Jezera Lednica s ostrovem, na němž byla rezidence prvních Piastovců. Kredit: Mariusz Lamentowicz.

Žijeme v nervózní době a máme sklony pokukovat po předešlých katastrofách. Nejspíš aby nás uklidnilo cizí neštěstí nebo snad abychom zkusili zjistit, co bylo tehdy špatně. Z pohledu střední Evropy je v tomto směru zajímavé zhroucení mladého vládnoucího rodu, k němuž došlo v raném středověku u našich severních sousedů.

Adam Izdebski. Kredit: Max Planck Institute of Geoanthropology.

Adam Izdebski z německého Max Planck Institute of Geoanthropology a polské University of Warsaw s početným týmem spolupracovníků prozkoumal sociální a ekologické změny za vlády raných Piastovců v Polsku. Snažili se přitom zjistit, jaké faktory přispěly k jejich dočasnému pádu.

Piastovská dynastie podle legend pochází přinejmenším z konce 8. století našeho letopočtu. Je zcela fascinující, že i polský legendární kníže a zakladatel dynastie jménem Piast byl rolnického původu, stejně jako jistý Přemysl Oráč. Možná jde o ozvěnu nějakých dávných skutečných událostí.

Prvním historicky doloženým Piastovcem byl Měšek I., který vládl v letech cca 962 až 992. Rozmach Piastovců tehdy umožnil příliv stříbra, které zřejmě pocházelo z prosperujícího obchodu s otroky. V tom si zřejmě příliš nezadali s Přemyslovci.

Izdebski s kolegy analyzovali pylová data o vysokém rozlišení v čase, společně s historickými a archeologickými údaji. Zjistili, že založení dynastie Piastovců doprovázel prudký rozvoj obhospodařování krajiny, který zahrnoval odlesňování, vypalování, šíření zemědělství a rozvoj pastvin. Území ovládané Piastovci se zvětšovalo a populace v centrální části tehdejšího Polska rychle narůstala. Dokonce tak rychle, že zřejmě šlo o nucené přesídlování lidí z dobytých území.

Měšek I. Kredit: Jan Matejko (cca 1893), Wikimedia Commons.

Pak se ale situace změnila. Během pár desetiletí podle pylových záznamů zemědělství zase ustoupila a na některých územích se opět objevila divočina. V dynastii Piastovců se rozhořely vnitřní konflikty a pak do Polska vpadl český kníže Břetislav I. Vláda Piastovců a celá politická struktura se rozplynula a zhruba mezi lety 1034 až 1039 bylo v Polsku bezvládí. Pak zase vládli Piastovci, i když s přestávkami, až do roku 1385.

Podle Izdebskiho týmu byl problém raných Piastovců hlavně v tom, že jejich elity neměly na počátku rozvoje dynastie žádné podstatné kulturní, náboženské nebo politické sítě vazeb, na nichž by mohli postavit vznikající politický systém. Také neměli dostatečné technologie ani obyvatelstvo na to, aby mohli udržet rozvoj zemědělství, který zahájili.

Výsledkem bylo rychlé zhroucení prvního polského státu, k čemuž nemalou měrou přispěla i velká historická smůla, protože v Praze zrovna vládl „český Achilles,“ silný a sebevědomý Břetislav I. Poučením pro naši dobu by podle badatelů mělo být, že je dobré udržet rovnováhu mezi využíváním krajiny a ekologických zdrojů – a sociální strukturou společnosti.

Video: SPP Zürich 2021: Adam Izdebski – 'What triggers a climate crisis?'

Literatura

Phys.org 21. 4. 2025.

PNAS 122: e2409056122.