Zvětšit obrázek

Jedním z osmi nově popsaných rodů dinosaurů z amerického státu Utah byl také mohutný iguanodontní ornitopod Iguanacolossus (I. fortis). Dosahoval délky kolem 9 metrů a žil v období spodní křídy, asi před 130 miliony let. (Kredit: Lukas Panzarina, Wikimedia Commons)

Vědecké studie věnované dinosaurům se loni počítaly na stovky a předloňský rekord v počtu nově popsaných dinosauřích rodů byl doslova rozdrcen. Bylo totiž popsáno na 63 nových rodů neptačích dinosaurů (tento číselný údaj se může lehce měnit v závislosti na přesném datu publikace některých taxonů). Jen pro představu – tolik rodů nebylo dohromady popsáno ani za celé první půlstoletí dinosauřích objevů.

Nové rody a druhy dinosaurů však zdaleka nevyčerpávají všechny události, které se letos v dané oblasti přihodily. Již na samotném začátku roku přišla fantastická zpráva o rozluštění původní barvy peří dvou čínských teropodních dinosaurů (Sinosauropteryx prima a Anchiornis huxleyi), byla provedena systematická revize různých významných skupin dinosaurů, doplněny znalosti o mnohých dlouho známých skupinách a objeveny nové paleontologické lokality. Nově byly stanoveny například čeledi teropodů Neovenatoridae (alosauroidi) a Proceratosauridae (tyranosauroidi). Na mnoha místech paleontologové objevili a popsali první zástupce určitých skupin známé z daného území, mnohé studie se zabývaly také histologií fosílií a fyziologií či morfologií živých dinosaurů. Řazení je čistě abecední a neodpovídá chronologickému řazení popisů podle doby jejich zveřejnění nebo jakémukoliv jinému kritériu.

 
Platné rody dinosaurů, popsané v roce 2010
1.) Aardonyx (A. celestae; Yates et al.) – středně velký prosauropod, délka 7-9 metrů, raná spodní jura (před 195 miliony let), Jihoafrická republika
2.) Abydosaurus (A. mcintoshi; Chure et al.) – menší brachiosauridní sauropod, délka kolem 15? metrů, pozdní spodní křída (před 104,5 miliony let), USA (stát Utah)
3.) Ajkaceratops (A. kozmai; Ösi et al.) – malý ceratopsian, délka kolem 1 metru, svrchní křída (před 86-84 miliony let), Maďarsko
4.) Arkharavia (A. heterocoelica; Alifanov a Bolotsky) – titanosaurní(?) sauropod, délka ?, pozdní svrchní křída (asi před 70 miliony let), Ruská Federace (Dálný Východ, Amurská oblast)
5.) Atsinganosaurus (A. velauciensis; Garcia et al.) – titanosaurní sauropod, délka ?, svrchní křída, Francie

Zvětšit obrázek

Rekonstrukce vzezření sinoceratopse, zřejmě prvního ceratopsida, jehož přítomnost byla prokázána na území Číny. Byl objeven v roce 2008 a formální popis byl zveřejněn v květnu loňského roku. (Kredit: Nobu Tamura, Wikimedia Commons)

6.) Austrocheirus (A. isasii; Ezcurra et al.) – středně velký abelisauroidní teropod, délka ?, pozdní svrchní křída (před 71-65 miliony let), Argentina
7.) Balaur (B. bondoc; Csiki et al.) – menší dromeosauridní teropod, délka kolem 2 metrů, pozdní svrchní křída (asi před 70 miliony let), Rumunsko
8.) Banji (B. long; Xu a Han) – malý oviraptoridní teropod, délka ?, pozdní svrchní křída (asi před 65? miliony let), Čína
9.) Barilium (B. dawsoni, původně Iguanodon dawsoni; Norman) – velký iguanodontní ornitopod, délka 8 metrů, raná spodní křída (asi před 140 miliony let), Velká Británie
10.) Bistahieversor (B. sealeyi; Carr a Williamson) – velký tyranosauroidní teropod, délka 9 metrů, pozdní svrchní křída (asi před 75 miliony let), USA (stát Nové Mexiko)
11.) Blasisaurus (B. canudoi; Cruzado-Caballero et al.) – lambeosaurinní hadrosaurid, délka ?, pozdní svrchní křída (asi před 68-65? miliony let), Španělsko

