S blížícím se termínem konání setkání amerických neurologů začínají na veřejnost prosakovat informace o jeho programu. Letošní konference American Academy of Neurology, v pořadí již 62., byla svolána do Toronta a uskuteční se 10. – 17. dubna. Jednou z „rozinek“ bude roztroušená skleróza.
Roztroušená skleróza (zkráceně RS, latinsky: sclerosis multiplex, anglicky: Multiple sclerosis, zkráceně MS)
Nemoc postihuje mnohočetnými ložisky bílou hmotu centrálního nervového systému, tedy mozku a míchy. Je poměrně častá a odhaduje se, že na celém světě jí trpí dva a půl miliónů lidí. V České republice je přibližně deset tisíc postižených (prevalence se udává od 2 do 150 nemocných na každých 100 000). Nejčastěji jsou postiženými mladí lidé, ale může se projevit i v pokročilejším věku. Jde o chronické zánětlivé onemocnění nervové tkáně. Za normální situace nervové buňky spolu komunikují prostřednictvím vysílání nervových vzruchů přes dlouhé neuronové výběžky axony (neurity), které jsou obaleny v izolační látce nazývané myelin. Ten významně urychluje vedení nervového vzruchu a zabraňuje jeho přenosu na okolní vlákna. Při tomto typu sklerózy popletený imunitní systém napadá myelin vlastních buněk a ničí jej. Axony již nejsou schopny přenášet nervové vzruchy, tkáň degraduje. Slovo skleróza (z řeckého skleros, tj. tuhý) v názvu nemoci odráží nález na mozku - zjizvení v bílé hmotě.
Ohledně příčin nemoci je celá řada teorií. Pokouší se kombinovat známá data do hodnověrných vysvětlení, ale žádná z nich (virová, stresová, genetické predispozice,…) se zatím neukázala jako definitivní. Stejně tak jako neznáme příčinu nemoci, neznáme ani žádnou kauzální léčbu.
Se zajímavou hypotézou týkající se rizika vzniku roztroušené sklerózy přichází nyní trojlístek univerzit zmíněných v úvodu. Z abstraktu sdělení, kterým se hodlají presentovat na konferenci v Torontu vyplývá, že jde o „statistiku“, která se opírá o údaje za uplynulých šestnáct let. Konkrétně jde o sumarizaci záznamů o 35 794 kojencích, kteří mezitím dospěli a začínají se u nich projevovat různé zdravotní neduhy. Výzkumníci oprášili staré dotazníky, které tehdy nastávající matky vyplňovaly v době před porodem. Kromě jiných údajů z nich vyčetli i stravování maminek v těhotenství. Jde o seriózní podklady, protože dotazníky tehdy nevyplňovaly maminky samy, nýbrž ve spolupráci s jejich zdravotními sestrami, které je měly pod patronátem. Těmito záznamy nyní vědci nakrmili počítač a doplnili to ještě údaji o zdravotním stavu dnes již dospělých jejich dětí. Například i údajem od jakých maminek jsou dítka u nichž propukla mnohočetná skleróza. Dnes má tuto nemoc již 199 jejich potomků. Ze hry velkých čísel počítač usoudil, že nemoc souvisí s konzumací mléka.
Děti, jejichž maminky pily mléko (rozuměj kravské mléko), jsou jakoby chráněny před mnohočetnou sklerózou. Mechanismus této ochrany není přesně znám ale vědci mají podezření na vyšší příjem vitamínu D. Mají k tomu pádný důvod. Podobně jako jsou děti „pijaček“ mléka v menším riziku že z nich budou postižené osobnosti, stejně jsou před tímto onemocněním nějak chráněny také děti, jejichž matky v době pregnance polykaly pilulky s vitamínem D. Ze záznamů o konzumaci mléka se dalo také vyčíst, že matky holdující čtyřem sklenicím mléka denně, snížily u svých ratolestí riziko vzniku sklerózy (ve srovnání s těmi, které nepily nic, nebo méně než tři skleničky), o 56%. Podobně dobře jsou na tom dcery maminek, které patřily do 20% populace s nejvyšším příjmem vitamínu D. Vitamín, který těhotné matky zkonzumovaly, jakoby nad potomstvem držel ochrannou ruku, neboť riziko vzniku sklerózy mají o 45% nižší.
