Zvětšit obrázek

Letos jsme začínali albertaceratopsem (source: portalciencia.net).

Přesto, že "desítka" je  počet vskutku impozantní, s loňským rekordem   se však zatím rovnat nemůže. Jelikož je nových popisů dinosaurů hodně, bude nejvhodnější udělat si seznam všech letošních, včetně těch, kteří sice patří ještě k těm loňským, nicméně jejich popisy spatřily světlo světa až v průběhu roku 2007.

Letošní dinosauři
Z těch letošních se jedná o tyto rody (nejnovější taxony jsou zvýrazněny tučným písmem): Albertaceratops, Amargatitanis, Australodocus, Eocursor, Gigantoraptor, Jiangjunosaurus, Lophostropheus, Nanningosaurus, Nopcsaspondylus, Oryctodromeus, Paluxysaurus, Pantydraco, Shanag, Sinocalliopteryx, Suzhousaurus, Urbacodon, Zhejiangosaurus, Zhongyuansaurus a Zhuchengosaurus. Z nově popsaných druhů pak můžeme zmínit tyto: Aeolosaurus colhuehuapensis, Huanghetitan ruyangensis, Psittacosaurus major a Yunnanosaurus youngi.

Jak již bylo řečeno, světlo světa spatřily v roce 2007 rovněž popisy, které byly pořízeny v roce 2006. Jde o rody Aniksosaurus  a Vitakridrinda (tento rod je stejně jako zbytek pákistánských dinosaurů popsaných Malkanim, jež jsou však zatím nomina nuda, zahalen tajemstvím).
Pokud bychom si chtěli udělat malou statistiku nejbohatších států na dinosaury (nové rody i druhy) za rok 2007, tak bychom k našemu úžasu zjistili, že až 47% (11 nových dinosaurů; z toho 8 nových rodů) jich pochází z Číny. Je to krásná ilustrace toho, co máme možnost sledovat již pár let – a to jak se z Číny pomalu ale jistě stává největší velmoc na dinosaury. Sice stále zaostává za Spojenými státy, nicméně potenciál má s největší pravděpodobností daleko větší (vždyť počet nových amerických dinosaurů jsou celé 2 – Oryctodromeus a Paluxysaurus).

Zvětšit obrázek

Artikulované obratle cervikální páteře paluxysaura (source: Rose, 2007).

Problematická publikace
Je nicméně škoda, že několik popisů se neobešlo bez vady na kráse. Příkladem může být publikace Sebastiána Apesteguíi, který popsal 2 nové rody Amargatitanis a Nopcsaspondylus, a jednu novou nadčeleď – Rebbachisauroidea. Problém této práce tkví v Apesteguíově poněkud neobvyklém přístupu k taxonům Nopcsaspondylus a Rebbachisauroidea. Holotyp rodu Nopcsaspondylus už totiž přes 100 let neexistuje a Sebastián Apesteguía ve své práci neopublikoval žádný dodatečný materiál nebo ilustraci k určení neotypu. Odkázal pouze na práci Franze Nopcsi z roku 1902, což by sice za předpokladu, že Nopcsa holotyp řádně zdokumentoval a ilustroval, stačilo, nicméně problém je ve stáří původní studie a s její dosažitelností. Zvědavcům, kteří by se chtěli dozvědět, zda byl Apesteguíův postup oprávněny, tedy zbývá prohrabat se ve starých pracích nebo počkat až ji někdo naskenuje a zveřejní na internetu.

Ovšem zcela nepochopitelné je samotné vytvoření nové nadčeledi Rebbachisauroidea. Klidně můžeme pominout ne příliš zdařilou definici opřenou na pochybném druhu Histriasaurus boscarollii (jež je dle Upchurch et al., 2004 nomen dubium – ačkoli je pravda, že byl později autorem původního popisu a právě Apesteguíou revalidován) s nejistou pozicí, protože sama nadčeleď (jež jen tak mimochodem patří do další nadčeledi – Diplodocoidea) je v současnosti nejspíš naprosto zbytečná (zahrnuje stejné podtaxony jako Rebbachisauridae).

Zvětšit obrázek

Smontovaná kostra zhuchengosaura se tyčí do výšky 9,1 m (source: Zhao et al., 2007).

Pokud jde o ostatní publikace, největší komplikace bude mít čtenář s popisy některých čínských rodů... tedy pokud nerozumí čínským znakům. Naštěstí se dříve nebo později objeví někdo, kdo práci přeloží do angličtiny, takže jediný potenciální problém, který zůstane nevyřešen, bude otázka výslovnosti nových taxonů...

Nové rekordní kousky
U Číny ještě zůstaneme. Nejen že odtud známe největší počet nových letošních dinosaurů, Čína se rovněž pyšní dvěma novými rekordmany. Prvním z nich je největší dosud známý oviraptorosaur Gigantoraptor erlianensis, který je se svými 8 metry délky, 3,5 metry výšky a 1,4 tuny váhy třikrát větší než Citipati osmolskae, dosavadní rekordman. Druhým, neméně zajímavým gigantem, je Zhuchengosaurus maximus, který s délkou okolo 16,6 metrů představuje možná největšího známého ornitopoda vůbec. Důstojnými konkurenty mu jsou Shantungosaurus giganteus,  známý ze stejné čínské provincie (Shandong), nicméně jiné geologické formace, a Lambeosaurus? laticaudus z Mexika. Oba jmenované druhy nejspíš mohly dosahovat délky 15-16 metrů...
Kolik rodů bude ještě letos publikováno je těžké odhadnout. Loňský rekord se nejspíš pokořit nepodaří, nicméně v současné době se pracuje, anebo by se mělo pracovat, na několika velmi pikantních nálezech. Snad se jejich publikace brzy dočkáme.

Autor článku je tvůrcem stránek Wild Prehistory