Zvětšit obrázek

Fruitadens haagarorum. (Kredit: Wikipedia)

12.) Bolong (B. yixianensis; Wu, Godefroit a Hu) – iguanodontoidní ornitopod, délka ?, spodní křída (asi před 125 miliony let), Čína
13.) Coahuilaceratops (C. magnacuerna; Loewen et al.) – velký ceratopsinní ceratopsid, délka 6-7 metrů, pozdní svrchní křída (před 72 miliony let), Mexiko
14.) Concavenator (C. corcovatus; Ortega, Escaso a Sanz) - středně velký karcharodontosauridní teropod, délka kolem 6 metrů, spodní křída (asi před 130 miliony let), Španělsko
15.) Cruxicheiros (C. newmanorum; Benson a Radley) – velký tetanurní teropod, délka kolem 9? metrů, střední jura (před 167 miliony let), Velká Británie
16.) Diabloceratops (D. eatoni; Kirkland et al.) – středně velký centrosaurinní ceratopsid, délka kolem 6 metrů, svrchní křída (asi před 79 miliony let), USA (stát Utah)
17.) Duriatitan (D. humerocristatus, původně Cetiosaurus humerocristatus; Barrett, Benson a Upchurch) – velký titanosauriformní sauropod, délka kolem 20? metrů, svrchní jura, Velká Británie
18.) Fruitadens (F. haagarorum; Butler et al.) – drobný heterodontosaurid, délka 65-75 centimetrů, svrchní jura (asi před 150 miliony let), USA (stát Colorado)
19.) Fukuititan (F. nipponensis; Azuma a Šibata) – titanosauriformní sauropod, délka ?, spodní křída (před 130-125 miliony let), Japonsko
20.) Geminiraptor (G. suarezarum; Senter et al.) – menší troodontidní teropod, délka kolem 3? metrů, spodní křída (asi před 130 miliony let), USA (stát Utah)
21.) Glishades (G. ericksoni; Prieto-Márquez) – hadrosauroidní ornitopod, délka ?, pozdní svrchní křída (asi před 75 miliony let), USA (stát Montana)
22.) Haplocheirus (H. sollers; Choiniere et al.) – malý alvarezsauroidní teropod, délka kolem 2 metrů, raná svrchní jura (asi před 160 miliony let), Čína
23.) Hippodraco (H. scutodens; McDonald et al.) – menší iguanodontní ornitopod, délka asi 4,5 metru, spodní křída (před 124 miliony let), USA (stát Utah)
24.) Hypselospinus (H. fittoni, původně Iguanodon fittoni; Norman) – středně velký iguanodontní ornitopod, délka kolem 6 metrů, raná spodní křída (asi před 140 miliony let), Velká Británie
25.) Chromogisaurus (C. novasi; Ezcurra) – malý archaický sauropodomorf, délka ?, svrchní trias (asi před 225 miliony let), Argentina
26.) Chuxiongosaurus (C. lufengensis; Lü et al.) – malý bazální sauropodomorf, délka kolem 2 metrů, spodní jura, Čína
27.) Ignavusaurus (I. rachelis; Knoll) – malý bazální sauropodomorf, délka asi 1,5 metru, raná spodní jura (asi před 197 miliony let), Lesotho
28.) Iguanacolossus (I. fortis; McDonald et al.) – velký iguanodontní ornitopod, délka kolem 9 metrů, spodní křída (asi před 130 miliony let), USA (stát Utah)
29.) Jeyawati (J. rugoculus; Wolfe a Kirkland) – středně velký hadrosauroidní ornitopod, délka ?, raná svrchní křída (asi před 91 miliony let), USA (stát Nové Mexiko)
30.) Kayentavenator (K. elysiae; Gay) – malý tetanurní teropod, délka kolem 2? metrů, spodní jura (asi před 189 miliony let), USA (stát Arizona)
31.) Kileskus (K. aristotocus; Averianov et al.) – menší tyranosauroidní teropod, délka asi 3 metry, střední jura (asi před 165 miliony let), Ruská Federace (Krasnojarský kraj)
32.) Koreaceratops (K. hwaseongensis; Lee et al., v tisku) – menší ceratopsian, délka asi 2? metry, pozdní spodní křída (před 103 miliony let), Jižní Korea
33.) Koreanosaurus (K. boseongensis; Huh et al., v tisku) – malý hypsilofodontidní ornitopod, délka ?, svrchní křída (asi před 80? miliony let), Jižní Korea
34.) Kosmoceratops (K. richardsoni; Sampson et al.) – menší chasmosaurinní ceratopsid, délka asi 4,5 metru, pozdní svrchní křída (před 77-75 miliony let), USA (stát Utah)
35.) Kukufeldia (K. tilgatensis; McDonald et al.) – iguanodontní ornitopod, délka ?, raná spodní křída, Velká Británie

