáne a Wagnere
Miroslav Bezouška,2011-04-21 15:40:58
nějak se mi nepodařilo udělat repliku pro dvě reakce najednou, proto tedy takto. Nejdřív pan Wagner: samozřejmě že na jednu každou reálnou plošnou jednotku zemského povrchu nedopadá stejné množství energie, dokonce ani na té Sahaře ne. Země se totiž, kromě toho, že je kulatá také kupodivu otáčí a ty solární elektrárny s ní. Takže plnou dávku dostává Sahara, respektive jednotlivé její části, jen během místního pravého poledne a to ještě, pokud to vezmeme rigorózně, jen dva dny v roce. Jinak v tom hraje roli cosi, zvané cosínus fí, kde fí je příslušný úhel dopadu. Rozepisuju se takto podrobně, protože pan Wagner zřejmě nerozumí výrazu "průmět". Solární konstanta je ve fotovoltaice důležitá jen proto , že z ní se odvozuje všechno další (u nás je například průměrný osvit asi 200 W/m2). Což charakterizuje "řídkost" takto zachytitelné energie a tím i důvod, proč fotovoltaické pokusy budou i nadále jen pokusy. Zvětšování "zachycovacích" ploch nic neřeší, jen se tím zvyšují příslušné náklady. Červ v tomto sýru spočívá v tom, že prakticky použitelný zdroj musí dávat přebytek energie, to jest rozdíl mezi vyrobenou a zdrojem spotřebovanou (včetně té spotřebované na jeho výrobu, na udržování záložních zdrojů pro případ, že Slunce zaleze za mraky a všechno ostatní) musí být kladný. To zatím nesplňuje žádný alternativní zdroj a není žádná naděje, že by se to kdy změnilo - viz ostatně zmíněná solární konstanta ve fotovoltaice.
Vyrobí se více energie než spotřebuje
Vladimír Wagner,2011-04-21 18:27:17
Vážený pane Bezouška, z údajů v článku je jasné, že sluneční tepelná elektrárna vyrobí více energie než spotřebuje. Zabírá sice velkou plochu, ale konstrukce jsou zase lehké a ne složité, takže složitostí a materiálovou náročností nejsou až tak náročnější než jaderná elektrárna. To je i vidět ze srovnání ceny (ta do značné míry reflektuje materiálovou i energetickou náročnost). V článku je popsána cena elektrárny Andasol I. Pokud byste touto elektrárnou (koeficient využití přes 40 procent)chtěl nahradit jadernou elektrárnu (koeficient využití přes 80 procent), tak stačí dvojnásobný její výkon. V případě, že velkou část spotřeby tvoří klimatizace a spotřeba tak odpovídá do značné míry produkci elektrárny, tak i méně. Životnost systémů se předpokládá zhruba stejná. Pak stačí srovnat cenu EPR, jak jsem to udělal a dostanete, že tato sluneční elektrárna je 3,5krát dražší na jednotku produkované elektrické energie. Do ceny jaderné energie je třeba započítat ještě cenu paliva a likvidaci vyhořelého paliva (na kterou jaderná elektrárna odvádí prostředky). Sluneční elektrárna bude i tak pořád sice dražší, ale je to něco kolem dvojnásobku. Přesné číslo už pak hodně závisí na konkrétních projektech. Ale v každém případě jak jaderná elektrárna, tak i zmíněná tepelná sluneční elektrárna vyrobí během své životnosti mnohem více energie než je potřeba na jejich stavbu.
Ono za svou dobu své životnosti i současná fotovoltaiky vyrobí ve vhodných podmínkách více energie než je potřeba na její výrobu.
Je řada studií EROEI pro jaderné i různé solární systémy. Výsledky jsou v dost širokém rozmezí a docela se liší, jestli máte pro či proti jaderné zdroje nebo pro či proti solární zdroje. Ale ve většině serioznějších studií je tato veličina pro jaderné zdroje a sluneční ve vhodném místě větší a spíše násobně než jednička.
Jelikož jsem ve své reakci na Vás psal "Slunce je výše nad obzorem kratší dobu" tak je asi jasné, že jsem neopomněl rotaci Země a zdánlivý pohyb Slunce po obloze.
