Berkelocen je první organokovovou molekulou s transuranem berkeliem  
V kalifornských laboratořích Berkeley si rádi hrají s aktinoidy. Mimo jiné z nich dělají organokovové sloučeniny, které jsou užitečné pro výzkum. Až doposud byl problém s berkeliem, protože je velmi uživatelsky nepříjemné. Nakone se povedlo zlomit prokletí a s pomocí 0,3 miligramu berkelia-249 vznikl berkelocen.
Roztok v ampulce obsahuje krystaly berkelocenu. Kredit: Alyssa Gaiser/Berkeley Lab.
Roztok v ampulce obsahuje krystaly berkelocenu. Kredit: Alyssa Gaiser/Berkeley Lab.

Organokovové sloučeniny s lehkými aktinoidy jako je třeba uran, tedy sloučeniny, v nichž jsou masivní atomy aktinoidu v roli kovu obklopeny organickou, uhlíkovou kostrou, jsou občas k vidění. U těžších aktinoidů je to velmi vzácné.

 

Výzkumný tým laboratoří Lawrence Berkeley National Laboratory (Berkeley Lab) „uvařil“ takovou neobvyklou látku, příznačně z berkelia-249 (Bk). Nazvali to berkelocen (berkelocene) a je to první organokovová molekula s berkeliem.

 

Stefan Minasian. Kredit: S. Minasian.
Stefan Minasian. Kredit: S. Minasian.

Jak říká jeden z vedoucích zajímavého výzkumu Stefan Minasian, je to první pádný důkaz, že je možné vytvořit chemickou vazbu mezi berkeliem a uhlíkem. Objev berkelocenu je podle něj nejen skvělým úspěchem, ale také představuje posun v chápání toho, jak se aktinoidy chovají v chemických reakcích.

 

Rentgenová struktura. Kredit: Stefan Minasian/Berkeley Lab.
Rentgenová struktura. Kredit: Stefan Minasian/Berkeley Lab.

Berkelium je jedním z 15 aktinoidů, tedy nestálých chemických prvků počínaje aktiniem, jejichž protonová čísla jsou 89 až 103. Samotné berkelium objevil jaderný chemik Glenn Seaborg v laboratořích Berkeley Lab v roce 1949. Tento objev byl jednou z významných součástí Nobelovy ceny za chemii, kterou dostal Seaborg poněkud netradičně již v roce 1951, společně s kolegou Edwinem McMillanem.

 

Přípravou organokovových látek s aktinoidy se vlastně už dlouho v Berkeley Lab zabývá skupina Heavy Element Chemistry. Jde o to, že tyto látky mívají strukturu příznivou pro pozorování elektronických struktur aktinoidů. S berkeliem to ale není tak snadné, protože je o hodně radioaktivní transuran, které se ve světě vyrobí jen velmi malé množství. Aby toho nebylo málo, organokovové látky jsou hodně citlivé na vzduch a mají nepříjemné sklony k pyroforii, čili jsou samozápalné.

Minasian a spol. nakonec uspěli. Vyrobili berkelocen z 0,3 miligramu berkelia-249 a prozkoumali ho s využitím monokrystalové rentgenové difraktometrie. Struktura nově vyrobené látky připomínala již půl století známý uranocen, z čehož vzniklo pojmenování berkelocen. Překvapením bylo, že iont berkelia v berkelocenu má teravalentní oxidační stav, tedy plus 4, který je stabilizovaný vazbami mezi berkeliem a uhlíkem. Výzkum aktinoidů pokračuje svižným tempem.

 

Video: Soft XAS of sigma- and pi-Bonding in Actinide-Ligand Multiple Bonds (Dr. Stefan Minasian, LBL)

 

Video: Berkelium - Periodic Table of Videos

 

Literatura

Berkeley Lab 11. 3. 2025.

Science 387: 974–978.

Datum: 16.03.2025
Tisk článku

Související články:

Oganesson - chemické vlastnosti nejtěžšího známého prvku     Autor: Vladimír Wagner (02.03.2018)
Továrna na supertěžké prvky se rozjíždí     Autor: Vladimír Wagner (28.10.2018)
Nepovedený experiment vedl k nečekanému objevu stabilní formy plutonia     Autor: Stanislav Mihulka (20.10.2019)



Diskuze:

Protonové číslo

Zdeněk Šindelář,2025-03-17 06:40:40

Kolik asi tak může mít prvek protonových čísel ;-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz