Máme centrum pro to, co se stane?

Kdy se pravděpodobně něco stane řeší v mozku tři klíčové oblasti. Kredit: MPIEA

Taje toho, co mnozí přirovnávají k věštění, se daří vědcům poodkrývat technikou zvanou magnetoencefalografie. Za jejího zakladatele je považován jakýsi Cohen. Nejde o kanadskou mediální hvězdu a autora hudby písně Halleluja, náš Cohen je fyzik na Illinoiské univerzitě. Jemu prvnímu na světě se podařilo naměřit signály magnetických polí generovaných elektrickou aktivitou mozkových neuronů.

Na začátku je potřeba připomenout, že by nebylo dobré plést pojmy magnetoencefalografie a elektroencefalografie. Zatímco u EEG jde o měření elektrické aktivity neuronů prostřednictvím elektrod umístěných většinou na pokožce hlavy. Snímá tedy elektrické potenciály vznikající při synaptické aktivitě neuronů. MEG naopak snímá magnetická pole. Společné obě techniky mají jen to, že snímané signály jsou dílem elektrické aktivity neuronů.
Nevýhodou EEG je, že není schopna přesně lokalizovat, odkud signály pocházejí. Naopak předností MEG je, že dovoluje prostorovou lokalizaci probíhajících procesů v nervové tkáni. Její konkretizace lokalit mozkové aktivity ale není zadarmo. MEG se neobejde bez kryogenických systémů pro udržení supravodivosti senzorů (snímačů), a to je hodně drahé. Odměnou za vysoké náklady ale je jinak nemožná diagnostika neurologických poruch, přesné plánování chirurgických zákroků a posouvání našich hranic poznání lidských myšlenkových pochodů.

Vysoký výkon v pásmu beta v levých senzomotorických oblastech předpovídá reakční dobu na očekávané události. Kredit: Nature Communications (2025). DOI: 10.1038/s41467-025-57813-7

K vlastnímu objevu

Partě neurovědců z Institutu Maxe Plancka s kolegy z dalších dvou německých vědeckých pracovišť se podařilo prokázat, jak specifické mozkové rytmy předpovídají načasování budoucích událostí. Svůj úspěch publikovali v odborném časopise Nature Communications.

Ve své studii zveřejněné před patnácti dny popsali něco, co je „klíčovou proměnnou“ utvářející schopnost předvídat nadcházející události. Vědci používají termín „pravděpodobnosti v čase“. Pod vědeckou hantýrkou se skrývá detekce mozkových vln, které jsou charakteristické určitým počtem kmitů za sekundu. Konkrétně jde o oscilace ve dvou frekvenčních pásmech: alfa s 7 až 12 Hz a beta s 15 až 30 Hz.

Matthias Grabenhorst, první autor studie překládá poznatek do lidštiny slovy: „Mozkové vlny v těchto frekvenčních rozsazích předpovídají časový bod, ve kterém dojde k budoucí události. Čím je událost předvídatelnější, tím silnější jsou nervové oscilace. A to je to, co umožňuje mozku reagovat rychleji a efektivněji.“

Když si laicky přetlumočíme, k čemu vědci dospěli, tak nejde o nic menšího, než o lokalizaci sídla sledujícího „pravděpodobnost, že se něco stane“ a že nejde o jedno místo, ale nutnost spolupráce tří lokalit. Anatomicky se jedná o zadní parietální kůru, která je centrem pro načasování a motorické přípravy. Ta musí být v kontaktu s oblastí temporální gyrus. Ten je rozhodující pro zpracování událostí v čase. Do třetice se musí zapojit a svou úlohu sehrát také senzomotorická kůra. Ta se již přímo podílí na pohybech mozkem předpovězených následností.

Podle ohlasů na zveřejněné poznatky lze usoudit, že se vědcům podařilo něco, co hodně posune výzkum neurologických poruch a nejspíš nejen těch. Velké navazující poznatky se předpokládají v pochopení našeho rozhodování, udržování pozornosti a stranou by neměl zůstat ani sport a zlepšení výkonů profesionálů.

Chytré brýle se schopnostmi umělé inteligence promítají nositeli informace na jiným osobám „neviditelný displej“. Kredit: Evenrealities.

Čínská třešínka

Wu-chan jsme spojovali s laboratoří, v níž se pracovalo s koronavirem a který sehrál hlavní roli v globálním infekčním dramatu. Wu-chan je ale také sídlo třetího největšího čínského vzdělávacího centra (po Pekingu a Šanghaji). Podobně jako se před časem  Cohenovi povedl husarský kousek s "otevřením dveří" neurologům do mozku, se nyní čínským elektrotechnikům zdařilo nové poznatky přetavit do praxe. To, čemu říkají „cí wěi“ a co by se dalo přeložit jako „koncovka“, spočívá ve vylepšení momentálního amerického technického zázraku, kterým jsou chytré brýle od Even Realities (viz video). Úpravou programu jim daly schopnost vyhodnocovat frekvence 7 až 12Hz. Tedy frekvence, o níž němečtí vědci zjistili, že stojí za našimi rozhodovacími procesy. Čínské partě se vykradením německých poznatků a americké špičkové technologie podařilo získat prostředek, který u protivníka odhaluje jeho úmysl ještě dříve, než sám přistoupí k akci (realizaci úmyslu). Na čínský způsob přeškolených amerických brýlí se ale zatím bát nemusíme. Nejsou schopny u protivníka rozlišit informaci ve smyslu, zda se rozhoduje k útoku, nebo k útěku. Další vadou krásy je, že s přijatelnou chybovostí „odečítají“ jen do 50 centimetrů. Co v této oblasti přinese blízká budoucnost, si ale v tuto chvíli spekulovat netroufáme.

Literatura

Matthias Grabenhorst et al, Neural signatures of temporal anticipation in human cortex represent event probability density, Nature Communications (2025). DOI: 10.1038/s41467-025-57813-7

Video Petra Máry o „schopnostech“ chytrých brýlí (v češtině)

POZOR!

Pokud se Vám na tomto článku něco nezdálo, měli jste samozřejmě pravdu. Jeho platnost skončila dnem jeho uveřejnění. Netýká se to však celého článku. Jeho podstatná část je zcela platnou informací o nedávném objevu. Zavádějící část začíná až u nadpisu „Čínská třešínka“. Ta je pouze aprílovým vtípkem autora článku. Podle nás by ale ani tato část nemusela do oblasti scifi patřit dlouho...