Zvětšit obrázek

Steven Spielberg drží nejmenšího dinosaura severní Ameriky - Fruitadens haagarorum (Kredi: Gekologie)

36.) Linheraptor (L. exquisitus; Xu et al.) – menší dromeosauridní teropod, délka 1,8 metru, pozdní svrchní křída, asi před 75 miliony let, Čína (Vnitřní Mongolsko)
37.) Liubangosaurus (L. hei; Mo, Xu a Buffetaut) – větší eusauropod, délka kolem 20? metrů, spodní křída, Čína
38.) Machairasaurus (M. leptonychus; Longrich, Currie a Dong) – malý oviraptoridní teropod, délka kolem 1,5 metru, pozdní svrchní křída (asi před 80 miliony let), Čína (Vnitřní Mongolsko)
39.) Medusaceratops (M. lokii; Ryan) – středně velký chasmosaurinní ceratopsid, délka kolem 6 metrů, pozdní svrchní křída (asi před 78 miliony let), USA (stát Montana)
40.) Mojoceratops (M. perifania; Longrich) – středně velký chasmosaurinní ceratopsid, délka kolem 6? metrů, pozdní svrchní křída (asi před 75 miliony let), Kanada (provincie Alberta a Saskatchewan)
41.) Ojoceratops (O. fowleri; Sullivan a Lucas) – středně velký chasmosaurinní ceratopsid, délka 5-6 metrů, pozdní svrchní křída (asi před 69 miliony let), USA (stát Nové Mexiko)
42.) Paludititan (P. nalatzensis; Csiki et al.) – titanosaurní sauropod, délka ?, pozdní svrchní křída (asi před 70 miliony let), Rumunsko

Zvětšit obrázek

Abydosaurus (Kredit: Jeff Wilson and John Whitlock).

43.) Panamericansaurus (P. schroederi; Calvo a Porfiri) – menší titanosauridní sauropod, délka 11 metrů, pozdní svrchní křída (asi před 70 miliony let), Argentina
44.) Pneumatoraptor (P. fodori; Ösi, Apesteguía a Kowalewski) – drobný maniraptorní teropod, délka asi 73 centimetrů, svrchní křída (asi před 85 miliony let), Maďarsko
45.) Proplanicoxa (P. galtoni; Carpenter a Išida) – iguanodontní ornitopod, délka ?, spodní křída (před 126 miliony let), Velká Británie
46.) Qiupalong (Q. henanensis; Xu et al., v tisku) – ornitomimidní teropod, délka ?, svrchní křída, Čína
47.) Rahiolisaurus (R. gujaratensis; Novas et al.) – větší abelisauridní teropod, délka 8 metrů, pozdní svrchní křída (před 70-65 miliony let), Indie
48.) Rubeosaurus (R. ovatus, původně Styracosaurus ovatus; McDonald a Horner) – středně velký centrosaurinní ceratopsid, délka kolem 5 metrů, pozdní svrchní křída (před 75-74 miliony let), USA (stát Montana)
49.) Sanjuansaurus (S. gordilloi; Alcober a Martinez) – archaický hererasauridní teropod, délka kolem 3 metrů, raný svrchní trias (asi před 231,4 miliony let), Argentina
50.) Sarahsaurus (S. aurifontanalis; Rowe, Sues a Reisz, v tisku) – menší bazální sauropodomorf, délka 4-5 metrů, spodní jura (asi před 190 miliony let), USA (stát Arizona)
51.) Seitaad (S. ruessi; Sertich a Loewen) – menší prosauropod, délka kolem 3,5 metru, spodní jura (asi před 184? miliony let), USA (stát Utah)
52.) Sellacoxa (S. pauli; Carpenter a Išida) – iguanodontní ornitopod, délka ?, raná spodní křída (asi před 140 miliony let), Velká Británie
53.) Sinoceratops (S. zhuchengensis; Xu et al.) – větší centrosaurinní ceratopsid, délka přes 6? metrů, svrchní křída, Čína
54.) Tatankaceratops (T. sacrisonorum; Ott a Larson) – menší chasmosaurinní ceratopsid, délka kolem 4 metrů, pozdní svrchní křída (před 68-65 miliony let), USA (stát Jižní Dakota)
55.) Texacephale (T. langstoni; Longrich, Sankey a Tanke) – malý pachycefalosauridní cerapod, délka kolem 2 metrů, pozdní svrchní křída (asi před 80-70 miliony let), USA (stát Texas)
56.) Tonganosaurus (T. hei; Li et al.) – mamenchisauridní? sauropod, délka ?, raná spodní jura (asi před 198 miliony let), Čína
57.) Utahceratops (U. gettyi; Sampson et al.) – větší chasmosaurinní ceratopsid, délka 6-7 metrů, pozdní svrchní křída (před 77-75 miliony let), USA (stát Utah)
58.) Vagaceratops (V. irvinensis, původně Chasmosaurus irvinensis; Sampson et al.) – středně velký chasmosaurinní ceratopsid, délka kolem 6 metrů, pozdní svrchní křída (asi před 75 miliony let), Kanada (provincie Alberta)
59.) Xixianykus (X. zhangi; Xu et al.) – drobný alvarezsauridní teropod, délka kolem 50 centimetrů, svrchní křída (asi před 83 miliony let), Čína
60.) Xixiasaurus (X. henanensis; Lü et al.) – menší troodontidní teropod, délka ?, svrchní křída (asi před 83 miliony let), Čína
61.) Xixiposaurus (X. suni; Sekiya) – menší? prosauropod, délka ?, raná spodní jura (asi před 197 miliony let), Čína
62.) Zhuchengceratops (Z. inexpectus; Xu et al.) – malý leptoceratopsidní ceratopsian, délka kolem 2 metrů, svrchní křída, Čína
63.) Zuolong (Z. salleei; Choiniere et al.) – menší célurosaurní teropod, délka přes 3 metry, raná svrchní jura (asi před 160 miliony let), Čína

Zvětšit obrázek

Balaur bondoc. (Kredit: Ferahgo the Assassin)

Statistika:
Celkem 63 platných nových rodů (v průměru jeden za 5,8 dne v roce). Bylo popsáno: 19 nových teropodů (30,1 %) – 14 ceratopsianů (22,2 %) – 12 ornitopodů (19,0 %) – 9 sauropodů (14,3 %) – 7 bazálních sauropodomorfů a prosauropodů (11,1 %) a po jednom heterodontosauridovi a pachycefalosauridovi (1,2 %). Z celku je to 35 rodů plazopánvých a 28 rodů ptakopánvých dinosaurů, tedy poměr 55,6 : 44,4%).
Podle států: Celkem 16 států; 1. USA – 19 rodů (30,1 %); 2. Čína – 15 (23,8 %); 3. Velká Británie – 7 (11,1 %); 4. Argentina – 4 (6,3 %); 5.-10. Maďarsko, Kanada, Jižní Korea, Rumunsko, Ruská Federace, Španělsko – 2 (3,2 %); 11.-16. Jihoafrická republika, Lesotho, Indie, Japonsko, Francie, Mexiko – 1 (1,6 %). (V rámci USA: Utah – 8; Montana a Nové Mexiko – 3; Arizona – 2; Colorado, Jižní Dakota a Texas – 1.)
Podle kontinentů: Celkem 5 kontinentů; 1. Severní Amerika (vč. Mexika) – 22 (34,9 %); 2. Asie (vč. Ruska) – 21 (33,3 %); 3. Evropa – 14 (22,2 %); 4. Jižní Amerika – 4 (6,3 %); 5. Afrika – 2 (3,2 %).
Podle geologického období: 1. Křída – 47 rodů (74,6 %); 2. Jura – 14 rodů (22,2 %); 3. Trias – 2 rody (3,2 %).
Nejstarší objevený dinosaurus: Sanjuansaurus gordilloi - geologické stáří 231,4 m. l.
Nejmenší objevený dinosaurus: Xixianykus zhangi - délka kolem 50 cm.

Poznámka: Všechny údaje jsou aktuální ke dni 28. 12. 2010. čtyři ze zmíněných rodů - Koreaceratops, Koreanosaurus, Qiupalong a Sarahsaurus byly vyjmuty a hozeny už do roku 2011 (jsou zatím v "in press" stadiu). Naopak byly přidány rody Tianyuraptor a Xiongguanlong, které byly předtím v roce 2009.

Zvětšit obrázek

Zapomeňte na Jurský park. Teď už víme, že přinejmenším drobní svižní dinosauři byli jásavě barevní. Takhle podle rozboru melanozomů vypadal Anchiornis huxleyi.. Kredit: DiGorgio, Yale.

5 nejzajímavějších dinosauřích objevů roku 2010

Výběr nějakých „nej“ je vždy subjektivní záležitostí a tak tomu je i v tomto případě. Nejvýznamnějším objevem loňského roku, přesto že se netýká žádného z pěti níže uvedených dinosaurů, je nepochybně objev chemických stop po původních pigmentových buňkách v dávném dinosauřím "peří". Ten umožnil poprvé v historii vědy rekonstruovat přibližnou barvu dinosaurů, jejichž stáří se pohybuje kolem 124 milionů let (více zde nebo zde).  


5.) Fruitadens haagarorum
Trpasličí heterodontosaurid (býložravý nebo všežravý ptakopánvý dinosaurus), který obýval území dnešního jihozápadu Spojených států v době před 150 miliony let (svrchní jura). Rodové jméno znamená "zub z Fruita", tedy lokality objevu na území dnešního Colorada. Zkameněliny nejméně čtyř jedinců tohoto dinosaura byly objeveny v sedimentech proslulého souvrství Morrison, obývaného v dané době také obřími sauropody, jako byl Apatosaurus, Diplodocus, Camarasaurus nebo Brachiosaurus (nemluvě o záhadném druhu Amphicoelias fragillimus). V kontrastu s těmito giganty představoval fruitadens nejmenšího dosud známého ptakopánvého dinosaura – dospělí jedinci zřejmě nepřesáhli délku 75 centimetrů a hmotnost 0,75 kilogramu. Šlo také o jednoho z posledních přežívajících zástupců své čeledi.

