Re: Co je na tom výzkumu tak objevné?

Josef Hrncirik,2025-03-27 21:39:37

Že Advanced Science online 24. 3. 2025. https://doi.org/10.1002/advs.202502981 neobjevily, že v recenzovaném článku chybí podstatné údaje k přípravě a ev. aplikaci zázračné energetické deky.

Jasno je pouze, že fig. 9b ukazuje že na světle bez UV se metylénová modř odbarvuje i bez TiO2.
S TiO2 řekněme 3x rychleji. S TiO2 dopovaným 2% Cu 10x rychleji.

Vždy chybí údaje o dávce TiO2/modř intenzitě i spektru osvětlení a energii pohlcené v TiO2.

9.c ukazuje že při nejasném! dávkování TiO2 vláknový s Cu++ je prakticky stejný jako střízlivý /nedopovaný levnější práškový.

9.d ukazuje, že prášek bez Cu++ i bez UV je stejně účinný při čerpání dotací jako dotované vlákno navíc dotované i UV!!
Donalda na Ně!!

M. modř lze ku podivu odbarvovat dočasně redukcí i oxidací (e- či dírou). Zde ví jen AKBAR!

fig.8 ukazuje temný proud z neznámé plochy nedopovaným TiO2 neznámým napětím v 0,1 M KOH.
Je kupodivu cca 10000x větší než u neznámé plochy osvětleného dopovaného chcípáčka.

Dotace Cu++ mírně změní barvu a pohltivosti. Bez pokusu o kvantifikaci.
Tvrzení, že to je výborný PV článek je pouhá nepodložená halucinace. Ani náznak odhadu možných V či W.

fig.S4 v supp. (z PDF se asi neotevřou) I fce (V), nejspíš tma v KOH. (bez ploch k ničemu)
Střízlivý při redukci H2 bere i 4 mA, pod vlivem 10x méně. U oxidace je to stejné u obou.

Dopovaný je v cyklu záhadně hysterický. Oxiduje sebe nebo nečistotu?

Příprava vláken není plně popsána. Spřádán byl roztok nejasné koncentrace, jisto jen rychlostí 1,4 mml/h. Z titanátové složky TTIP vznikne váhově jen 1/4 TiO2. Hustoty cca 4. Z záhadné konc. TTIP asi 15% pak dostaneme jen cca (1,4.0,15/4) = 52 mm3 (200 mg vláken), možná jen 1/2 či méně.
Po vyžíhání mají vlákna tloušťku jen 60-190 nm. Povrch cca odhadem 4/d=4/130 nm=4/130.mikro mm =
30800 mm2/mm3= 1,6Mmm2 = 1,6 m2/hod výroby.

Odpovědět

Re: Re: Co je na tom výzkumu tak objevné?

F M,2025-03-29 12:00:08

"Tato práce nabízí životaschopnou cestu k získání stabilních nanočástic TiO 2 dopovaných Cu s vysokým poměrem plochy povrchu k objemu pomocí procesů na bázi nanovláken." Pouze cestu, i cesta může být cíl.
"8b ukazuje generování čistého proudu pod viditelným světlem s maximálním proudem 180 nA"
Použitá byla "xenonovouá lampa s odfiltrovanou složkou UV záření", tedy světelný tok nekvantifikován, ale odhadem k usmažení salmonelóz při přípravě vaječné omelety by měl stačit s rezervou.
Tady bude zakopaný pes v těch vláknech, přímo pro výrobu proudu to bude nepoužitelné. Z textu mi vyplívá, že ta FV je to myšlena k získávání energie pro štěpení vody. Srovnávání účinnosti s klasickými FVE panely je mírně řečeno zavádějící. Ale dopad pro PR bude prokazatelně pozitivní. Tím snad i finanční.
Ten obrázek 9, navíc ukazuje i tu funkčnost toho nového vlákna bez UV, ale to co píšete samozřejmě platí, stejně tak ta intenzita. Nebude se to chovat lineárně a pokud by tam byl při nižší větší rozdíl určitě by se pochlubili.
Jaká šance, že ten vodík v tak objemné struktuře jako je deka, za přítomnosti těch -OH unikne?
Ještě si troufnout k té výrobě vodíku, pokud by měl být vyráběn přímo osvitem slunce tak by byly třeba kvůli výkonu cca stejné plochy (o něco menší, poloviční/třetinové i kdyby o řád) jako klasických FVE. Jenže by tam byla potřeba infrastruktura, přívod deionizované vody, hlavně jímání toho vodíku a následné zpracování (s minimálními úniky). Takže mi to spíše vychází na umělé (intenzivní osvětlení) a stále relativně velké plochy (patra v nádrži?) a také ne moc smysluplně, tedy pro energetiku/paliva. Pro chemii by to asi mohlo být zajímavé.

Odpovědět