Rohatí dinosauři jsou majitelé nejdelších lebek, jaké u suchozemských obratlovců známe. Pyšní se charakteristickým "krčním límcem" a mohutnými kraniálními částmi kostry. Často zabírají kolem třetiny délky těla. Většina lidí si při zmínce o ceratopsidech nejspíš vybaví velkého triceratopse ze souvrství Hell Creek. Lebky triceratopsů jsou samozřejmě ohromné a jejich délka se pohybuje asi v rozmezí 1,8 – 2,4 metru. Přesto by se triceratops s touto mírou nedostal ani do první trojice pomyslných "rekordmanů".

Zvětšit obrázek

Rekordní exemplář druhu Pentaceratops sternbergi, velkého svrchnokřídového ceratopsida s lebkou o délce až 3,1 metru. Kostra je zrestaurována v Sam Noble Oklahoma Museum of Natural History. Byla objevena již v roce 1941, k její kompletní preparaci však došlo až roku 1995. Kredit: Wikimedia Commons

Nejdelší podle relativně dobře dostupných fosílií rekonstruovanou lebkou se totiž pyšnil Pentaceratops sternbergii, žijící v období svrchní křídy (kampán, asi před 75-73 miliony let) na území dnešního Nového Mexika (souvrství Kirtland). Pětirohá tvář, jak zní překlad rodového jména dinosaura, byl poměrně masivní ceratopsid. Délka dospělých exemplářů se pohybovala kolem 8 metrů a hmotnost je odhadována až na 5,5 tuny (srovnatelně s triceratopsem). Zajímavý je zejména údaj o délce rekordní lebky. Ta měří u největšího exempláře celých 3,1 metru! Byla objevena v Novém Mexiku roku 1941 a dnes je k vidění zrestaurovaná v Sam Noble Oklahoma Museum of Natural History. Třímetrové délky pak možná dosahuje také mnohem masivnější lebka druhu Eotriceratops xerinsularis, popsaného v roce 2007. Dřívější rekordman Torosaurus se pyšní lebkou o délce 2,6 až 2,8 metru. Pro srovnání ještě uveďme, že nejdelší známá lebka teropoda patřila jihoamerickému giganotosaurovi a měří 195 cm. Pochopitelně však není "nastavena" žádným krčním límcem, proto by v rámci redukovaného porovnání byla celkově delší.
 

Zvětšit obrázek

Funkce „límce“ byla pravděpodobně v mezidruhové signalizaci, zastrašování potenciálních útočníků (tyrannosauridů) a teprve až v poslední řadě termoregulace. (Kredit: Oklahoma Museum of Natural History, autor foto: Matt Wedel).

Pentaceratops byl objeven slavným paleontologem Charlesem H. Sternbergem (1850-1943), který nasbíral fragmenty fosílií počátkem minulého století v oblasti San Juan Basin v Novém Mexiku. Tehdejší ředitel Amerického muzea přírodní historie v New Yorku, paleontolog Henry Fairfield Osborn (1857-1935) tohoto dinosaura v roce 1923 popsal a pojmenoval na počet objevitele jako P. sternbergii. Límec pentaceratopsovy lebky je podstatně delší než u triceratopse a vykazuje dva velké otvory (fenestry) pro celkové odlehčení. V roce 1930 popsal paleontolog Carl Wiman (1867-1944) domnělý nový druh P. fenestratus,  pozdější studie však ukázaly, že jde o stejného dinosaura jako P. sternbergii. V roce 2006 byl v Coloradu objeven nový fosilní materiál, který lze přisoudit právě pentaceratopsovi.

Pentaceratopsové žili ve stejných ekosystémech jako mohutný hadrosaurid Parasaurolophus, "tlustolebý" pachycefalosaur Sphaerotholus, "obrněný" ankylosaurid Nodocephalosaurus a také nedávno objevený tyrannosauroid Bistahieversor. Tento mohutný teropod také nejspíš představoval největší ohrožení pro stáda pentaceratopsů, přestože na dospělé zdravé jedince si zřejmě obvykle netroufal. Pentaceratops byl mohutným čtyřnohým býložravcem s charakteristicky silnými zobákovitě zakončenými čelistmi pro mechanické zpracování nízko rostoucí vegetace (kapradiny, cykasy, jehličiny). Nejbližšími příbuznými tohoto ceratopsida mohli být zástupci rodu Anchiceratops a snad i Chasmosaurus, možná však také později žijící Torosaurus, již zmiňovaný předchozí "rekordman".

Prameny:
http://en.wikipedia.org/wiki/Pentaceratops
http://scienceblogs.com/tetrapodzoology/2007/09/_omnh_pentaceratops.php
http://www.enchantedlearning.com/subjects/dinosaurs/dinos/Pentaceratops.shtml
Stránky autora: Dinosauria http://dinosaurus.bloguje.cz/849605-dinosaurus-s-nejdelsi-lebkou.php