4.) Concavenator corcovatus
Středně velký karcharodontosaurid (zástupce čeledi velkých až obřích teropodních dinosaurů), objevený ve spodnokřídových sedimentech proslulé španělské lokality Las Hoyas. Asi šest metrů dlouhý dravec obýval západní Evropu v době před 130 miliony let a je unikátní hned několika anatomickými znaky. Dva enormně prodloužené výběžky obratlů před pánevním pletencem tvořily u tohoto dinosaura neobvyklý úzký hřeben, který snad mohl sloužit jako báze pro jakýsi tukový hrbol. Loketní kosti dinosaura zase nesou stopy po ulnárních papilách, které zaživa nejspíš ukotvovaly jakési pernaté nebo jen keratinem potažené struktury (někteří paleontologové však jejich přítomnost zpochybňují). Konkavenátor je bezpochyby jedním z nejzajímavějších teropodů, objevených v poslední době.

Další obrázky zde

Znalost původního zbarvení dinosaurů otevírá zcela nové obzory pro lepší pochopení těchto dávno vyhynulých tvorů. Zde nová rekonstrukce sinosauropteryxe během vnitrodruhového rituálu. (Kredit: Chuang Zhao and Lida Xing). Další obrázky zde.

3.) Ajkaceratops kozmai
Území dnešního západního Maďarska bylo v období svrchní křídy rájem fauny trpasličích ostrovních dinosaurů. Dokázal to také objev nového rohatého dinosaura, žijícího v období santonu (asi před 86-84 miliony let). Zkameněliny jen asi 1 metr dlouhého ceratopsiana představují pouze fragmenty lebky a vypovídají o trpasličím vzrůstu tohoto příbuzného asijských a severoamerických rohatých dinosaurů. Ajkaceratops byl zřejmě nejblíže příbuzný mongolským a čínským bagaceratopsidům a představuje jeden z vůbec prvních dokladů o přítomnosti této skupiny býložravých dinosaurů na území starého kontinentu.

2.) Balaur bondoc

Zvětšit obrázek

Sanjuansaurus gordilloi (Kredit: Oscar Alcober, Ricardo Martinez, Wikipedia)

Málokterý dinosaurus vědcům připravil takové překvapení, jako rumunský dromeosaurid balaur. Malý dravec, pojmenovaný po místní mytologické dračí postavě, žil v prostředí tzv. ostrova Hateg v období svrchní křídy, asi před 70 miliony let. Co jej odlišuje od příbuzného (a populárnějšího) velociraptora, však není velikost nebo celkový tvar těla, nýbrž počet zabijáckých drápů na zadních končetinách. Je totiž možné, že balaur měl na každé zadní noze hned dva "zabijácké" drápy, sloužící k ulovení kořisti a k obraně. Objevily se však také jiné názory, které přítomnost druhého stažitelného drápu popírají. Rumunský dráček je však každopádně jedním z nejaberantnějších dosud objevených zástupců své skupiny.

1.) Sinoceratops zhuchengensis
Možná nejvýznamnějším dinosauřím rodem, objeveným v poslední době, je právě tento na první pohled nenápadný rohatý dinosaurus. Přestože byl velmi mohutný – lebka měřila na délku asi 1,8 metru – není to jeho velikost, co jej činí výjimečným. Zajímavostí je totiž zejména geografický aspekt výskytu sinoceratopse. Jak lze pochopit již z rodového jména, tento svrchnokřídový býložravec je zřejmě prvním ceratopsidem, objeveným v Číně. Dosud byla tato úspěšná skupina svým výskytem téměř výhradně omezena na západ severoamerického kontinentu. Objev sinoceratopse tak otevírá zcela nové obzory paleobiogeografii posledních neptačích dinosaurů a výrazně mění dosud vžité představy.

Prameny:
http://en.wikipedia.org/wiki/2010_in_paleontology
http://palaeoblog.blogspot.com/2010/05/sinoceratops-zhuchengensis-first.html