Varan komodský je sice nesmírně populární, ale biologie tohoto plaza příliš probádána není. V Evropě byly chovány jen dvě samice u nichž partenogeneze byla pozorována. Obě ve Velké Británii. Jedna z nich nakladla vejce za dva a půl roku po posledním páření. Vejce se vyvíjelo 7,5 měsíce a vyklubal se z něj zdravý varan. Vědci stáli před možností, že samice skladovala sperma ve svém pohlavním traktu několik let, než je použila. Druhou možností byla partenogeneze, česky též zvaná pannobřezost.

Zvětšit obrázek

Klubající se mládě varana komodského vzniklé vývojem z neoplozeného vajíčka. (foto Nature)

Při ní se jedinec vyvíjí z neoplozeného vajíčka a nese jen matčinu dědičnou informaci. Partenogenezí se umí rozmnožovat asi 70 druhů obratlovců. Bývá to pro ně spíše nouzové řešení než pravidlo. Samice varana komodského ukázala, že pohlavní rozmnožování jí rozhodně není cizí. Za dva měsíce po dalších námluvách s jiným samcem  nakladla další vejce a opět přivedla na svět mládě. Následné genetické analýzy prokázaly, že první mládě přišlo na svět partenogenezí. Druhé pak bylo zplozeno oběma rodiči oplozením vajíčka.

Mimo jakoukoli pochybnost byla partenogeneze varanů komodských prokázána u druhé samice, která byla celý život chována sama a nikdy se nestřetla se samcem. Přesto nakladla 25 vajec, nichž 11 se vyvíjelo. Tři vejce praskla a embrya mohla být podrobena genetické analýze. Opět byl prokázán jejich partenogenetický původ. Osm zbývajících partenogenetických mláďat by se mělo vyklubat během ledna 2007.

Partenogeneze silně komplikuje záchranné programy. Nelze vždy spolehlivě určit, kteří varani mají skutečně dva rodiče a kteří mají jen matku. Partenogenetičtí varani jsou kompletně homozygotní – mají dva stejné výtisky DNA pocházející od matky. Jsou to výhradně samci, protože samice jim nemůže předat oba pohlavní chromozomy  - Z a W – a zajistit tak u nich samičí pohlaví. Partenogeneze snižuje genetickou variabilitu chovaných zvířat a může tak zvyšovat riziko vzniku dědičných defektů.

Pramen: Nature