Tetovaná želvuška. Kredit: Zhao et al. (2025), Nano Letters.

Věda je pod útokem a rve se o právo na existenci. Naštěstí má fascinující spojence. Želvušky jsou stejně nenápadné jako roztomilé a doopravdy hodně odolné. Jsou to vlastně jedni z nejdrsnějších živočichů na světě. Optický nanoinženýr Ding Zhao z Technical University of Denmark a jeho spolupracovníci usoudili, že by drsnému zvířeti slušela drsná kérka.

Ding Zhao. Kredit: D. Zhao.

Jak šibalsky podotýká Michelle Starrová, cílem oficiálně nebylo udělat želvušky ještě více cool, pokud je to u tak oblíbených bezobratlých vůbec možné. Technologie nanášení struktur na nepatrné objekty je vlastně důležitou součástí nanotechnologie a mikroskopické organismy jsou v tomto směru pozoruhodnou výzvou.

Logo Dánské technické university. Kredit: Danmarks Tekniske Universitet.

Zhao a spol. použili při tetování želvušky upravenou metodu ledové litografie (ice litothography), což je elektronová litografie, ve které hraje roli elektronového rezistu, na němž probíhá expozice, tenký film různých ledů nebo kondenzovaných plynů. Vědci touto metodou dokázali vytvářet na těle želvušek nepatrné struktury až na úroveň 72 nanometrů.

Želvušky se proslavily schopností přežívat extrémní podmínky prostředí ve stavu kryptobiózy. Vyschnou, vydrží neuvěřitelné věci a pak zase ožijí. Nanoinženýři toho využili a uvedli želvušky do stavu kryptobiózy, aby je mohli zmrazit. Poté s nimi pracovali v elektronovém mikroskopu, což živé organismy obvykle nezvládají. Co je ale pro želvušky v kryptobióze vakuová komora s teplotou mínus 143 °C?

Ve skutečnosti to nebylo tak jednoduché. Badatelé použili v roli ledu při ledové litografii anisol (methoxybenzen), který kryptobiotické želvušky chránil před paprskem elektronů a podílel se na tvorbě výsledných struktur na těle želvušek. Želvušky byly tetovány po jedné a vědci je poté oživovali. Tetování jich přežilo zhruba 40 procent.

Každopádně se ukázalo, že použitá technologie ledové litografie pro tyto účely funguje. Vědci jsou přesvědčeni, že by to šlo i s jinými odolnými druhy, které by přežily zmrazení a elektronový mikroskop. Technologie by se mohla uplatnit ve vývoji mikrobiálních senzorů, biomimetických zařízení a živých mikrobotů. Co asi potetují příště?

Video: Tardigrades hatching under the microscope!

Literatura

Science Alert 28. 4. 2025.

Nano Letters 25: 6168–6175.