Zatímco v pátek obíhaly svazky v různých směrech jednotlivě, nyní už obíhají současně a jejich dráha je vedena tak, aby se zkřížily v přesně daných místech. Jak už jsem psal v předchozím článku, v současné době obíhá v každém směru pouze jeden shluk protonů. Proto lze i při ideální synchronizaci dosáhnout srážek jen ve dvou místech současně. Například v místě experimentu ATLAS a experimentu CMS nebo zase při jiném nastavení současně v místech experimentů ALICE a LHCb.

Zvětšit obrázek

Příklad srážky dvou protonů s energií 450 GeV zaznamenaný experimentem ALICE (zdroj CERN).

Je obrovským úspěchem, že se v tak krátké době podařilo vyladit systém a srážky se postupně uskutečnily v místech všech experimentů. Nejdříve se vyladilo srážení protonů v místě experimentu ATLAS a hned poté také experimentu CMS. V pátek po poledni mohly první srážky sbírat tyto dva experimenty. K večeru se pak podařilo vyladit srážení pro zbývající experimenty. Nejdříve se dočkal experiment ALICE a hned za ní následoval experiment LHCb.

 
V řídících místnostech jednotlivých experimentů (ale nejen tam) zavládlo se zaznamenáním prvních srážek obrovské nadšení. Na tento okamžik se již dlouho těšili všichni fyzikové, kteří se jejich budování účastnili.

Takto se slaví v kontrolní místnosti ALICE:

Šampaňské a pohárky rozdává Jan Rak, který je zodpovědný za směny na ALICI. Momentálně je sice na Universitě v Jyvaskyle, ale pochází z Česka. Na této důležité odpolední směně byli i lidé přímo od nás.

Samotná ALICE zaznamenala během čtyřiceti minut svých prvních tři sta srážek. To je zatím jen nepatrný začátek a postupný krok. Ovšem i první srážky mohou experimenty využívat pro kalibraci detektorů a jejich synchronizaci. Rychlé vyladění možnosti srážení protonů je velmi dobrou předzvěstí a nadějí, že se podaří v brzké době vyladit činnost urychlovače LHC při vedení a srážkách protonů a bude možné přikročit, dříve než se předpokládalo, i k urychlování. Nejprve z energie 0,45 TeV, kterou mají protony přicházející z předurychlovače SPS, pouze na energii 1,1 TeV. To už je však v současnosti maximálně dostupná energie, na kterou zatím urychloval pouze urychlovač Tevatron. Stabilní dlouhodobější srážení jader při této energii by umožnilo efektivní kalibraci a prozkoušení detektorových systémů jednotlivých experimentů a třeba i první zajímavá experimentální data. I když ta se spíše čekají po vánoční přestávce a po přechodu k ještě větším energiím a hlavně intenzitám protonového svazku. Takže držme urychlovači a jeho experimentům palce.