Je to vlastně smutné, ale je těžké s tím hnout. Jedním z dnes velmi toxických projevů mozku doby kamenné je, že mnozí lidé jsou podezřívaví vůči těm, co vypadají jinak. Je to rudiment z doby, kdy pro člověka byl celý svět jeho tlupa, ve které si lidé obvykle byli blízce příbuzní a všichni ostatní byli nepřátelé, co jim šli po krku. Bylo nutné být podezíravý. Dnes už to takhle nefunguje, ale zbavit se zátěže minulosti je sisyfovský úkol.
Přitom, dost ironicky, vychází najevo, že světlé evropské vzezření, na které bývají lidé tak pyšní, je jenom pozlátko, které se objevilo, pro mnohé překvapivě, teprve velmi nedávno. Potvrzuje to i nový výzkum odborníků italské Università degli Studi di Ferrara, kteří se zabývali evolucí pigmentace kůže, očí a vlasů u Evropanů během posledních 45 tisíc let. Využili toho, že barvu kůže, očí a vlasů do značné míry vidíme v DNA. Stačí sehnat genom a je jasno.
Vědci se víceméně shodnou, že se alely genů zodpovědné za světlou pigmentaci začínají častěji objevovat v lidských populacích, když se lidé vydali z Afriky do oblastí méně zkrápěných ultrafialovým zářením. Jako obvykle v podobných případech je to důsledek genetického driftu a současné také jisté evoluční výhody v souvislosti se syntézou vitamínu D. Konkrétní průběh a načasování změn pigmentace lidí ale zůstává nejasný.
Evoluční biolog Guido Barbujani a jeho kolegové prozkoumali dva dávné genomy našeho druhu – paleolitického Muže z Usť Išimu z jihozápadní Sibiře, starý asi 45 tisíc let a mezolitický genom SF 12 ze Švédska. S jejich pomocí sestavili metodiku, kterou využili k analýze 348 dalších genomů z Eurasie, které pokrývají zmíněných 45 tisíc let.
Výsledky mluví jasně (data se překrývají, protože v různých oblastech se datování období liší). V paleolitu, v době před 45 až 13 tisíci let, byli prakticky všichni lidé v Evropě tmaví. Během mezolitu, čili cca před 14 až 4 tisíci let se již občas objevují světlé oči (11 ze 35 vzorků), především v severní a západní Evropě. Stále ale zcela převládají tmavé vlasy i tmavá kůže.
První světlí lidé se objevili během mezolitu ve Švédsku, ale byli velmi vzácní. Během neolitu, před 10 až 4 tisíci let se zvýšila diverzita pigmentace, hlavně kvůli přílivu zemědělců z Anatolie. Světlých lidí přibývalo, ale tmavých bylo stále mnoho, hlavně v jižní a východní Evropě.
Během doby měděné a bronzové, cca před 7 až 3 tisíci let, světlých lidí stále přibývalo, ale tmavá pigmentace stále převažovala. V době železné, před 3 až 1,7 tisíci let) bylo světlých skoro stejně jako tmavých lidí, zejména v severní a střední Evropě. Tmavá pigmentace byla stále hojná, hlavně v oblastech jako Itálie, Španělsko nebo Rusko.
Změny pigmentace byly pozvolné a poháněné spíše migrací než přírodním výběrem. Významnou roli sehrálo šíření populací zemědělců v neolitu. Je jasně vidět, že světlí lidé v Evropě převládli mnohem později, než jsme si mysleli.
Video: A long journey from Africa
Literatura
Městské násilí: Obyvatelé prvních měst si rozbíjeli hlavy jako smyslů zbavení
Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2023)
Vykopávky v Baskicku odhalily velkou válku z doby před 5 tisíci let
Autor: Stanislav Mihulka (03.11.2023)
Západoafričtí šimpanzi používají válečnou taktiku považovanou za lidskou
Autor: Stanislav Mihulka (12.11.2023)
Brutální neolit: První zemědělci ve Skandinávii vybili lovce a sběrače
Autor: Stanislav Mihulka (13.02.2024)
Diskuze:
Petr Nováček,2025-02-26 19:28:49
V článku se hlavně vychází z barvy očí a barvy vlasů. Když se podíváme na současné Číňany, Laponce, východní Sibiřany, tak zjistíme, že mají tmavé vlasy a tmavé oči a přitom žijí hodně na severu. Jenže kůži mají světlou.