Mě se zdá, že jsem přesně vystihl Vaší podobnost s fanatickými protijadernými aktivisty. Ti hlásají bez konkrétních čísel a faktů: "Jádro je vždy fuj". Vy jste zase takový fanatický protisluneční aktivista, který bez konkrétních čísel a faktů hlásá: "Slunce je vždy fuj".
pane Kociáne
Miroslav Bezouška,2011-04-20 21:13:06
nezlobte se, ale vaše vývody nedávají smysl. Takzvaná sluneční konstanta, tedy plošné množství energie, dopadající na průmět zemského glóbu je prostě daná (pokud se zvýší, asi nás další události nebudou moc zajímat). Fyzika asi taky zůstane zhruba tou fyzikou, kterou známe dnes. Takže solární pokusy jsou odsouzeny k tomu, aby zůstaly jen pokusy. Je jistě možné vymyslet a realizovat tak řečenou inteligentní energetiku. Ona má ovšem drobnou vadu krásy, jako ostatně i všechny podobné pokusy - bez základní energetické sítě, založené (zatím) na fosilních palivech vůbec nemůže fungovat. Druhou její vadou je skutečnost, že, podobně jako "biopaliva" sežere, s odpuštěním, více primárních, tedy fosilních zdrojů než sama vyprodukuje. (U biopaliv je to něco mezi dvaceti až stopadesáti procent.)
Smysl...
Vojtěch Kocián,2011-04-20 21:48:19
Zajímalo by mě, co z mé reakce podle Vás nedává smysl.
- O solární konstantu se nehádám a sám říkám, že plocha solárních elektráren by musela být obrovská. V ČR takových ploch moc není, ale v nouzi nejvyšší Sahara utáhne hodně. Je to špatné řešení, ale je to řešení při nedostatku fosilních paliv. Zatím to naštěstí není nutnost.
- Říkám, že fosilní paliva jednoho dne dojdou. Je jedno jestli za třicet nebo za tři sta let, ale dojdou, pokud je budeme využívat podobným tempem jako dosud. Nové technologie tedy budeme potřebovat.
- Ohledně chytrých sítí jsem skeptický, dokud nebudeme mít rozumné akumulátory energie. Akumulace v roztavených solích podle mého není nejlepší řešení, ale opět to řešení je, dokud nebude něco lepšího.
- O biopalivech jsem se nezmiňoval vůbec a momentálně to dělat nehodlám.
- Pokud Vy tvrdíte, že můžeme bezstarostně jezdit autem a pálit uhlí a přitom dělat, že fosilních zdrojů máme nekonečné množství a tedy není potřeba nic jiného vymýšlet, tak to podle mě nedává smysl.
Jinými slovy a nejspíš lépe to vyjádřil pan Wagner níže.
Pane Bezouška
Vladimír Wagner,2011-04-20 22:12:12
doufám, že jsem Vás jen špatně pochopil a svojí větou „Takzvaná sluneční konstanta, tedy plošné množství energie, dopadající na průmět zemského glóbu je prostě daná“ jste neměl na mysli, že jsou všude na Zemi stejné podmínky pro stavbu slunečních elektráren? Jinak jste tedy opravdu „těžký energetik :-)“. Neboť jako fyzik a astronom Vám musím připomenout, že sluneční konstanta je vztažená k vakuu a ke střední vzdálenosti Země od Slunce a jako energie ze Slunce dopadající na jednotkovou plochu kolmou ke směru ke Slunci. Takže pochopitelně je situace pro sluneční elektrárnu diametrálně odlišná na stále zamračeném místě na severu (paprsky dopadají zkoseně, procházejí tlustší vrstvou atmosféry, ještě musí procházet nebo vůbec neprojdou mraky a Slunce je výše nad obzorem kratší dobu) a bezoblačném místě na rovníku (Slunce dopadá kolmo, prochází nejtenčí vrstvou atmosféry, mraky je téměř nikdy nezakryjí a je vysoko nad obzorem je dlouho).