A protože se nejedná o první zprávy podezírající nedostatek vitamínu D ze zapomínání a demence, můžeme brát za prokázané, že jeho nižší příjem, souvisí s ohrožením potomstva mnohočetnou sklerózou ve vyšším věku. Přesto, že neznáme ještě všechny podrobnosti připravované zprávy, ponaučení si z toho můžeme vzít již dnes - nastávající maminky by si měly dopřát vitamínu D dostatek. Jeho zdrojem jsou mléko, ryby a slunění. Snížení rizika demence u budoucích ratolestí je dostatečně velké, aby za to stálo. Doporučení má jedno omezení - netýká se tatínků. Zda je otec opálen do bronzova, je v tomto případě zcela nepodstatné. A stejně nesmyslné je nutit nás pít mléko.
Pramen: American Academy of Neurology
Diskuze:
Metodika výzkumu?
Pavla Bergmannová,2010-02-14 14:06:46
Zajímalo by mne, zda při statistickém vyhodnocení této hypotézy byl ošetřen i fakt, že pokud matky pily mléko již v těhotenství, lze předpokládat, ža obecně v rodině se mléko pije ve větší míře a že i sledované děti v dětství více pily mléko. Chtělo by to spočítat data zvláště pro děti, které mléko v dětství pily méně a pro děti, které mléko pily více.
Pokud by se ukázalo, že nehraje roli míra konzumace mléka v dětství, pak lze nezamítnout zde prezentovanou hypotézu, že roli hraje konzumace mléka matkou v těhotenství.
Z popsané metodiky (já vím, je to výtah ze zdrojového textu)ovšem nevyplývá, že kontrola podle konzumace mléka vlastními dětmi byla provedena.
Je totiž možné, že konzumace mléka matkou v těhotenství ovlivní míru konzumace mléka v dětství a to teprve následně ovlivní pravděpodobnost onemocnění sklerozou. Čili jednalo by se o závislost nepřímou a ne přímou, přičemž není jisté, který koeficient by byl silnější. J totiž dokonce možné, že větší roli by nakonec hrála konzumace mléka samotnými dětmi.
K tomu se dají přidružit další související hypotézy, zkoumající okolnosti dětství sledovaných dětí. Například v jakém pořadí se děti v rodině narodily. Starší děti, pokud mají později mladší sourozence, delší dobu svého dětství tráví v klimatu příznivém pro pití mléka, než děti, které jsou mezi sourozenci nejmaldší. Tyto děti dříve dorostou do stadia, kdy se v rodině mléko jako nápoj téměř nepoužívá a dospělí si jej dají jen do čaje či kávy a nebo je používají na vaření. To by chtělo podívat se do těch dat, jinak je to jen akademická spekulace.
Josef Pazdera,2010-02-16 12:55:02
Ano, uvažujete správně. Autoři článku tuto možnost nebrali v úvahu. Vlastně ani nemohli, šlo totiž pouze o vyhodnocení záznamů týkajících se matek chodících do poradny pro těhotné a v těch samozřejmě po narození dítěte záznamy končí. Také nelze požadovat aby pár lidí dalo dohromady přesné stravovací záznamy od téměř 37 000 rodin a vedlo je po dobu 16 let.... Na druhou stranu ale bych to autorům neměl moc zazlé, protože je také dost nepravděpodobné, že by maminky, které nemají v oblibě mléko, jej svým ratolestem odpíraly. Často je tomu spíše naopak.
V každém případě se potvrzuje, že vit D zde nějakou roli hraje a to je na tom zjištění to nejpodstatnější. A také to je myslím potřeba brát jako doklad toho, že když se s pitím mléka začne tak jak autoři doporučují - prakticky již "v děloze" (prostřednictvím matky, pochopitelně, že jde o chvályhodný počin. Nepochybuji, že se již rozbíhají pokusy se syntetickým vit D a take si dovedu představit tu bombastickou reklamu, pokud to vyjde....
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