Prostě barva očí a vlasů se nedá naroubovat na barvu kůže.
Co se týče barvy kůže, tak sice před více než 40ti tisíci lety přišli do Evropy lidi z Afriky, kteří byli asi tmavší. Nicméně pak se smísili s neandrtálci a genetickou selekcí zůstala pouze světlá barva kůže. Tmavá barva kůže vyprodukuje 6x méně vitaminu D, což je v podmínkách Evropy problém a dále tmavá kůže snáze zmrzne, což je pro Evropské klima taky problém.
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-26 19:40:47
"tmavá kůže snáze zmrzne"
Jak zmrzne? A jak to souvisí s barvou?
Re: Re:
Florian Stanislav,2025-02-26 22:03:01
Nejsem si jist jak to souvisí s barvou. Lední medvědi v Arktidě jsou bílí a tučňáci v Antarktidě černí. Měl jsem tříbarevného psa, záda měl bílá s černými fleky, které v létě na slunci hřály jak žehlička. Prostě v létě bílá trička. Chladiče v průmyslu mají tmavou barvu. Černá barva víc záření přijímá, ale také víc vyzařuje. Za polární noci by černá barva měla vyzařovat víc ( infračerveně). Tučňáci císařští se jako budoucí otcové hřejí mezi sebou během antarktické zimy.
modroocí muži chromozom Y
Florian Stanislav,2025-02-26 18:24:49
https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/modrooci-lide-jsou-pribuzni-pochazeji-od-muze-ktery-zil-pred-10-000-lety
" Praotec modrookých lidí žil přibližně před 10 000 lety na sever od Černého moře. Kvůli genové mutaci to byl první člověk s modrýma očima. Všichni modroocí lidé pocházejí z jeho linie."
Jsem z toho volaký zmetený.
"Y-chromozom je část jaderné DNA, která se nalézá pouze u mužů a dědí se výhradně po paternální linii (z otce na syna). Tento systém přenosu dědičné informace vytváří nepřerušitelnou spojnici mezi generacemi a představuje tak nástroj k rekonstrukci rodinné historie, identifikaci osob či určování otcovství."
Takže všichni modroocí ( muži) mají stejný chromozom Y ???
Dřív se uvádělo, že světlovlasí lidé bledé pleti vznikli z malého počtu blízce příbuzných lidí na konci doby ledové na ( dnešní) jižní Ukrajině, která byla mimo přímý dosah ledovce.
Re: modroocí muži chromozom Y
Bohumil Vrána,2025-02-26 20:28:10
Nejstarší nález modrookého člověka je RIP001, datován kolem roku 14700 př. Kristem do Epigravettienské Itálie, což bylo refugium za a po posledním glaciálním maximu. To znamená, že mutace pro modré oči je minimálně tak stará. S chromozomem Y to vůbec nesouvisí, OCA2 a HERC2 se nachází na nepohlavních chromozomech, a ženy mají také modré oči. Je ale pravda, že epigravettienci, kteří osídlili po době ledové západní Evropu (WHG), měli skoro univerzálně yDNA haploskupinu I2 a mtDNA haploskupinu U, nejčastěji U5, takže v té době toto korelovalo. Znova odkazuji na vynikající databázi adnaxp.github.io.
Re: Re: modroocí muži chromozom Y
Florian Stanislav,2025-02-26 21:47:05
Chápu, že se dá mnoho odvodit z analýzy DNA, jak odborně dokládáte.
Dochovaných vzorků se testovalo hodně. Což skoro nic neříká, kolik vzorků DNA se nedochovalo, bylo nepoužitelných a hlavně se vůbec nenašly. Takže se díky pozdějším nálezům a lepšímu vyhodnocení DNA se může hodně změnit.
Zavádějící článek
Bohumil Vrána,2025-02-26 16:41:42
Barva kůže je spektrum od té nejtmavší, téměř černé, po velice světlou, téměř bílou. Afričtí křováci Khoi-San jsou jednou z nejvíce geneticky konzervativních skupin a jejich kůže není v žádnem případě černá, spíše hnědá. Ona totiž jak bílá kůže Irů, tak černá kůže Nilotických skupin, je zřejmě novější adaptací. K depigmentaci docházelo jistě už v hlubokém paleolitu při migraci z Afriky. Také záleží, co se myslí pojmem 'tmavá' kůže; je to relativní pojem. Někdo by jako tmavé označil i jedince ze Španělska nebo z blízkého východu, i když je jejich kůže oproti opravdu tmavým afričanům světlá.
Další otázkou je, zda známe všechny depigmentační geny. Některé genetické nástroje, tušïm Hirisplex, například označují obyvatele Orknejských ostrovů jako 'tmavé', i když jsou jednou z nejsvětlejších skupin na světě. Zkrátka, ještě nejsme tak daleko, abychom z DNA pigmentaci určili s vysokou přesností.
Přikládám odkaz na jedinečnou databázi archeologických nálezů ostatků s informacemi genetickém složení (admixture), haploskupinách a právě odhadu pigmentace kůže, očí a vlasů. Nâlezy se dají filtrovat časově i lokačně. Pohrajte si a posuďte sami:
Re: Zavádějící článek
Bohumil Vrána,2025-02-26 16:54:00
Rekonstrukce jedince na obrázku, Cheddar man, má v databázi číslo I6767 a předpokládanou tmavou kůži, tmavě hnědé vlasy a modré oči. Jsou tam ale ještě dva starší nálezy v mesolitické Británii, I6744 a I6745, které sice nemají data k pigmentaci kůže, ale předpokládané modré oči a světlé(!) vlasy; jejich stáří je přes 10 000 let, dávno před migrací zemědělců z Anatolie a Indoevropanů z Ponticko-kaspické stepi.
Re: Zavádějící článek
Bohumil Vrána,2025-02-26 17:12:25
K admixture modelu (zvolte 'Select admixture run') bych rád poukázal na fakt, že nejstarší nálezy jako Zlatý Kůň v něm vypadají jako směs všech pozdějších skupin (od Evropanů, Afričanů, Asiatů až po Austrálce a Američany) - jednoduchým vysvětlenïm je, že ještě nedošlo k dostatečnému genetickému driftu, který je typický pro izolované populace. Jako nejnázornější model mi příjde k9 - rozdělení světové populace do 9 skupin. Jsou tam vidět migrační vlny v Evropě (dobře se to pozoruje na Francii).
Paleolit - směs, tmavé oči i kůže, yDNA C,F,I.
Mesolit (autochtonní lovci a sběrači) - tmavě modrá, jedinci mají skoro univerzálně modré oči, yDNA I2.
Neolit (anatolští zemědělci) - světle modrá, znovu přichází hnědé oči ale ne univerzálně, ale světlejší kůže, yDNA G, J, E, H, I2.
Doba bronzová (pastevci ze stepí východní evropy) - modrá něco mezi, směs barev očí, yDNA R1b.
Od doby bronzové je evropská DNA poměrně stabilní.
Re: Zavádějící článek
Bohumil Vrána,2025-02-26 17:30:03
Jako poslední dodatek bych se rád vyjádřil k panu Orko Váchovi, který kam vleze, tam vykládá, jak zkoumání lidského genomu vyvrátilo 'rasy'. Já se domnívám, že je to právě naopak; výzkum DNA nadobro potvrdil možnost kategorizace lidstva do 'ras' (ať už tomu říkáte jakkoliv), statistická analýza k4,k5,k6... téměř perfektně odpovídá rasám (a kontinentům) tak, jak je používáme v běžné mluvě. Každý pozná Evropana, subsaharského Afričana, východního Asiata i Austrálce a analýza DNA se s tím skoro perfektně kryje.
Pan Vácha by oponoval 'A co egypťan?' a na to bych mu odpověděl řečnickou otázkou: 'Vyvrací existence křížence zlatého retrívra a jezevčíka existenci těchto plemen?'
Orko by sklopil hlavu a šel radši eucharizovat pivaře.
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
