Nedávno jsem byl při natáčení rozhovoru o dinosaurech pro jistou tuzemskou platformu dotázán na „již neplatného brontosaura“. Obecně je totiž známo, že rod Brontosaurus není vědecky platný a jednalo se vlastně o mladší synonymum jiného rodu diplodokidního sauropoda, a sice rodu Apatosaurus. Méně už je ale známo, že před deseti lety, v dubnu roku 2015, vydala trojice paleontologů detailní vědeckou práci, která brontosaura takříkajíc vrátila znovu do hry.[1] Ne všichni paleontologové sice její závěry zcela bezvýhradně uznávají, obecně se ale dá konstatovat, že Brontosaurus je v tuto chvíli v rámci našich dosavadních znalostí plně platným (validním) taxonem.
Protože nám ke dni 7. dubna uplyne právě desetiletí od data vydání zmíněné práce, určitě si tato problematika zaslouží podrobnější zmínku a samostatný článek také na tomto blogu. Jak se to tedy má se slavným brontosaurem? Příběh vědeckého „zapuzení“ brontosaura jsem již představil v jednom z dřívějších článků, nyní tedy ještě jednou, stručně a s důrazem na ono kulaté výročí. V roce 1879 objevil sběratel fosilií a amatérský paleontolog William Harlow Reed (1848–1915) fosilie velkého sauropodního dinosaura v lokalitě Como Bluff na území Wyomingu. Jednalo se o do značné míry kompletní kostru, dochovanou v sedimentech bohatého geologického souvrství Morrison. Vzhledem k tomu, že právě v té době probíhaly tzv. Války o kosti, vše se dělo ve značném spěchu a shonu.[2] Rodové jméno Brontosaurus („hřmotný ještěr“) pak bylo ještě ten rok stanoveno jedním ze dvou hlavních protagonistů Válek o kosti, paleontologem Othnielem Charlesem Marshem (1831–1899). Marsh navíc pro svůj nový taxon sauropodního obra zvolil noblesní druhové jméno excelsus („skvostný, vynikající“).[3]
Exemplář YPM 1980 pak představoval jednu z nejlépe dochovaných koster sauropodních dinosaurů, které chyběly pouze relativně křehké krční obratle. V roce 1880 byl objeven další exemplář brontosaura Reedem u Como Bluff, ten byl následně Marshem pojmenován jako nový druh B. amplus (dnes je ovšem považován za mladší synonymum taxonu B. excelsus).[4] V průběhu dalších desetiletí bylo objeveno ještě několik dalších kosterních exemplářů nebo izolovaných částí kostry brontosaura (včetně domnělé lebky a kostry mláděte) a rodové jméno Brontosaurus se stalo poměrně dobře známým. V roce 1903 ale paleontolog Elmer S. Riggs (1869-1963) přišel v odborném periodiku Geological Series of the Field Columbian Museum s názorem, že anatomické odlišnosti rodů Apatosaurus a Brontosaurus nejsou natolik významné, aby zdůvodnily jejich oddělení a zároveň tedy formální platnost obou rodů.[5] Brontosaurus měl zkrátka nápadně mnoho anatomických znaků společných s rodem Apatosaurus a zástupce obou rodů tak Riggs sloučil do rodu jediného. Tomu bylo přitom přisouzeno jméno Apatosaurus, jelikož podle pravidel vědeckého názvosloví má vždy přednost dříve publikované jméno. Rod Apatosaurus byl Marshem popsán již v roce 1877, tedy o dva roky dříve než rod Brontosaurus.[6] Riggs se na počátku 20. století sice mýlil, rozhodně jej ale nemůžeme označovat za špatného vědce. Ve své době ještě neměl k dispozici tolik fosilního materiálu a především moderních výzkumných metod, které by mu umožnily detailněji prozkoumat a posoudit anatomickou variabilitu v rámci čeledi Diplodocidae.[7]
