Vědci se rozhodli prověřit zda je nějaký vztah mezi dlouhodobým požíváním růstových hormonů a dalších chemikálií obsažených v masu a kvalitou sperma u následné generace lidských potomků. I když se jim nepodařilo vystopovat konkrétního viníka v podobě hormonu, pesticidu nebo jiné látky, něco vědci přece jen zjistili. Matky, jež holdovaly hovězímu (sedmkrát a nebo vícekrát týdně), měly syny s narušenou tvorbou spermií. I když jsou výsledky statisticky průkazné, jejich interpretace je obtížná. Autorům nezbývá než konstatovat, že pro to nemají uspokojivé vysvětlení.

Něco málo k výsledkům

Zvětšit obrázek

Čím více matky holdovaly hovězímu, tím větší problémy mají nyní jejich potomci se spermiemi.

Žen, které si dopřávaly hovězí každý den, bylo v pokusu 51. 18% jejich synů mělo silně narušenou plodnost. Jejich spermiogram vykazoval méně než 20 milionů spermií/ml. To i podle mírné klasifikace WHO, není stav normální.  Vrstevníci těchto hochů měli v průměru o 24% spermií více. U potomků matek s jinými zálibami, než je konzumace hovězího, se obdobný průšvih s plodností vyskytl jen v zanedbatelném počtu případů. I když z pokusu jasně vyplynulo, že na vině bylo hovězí maso, je třeba objektivně dodat, že všem 387 mužům, kteří se pokusu účastnili (tedy i těm jejichž plodnost byla dotčena), se potomka zplodit podařilo. A že to bylo bez nutnosti využít služeb asistované reprodukce. 

Podle doktorky Swam, vedoucí celého projektu, byla konzumace masa pro plod, který matka v sobě nosila, kritická na konci prvního trimestru. I když vlastní projev poškození pozorujeme až po pubertě, začátek celého problému se týká doby, kdy se mužským potomkům začínají formovat struktury pohlavních žláz. Pokud dojde k jejich narušení hned na samém počátku, organismus to neumí později napravit.

Zvětšit obrázek

Shanna H. Swan, profesorka porodnictví a gynekologie na University of Rochester, ředitelka Centra pro reprodukční epidemiologii.

Zveřejnění těchto výsledků vystrašilo celou řadu spotřebitelů a udělalo chovatelům skotu medvědí službu. Media totiž interpretují zprávu zkráceně,  jen jako důsledek konzumace masa. Propadat panice a zavrhnout hovězího je ale hloupé. Přesto, že se jedná o zcela čerstvé výsledky výzkumu, k jejich získání sloužila populace mužů, kteří se rodili v době od roku 1949 až 1983.  Nelze tedy vyloučit, že mužské potomky ovlivnilo používání látek s účinky steroidů. Jejich používání v chovech hospodářských zvířat bylo v tu dobu běžné. Příkladem může být dietylstilbestrol (DES). Jeho schválení v Americe přehodnotil americký úřad pro potraviny a léčiva (FDA) až v roce 1979. V Evropě byla tato látka s hormonálním účinkem zakázána dokonce až v roce 1988.

 
Zcela zatratit tento projekt z pohledu jeho zastaralosti, by ale také nebylo moudré. I dnes jsou totiž v lidské výživě ve hře anabolika, jichž se zákaz netýká a u nichž je jen stanoven jejich maximální denní příjem na osobu. Dalším problémem současnosti je používání pesticidů a nárůst látek zvaných disruptory (sloučeniny schopné páchat zmatky v hormonální regulaci životních procesů). Jde o látky, které se do potravního řetězce dostávají z jiných zdrojů, než jakým je zemědělská činnost. O škodlivosti látky bisfenol se na Oslu psalo začátkem března. Výsledky o kterých zde referujeme, zveřejnil 28. března časopis Human Reproduction. Jde ale jen o dílčí část výzkumu prováděného v rámci sledování vlivu životního prostředí a životního stylu na lidské zdraví. Projekt tedy probíhá dál a jakmile z něj vypadnou další výsledky, budeme o nich referovat.

I když jsme se zde zmínili jen o hovězím masu, byl ještě sledován i případný vliv ryb, drůbeže, sóje a některých dalších produktů. U těch statistické šetření ale žádnou souvislost nenaznačilo a to ani v případech, když se maminky jimi, s prominutím, přecpávaly. S jistou dávkou škodolibosti milovníka vepřového ještě doplňuji, že v případě konzumace řízků, ovaru a bůčku  bylo vše zcela v pořádku.
 
Pramen: University of Rochester Medical Center.