I přes veškerou snahu farmaceutického průmyslu...

Niclas Karlsson se svými kolegy si byli vědomi toho, že kojené děti jsou na tom lépe. Nemají tolik průjmů, alergií, netrpí tolik pozdější obezitou,... Aby zjistili čím to je, jali se provádět testy. Odebírali matkám vzorky mateřského mléka a porovnávali ho se vzorky mléka od krav. Zajímavé je, že nové proteiny objevili v mléčném tuku a ne ve vodné fázi mateřského mléka. Ukázalo se, že kapičky tuku jsou obaleny zvláštními proteiny obsahujícími cukernou složku. Nazvali je MUC-1 and MUC-4.
O těchto proteinech je zatím známo jen to, že mohou vyřadit z činnosti určité receptory nacházející se v zažívacím traktu. Receptory si můžeme představit jako určité výčnělky na povrchu buněk, které slouží jako místa k nimž se přichytávají bakterie. V tomto případě se ukázalo, že jde o místa využívaná bakteriemi jako jsou Escherichia coli, Helicobacter pylori a další patogeny vyvolávající nemoci. Funkce objevených proteinů je v jakémsi vytváření vnitřní ochranné vrstvy, která kojené dítě chrání před infekcemi. Jinak řečeno, děti živené náhražkami ze sóji a nebo kravského mléka, které proteiny MUC-1 a MUC-4 neobsahují, nejsou před infekcemi tak dobře chráněny.

...je klasika stále to nejlepší.

Možná jednou budeme schopni dostat do náhražek mateřského mléka všechno co tam patří, ale zatím se nám to evidentně nedaří. Stačí vzpomenout na nedávný evropský skandál německé firmy Humana Milchunion, vyrábějící dětskou výživu, které měla na svědomí několik mrtvých dětí a téměř dvě desítky kojenců v kritickém stavu. Ukázalo se, že, v náhražce mateřského mléka byl nedostatek dostatek vitamínu B1. Nynější objev další látky o kterých jsme neměli ani tušení že v mléce jsou, znovu dokládá, jak málo toho ještě víme. O řadě těchto látek máme představu jen z nepřímých pozorování. K takovým patří například výsledky z letošního roku, které učinil Michael Kramer z McGill University. V jeho případě šlo o závěry z šesti a půl roku trvajícího výzkumu, při kterém se sledovala skupina 14 tisíc dětí. V pokusu se sledovalo, jak jsou na tom děti s poznávacími schopnostmi. Provádění IQ testů řídili dětští lékaři a učitelé, a do hodnocení spadaly studijní výkony ve čtení, psaní, matematice a dalších předmětech. Výsledky všech testů byly významně vyšší u té skupiny dětí, které matky kojily a dlouho kojily.

Když k tomu přidáme poznatky z Dětského zdravotního centra v Cincinnati (USA), kde zase zjistili v lidském mateřském mléce protein, o kterém soudí, že jeho nízká hladina má na svědomí proč jsou děti ve vyšším věku obézní, svědčí to všechno o tom, že náhražky mateřského mléka dělat neumíme.  Případů, kdy matka nemůže z nějakých důvodů kojit, je hodně. Nové poznatky svádějí k myšlence, že nejlepším řešením v takovém případě by bylo najmout kojnou.

Pramen: American Chemical Society
Wilson et al. Glycoproteomics of Milk: Differences in Sugar Epitopes on Human and Bovine Milk Fat Globule Membranes. Journal of Proteome Research, 2008; 0 (0): 0 DOI: 10.1021/pr700793k