Elmer Riggs byl naopak výborným znalcem sauropodních dinosaurů a jako jeden z mála ve své době konstatoval, že se jednalo o plně suchozemské tvory. Tento správný názor vyvozoval z pozorování anatomie jejich končetin, ve své době ale neuspěl – většina paleontologů se tehdy mylně domnívala, že sauropodi žili převážně ve vodě, která nadnášela jejich obří těla.[8] V roce 1903, tedy ve stejném roce, kdy „vymazal“ jméno Brontosaurus ze seznamu platných dinosauřích taxonů, Riggs formálně popsal obří druh Brachiosaurus altithorax.[9] Ztráta zvučného jména však nebyla přijata okamžitě, a to ani vědeckou komunitou. O dva roky později, tedy v roce 1905, byl například v Americkém přírodovědeckém muzeu v New Yorku odhalen nově smontovaný exponát skvěle dochované kostry sauropodního dinosaura, který byl označen jako Brontosaurus excelsus. Henry F. Osborn zvučnější jméno zachoval, čímž mu zajistil obecnou popularitu – Brontosaurus se pak objevil například i v prvním animovaném snímku s dinosaury „Gertie the Dinosaur“ v roce 1914 nebo v logu společnosti Sinclair Oil Corporation, kde v podobě ikonického zeleného sauropoda zdobil sítě čerpacích stanic (a také hotelů a lyžařských resortů) po celých Spojených státech.[10] Veřejnost i z těchto důvodů Riggsovu taxonomickou změnu rovněž nepřijala, a tak nyní již provizorně neplatným rodovým jménem Brontosaurus byl nadále označován nejen celý rod, ale v některých případech také sauropodní dinosauři jako celek (například neortodoxní americký paleontolog Robert T. Bakker o sauropodech dlouhodobě mluví jako o „brontosaurech“).[11]
Od vydání Riggsovy práce v roce 1903 muselo uplynout více než století (konkrétně 112 let), než se rodové jméno Brontosaurus vrátilo do vědeckého žargonu jako platné. V roce 2015 trojice paleontologů z USA a Portugalska Emanuel Tschopp, Octávio Mateus a Roger Benson provedla detailní výzkum anatomických znaků mnoha sauropodů a výsledkem jejich analýzy mimo jiné bylo, že Brontosaurus je skutečně odlišný a samostatný rod sauropodního dinosaura. Tento rod byl zástupcem nesmírně bohaté a druhově rozmanité sauropodí fauny v ekosystémech geologického souvrství Morrison, v nichž se vyskytoval v období pozdní jury (věk kimmeridž), zhruba před 152 až 150 miliony let.[12] Dnes rozlišujeme až tři potenciálně platné druhy rodu Brontosaurus, a to B. excelsus, B. parvus a B. yahnahpin.[13] Není ale jisté, zda se ve všech případech jedná o vědecky platné taxony. Ne všichni paleontologové také podporují pomyslné vrácení brontosaura do výčtu validních taxonů – například americký paleontolog John Foster (*1966) nadále používá pro taxon Brontosaurus excelsus rodové jméno Apatosaurus.[14] V paleontologii už jsou takové situace běžné, ostatně slovy paleontologa Thomase R. Holtze, Jr. (*1965) „nemáme k dispozici žádný „rodoměřič“ (v originále genericometer)“ a jsme tedy odkázáni na interpretaci vždy jen omezeného množství fosilií různé kvality. Prozatím ale i po deseti letech vítězí verze počítající s vědeckou platností brontosaura jakožto samostatného rodu sauropodního dinosaura. Jistě nejen já a většina paleontologické komunity, ale i mnozí nadšenci a pamětníci, kteří až nostalgicky vzpomínají na jméno brontosaurus, jsou touto skutečností potěšeni.
Napsáno pro weby DinosaurusBlog a OSEL.
Short Summary in English: Brontosaurus is one of the most famous dinosaur generic names, although it was for a long time (112 years) formally invalid. The length of time taken for Riggs’s 1903 reclassification of Brontosaurus as Apatosaurus to be brought to public notice, as well as Henry F. Osborn’s insistence that the Brontosaurus name be retained despite Riggs’s paper, meant that Brontosaurus became one of the most famous dinosaurs and prehistoric animals. From 2015 on, the name Brontosaurus is considered taxonomically valid once again.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Brontosaurus
https://www.nature.com/articles/nature.2015.17257
https://www.science.org/content/article/brontosaurus-name-resurrected-new-dino-family-tree
https://www.nhm.ac.uk/discover/brontosaurus-reinstating-a-prehistoric-icon.html
[1] Tschopp, E.; Mateus, O. V.; Benson, R. B. J. (2015). A specimen-level phylogenetic analysis and taxonomic revision of Diplodocidae (Dinosauria, Sauropoda). PeerJ. 3: e857.
[2] Wallace, D. R. (1999). The Bonehunters‘ Revenge: Dinosaurs, Greed, and the Greatest Scientific Feud of the Gilded Age. Houghton Mifflin Books. (pp. 149–150).
[3] Marsh, O. C. (1879). Notice of new Jurassic reptiles. American Journal of Science. 18 (108): 501–505.
[4] Marsh, O. C. (1881). Principal characters of American Jurassic dinosaurs, Part V. American Journal of Science. s3-21 (125): 417–423.
[5] Riggs, E. S. (1903). Structure and Relationships of Opisthocoelian Dinosaurs. Part I, Apatosaurus Marsh. Publications of the Field Columbian Museum Geographical Series. 2 (4): 165–196.
[6] Marsh, O. C. (1877). Notice of New Dinosaurian Reptiles from the Jurassic formation. American Journal of Science. 14 (84): 514–516.
[7] Taylor, M. P. (2010). Sauropod dinosaur research: a historical review. Geological Society, London, Special Publications. 343 (1): 361–386.
[8] Henderson, D. M. (2004). Tipsy punters: sauropod dinosaur pneumaticity, buoyancy and aquatic habits. Proceedings of the Royal Society of London B. 271 (Suppl 4): S180 – S183.
[9] Riggs, E. S. (1903). Brachiosaurus altithorax, the largest known dinosaur. American Journal of Science. 4. 15 (88): 299–306.
[10] Glut, D. F.; Brett-Surman, M. K. (1997). Dinosaurs and the media. In Farlow, James; Brett-Surman, Michael K. (eds.). The Complete Dinosaur. Bloomington and Indianapolis: Indiana University Press. pp. 675–706.
[11] Bakker, R. T. (1998). Dinosaur mid-life crisis: the Jurassic-Cretaceous transition in Wyoming and Colorado. In Lucas, Spencer G.; Kirkland, James I.; Estep, J. W. (eds.). Lower and Middle Cretaceous Terrestrial Ecosystems. Vol. 14. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. pp. 67–77.
[12] Turner, C. E.; Peterson, F. (1999). Biostratigraphy of dinosaurs in the Upper Jurassic Morrison Formation of the Western Interior, U.S.A. pp. 77–114; in Gillette, D. D. (ed.), Vertebrate Paleontology in Utah. Utah Geological Survey Miscellaneous Publication 99-1.
[13] Upchurch, P.; Tomida, Y.; Barrett, P. M. (2005). A new specimen of Apatosaurus ajax (Sauropoda: Diplodocidae) from the Morrison Formation (Upper Jurassic) of Wyoming, USA. National Science Museum Monographs. 26 (118): 1–156.
[14] Foster, J.; et al. (2018). Paleontology, taphonomy, and sedimentology of the Mygatt-Moore Quarry, a large dinosaur bonebed in the Morrison Formation, western Colorado—Implications for Upper Jurassic dinosaur preservation modes. Geology of the Intermountain West. 5: 23–93.
Diskuze:
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