toto je přímo vzorná ukázka
Miroslav Bezouška,2011-04-20 18:54:11
toho, co dokáže udělat i s docela rozumnými lidmi nesmyslná propaganda, v tomto případě podle globálních teploušů nezbytnost za každou cenu vymyslet a udělat "obnovitelné" zdroje energie v použitelné formě. Rozuměj - Slunce svítí, vítr fouká, příboj burácí, jenže to je pro normálního smrtelníka, který si chce uvařit čaj nebo rozsvítit, aby se nepřerazil na schodech tak nějak na houby. Když si ale zopakujeme, co se od energetiky všeobecně požaduje, zjistíme, že tak řečené obnovitelné zdroje nesplňují ani jeden z požadavků. Ty jsou: trvalá pohotovost výkonu, stabilita dodávky, kvalita dodávané energie a také dost důležitá ekonomická dostupnost, tedy cena a pár dalších, které raději vynecháme. Někde jsem tady říkal, že ne všechno, co je technicky proveditelné, je také užitečné a prakticky použitelné. A sluneční tepelné elektrárny patří právě do této kategorie, čímž se úvahy o nich stávají jakousi technickou masturbací. Ukládání tepelné energie do roztavených solí - vzal si, prosím pěkně, autor tužku a kalkulačku a zkusil to spočítat? Myslím, že ne, jínak by to nemohl pustit do světa. Trochu mi to připomíná jakéhosi francouzského nadšence, který nedávno (já to slyšel v nějakém povídání na BBC pokud se dobře pamatuji) v náhlém osvícení zvolal, že pro zásobování Evropy elektrickou energií by stačilo na Sahaře postavit sluneční zdroje o velikosti pouhých (!) 600 krát 600 kilometrů, zhruba tedy velikosti Francie. To je přece sranda, jakou člověk nevymyslí, na to musí být oteplovač. (Prosím za prominutí, že to zlehčuju, ale já jsem "vyučený těžký energetik" a tak mne takové nápady trochu štvou.)
Zatím ano, ale...
Vojtěch Kocián,2011-04-20 19:52:12
No, v zásadě to je technická masturbace, ale někde se začít musí. To, že se v současné době neobejdeme bez fosilních paliv, ještě neznamená, že bychom se bez nich nemohli obejít někdy v budoucnosti. A pokud vím, žádný vynález nespadl z nebe a vždy ho předcházelo hodně převážně neúspěšných a vesměs drahých pokusů. Buďme rádi, že alespoň někdo nesedí s rukama v klíně a nečeká, až nám jednoho krásného dne OPEC a Mostecká uhelná oznámí, že dlouhodobě přeceňovali zásoby surovin a za dva roky budeme na dně (poslední dobou je to v módě v různých odvětvích).
Já si také svého času vzal tužku a papír a vyšlo mi něco podobného (mimochodem, 600x600 km je jen polovina rozlohy Francie). No, co se dá dělat, až nebude zbytí, Sahara nebude žlutá, ale modrá (což bude mít zajímavý vliv na klima) a z ropných šejků budou solární šejkové. A nebo objevíme nový úžasný zdroj energie, ale to také nepůjde bez drahého výzkumu a pokusů. Zatím je co těžit, takže můžeme sledovat solární pokusy s úsměvem, ale aby nám nezamrzl na rtech, až cena za plnou nádrž benzínu přesáhne průměrný měsíční plat a rozumná alternativní technologie bude v nedohlednu. Doufám, že se toho nedožiji.
Magoři na obou stranách (řekl by Schwarzenberg)
Vladimír Wagner,2011-04-20 21:16:04
Dokáži mě rozčílit zelení idioti, kteří mě obviňují z "jaderného lobismu", když píši o jaderných elektrárnách, a stejně mě dokáží rozčílit úplně stejní ideologičtí idioti jako pan Bezouška, když píši o elektrárnách jiných. Takže, abych to vysvětlil jasně. Pokud jsem v Česku, tak jako významný větší zdroj těžko můžu mít nějaký obnovitelný a jsem tvrdě pro jádro (uhlí u nás dochází a tak jako tak je to ekologicky špinavější zdroj). Pokud jsem v Kalifornii, Španělsku, v Alžíru. V místě, kde je přes 340 slunečních dní, mám dost pouštního volného místa a potřebuji honit klimatizaci ve městech, tak tepelná sluneční elektrárna s ročním využitím maximálního výkonu 40 procent, která běží v kontinuálním režimu, s životnosti přes 40 let, kterou nemusíte stavět s tak velkým výkonem jako třeba jaderné zdroje a s cenou výstavby na GWh, která není mnohonásobkem ceny třeba elektrárny jaderné, je velice dobré řešení. To se ukazuje na provozu toho systému v Mohavské poušti i na tom docela velkém počtu již fungujících nepo dokončovaných těchto elektráren ve Španělsku. Prostě, energetický mix se má dělat podle místních podmínek a ne podle magorů na jedné nebo druhé straně ideologické barikády. Myslím že "antioteplista" Bezouška si se zelenými "oteplisty" opravdu nemají co vyčítat, jsou úplně stejní. Nejde jim totiž o efektivní a ekologické získání dostatku energie pro lidskou civilizaci, ale o idologickou čistotu a jejich ideový boj.
Založní zdroje
Milan Bačík,2011-04-20 11:03:38
Mi přijde, že potřeba záložních zdrojú se dá slušně omezit "chytrou" rozvodnou sítí, která vypíná akumulační zařízení apod.
Akumulační zařízení
Vojtěch Kocián,2011-04-20 11:30:15
Je otázkou, co těmi akumulačními zařízeními myslíte. Mě napadá jen vytápění a ohřev vody. Skoro nic jiného není možné vypínat a zapínat jen tak z rozmaru počasí a v celkové spotřebě to není nijak velký objem energie. Mimochodem, pod pojmem noční proud se to již provozuje a spínání řídí dodavatel podle potřeb sítě. Zapojit si na to třeba pračku a riskovat, že mi ji v půlce praní odpojí, už bych si netroufl.
Jestli myslíte vysloveně akumulátory elektrické energie třeba ve formě reverzibilních palivových článků nebo čehokoliv jiného, tak by bylo určitě fajn ke každému uzlu jeden takový připojit a řídit je podle potřeb sítě. Problém je, že zajím neexistuje technologie, která by to zajistila s dostatečnou účinností, nebyla toxická, byla přiměřeně levná a tak podobně.
Akumulacni zarizeni?
Ondřej Zeman,2011-04-20 11:50:53
V energetice se moc akumulacnich zarizeni nepouziva a pokud se v nich energie uklada, tak je to v dobe, kdy je ji prebytek. Jde zejmena o precerpavaci elektrarny. Setrvacniky se jenom zkousi a krom akumulace ve forme tepla zbyva je chemicka cesta - vodik. To vse ale tvori velmi maly zlomek spotreby a jak jsem napsal, v dobe kdy je energie nazbyt.
Jinak zalohy musi mit vsechny typy elektraren, nejen vetrne ci slunecni (obecne je to nejake procento z celkoveho potrebneho vykonu). Ty sice nepodlehaji vykyvum v prubehu dne, ale na druhou stranu se jim nestane, ze jejich produkce behem velmi kratke doby spadne na nulu.
x
Milan Závodný,2011-04-20 10:28:23
Podobný nápad som mal, ale s akýmsi "megafónom" na vyvolanie prievan-efektu. Bez-údržbová a lacná konštrukcia - mnoho výhod /odpadá aj ten protivný efekt vrtulí/. Ale už je to kdesi patentované a asi nie ktovie ako úspešné, keďže sa to nemontuje. Slnečník tohto typu by potreboval veľmi intenzívny slnečný svit a skutočne mega-konštrukciu.
Jiný typ
Vojtěch Kocián,2011-04-20 08:33:04
Kdysi jsem v televizi viděl projekt ještě jednoho typu sluneční tepelné elektrárny. Byla to obrovská zastřešená plocha, uprostřed které stál vysoký komín. Vzduch byl nasáván na okrajích té plochy, pod ní ohříván sluncem a díky komínovému efektu unikal právě komínem uprostřed, který byl vybaven turbínou. Oproti ohřívání oleje na věži nebo v trubkách by odpadly náklady na údržbu a směrování zrcadel, ale ztratila by se možnost akumulace tepla a záloha by musela být řešena jiným způsobem.
Nevíte někdo, jestli to již někdo realizoval a jaké to mělo výsledky?
Jinak fotovoltaika má také své pro. Nejen možnost namontovat ji skoro na každou střechu, ale i fakt, že funguje i za horšího počasí, když je třeba zataženo. Žádná sláva, ale na rozdíl od tepelné z toho teče alespoň něco. Pro oblasti se slunečným počasím, ale určitě zůstává výhodnější ta tepelná varianta.
Fotovoltaika
Michal Kára,2011-04-20 19:34:37
A teď otázka za 10 bodů: Má smysl investovat do fotovoltaického panelu X MWh elektrické energie, když onen panel za dobu životnosti vyrobí X-n MWh elektrické energie? Logická odpověď je jasná: Až na vyjímky nemá...
Mate nejak stare informace
Ondřej Zeman,2011-04-20 20:07:43
Dnesni panely rozhodne vyrobi vice, nez bylo potreba na jejich vyrobu. I nasich podminkach nekolikanasobne...
Pro pana Káru:
Vojtěch Kocián,2011-04-20 20:22:14
V současnosti je možné koupit panel, který se zaplatí při ceně 1Kč/kWh (ať mě neobviňujete, že počítám s dotacemi) za 20 let při plném výkonu 8 hodin denně. 8 hodin denně není u nás reálné, ale ve středomoří už ano, pokud je panel otočný. Navíc cena není jen vynaložená energie, ale i cena vývoje a všechny marže, které si na tom obchodníci přirazí. Pochybuji, že by to někdo prodával za cenu nižší, než je cena vložené energie, která určitě přesahuje 1Kč/kWh. Je to na hraně, ale pomalu se to už začíná vyplácet.
Vojtěch Kocián
Michal Kára,2011-04-20 21:26:46
Bavme se o podmínkách u nás ať jsme konkrétní. U nás je v současnosti výkupní cena energie efektivně cca 8 Kč / kWh, pokud se nepletu. To je cca 8x víc, než je běžná cena. A přesto solárníci ječí, jak strašně na tom prodělávají. Tedy panely jsou ještě dost daleko od toho, aby byly rozumně efektivní.
A mimochodem - při vývoji panelů se žádná energie nespotřebovává? Maloobchodní prodejci, co si přiráží marži taky žádnou energii nespotřebovávají? I tuhle energii je nezbytné zahrnout pod energetické náklady panelu! A proto se taky výpočty energetické návratnosti ekologistů tak moc liší od reality.
Abyste mi rozumněli, problematika se má tak - při výrobě panelu se spotřebovává energie přímá (např. na tavení křemíku), nepřímá (např. náklady na postavení závodu, kde se ten křemí taví, výroba potravin / domů / vytápění pro jeho zaměstnance, ...) a pak "zbytná" - například energie, kterou spotřeboval zaměstnanec závodu cestou na dovolenou. Pokud se někdo pokouší spočítat energetickou návratnost, tak počítá typicky s přímou energií, možná, když je hodně poctivý, tak se pokusí započítat i nepřímou (ale to je prakticky nemožné - tady je nejlepším indikátorem cena). Jenže pro nás je paradoxně nejdůležitější ta "zbytná" - to je ta, kterou máme k dispozici poté, co odebereme část energie na uspojení našich energetických potřeb (jak dovolená, tak i dalších činností, například továren mimo řetězec výroby panelů).
Prostě, řekněme, že současná elektrárna (třeba jaderná) se dá postavit s vynaložením 10% energie, kterou vyprodukuje za svoji životnost. Tedy pro nás zbývá 90% produkce. Solární panel spotřebuje na svoji přímou obnovu (vezmu optimistické číslo) 55% energie, kterou vyprodukuje za svoji životnost. Závěr je jednoznačný - pokud budeme chtít nahradit jadernou elektrárnu takovýmito panely, musíme buď o polovinu snížit naši energetickou spotřebu při stejném výkonu (a to ještě reálném, ne instalovaném!), nebo mít tento reálný výkon 2x vyšší, než měla ta jaderka. Samozřejmě, pokud solární panel spotřebuje na svoji obnovu 90% energie co vyprodukuje za svoji životnost (reálnější odhad), tak už jsou ta čísla zase jinde... Je to pochopitelné?
Odkud berete sve odhady?
Ondřej Zeman,2011-04-20 22:06:50
Cirou nahodou bydlim v miste, kde se ten kremik tavi, reze a dokonce se ty clanky i vyrabeji, pricemz o par kilometru dal uz montuji primo ty panely. Takze se znam i s lidmi, kteri jsou takrikajic primo u toho a ti rozhodne nepocitaji s nejakymi odhady, zvlast kdyz svet je plny lidi jako vy.
"zbytnou" si strcte laskave nekam, s tim operuji co vim jen ti, kteri se skutecnym cislum chteji jenom vyhnout, jak je videt z tech vasich odhadu.
Do nakladu, ktere primo nesouvisi s tim panelem, muze byt napriklad zapocitana spotreba kavovaru v tom podniku - rika se tomu provozni naklady, ktere jsou taky v dnesni dobe sesakra dobre vycislitelne. Pocitat do spotreby streba studium nejakeho cloveka, ktery tam pracuje (znam i takove), je opravdu hodne mimo misu.
Michal Kára
Vojtěch Kocián,2011-04-20 22:29:27
No, rozhodně celá cena výrobku nejde počítat jako neobnovitelná energie. Část z mezd všech zaměstnanců, kteří se na tom podíleli spadá na obnovitelnou, například potraviny, některé oblečení a podobně. Když půjdete po řetězu peněz až k počátku, zjistíte, že se toho do obnovitelné energie vytrousí docela dost (ale poměr se s vyšší životní úrovní zhoršuje).
Ale z zásadě jsem pouze oponoval Vašemu nepodloženému tvrzení, že na výrobu panelu padne více energie než sám vyprodukuje. Rovněž jsem tvrdil, že sice vyprodukuje více, ale evidentně ne o moc. Budu souhlasit i s těmi 90% na vlastní obnovu (s tím, že se to s novými technologiemi zlepšuje). Nevím v tom případě, proč mi oponujete. Rozhodně jsem nepsal nic o nahrazování jaderných elektráren solárními.
Rozpor
Michal Kára,2011-04-20 23:25:18
Nějak nechápu, čemu říkáte "obnovitelná" a čemu "neobnovitelná" energie. Můžete to nějak specifikovat? Já rozlišuji energii na tu nutnou na udržení stavu (tj. údržba energetického zdroje a jeho nahrazení novým po skončení životnosti) a na tu, která je nám k dispozici.
Jinak jsem komentoval hlavně kvůli "fotovoltaika má také své pro" - ale asi jste to myslel v poměru vůči elektrárnám popisovaným v článku. Pak možná ano.
Ondřej Zeman: A on snad někdo z lidí ve fabrice zkouší počítat komplexní energetickou náročnost celého řetězu výroby? Proboha, proč by to dělal, k čemu by mu to bylo? Jinak, pointa je v tom, že abyste dospěl k něčemu jinému než propagandistickému hausnumeru, musíte počítat s energetickými náklady nejen v tom _jednom_ podniku (v rámci něj náklady počítají, tomu bych i věřil), ale v jeho dodavatelích, dodavatelích jeho zaměstnanců, dodavatelích dodavatelů... to je prostě nemožné všechno dohledat - a taky to nemá valný smysl.
A mimochodem - proč by se neměly počítat náklady na studium zaměstnance? Pokud je podmínkou pro práci v podniku (a účasti na výrobě), tak se započítat samozřejmě MUSÍ.
Michal Kára
Vojtěch Kocián,2011-04-21 07:25:17
Obnovitelnou energií myslím tu, kterou nemusíme vytěžit. Třeba tu, kterou potřebuje strom, aby dal ovoce, které si pak koupím a sním. I za tuto energii platíme penězi a v globálu to není zas tak málo, aby se to dalo zanedbat. Nezapomeňte, že i když si za peníze koupíte třeba auto, tak platíte i jídlo těch, kteří ho vyrobili, navrhli, vyzkoušeli... Kolik procent je to konkrétně, nemám tušení, ale dalo by se to spočítat podle cen všech vytěžených surovin oproti globálnímu HDP.
A ano, myslel jsem parciální výhodu FV článků oproti tepelným slunečním elektrárnám, o jaderných nebyla řeč.
Obnovitelná energie
Michal Kára,2011-04-21 08:20:33
Už rozumím, ale nemohu souhlasit s tím, že "obnovitelnou energii" platíme. On snad někdo platí slunci za to, že svítí? Nebo jinak. Pokud bychom žili na tropickém ostrově a žili jen z toho, co vyroste, tak bychom nikomu nic platit nemuseli. Jenže hustota takto uživitelné populace je poměrně nízká (zvlášť v našich podmínkách). Tedy nastupuje extenzivní zemědělství, které ale potřebuje dodávat další energetické zdroje - například naftu do traktoru na orání, hnojiva atp. To je to co platíte - tuto dodanou energii, tu "obnovitelnou" nikoli.
Energie a peníze
Vojtěch Kocián,2011-04-21 09:35:05
To záleží jen na tom, kdy zavedete peníze a obchod. Na tropickém ostrově může každý jen sbírat, co vyroste (pak není obchod ani HDP), ale můžete tam mít i rozvinutou společnost. Zemědělec vypěstuje (nebo posbírá či uloví) potraviny, jimi zaplatí vojákovi za ochranu a řemeslníkovi za nové nářadí. Řemeslník bude vojákovi platit za ochranu třeba tím, že mu vyrobí luk a šípy. Všechny suroviny (dřevo, půda, zvířata) se dají považovat za obnovitelné a HDP je rozhodně nenulové. V zásadě až do průmyslové revoluce to tak fungovalo. Neobnovitelných surovin se spotřebovávalo oproti dnešku relativně málo a obchod přesto kvetl. Samozřejmě, že v Evropě dnes bude mnohem větší objem energie neobnovitelné než v zaostalých zemích, ale ani zde se obnovitelné energii nevyhneme. Třeba i proto, že z těch zaostalejších zemí něco dovážíme a tím jim za obnovitelnou energii (třeba plochu rýžového pole a lidskou práci) platíme.
Neříkám, že bychom se měli vrátit do středověku, ani to, že neobnovitelná energie je vysloveně špatná. Neobnovitelnou energii můžeme přirovnat k půjčce u banky. Je výborná na rozjezd, ale je potřeba se včas dostat ze závislosti na dalších a dalších půjčkách, než banka řekne DOST. S náročnou manželkou, třemi dětmi na krku, nesplacenou hypotékou a mizerným příjmem je to pro jedince docela problém. Zemi tu půjčku naštěstí nemusíme v plné míře splácet.
Michal Kára - proc pocitat ERoEI?
Ondřej Zeman,2011-04-21 10:01:06
Kdyz tu v podstate brojite proti tomu, aby se se nevyrabely zdroje, ktere na svou vyrobu spotrebuji vice energie, nez ji vyrobi, tak by jste mel byt rad ze se lide temito pocty zabyvaji, protoze jinak by se neukazala energeticka nevyhodnost treba biopaliv prvni generace. Taky by nikdo nemohl rozhodnout, ktery zdroj je na tom v tomhle ohledu lepe, aktery hure - nehlede na vyvoj techto hodnot v case, kdy nejaka inovace muze ta cisla zlepsit, ci se jako v pripade ropy, tento udaj snizuje. S vasim pristupem by nic z toho nebylo mozne, protoze by jste se nedobral k zadnym smysluplnym vysledkum a nedokazal tak rozhodnout, jestli je energeticky efektivnejsi jaderna elektrarna, nebo fotovoltaika, nebo vodni elektrarna.
Veterná
Milan Závodný,2011-04-20 08:02:01
V našich podmienkach by sa možno dal použiť princíp na ohrev teplej úžitkovej vody, ktorý som vymyslel. Zariadenie nemá točivé prvky /vrtule/, využíva vietor strednej a väčšej sily, zariadenie by mohlo produkovať teplú vodu pre menšie sídlisko. Chystám sa vyrobiť prototyp. Potom budem vedieť viac.
Srovnatelné problémy s velikostí?
Pavel A1,2011-04-19 20:43:48
Píšete: "Ale podobné problémy s vodou a spíše větší velikostí mají i zdroje fosilní a ještě více jaderné."
Když to tak počítám, tak sluneční tepelná elektrárna s výkonem Temelína by zabírala téměř 100 km2. Opravdu to je podobná velikost, jakou má Temelín?
Není velikost jako velikost :-)
Vladimír Wagner,2011-04-19 22:41:13
Tady není myšlena zabraná plocha, ale velikost výkonu. Tedy to, že fotovoltaiku můžete klidně postavit s výkonem i pár kw a v podstatě na každé střeše. Tepelná sluneční elektrárna musí mít alespoň MW a spíše několik desítek. Totéž platí i pro fosilní a ještě více pro jaderné zdroje (ty už mají spíše stovky až tisíce MW). Zabraná plocha je vzhledem k malé hustotě sluneční energie na zemi pro sluneční tepelné elektrárny (i fotovoltaiku) s velkým výkonem velmi velká.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
