„Není pochyb o tom, že člověk dokáže svou činností spustit zemětřesení,“ řekl v rozhovoru pro prestižní vědecký týdeník Science seismolog Leonardo Seeber, působící na Lamont-Doherty Earth Observatory v americkém Palisades. „Překvapivé je, jak malý podnět k tomu stačí:“
Napuštění přehrady a zatížení hornin vodní masou se už mnohokrát ukázalo jako dostatečný impuls k uvolnění nahromaděného napětí na geologických zlomech. Seismologové zaznamenali desítky zemětřesení o síle 3 až 6 Richterovy stupnice, jež byla odstartována právě napouštěním přehrad. Největší dosáhlo síly 6,3. Došlo k němu v roce 1967 poté, co byla v Indii napuštěna přehrada Koyna, a zahynulo při něm 200 lidí. Sečuánské zemětřesení z loňského roku dosáhlo síly 7,9 Richterovy stupnice. Přebírá čínská katastrofa primát mezi „přehradními“ zemětřeseními? Na to teď usilovně hledají odpověď seismologové z celého světa.
„Dává to smysl,“ tvrdí Leonardo Seeber. „Není však snadné získat jednoznačný důkaz. I proto, že čínská vláda nechce zpřístupnit nejdůležitější údaje.“
Vědci vyloučili jako možnou příčinu sečuánského zemětřesení postupné napouštění gigantické přehrady Tři soutěsky na řece Jang´c tiang. Ta je od oblasti postižené zemětřesením přece jen hodně daleko. Pozornost odborníků se soustředila na přehradu Zipingpu. Ta se nachází jen půl kilometru od zlomu, na němž se zrodilo sečuánské zemětřesení. Od epicentra zemětřesení dělí přehradu jen 5,5 kilometru. Přehrada se začala napouštět v prosinci roku 2004 a během dvou let vystoupala hladina nádrže o 120 metrů. Stovky miliónů tun vody zatlačily na blízký geologický zlom a výsledné síly spustily zemětřesení. Tak představil scénář sečuánské katastrofy na zasedání Americké geofyzikální společnosti v San Francisku seismolog Christian Klose z Columbia University. Podle Kloseho propočtů zátěž vodní masy uvolnila masy hornin, jež do sebe byly ve zlomu zaklesnuty. Její tlak zároveň napomohl pohybu hornin podél zlomu.
„Když se horniny na zlomu dostaly do pohybu, pohybovaly se přesně tak, jak je k tomu nutila zátěž vody v nádrži,“ řekl Klose.
Posluchači Kloseho přednášky požadovali po seismologovi další údaje. Například data o průběhu napouštění přehrady a záznamy slabších otřesů z okolí vodního díla Zipingpu. Některá z těchto dat poskytl Klosemu nedávno čínský geolog Fan Xiao, který je hlavním inženýrem Sečuánského geologického úřadu. Údaje dokonale zapadají do Kloseho scénáře pro zrod katastrofy. Jako klíčový faktor se ukazuje především velká hloubka přehradní nádrže a její rychlé napuštění. Voda prosakovala hluboko do hornin a na zlomu oslabila vzájemné zaklesnutí horninových mas. Vlastním impulsem bylo náhlé a výrazné snížení hladiny v nádrži 12. května 2008. Týden poté udeřilo zemětřesení.
K podobným závěrům docházejí i čínští seismologové. Ve studii, publikované v čínském vědeckém časopise Geology and Seismology, vyslovil tým vedený mezinárodně uznávaným seismologem Lei Xinglinem závěr, že „napuštění přehrady Zipingpu nepochybně ovlivnilo seismickou činnost v celé oblasti“. Studie předkládá důkazy o prosakování vody z přehrady do zlomu a o celkovém poklesu hornin pod nádrží v letech 2007 a 2008.
Ani Lei Xinglin nepovažuje spuštění sečuánského zemětřesení naplněním přehrady Zipingpu ještě za jednoznačně prokázané, ale spolu s dalšími odborníky vyzývá k opatrnosti při stavbě dalších vodních děl. Jestli toto volání vyslyší ústřední čínské orgány, není jisté.
„V tomto ohledu jsem pesimista,“ přiznává Fan Xiao. „Stavba velkých vodních děl se neomezí, protože na nich mají zájem jak elektrárenské společnosti, tak i místní úřady,“ říká čínský geolog.ˇ
Pramen: Science
Následky zemětřesení z 12. Května loňského roku si vyžádalo okolo 70 tisíc obětí.
Přibývá přírodních katastrof?
Autor: Vítězslav Kremlík (10.01.2012)
Diskuze:
