V roce 2023 se větrná energie podílela asi na 7,8 procentech veškeré elektřiny vyrobené ve světě. V některých zemích je to hit. V Dánsku vítr vyrobí 48 procent elektřiny, 43 procent v Uruguayi a v Irsku je to 35 procent. Cena větrné energie, vyjádřená jako LCoE (Levelized Cost of Energy), v průběhu času klesá, především kvůli zlepšující se účinnosti, poklesu nákladů a větším větrným generátorům, je stále dost vysoká.
Nedotovaná cena větrné energie na pevnině se pohybuje mezi 25 až 75 dolary za MWh, zatímco v oceánu je větrná energie poněkud dražší, zhruba 72 až 140 dolarů za MWh. Větrné generátory bývají masivní, obzvláště na moři. Tam mohou být až 340 metrů vysoká monstra, vyrábějící až 26 MW, v některých případech schopná odolat hurikánům. Takový mamut utáhne kolem 8 500 amerických domácností. Vedle podobných megaturbín se ale objevují i jiná, velmi zajímavá řešení.
Společnost Windlift postavila pozoruhodný systém pro generování větrné elektřiny na souši i na moři. Klíčovým prvkem jejich technologie je dron z uhlíkových vláken, který váží cca 11,3 až 13,6 kg a má generátory na křídlech. Je připojený k pozemní stanici 60metrovým kabelem, který vede generovanou elektřinu. Při zapojení systému vzlétne dron vertikálně, až do napnutí kabelu. Poté začne autonomním letem opisovat ve vzduchu osmičku.
Při tomto pohybu se žene vzduch přes rotoru dronu a generátory vyrábějí celkem zhruba 30 kWh. Elektřina teče kabelem do pozemní stanice, která může být připojená k baterii, domácnosti, rozvodné sítě nebo jakémukoliv dalšími odběrateli energie. Jde o množství, které odpovídá spotřebě průměrné americké domácnosti.
Systém Windlift stojí za pozornost už jenom proto, že je oproti klasickým větrným generátorům dramaticky levnější, asi o 80 procent. Spotřebuje mnohem méně materiálu, až o 90-95 procent. V neposlední řadě je také vysoce mobilní a lze ho nasadit v lokalitách se zcela minimálním zázemím.
Americký Pentagon investoval do společnosti Windlift 30 milionů dolarů na výzkum a vývoj. Na oplátku očekávají šikovný větrný systém na těžbu energie pro jednotky na předsunutých pozicích. Windlift v současnosti také vyvíjí systém pro komerční aplikace o výkonu 75 kW, jehož dron s generátory má rozpětí křídel 12,2 metrů.
Na podobném projektu Makani, v němž měl dron těžit až 600 kW, pracoval v letech 2016 až 2020 pro Google. Utnuli ho, když jim projekt přišel příliš riskantní. Snad budou mít Windlift větší štěstí.
Video: Windlift aerial electricity generator
Literatura
Plovoucí protiběžné turbíny slibují dramatický nárůst větrné energie
Autor: Stanislav Mihulka (30.08.2022)
Airloom Energy přinášejí radikální změnu do větrné energetiky
Autor: Stanislav Mihulka (11.11.2023)
Fascinující větrné zdi letos zahájí pilotní provoz u zákazníků
Autor: Stanislav Mihulka (16.06.2024)
Monstrózní dvojturbína OceanX může pracovat v tropické cyklóně
Autor: Stanislav Mihulka (16.07.2024)
Na Hainanu instalovali větrnou godzillu s rekordním výkonem 20 MW
Autor: Stanislav Mihulka (07.09.2024)
Nepohyblivé turbíny Aeromine těží vítr na střechách
Autor: Stanislav Mihulka (15.09.2024)
Diskuze:
Ještě výš
Mintaka Earthian,2025-02-15 17:56:21
Zajímal by mě projekt, který by dostal větrník/y, např. pomocí vodíkového balónu, do vyšších výšek.
V porovnání s klasickými větrnými elektrárnami:
+ konstantní a rychlejší větry
+ menší hlučnost
+ menší zabraná plocha na zemi
+ menší zásah do krajiny
+ rychlejší zprovoznění i na nepřístupných místech
+ méně ohrožení pro ptáky
- menší hustota vzduchu
- chlad a námraza
- překážka pro letadla
? ohrožení blesky
? rizika havárie a kam to spadne
? rozměry, nosnost, výkon
Re: Ještě výš
F M,2025-02-15 21:53:35
Bez ukotvení to nic nevyrobí, když se to ukotví další váha a přetáčení, přetáčení by asi šlo vyřešit, kabel zvládající nějaký podstatný proud bude opravdu těžký i pro pár 100m zvlášť když bude muset být schopen nést celou váhu, to potom bude bleskosvod přímo do sítě (tedy nevím zda by toto vyřešily nějaké ochrany), úniky media, určitě se toho najde víc.
Re: Re: Ještě výš
Mintaka Earthian,2025-02-15 22:43:27
Ukotvení by bylo nejspíš lepší na víc než na jeden bod. V tom případě můžou blesky a statická elektřina běhat po kostře a po jednom úvazu, vyrobená elektřina po druhém/třetím.
Samozřejmě by se tím zvyšovala zátěž konstrukce, ale snad ne zase tak moc.
S dnešními materiály bychom měli být schopni dostat nahoru stovky tun.
(Hindenburg a spol. zvládali hodně už před sto lety)
Re: Ještě výš
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-16 08:05:39
Zabraná plocha na zemi by byla naopak větší, protože z lopatek mohou odpadávat těžké kusy námrazy a ohrožovat prostor pod sebou. Při pádu z větší výsky by ohrozily větší plochu.
Re: Re: Ještě výš
Mintaka Earthian,2025-02-16 14:39:04
Jestli by bylo schůdné to poslat až někam 15..20 Km vysoko, tam už je vlhkosti méně. Povrchová úprava a Slunce by také mohli vypomoci.
Re: Re: Re: Ještě výš
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-16 16:02:22
Schůdné těžko. Šlo by uvažovat o stovkách metrů, možná až nižších jednotkách kilometrů, ale 15+ km je moc. Hustota vzduchu klesá s každými cca 5,5 kilometry na polovinu - tím pádem i vztlak balonu. Tedy ve 15-20km už je vztlak zhruba na 1/8. Zároveň by stoupala hmotnost kotvících lan a hmotnost kabelu. Na větší vzdálenost by navíc byl potřeba silnější kabel pro snížení energetických ztrát (buď tlustší vodiče a nebo vyšší napětí a silnější izolaci).
Kde je chyba?
Petr Zdara,2025-02-12 22:03:58
Energie obsažená v proudu vzduchu (větru) proudícího rychlostí 50 km/h (13,8 m/s) je 1634 W/m2 plochy. Plocha opsaná vrtulemi dronu na obrázku je asi 2 m2. Účinnost vrtule se může pohybovat okolo 0,45 (mezní účinnost je 0,56 - Betzův limit). Z toho vychází výkon asi 1.5 kW, tedy 20x méně než je v článku. Kde je chyba ?
Re: Kde je chyba?
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-12 23:22:36
Tak to souhlasí s tím, co psali diskutující níže :-)
1. v článku se píše, že dron má výkon 30 kilowattHODIN (sic!)
2. kdosi našel, že těch 30 kWh to vyrobí za 24 hodin
1,5 kWh x 24h = 36 kWh. Tedy Váš přibližný výpočet se liší jen o 20% od oficiálního údaje. Gratuluji! :-)
Re: Kde je chyba?
Vojta Ondříček,2025-02-13 09:53:34
Chyba je ve zmatku ohledně neurčeného časového intervalu.
1. Výkon proudu vzduchu je daný třetí mocností rychlosti a hmotností vzduchu. Vzduch má při 20°C na nadmořské výšce nula a při středním tlaku vzduchu zhruba 1,2 kg/m³. Mechanický výkon proudu vzduchu pro plochu (větrníku) 1 m² = 0,5 x 1,2 x v³. Pro 13,8 m/s mi vyjde zhruba 1,6 kW.
Jen na okraj pro na 1m² => s 33% účinností větrníku => elektrický výkon
v = 10,0 m/s je to 0,6 kW => 0,2 kW => 0,2 kW
v = 13,8 m/s je to 1,6 kW => 0,5 kW => 0,5 kW
v = 20,0 m/s je to 4,8 kW => 1,6 kW => 0,5 kW
v = 25,0 m/s je to 9,4 kW => 3,1 kW => 0,5 kW
2. Generátor je dimenzovaný maximální výkon, dejme 0,5kW (účinnost generátoru vynechám)
Maximální, tedy limitující elektrický výkon generátoru
je tedy dosažen při rychlosti vzduchu 13,8 m/s.
Když fouká silněji než oněch 13,8 m/s nedá generátor víc, při slabším větru ten výkon prudce ubývá.
Fouká-li trvale celý den (24h) v = 13,8 m/s , nebo silněji
dostaneme elektrickou energii 0,5 kW * 24h = 12 kWh (z 1 m² aktivní plochy větrníku).
3. Onen denní zisk elektrické energie P = 30 kWh odpovídá generátoru o maximálním výkonu 1,25 kW, větší aktivní ploše a zázračně vysoké účinnosti větrníku.
Re: Re: Kde je chyba?
Vojta Ondříček,2025-02-13 10:31:39
Oprava:
denní zisk elektrické energie E = 30 kWh odpovídá generátoru o maximálním výkonu Pmax = 1,25 kW,
Re: Re: Re: Kde je chyba?
Petr Zdara,2025-02-13 19:33:34
Chytrý na tom je to, že systém nepotřebuje pylon pro umístění vrtule. Vertikální síla (od tíhy zatížení) se rozloží do táhla a vztlakové síly (jako u draku).
Re: Re: Re: Re: Kde je chyba?
Vojta Ondříček,2025-02-14 07:34:17
Jasně že tento typ větrné elektrárny má i své přednosti. Sklízí energii z větší plochy proudění vzduchu, než je "nehybná" plocha větrníku.
Tenhle představený systém má podobu letadla, tedy křídla a ocas, ale jde to také bez nosných ploch.
Podoba dnešních vrtulníčků se čtyřmi vrtulemi/větrníky. Další varianta je s větší aktivní plochou větrníků, pak nemusí tenhle vehikl opisovat osmičku, kruh nebo elipsu. Oproti klasickým větrným elektrárnám se obejde bez sloupu/věže a může se zvednou dost vysoko nad zem do lineárnějšího proudění. Zkrátka větrná elektrárna s vertikálním startem a přistáním (VTOL) na "parkovacím" místě.
Re: Re: Re: Kde je chyba?
F M,2025-02-13 22:36:15
Spíš víc ta výroba bude v rámci cyklu kolísat, tak aby se v té části cyklu kdy se dá těžit získalo i za ten zbytek. Psal jsem to níž napůl jako otázku k nějakým kompenzátorům mezi tímto a baterií, nezapíná se občas i motor?
Je tu ještě jeden problém který se zde neřeší, tedy: A co ptáci mají si kde hrát? Zvlášť pokud by se tohoto měl postavit nějaký relevantní výkon.
Re: Re: Re: Re: Kde je chyba?
Vojta Ondříček,2025-02-14 07:14:16
Jasně. Motor potřebuje aby vzlétl (VTOL) a zaujal místo ve vzdušném prostoru s dostatečným prouděním vzduchu. A motor potřebuje i přistání. Nadto potřebuje dost velký volný prostor na zemi, kam může dopadnout při poruše.
Ten maximální elektrický výkon je omezený v dimenzování mechaniky a generátoru. Tím je i současně limitována maximální rychlost vzduchu. Použitelné rozpětí rychlosti proudění bude, odhaduji, tak mezi 10 až 25m/s a to ne v turbulencích za bouřky.
Ptáci.
Problémem jsou pouze tažní ptáci létající za snížené viditelnosti (v noci). Ten vehikl může mít blikající světélka a nějakou píšťalku, nehledě na zvuky všech možných frekvencích vydávané vzduchem obtékajícím jakoukoliv překážku. Největším nebezpečím pro ptáčky a netopýry jsou jedovaté chemikálie stříkané na pole. Si myslím.
Re: Re: Re: Re: Re: Kde je chyba?
F M,2025-02-15 00:28:18
Popravdě se v ptacích příliš nevyznám, mám jen obecné povědomí ze života na vesnici (tedy přibližně vesnici). Kromě plašení a stresu drobnějších ptáků bych měl strach hlavně o dravce. Kromě obrovského "soka/konkurenta" ve vzdušném prostoru, jim to bude blokovat lovný revír. Tedy pokud bude samojediný kus široko daleko tak se to snese, ale v nějaké už tak zatížené krajině, nebo kdyby to někdo chtěl stavět ve velkém (na hloupých 150MW to bude chtít 100000 ks), bylo to myšleno trochu jako polovtip na tu větrnou energii celkem.
Chemikálie nevím, tedy vím že warfariny z myší/hlodavců umí ty dravce zabíjet, ale nejsem si jistý zda se ve větším množství najdou další podstatněji škodlivé látky. Ono se toho o zemědělství napovídá hodně a téměř vše má k realitě dost daleko. Černobílé rozlišování je to tam, nebo není a super citlivé přístroje. Pravda je, že kromě období kdy jsou tam plodiny +- zralé případně zbytky úrody na půdě, nebo je těsně po podmítce (prakticky se již neorá) a půdní hmyz se ještě nestačil schovat, tam toho k jídlu moc není, hmyz kromě včel a neškudců je tam nezvaný, tak není co zobnout.
Kromě toho stoupání a sestupu, tam bude jistě rozdíl v získané energii při stoupání a klesánív té smyčce předpokládám, že alespoň v nějakém rozsahu se bude využívat toho nabrání rychlosti k vyššímu zisku. Ta otázka směřovala k tomu zda může být ziskové pustit trochu motor při nabrání výšky když by ten vztlak o trochu nestačil, nebo by to prostě vyšlo lépe.
Ja myslím,
Karol Kos jr.,2025-02-12 19:46:06
že to je opičárna. Podobné lákadlo, jako létající draky u prodejny draků u silnice. A má to stejné využití. Jedno otočení 100 m vrtule dodá elektřiny možná tolik, co tenhle vehikl za týden.
Atman Martin,2025-02-12 06:33:57
A stačí chvíľa bezvetria a z elektrárne je na zemi kôpka uhlíkových vlákien a medených drôtov.
Technická poznámka - lietanie v osmičke
Peter F,2025-02-12 00:42:14
V prvom kroku si predstavme, že dron je, podobne ako klasický šarkan, káblom udržovaný na jednom mieste v smere proti vetru. V takom prípade sa logicky relatívna rýchlosť dronu rovná rýchlosti vetra.
V prípade, že dron lieta v osmičke, tak jeho relatívna rýchlosť je vyššia, ako rýchlosť vetra, čo má za následok, že generátory vyprodukujú väčšie množsto elektrickej energie. Lietanie v osmičke je zabezpečené iba smerovým a výškovými kormidlami, nie je na to potrebný žiaden prídavný výkon vrtule. Dodatočný vrtulový výkon by bol potrebný iba v tom prípade, ak by dron nebol pripútaný káblom. Na ovládanie kormidiel je potrebné iba zanedbateľné množstvo energie.
Lietanie v osmičke má ešte ďalšiu výhodu. Keďže ako už bolo spomenuté, jeho relatívna rýchlosť voči vetru je vyššia, tak na vytvorenie dostatočného vztlaku potrebného na jeho udržanie vo vzduchu postačí aj nižšia rýchlosť vetra.
Vojtěch Sokol,2025-02-11 08:59:53
Malem jsem ten clanek nedocetl, udavat vykon v kWh na tolika mistech mi malem zpusobilo psychickou ujmu, jeste ze nejsem snowflake :)
Re:
,2025-02-11 11:25:15
Jan
Co jsem našel jinde, měl by Windlift vygerovat dostatek elektřiny pro jednu průměrnou americkou domácnost, která za měsíc spotřebuje 850 kWh, což je zhruba 30 kWh denně. Pokud vítr bude foukat alespoň půl dne, měl by Windlift poskytovat špičkový výkon kolem 3kW.
Dotaz na místní odborníky na fyziku: jaký výkon je potřeba pro udržení 15 kg letadýlka ve vzduchu?
Re: Re:
Bohuslav Vašut,2025-02-11 12:27:42
15kg větroň by mohl utáhnout motor s cca 800W? Odhad.. s modelem se málokdy letí jen aby se to udrželo ve vzduchu... na pořádné stoupání samoržejmě už tečkou jiné ampéry z baterky :)
Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-11 12:50:14
Nepasuji se na odborníka na fyziku, ale ta otázka by buď potřebovala přesně specifikovat to letadélko a nebo je celkově chybná, protože k udržení čehokoliv ve vzduchu nepotřebujete výkon ale vztlakovou sílu. A vztlak je ovlivněn více věcmi než jen výkonem nějakého motoru. Vznášedlo bude potřebovat podstatně méně energie na udržení se ve vzduchu než stejně těžký vrtulník. A lépe je na tom pomalu letící letadlo s velkými širokými křídly než stejně těžké letadlo s malými křídly letící rychle (pokud je jediným cílem udržet se ve vzduchu). Ty rozdíly mohou být dost velké.
Jinak pokud jde o ty údaje, mně mnohem více vadí přepočítávání výkonu na domácnosti než zjevné chyby jako záměna kWh/kW. Ty zjevné chyby znalý člověk hned vidí a neznalému stejně nic neřeknou, takže napáchané "škody" jsou minimální. Ale když se přepočítává výkon větrníků na domácnosti, je to pro neznalé lidi silně zavádějící:
1. domácnosti tvoří jen menší část energetické spotřeby státu. Když se někde objeví údaj, že větrník vyrobí elektřinu pro 1000 domácností, laik mylně usoudí, že 5000 větrníků by stačilo pro celou ČR, která má necelých 5 milionů domácností. Nestačilo - nepokrylo by to průmysl, dopravu apod.
2. domácnosti spotřebovávají elektřinu, i když nefouká vítr, takže pouze 1 větrník stačí na pokrytí 0 domácností
Re: Re: Re:
Bohuslav Vašut,2025-02-11 14:21:09
...samozřejmě, že se v článku míchají hrušky a jabka. Já jen ragoval na otázku na pohon 15kg větroně. To víceméně nemá nic moc společného s tím drakem.
Re: Re: Re: Re:
Jarda Ticháček,2025-02-11 16:50:51
Větroň nepotřebuje pohon. Potřebuje vztlak. Takže si klidně letí po sestupné křivce. A když narazí na vzestupné proudění, tak muže po té sestupné dráze padat vzhůru.
Re: Re: Re: Re: Re:
Bohuslav Vašut,2025-02-12 11:17:04
..samořejmě. Já jsem chtěl tazateli napsat, že pokud chci bez využití termiky udržet letadlo/větroň v horizontálním letu, tak potřebuju motor. Spojitost s tím upoutaným drakem/letadlem to má asi takovou, že letadlo ve větru ukotvím lanem a obtékání/vztalk zajišťuje proudící vítr.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-12 12:05:20
Drak a větroň (letadlo) generují vztlak odlišným způsobem. Nejde to moc srovnávat.
Větroň napřed převádí vertikální termiku o rychlosti v řádu jednotek metrů za sekundu na horizontální klouzavý let o rychlosti v řádu desítek metrů za sekundu. A až obtékání křídel proudem vzduchu ZPŘEDU při tom klouzavém letu generuje vztlak.
U draku je vztlak generován přímo tlakem větru na spodní stranu křídla (pokud má vůbec tvar křídla).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Vojtěch Kocián,2025-02-12 12:48:58
Drak (aspoň ten klasický) není píst. Aby se rozumně vznesl, potřebuje být správně nakloněn proti větru. Generuje vztlak stejným způsobem jako letadlo. Jen moderní letadlo (i větroň) má vhodnější profil křídla a u draku jde jen o napnutou a rozdílným tlakem vzduchu vypouklou blánu (jako u rogala nebo prvních letadel). Ne nadarmo se základní konstrukci letadla říká drak.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-12 15:17:59
Ano, drak není píst a k větru není kolmo nýbrž v nějakém sklonu, ale ten sklon je podle mého názoru tak velký, že klasické křídlo by naopak už ztrácelo vztlak kvůli turbulencím na horní straně křídla (stall) = náběhový úhel větší než cca 15°. Naopak křídlo generuje nějaký vztlak, i když je náběhový úhel 0°. Podle mého názoru to opravdu nejde moc srovnávat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-02-12 15:21:58
A hlavně je potřeba si uvědomit, že v případě draka se hlavní část vztlaková síly přenáší do toho špagátu, za který ho musíte držet, ne proti směru gravitace. To dost zkresluje perspektivu.
Re: Re: Re:
F M,2025-02-11 17:29:00
U toho matení bych se chytl hned toho úvodu a těch zemí s relativně vysokou produkcí elektřiny z větru. I když člověk mající alespoň minimální povědomí o zeměpise si jistě všimne jistých geografických souvislostí (pokuď není součástí jeho ideologie to nevidět/ignorovat to), tak ostatní + ti zaslepení to mohl chtít aplikovat i na ČR. Zvlášť když podle zdroje pro pevninské ty LCoE vychází o mnoho lépe než pro ty offshore.
Pak bych, pochválil za to, že se alespoň někdy připustí, že tato energie opravdu není levná, i když se to počítá jen bez dotací a nepočítají se další nutné náklady i ty environmentální, třeba na úložišťe+zálohy a dodatečná vedení. Jenže v těch tabulkách na které vedou odkazy je světe div se větrná energie ta nejlevnější (někde bude něco špatně?) a solární dražší, ale stále levná (LCoE USA i plyn uhlí jádro), tedy mimo těch na domech, ty vychází tragicky. Ale dobře hurá v kombinaci s nízkými pořizovacími náklady (tabulka citlivosti na velikost investice) je konečně můžeme přestat dotovat a jelikož jim to pěkně nízko vychází i s úložišti, tak si je konečně můžou začít platit a můžou se začít stavět. Snad mě někdo nevezme s tou druhou částí vážně, chudák příroda kdyby jo.
Mezi ps.. To vychází tak krásně, že se můžou přestat v energetice platit uhlíkové odpustky, přece jen totální jelito by si nekoupilo tuto energii (nepostavilo elektrárnu) když to vychází tak skvěle, tedy pokud k tomu bude mít podmínky ;-)
Mezi psII.. plynová elektrárna bez kogenerace tam vychazí bídně, k tomu u nás ten 5-7x dražší plyn, plány na nahrazení uhlí právě jím a ČR mi vychází, no víte kde. PS3. Metan a emise z dopravy.
Teď k tomuto konkrétnímu systému. Využití pro energetiku minimální, ale jak je naznačeno v závěru je to (může být) šikovné pro nějaké speciální využití. V podstatě kdekoli kde nemá cenu/je nemožné natáhnout kabel a nestojí za to (stavět pořádnou elektrárnu), v armádě hraje roli i ta rychlost (rozbalit zabalit), jenže je to furt občasný zdroj tak spíš jen jako spořič paliva. (Mimo tu armádu) Bude to však chtít pořádnou baterii, řekl bych, že rozsah podmínek za kterých to bude fungovat bude nižší než u klasického větrníku myšleno hlavně extrémy. Výkon v té celé smyčce bude nerovnoměrný (až? těch 30 kWh za den?), otázka zda nebude chodit do mínusu, takže ta baterie, pokud se nepoužije nějaký mezičlánek s vysokou odolností na toto, bude dostávat zabrat, tudíž čekám ten mezičlánek. Další velkou nejistotu vidím v životnosti komponent, něco co bude každého čtvrt/půl roku vyžadovat nutně specializovaný servis může být na opravdové samotě horší než něco k čemu nějaká firma přijede jednou za pár let a běžnou údržbu provádí obyvatel (pokud je třeba).
Ještě k těm kWh, výjimečně tentokrát za to (jen ten úvod) může pan Mihulka (tedy pokud to nekopíroval odněkud kde jsem to prehlédl/odjinud). V článku na New Atlas se spojení s výkonem vyhýbají jako čert kříži, stejně jako zde. Tuším, protože ten výkon bude poskakovat ve stylu toho robobýka co si na něm hrají na rodeo.
Re: Re: Re: Re:
Martin Novák2,2025-02-12 21:02:02
Pro vojáky je určitě zajímavější samonápájený upoutaný dron na hlídání než ta trocha méněcenné občasné energie.
A o investory nemusíte mít strach, už teď nechtějí stavět další větrníky bez zvýšení dotací. Když jde o vlastní peníze tak zelené nadšení podstatně ochladne a najdou se najednou i lidi pro které není matematika už dostatečně rasistická na to aby si to nespočítali. A to bez úložišť.
Všechny ty LCOE tabulky jsou jenom pro úředníky kteří tomu jednak nerozumí a druhak to nejsou jejich peníze, z cizího krev neteče.
Zajímavé
Honza B.,2025-02-11 08:53:50
ale proč ten složitý pohyb do osmičky ? Je to v podstatě drak, takže by mohl stát na místě, ne ?
Re: Zajímavé
Bohuslav Vašut,2025-02-11 09:58:00
Myslím, že je to dáno ůčinností. Kdyby stálo jak drak na místě, bylo by potřeba vrtule o velkém průměru a převodovku a ta by byla zase těžká na to, aby to ten drak unesl. Proto je to víceméně upoutané letadlo, které generuje vzlak a unese více generátorů, ale protože lítá vyšší rychlostí než je rychlost větru, má více malých vrtulí..
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
